Pozvánka na pečení v obecní peci v Lenoře

 

 Informace o pečení

Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde

Velmi zajímavé místo poblíž Srubu - Soběšický háj u Soběšic

Soběšický háj je velice zvláštní přírodní lokalitou, uvnitř které se ukrývají místa, která znali zdejší lidé ještě před nástupem křesťanství. Mohlo zde být pravěké hradiště a psychotronici usuzují, že se zde nachází místo pravěkých obětí.

V Soběšickém háji naleznete zajímavá seskupení obrovských kamenů, nezvykle tvarované skalní útvary a v neposlední řadě impozantní a těžko popsatelný výhled do vnitrozemí a na bájný vrch Sedlo, kde měli Keltové vybudované opevněné hradiště.

V Soběšickém háji jsou na některých místech nízké kamenné hrázky, které pravděpodobně označovaly hranice pozemků. Rovněž se zde nacházejí kamenné patníky, které mají na vrcholu vytesaný rovnoramenný křížek - ty patrně označovaly dřívější cestu. Hrázky uzavírají nepravidelnou plochu a odborníci se domnívají, že se jedná o kultovní hradiště. Půjdete-li na západ z hradiště ven, dostanete se k přírodní skále, která byla obětištěm, lidské oběti v to zahrnuje. Citlivým lidem proto doporučujeme na skálu vystupovat.

K Soběšickému háji se dostanete buď od jihu ze vsi Maleč nebo ze severu, od osady Parýzek. Územím vedou pouze neznačené cesty, proto jeho průzkum doporučujeme zkušenějším turistům.

Zajímavá akce na Šumavě - Vánoce na Rabí

8. prosinec 2018 16:00 - 19:30

Zpříjemněte si předvánoční čas a navštivte podvečerní prohlídky s neopakovatelnou atmosférou zimního hradu.

Dozvíte se více o tom, jak dobu adventu a Vánoc trávili naši předci, překvapí vás oživlé postavy někdejších obyvatel hradu a poodhalíte také něco ze symboliky tohoto období.

Během večera se můžete ohřát u jednoho z velkých ohňů na nádvoří a ochutnat svařené víno či čaj. Vánoční náladu podtrhne středověká hudba a koledy v podání plzeňské skupiny Gutta.

Důležité informace

• Vánoce na Rabí se těší velké oblibě, kapacita jednotlivých prohlídek je omezená, a proto doporučujeme rezervaci. Objednávky budeme přijímat od 1. listopadu 2018, a to na e-mailu purokova.radka@npu.cz, či rudova.hana@npu.cz, nebo na telefonním čísle 376 596 235.
• Rezervace je platná až v okamžiku, kdy ji potvrdí správa hradu Rabí.
• Jednotlivé prohlídky budou odcházet v následujících časech: v 16.00, v 16.20, v 16.40, v 17.10, v 17.30, v 17.50 a v 18.10.
• Prohlídka bude trvat přibližně šedesát minut.
• Vstupenky na prohlídku se vyzvedávají v den konání akce, a to nejpozději 15 minut před začátkem vámi vybrané prohlídky na pokladně hradu.

Výlet blízko Srní - Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Naučná stezka Povydří je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile (nebo obráceně) po červené turistické značce a vtáhne vás do romantického hlubokého údolí Vydry, která tu vytvořila divoké balvanité koryto. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Pohodlná vozová cesta, vedoucí podél řeky původně sloužila ke svážení dřeva.

Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě, čímž vznikají nejen peřeje ale i menší vodopády. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu. Při cestě z Antýglu dorazíte po 2 km k rozcestí se žlutou turistickou značkou, a můstek přes Vydru. Na druhé straně řeky jsou patrné zbytky po teprve nedávno zbořené Hálkově chatě - jediné české turistické chatě v Povydří před rokem 1938. Za další kilometr, tedy přibližně v polovině naučné stezky dorazíte k Turnerově chatě, kde se můžete občerstvit, nebo i ubytovat.

Děti určitě nadchne stálá expozice vydry říční, která se proslavila večerníčkem o Vydrýskovi. Pokračujte dál po úbočí kaňonu s kamennými moři – rozsáhlým suťovištěm vzniklým mrazovým zvětráváním skal. Stezka končí v Čeňkově Pile, kde se z Vydry na soutoku s říčkou Křemelnou stává Otava.

