2016-10-29

Informace k cenám na rok 2017


Vážení a milí hosté!

Na rok 2017 jsme velmi mírně upravili ceny na Lenoře a na Srní. O jak symbolické úpravy se jedná, se můžete přesvědčit, na našem webu v sekci Ceník. Navíc na Srní ke konci roku 2016 vyměníme celou kuchyňskou linku a i zde doplníme myčku a dáme moderní sklokeramickou desku na vaření.

Trochu větší úpravu cen zaznamená chalupa Kovářská, ale to z toho důvodu, že pro hosty otevřeme i druhé patro. Tím naši hosté získají druhou koupelnu s WC a vanou po čem mnoho z vás volalo! Dále se hostům otevře celý prostor nach chalupou kde je krásný prostor, který je vybavený jako apartmánový pokoj s mini kuchyňkou, která je kompletně vybavena. Kapacita chalupy naroste o 3 lůžka. Jak budou ceny počítány, také najdete na webu v sekci Ceník

Všechny změny nastanou od 1.1.2017

Moc vám všem děkujeme, že k nám jezdíte a hlavně že se k nám rádi vracíte a moc se na vás těším ještě letos a v letech následujících !!

2016-10-09

Námět na výlet okolí Srní - Roklany - Roklan a Roklanec


Zalesněné vrchy Velký Roklan (1453 m) a Malý Roklan (1399 m) tvoří dominantní linii nad pohraničním šumavským hřebenem jihozápadně od Modravy. Nachází se v německé části pohoří nedaleko hranic s Českou republikou.

Z vrcholu Velký Roklan je za dobré viditelnosti možné pozorovat vrch Poledník, hrad Kašperk, Antýgl, masív Boubína, vrchol Bobíku a panorama severních vrcholů Alp. Na vrcholu je osazen velký dřevěný kříž. Na východním svahu Roklanu se ve výšce 1071 m nachází Roklanské jezero ledovcového původu o ploše 3,4 ha a hloubce 13,5 m. Nad jezerem je vyhlídka a dřevěná Roklanská kaple. Okolo jezera vedou dvě naučné stezky - Doba ledová a Prales.

Nedaleko hlavního vrcholu Velký Roklan se nalézá menší vrchol jménem Malý Roklan.

2016-09-25

Námět na výlet v okolí Lenory - Za kamennými památkami

Stodůlky-VHřebek

Masív Boubína je poset mnoha pomníčky a nápisy v kameni. Narazíme na ně podél cest i  stezek.

Zvěčněna do kamene byla například návštěva kardinála Bedřicha Schwarzenberga na vrcholu Boubína dne 3. srpna 1867.

Nejznámějším místem je trojboký „Johnův kámen" na hranici tří polesí - Zátoň, Včelná, Kubova Huť. Kameny jako „Knížecí cesta" (Fürstenweg), „Princovo odpočívadlo" (Prinzenruh) a další vyhledávají zanícení nadšenci, a co víc - také současní správci Boubína se snaží zanechat po sobě stopu v kameni. 

2016-09-17

Zajímavost v okolí Srubu v Laznech

Strašínská jeskyně je přírodní památka. Přirozená krasová jeskyně v systému sušicko horažďovických vápenců je jediná větší vápencová jeskyně v sušické části Pošumaví. Jeskyni tvoří síň 23 x 12 m s průměrnou výškou 3 m a dva systémy chodeb s celkovou délkou asi 200 m. V nejnižším místě dna jeskyně svažující se k S, jsou dvě jezírka. Ve stropě a stěnách jsou vytvořeny hrncové a mísové prohlubně. Krápníková výzdoba zcela chybí. Vchod do jeskyně byl uměle rozšířen při těžbě limonitu (do roku 1936), který tvoří část jeskynních sedimentů. Jeskyně je významným zimovištěm teplomilných druhů netopýrů. Chráněné území bylo zřízeno Okresním úřadem v Klatovech v roce 2002.
Do území je vstup veřejnosti zakázán.

2016-09-04

Výlet na kole v okolí Lenory - Od Lipna na Svatý Tomáš a dál až ke Spáleništi

Nenáročná trasa během níž uvidíte zříceninu Vítkův kámen, osady v okolí Multerbergského rašeliniště a mnoho krásných výhledů na Lipno a Pošumaví.