V Čeňkově Pile se milovníci techniky a historie mohou těšit na prohlídku vodní elektrárny, nebo pozůstatky tradiční šumavské sklárny. Na nenáročnou 7,5 km dlouhou trasu se můžete vypravit i s kočárkem. Trasa, vedoucí celou dobu po zpevněné cestě, je také vhodná pro vozíčkáře s doprovodem. Přístupná je však pouze pro pěší, cyklisté na ni mají bohužel vjezd zakázán.

Pro výlet vám doporučujeme jako výchozí bod Antýgl, ze kterého půjdete celou cestu mírně s kopce. Z obou míst jezdí pravidelná autobusová doprava.

Zajímavá akce poblíž Srní a Srubu - Fitness maraton Kašperské Hory

Sportovní akce

26. listopadu od 10 h do 19 h

Šestihodinový maraton ve fitness disciplínách. Fitness Maraton Kašperské Hory je dalším způsobem, jak ze sebe dostat maximum!

Pre­zentace započne v 8:30 hodin v prostoru multifunkční sportovní haly. Půjde o přestávkami oddělenou šestihodinovou sérii cvičení pod vedením zkušených lektorů Lenky Blažkové, Leandra Germana a Veroniky Šaškové. Je možné absolvovat jen některá cvičení a zbylá sledovat z dostatečně disponovaných tribun.

Přihlášení do maratonu na místě nebo na pojar@kasphory.cz.

Námět na velmi zajímavý výlet poblíž Kovářské

Zajatecký tábor Rolava

Naše země je jedinečná i díky rozmanitosti nerostného bohatství. Na pozůstatky těžby narazíme v téměř každém regionu. Jsou ale místa, kde lidská dřina při dobývání minerálů a rudných surovin byla znásobena utrpením a nesvobodou.

Jedním z nich je bývalý zajatecký pracovní tábor Rolava. Najdeme ho ukrytý v lesích Karlovarského kraje, v oblasti vřesovišť a močálů, nedaleko Přebuzi. Odtud vás povede zelené značení až k rozcestníku, kde budete pokračovat směrem na Jelení.

Záhy uvidíte mezi stromy první zbytky staveb bývalého důlního závodu na těžbu a zpracování cínu. Výstavba areálu započala v roce 1940, dokončena byla v roce 1942 a na krušnohorském území tehdejší Říše vyrostl komplex Betrieb Sauersack o rozloze asi 1 km2. Protínala ho cesta, po jedné straně byla továrna na zpracování rudy, úpravna, bazén pro zahušťování kalů, těžní věž, trafostanice, ale i zámečnické a elektro dílny, kovárna, krejčovská a obuvnická dílna, konírna, správní budova a další budovy. Na druhé straně cesty byl zajatecký tábor, rozdělený na dvě části. Jedna byla pro Sověty, ti měli mnohem tvrdší podmínky než zajatci v části druhé, což byli Francouzi, Italové, Řekové a další. Celkem se zde pohybovalo kolem 3000 lidí, včetně 500 ukrajinských nacistů, kteří byli krutější než členové SS. Nicméně údaje o počtu zajatců se liší a jejich poválečný osud není známý. Dolovalo se zde v hloubce až 176 metrů a podzemím se táhne 14 km chodeb.

O tomto místě kolují i nepodložené legendy. Údajně se ve zdejších tajných podzemních dílnách vyráběly součástky pro rakety V2. Další mýtus je, že na zdejších zajatcích byly prováděny pokusy a že v nedalekých močálech je utopený tank. Novodobější je historka o tom, jak socialističtí pohraničníci dostali hlášení, že k lágru míří auto se západoněmeckou SPZ. Když hlídka dorazila do tábora, našla na jednom místě čerstvě vykopanou jámu. Hraniční přechod Rozvadov potvrdil, že tudy před krátkou dobou inkriminované auto projelo. Co si posádka auta z Rolavy odvezla, zůstává záhadou.

Fakta o důlním díle jsou ale jasná. Doložitelný je i způsob ukončení těžby a prací vůbec. Koncem války postupovala přes Sauersack demarkační linie. V té době nastal rychlý a hromadný úprk dozorců a následně i vězňů. Němými svědky tohoto překotného útěku i využití znovunabyté svobody jsou plné násypky.

V současné době místo používají jako svou střelnici hráči paint – ballu a airsoftu. Při návštěvě areálu dávejte pozor na své děti a čtyřnohé kamarády. Je zde dost propadlin a nerovností. Procházku můžete doplnit obdivováním přilehlých Rolavských vrchovišť.

Autor: Ivana Dondová

Pěkný výlet poblíž Srubu a Srní

Denně aktuální informace

Modravský okruh : Modrava - Březník - Cikánská slať - Modrava

Délka : 15 km
Pouze pro pěší (část přes Cikánskou slať je určena pouze pro pěší)
Převýšení : 280 m

Pokračujeme po modré proti proudu Modravského potoka a po 2,5 km dorazíme k rozcestníku Na Ztraceném. Zde možné pokračovat po modré na Březník nebo po žluté do Filipovy Hutě či směrem na Černou horu , pramen Vltavy a do Kvildy.
( 2,5 km ) 

My však pokračujeme však dále po modré značce úzkým údolím proti proudu potoka. Cesta nás zavede do jednoho z nejkrásnějších údolí, které je z levé strany ohraničeno vrcholy Malé a Velké Mokrůvky a po pravé straně Špičákem a Blatným vrchem.Velká Mokrůvka ( 1370 m.n.m. ) je nejvyšší horou okresu Klatovy. Rozcestí , na které přijdeme nám však umožní (zatím) postupovat pouze na Březník. Ostatní trasy jsou pro veřejnost uzavřeny.
( 2,1 km )

Zelená turistická cesta nás dovede k bývalé hájovně na Březníku (1150m.n.m.). Z celé historické usedlosti zůstala pouze bývalá fořtovna , dějiště románu Karla Klostermanna - Ze světa lesních samot. Každý návštěvník pochopí , co je jeden z nejkrásnějších pohledů na Šumavě - panorama, kterému vévodí hora Luzný (1373 m.n.m.), majestátní vrchol Bavorského lesa.
( 0,2 km 

Vracíme se po zelené turistické značce, po tzv. Staré Březnické cestě. Pozvolným výstupem po lesní cestě postupujeme po úbočí Studené hory (1301 m.n.m.), odkud budeme odměněni nádherným výhledem na šumavské panorama . Dále budeme pouze klesat cestou přes Cikánskou slať. Na ploše 102 ha je zde více než milion kubických metrů rašeliny, jejíž hloubka dosahuje až 6 m. Obejdeme vrchol Modravské hory (1157m.n.m.) a prudce klesáme do Modravy.

Hezký výlet poblíž Srubu

Z Vacova údolím řeky Spůlky 

Další, i když neznačená turistická trasa, z Vacova vede do údolí řeky Spůlky (délka pochodu asi 12 km). 

Z náměstí se vydáme do Vlkonic, okolo přírodního kuželníku pokračujeme vlevo, okolo kapličky stále dozadu vesnice až dojdeme k poslednímu domu a pustíme se po cestě vlevo z kopce. 

Malebným údolíčkem pokračujeme dále, okolo penzionu „Hanka“ až k řece Spůlce. Před mostem se dáme cestou vpravo a pokračujeme údolím Spůlky. Je klidné a malebné v každou roční dobu. 

Modrá značka sleduje říčku v délce 4 km, jdeme i okolo malé vodní elektrárny, plně funkční. Asi po 2 km uvidíme na pravé straně i starý kamenný kříž. 

Pomalu jsme procházkou došli do Čábuz, zde se vydáme do kopce po hlavní silnici a stoupáme do Mladíkova, kde si můžeme prohlídnout krásnou šestibokou zvonici s cibulovou bání. 

A pokračujeme po silnice stále do kopce. Překonáme nejvyšší vrch Klena a můžeme se občerstvit na čerpací stanici u Vacova, ze které již máme Vacov na dohled. 

Text: Obecní úřad Vacov, www.vacov.cz

Zajímavý výlet poblíž Kovářské

Přírodní památka Vysoký kámen v Krušných horách

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

 

Vysoký kámen je i vyhlídka

Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky

Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

 

Vysoký kámen turisty přitahuje

I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

Zajímavé místo na Šumavě

Poutní místo Křížkov – Kreutzwinkel, Hamry

Poutní místo Křížkov – Kreutzwinkel bylo obnoveno v roce 2007 obcí Hamry ve spolupráci se sdružením rodáků německé národnosti Künische Gemeinde Hammern (Královská obec Hamerská), bavorskou obcí Lam v roce 2007 a za přispění z prostředků EU. 

Na původních základech kaple zbourané v roce 1958 byla odstraněna suť a odhaleno zachovalé obvodové zdivo do výšky cca 2 m, část kamenné podlahy, dále se našly žulové zárubně vchodových dveří, drobné kovové předměty a kamenná deska s vypouklým znakem erbu Krakovských z Kolovrat s letopočtem 1731. Byl zde vztyčen dřevěný šest metrů vysoký kříž a informační tabule. 

Kaple byla založena a vystavěna v letech 1730–1731 svobodníkem Janem Tornerem  opodál původní silnice do Železné Rudy uprostřed skupinky domů – Křížkov (Kreutzwinkel).  Nad vchodem byla kamenná deska se znakem a letopočtem 1731, která byla nalezena při odstraňování sutě a uložena na místě hlavního oltáře kaple. Jde o jednoduchou variantu erbu Krakovských z Kolovrat, svobodných pánů z Újezda. Umístěním desky byla tehdy vyjádřena úcta vrchnosti. 

Uvnitř kaple byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Nad šindelovou střechou byla cibulová vížka. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem svatého Kříže (odtud také název osady odvozený od patrocinia zasvěcení kaple), který darovala roku 1736 Kateřina Knittlová. 

Z poutního místa je malebný výhled do hamerského údolí.

Jak se tam dostanete: z vlakového nádraží Hamry jdeme cca. 1 km po zelené značce do Zadních Hamrů. Od silničního mostu přes Úhlavu v Zadních Hamrech po pohodlné cestě stoupáme nejprve lesem. Po necelém 1 km dorazíme ke kapli. Celkem tedy 2 km.

Nová naučná stezka poblíž Lenory

Naučná stezka Knížecí stolec (1236 m n. m.) a turistika ve VVP Boletice

V roce 2016, v rámci optimalizace vojenských újezdů, byly posunuty také hranice vojenského újezdu Boletice, jehož zhruba polovina spadá i do CHKO Šumava. Tím se turistům otevřely nové možnosti poznávání dosud zapovězených území Šumavy.

Pro vstup na turistické trasy, které směřují přes vojenský prostor, je nutné respektovat stanovená omezení. 

Režim pohybu v oblasti

• Na turistických a cyklistických stezkách, které vznikly VNĚ posunutých hranic újezdu, se lze pohybovat bez omezení.

• Režim pohybu UVNITŘ vojenského újezdu: vstup do vojenského újezdu je podmíněn důsledným dodržováním pravidel, která jsou uvedená na informačních tabulích na vstupech. Pohyb je povolen o víkendech a o státních svátcích od 7 do 21 hodin a to pouze po značených turistických cestách a cyklostezkách. Není dovoleno nikde tábořit ani rozdělávat oheň.

Naučná stezka Knížecí stolec

Přes nově vyznačené turistické a cyklistické stezky, ať již posunutím hranic vojenského újezdu či uvnitř něho, zůstává již od roku 2012 největším lákadlem modře značený okruh na Knížecí stolec. Doprovází jej zajímavá a populárně popsaná naučná stezka. Na devíti zastaveních se dozvíte z informačních tabulí vše o lese, jeho obyvatelích a péči o něj. Na masivních dřevěných lavicích se stoly si můžete odpočinout a vychutnávat si nejen pohled do krajiny, ale i občerstvení z vlastních zásob. 

Pro nepřízeň počasí jsou někde vybudovány také přístřešky. Vojenské lesy a statky, divize Horní Planá, pod jejíž péči toto území spadá, myslí i na ty, jež obtěžuje odnést si své odpadky v batůžku zpět. Na rozcestí pod vrcholem u zastavení č. 5 stojí žulový památník jako poděkování všem, kteří se v letech 2007 – 2009 podíleli na vytěžení 700 tis. m³ orkánem Kyrill zpustošeného lesa a osázení holin 4 milióny sazenic lesních dřevin. Ten, kdo poznal jiné oblasti Šumavy postižené Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou, může tady vidět rozdíly mezi bezzásadovými zónami v NP Šumava a zdejší hospodářskou formou péče o les. 

Knížecí stolec se svými 1236 m nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba z nejbližšího příjezdového místa v Záhvozdí překonat po modré značce na 7 kilometrech takřka 500 m výškového rozdílu. Na celém 13 km dlouhém okruhu tak musíte polovinu poctivě vyšlapat do kopce. Na rozcestí před Uhlíkovským mostem je možno pokračovat vpravo po lesní cestě Adolfka (každá lesní cesta má tady své pojmenování) přes Adolfův kámen nebo absolvovat okruh opačným směre kolem Uhlíkovského rybníku. 

Přes uvedené převýšení jsou přístupové cesty až pod vrchol pohodlné, většinou asfaltované, výjimečně štěrkované. Výjimkou je jen poslední krátký a příkrý výstup kamenitou pěšinou k rozhledně. Ale našli se i borci, kteří tímto úsekem vytlačili kočárek se svými ratolestmi. 

Dřevěná rozhledna z kulatiny byla postavena v roce 2012. I když je vysoká jen 8 metrů, nijak to neomezuje úchvatný kruhový rozhled po celé Šumavě. Na severozápadě dominuje masiv Boubínu a Bobíku, na jihozápadě se rýsuje hraniční hřeben Třístoličník – Plechý, na východě se v popředí tyčí skalnatý vrchol Lysé (1228 m), za ním vystupuje Kleť a v pozadí Novohradské hory. Při průzračném vzduchu, zejména na podzim, lze jižním směrem dohlédnout až na štíty Rakouských Alp.

Příjezdová místa

Nejvýhodnější příjezdové místo k výstupu na Knížecí stolec je osada Záhvozdí. Po odbočení ze silnice Volary - Černá v Pošumaví pokračovat 1 km po silničce až na hranici vojenského újezdu. Vlevo u bývalé hájovny Uhlíkov je pro motorizované turisty malé parkoviště s informačními tabulemi a vychází odtud modrá turistická značka.

Alternativní volbou (trasa se tím prodlouží o 7 km) je osada Arnoštov na severní hranici vojenského prostoru, kde je na rozdíl od Záhvozdí velká parkovací plocha. Ze silnice Volary – Prachatice odbočit v Blažejovicích na Křišťanov. Cyklistická stezka č. 1252 vede z Arnoštova po asfaltce a napojuje se u Uhlíkovského rybníku na popsaný modře značený okruh.

Nemotorizovaní turisté a cyklisté mohou využít vlakových spojů na trati Volary – Č. Budějovice do zastávky Pěkná, z níž je to do Záhvozdí 4 km po silnici. 

Nezapomeňte na vlastní občerstvení, nikde na trase ani ve výchozích místech žádné možnosti nejsou. 

Renesance turistiky v oblasti Polné na Šumavě

Z osad vyčleněných z vojenského prostoru vznikla samostatná obec Polná na Šumavě, pod níž územně spadají také Květušín, Otice a Olšina. Z Újezdního Úřadu vojenského újezdu Boletice přešla správa pod volené obecní zastupitelstvo. I když obec rozvoj turistického ruchu teprve čeká, okolí nabízí možnost turistických výletů a projížděk na kole převážně takřka nedotčenou přírodou. Nedaleko leží rybník Olšina, kde je možnost koupání a osvěžení. 

Do obce Polná na Šumavě se dá dojet po silnici z Horní Plané. Cestovat vlakem lze po již zmíněné trati přímo do obce, kde je zastávka, stejně tak i v Olšině nebo v Polečnici, kudy vedou značené turistické trasy.

Text: František Janout, SumavaNet.CZ

Zajímavý zážitek poblíž Srubu

 

Tajemné noční prohlídky na hradu Kašperk vás seznámí s osobností Petra mladšího Zmrzlíka ze Svojšína

Vydáno 19. srpna 2020Zážitky

Kdo chce poznat tajemství skrývající se uvnitř středověkého hradu a nebojí se, může se vydat na noční prohlídky hradu Kašperk. Ve dnech 20. až 21. srpna máte jedinečnou šanci prozkoumat noční hradní život a objevit tajemná zákoutí s ještě tajemnějšími bytostmi.

Netypické nápady slaví úspěch a noční prohlídky hradu Kašperk nejsou výjimkou. Hrad láká na zkoumání nočního hradního života a objevování tajemných zákoutí s ještě tajemnějšími bytostmi. Jde o tradičně nejúspěšnější prohlídky vůbec, které jsou poměrně rychle vyprodané, a tak jejich rezervace je více než doporučená

Speciální noční návštěva hradu a jeho nejzajímavějších zákoutí se budou konat pouhé dva dny, a to od 20. srpna do 21. srpna, vždy ve 21:00, 21:30, 22:00, 22:30 a 23:00 hodin. Lístky je možné rezervovat telefonicky na čísle: 608 149 177 (út - ne 9:30 až 18:00) či e-mailem na: info@kasperk.cz. Vstupné stojí 150 korun pro dospělé, pro děti a seniory 110 Kč.

Zdroj: Kudy z nudy

Výlet v okolí Kovářské

Obec Kovářská leží na hřebenu Krušných hor nedaleko Klínovce. Do obce, která v minulosti patřila mezi významná centra dolování a zpracování železné rudy v Krušných horách.

Výlet je možno začít prohlídkou Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím. Poblíž středu do středu jsou ruiny velké budovy což jsou pozůstatky uhelny, centrálního skladu dřevěného uhlí pro vysoké pece. Jedna z nich stávala opodál.

Po zeleném turistické značení lze pak pokračoval okolo nádraží k další technické památce, k vápence. Jde o zachovalé pozůstatky nejstarší vápenky tohoto druhu v ČR. Pálil se zde vápenec z nedalekého lomu a vyrobené vápno se používalo pro stavební účely a pro místní hutní provozy.

Pak je možno opustit zelenou značku a pokračovat lesní cestou, která vychází na louku s krásně rozkvetlými ocúny a mírně dál stoupala na Rozcestí Pod Vysokou Sečí /972 m/. Při zpátečním pohledu je krásný výhled na vrchol Fichtelberg. Po silnici spolu s červenou TZ je možno pokračovat do Horní Halže. Cestou se otevírají stále nové výhledy na Kovářskou, Fichtelberg, Velký Špičák, Jelení horu a Přísečnickou přehradu. Za Horní Halží se zase otevře nádherné panorama Doupovských hor, výhled na stolovou horu Unhošť, na zříceniny hradů Egerberk a Šumburk, na vrchol Klínovce, na Klášterec nad Ohří, Kadeň a na Nechranickou přehradu. Za chvilku se otevře typický pohled na kapličku na vrcholu Mědníku. Okolo opravované Horské modlitebny a nově budovaného vchodu do staré štoly se vystoupá na vrchol Mědníku /910 m/. Od kapličky na vrcholu je nádherný kruhový výhled. V minulosti vedle kapličky stávaly tři hotely. Všechny ale vyhořely. Poslední v roce 1939. Poblíž je Štola Marie Pomocná, která vznikla na začátku 16. století. Těžily se zde rudy s obsahem mědi.

Po modré značce, se sejde do malebné vesničky Údolíčko. Za vesničkou značená cesta odbočuje ze silnice na zříceninu hradu Perštejn.

Námět na výlet v okolí Srní

Knížecí Pláně 

V nadmořské výšce 1024 m, na místě zvaném Schöne Ebene - Pěkná vyhlídka byla z rozhodnutí knížete Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada. Dostala jméno Fürstenhut, česká podoba Knížecí Pláně se objevilo až roku 1877.

Podle pověsti navštívil obec v době vzniku kníže Schwarzenberg. Silný vítr mu odnesl jeho klobouk a ten se zachytil na větvi vysoké jedle. Místní dřevorubec vylezl na strom a předal klobouk knížeti. Na památku této události byla nová obec pojmenována Füstenhut -Knížecí klobouk.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již 59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. 

V roce 1850 byla obec připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat od roku 1902.

Na místě původního požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně počet obyvatel klesal.

Poštovní úřad byl v obci zřízen roce 1913.

Na bojištích 1. světové války padlo 30 místních můžu a na jejich památku byl v obci v roce 1936 vybudován pomník.

V roce 1930 bylo na Knížecích Pláních 75 domů, v nich žilo 458 osob, naprostá většina německé národnosti, Čechů zde žilo pouze devět.

Během druhé světové války zahynulo na bojištích 46 místních mužů. Na konci války se v jedné z chalup skrýval velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Po obsazení Knížecích plání americkou armádou větší část německých obyvatel uprchla i s majetkem do Německa. Z německých obyvatel zbylo posledních 58. Pracovali na těžbě a plavení dřeva a doufali, že se vzhledem ke své trvalé loajalitě k Československu odsunu vyhnou - mýlili se. V roce 1946 byli odsunuti.

Jako hajný nastupuje Jan Hrdlička, který až do roku 1949 převáděl u hraničního kamene č. 14 české občany do Bavorska.

Ještě v roce 1947 žilo na Knížecích Pláních 57 obyvatel, funguje škola. Vznik zakázaného hraničního pásma však znamenal definitivní zánik obce.

V roce 1950 je vimperským knězem Karlem Fořtem v kostele odsloužena poslední bohoslužba. Kostel svatého Jana Křtitele byl odstřelen roku 1956. Je provedena demolice fary a hřbitova. Dochází k demolici stavení a zůstává stát jediné stavení poblíž myslivny, které slouží k ustájení koní a dobytka státních lesů.

Péčí německých rodáků byl v roce 1992 obnoven hřbitov. Obnoveny byly i základy průčelí kostela, zde byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a vztyčen velký kříž.

V současné době fungující restaurace Hájenka stojí na místě, kde původně stávala hájovna.

Knížecí Pláně spadají pod obec Borová Lada. Jsou důležitou křižovatkou turistických a cykloturistických tras.

Poznámka: mladý vimperský kněz Karel Fořt těsně unikl v roce 1950 státní bezpečnosti a zachránil se útěkem přes hranice. Po misijním působení v Alžírsku zakotvil v Německu a stal se významným představitelem českého exilu. Budoval síť českých center a pomáhal emigrantům. Z vysílání Rádia Svobodná Evropa je znám jako Otec Karel.

Výlet kousek od Srubu

Rotunda - kaple sv.Antonína Paduánského, Javorník

Novodobá rotunda - vysvěcena 4.srpna 1940 na svahu nejvyšší hory tehdejšího Protektorátu Böhmen und Mähren. Od kaple je z výšky 1009m n.m. nádherný výhled na Javorník, Stašsko a Vimpersko.

Antonín Paduánský (1195-1231) byl portugalský mnich a teolog, který působil ve Francii a Itálii a byl v roce 1232 svatořečen. Motivem českých vlastenců bylo i připomenutí křestního jméno významného politika a státníka I.ČSR, Antonína Švehly (1873-1933). Motivy na oknech kaple zobrazují patrony Českých zemí a Pannu Marii.

Na svátek sv.Antonína (13.června) se každým rokem koná je na Javorníku pouť.

Zajímavý výlet poblíž Srní

Zážitková trasa polomem na Poledníku

Od 12.8.2009 je otevřena na Poledníku nová, tak zvaná zážitková trasa. Je dlouhá 700 m a vede polomem, 

který způsobil v lednu 2007 orkán Kyrill. Tato zajímavá, originálně řešená trasa (jejím autorem je 

David Poláček ze správy NP Šumava) umožňuje návštěvníkům Poledníku dojít až do centra několika 

hektarového polomu.

Z části je vedena po terénu, na četných místech jsou dřevěné chodníky z fošen, po kterých vystoupíte nad 

vyvrácené kmeny. Na vyvýšených místech je chodník po obou stranách olemován zábradlím z kulatiny.

Dovede vás až na místo, odkud z vyhlídkové plošiny spatříte celé pustošivé dílo orkánu jako na dlani.

Po celé trase můžete vidět nejen padlé kmeny, ale i obnovu lesa. Mnohde již tlející stromy poskytují výživu 

novému obrostu malých smrčků.

Na stezku lze vstoupit buď od rozhledny na Poledníku, nebo po necelých 100 m za rozcestím Pod 

Poledníkem směrem na Javoří pilu (po červené značce) odbočit vpravo.

Stezka je otevřená jen v létě od 1.7. do 30.9. a přepokládá se, že bude existovat minimálně 10 let.

Pro ŠumavaNet.CZ: František Janout

Den Vlka obecného v Návštěvnickém centru Srní

Přijďte 18. 7. do Srní oslavit Den Vlka obecného.

Dozvíte se  více o vlkovi. Program pro rodiče a děti na návštěvnických centrech – celodenní program pro všechny cílové skupiny, stezka s množstvím stanovišť. Jednotlivá
stanoviště budou upravena obtížnosti všem skupinám. Stanoviště budou zaměřena prioritně na téma „vlk obecný“. V rámci tohoto programu proběhnou pravidelné komentované prohlídky, odborná přednáška, ale také rukodělná činnost.

Časový harmonogram:
10-15 hodin: stezka, tvořivá dílna
15 hodin: odborná přednáška