Výchozím bodem je malá rekreační osada Frýdava, která se nachází na břehu Lipenské přehrady. Tato vodní nádrž patří mezi nejvýznamnější, a také nejvyhledávanější vodní plochy u nás. 48 km dlouhé a až 16 km široké vodní jezero umístěné pod Šumavskými vrchy je velkým lákadlem pro aktivně založené turisty od nás i ze zahraničí. K rozcestí Frýdava přívoz (brod) můžeme přijet autem z Přední Výtoně nebo se nechat převézt lodí z protějšího břehu z Frymburku. Od přívozu pojedeme asi 500 m po žluté, až se ocitneme u dalšího rozcestníku, kde se trasy dělí na několik směrů.

Vydáme se po cyklotrase směr „Svatý Tomáš". Stoupáním /2/ po silničce se dostaneme až na vrchol k rozc. Svatý Tomáš. Zde odbočíme vlevo k prohlídce hradu Vítkův Kámen. Tato druhá nejvýše položená zřícenina hradu založeného ve 13.stol. je zajímavá především dobře zachovalou velkou obrannou věží umístěnou na skále. Při dobré viditelnosti je odsud vidět až na Alpy. Podhradí tvoří malebná osada Svatý Tomáš s citlivě zrekonstruovaným gotickým kostelem sv. Tomáše. Hrad byl volně přístupný a v podhradí je útulná hospůdka.

Pak se vrátíme k rozc. Svatý Tomáš a vydáme se po žluté směr „Linda" a „Pasečná". Žlutá je vedena krásným sjezdem přes louky a paseky. Cestou máme překrásné výhledy do kraje, a tak lze říct, že tento úsek je mimořádně silným zážitkem pro každého cyklistu a krajináře. Sjezd je obtížnost /2/, místy /3/ a všechno jedeme v terénu.

Po sjezdu přijedeme k malé asfaltce a po ní dojedeme do osady Pasečná. Dál pokračujeme po silnici a cyklotrase směr „Spáleniště". Mírně zvlněným terénem pojedeme kolem přírodní památky Multerbergské rašeliniště. Jedná se o chráněné území zahrnující rašeliniště se zachovalými porosty borovice blatky a na východním okraji přecházející do podmáčených smrčin téměř nedotčených lidskou činností. V chráněném území rostou silně ohrožené druhy rostlin a vyskytují se zde i kriticky ohrožené druhy živočichů vázaných na rašeliniště.

Převážně mírným sjezdem s občasným mírným stoupáním se dostaneme k rozc. Spáleniště, které se nachází v místech zaniklé obce. Od něj pokračujeme vlevo po silnici vedoucí ze sousedního Rakouska směr „Přední Výtoň" a „Frýdava-přívoz". Pojedeme po málo frekventované silnici malebnou krajinou lesů a luk až k Přední Výtoni a dál pokračujeme podél Lipna zpět do výchozího bodu.
Autor: Daniel Balogh

2016-08-28

Výlet v okolí Srní - Březník

Zde, téměř na zemské hranici, při staré obchodní stezce do Bavorska, v osamocené lokalitě uprostřed rozlehlých šumavských hvozdů, stávala hájovna a myslivna, vždy v historii obývané českými lesníky, po druhé světové válce opuštěné na dlouhých čtyřicet let.

Březník (Pürstling) je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice se SRN. Toto vyhlídkové místo poskytuje pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jejíž vrchol s vyhlídkou se nachází ve výšce 1373 m n.m.. V současné době je vrchol hory s průvodcem přístupný.

Spisovatel Karel Klostermann zde situoval místo děje svého románu "Ze světa lesních samot", který popisuje život na Šumavě v 19. století. Březník je uváděn jako nejdeštivější místo ČR, neboť roční úhrn srážek činí průměrně 1552 mm. Nachází se cca 6 km jižně od Modravy.

Poměrně zachovalou stavbu bývalé myslivny adaptoval v roce 2002 Národní park Šumava a upravil ji na informační středisko správy Národního parku Šumava s možností jednoduchého občerstvení.
Součástí střediska je také galerie řezbářství, část expozice je věnovaná Karlu Klostermannovi. V blízkosti jsou turistické trasy a naučná stezka "Proměna horské smrčiny".

Přístup:
Přístup z Modravy nebo Kvildy pěšky, délka trasy cca 7 km, resp. 13 km.

2016-08-21

Námět na výlet v okolý Srubu v Laznech - Obří Hrad - tajemné keltské místo na Šumavě

Zbytky pravěkého keltského hradiště nad údolím říčky Losenice na zalesněném hřebeni vrchu Valy (1010 m).

Kamenné moře a vyhlídka z Obřího hradu

Toto nejvýše položené hradiště v České republice nalezneme poblíž osady Popelná u Nicova, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, na území I. zóny Národního parku Šumava.

Strmá a kamenitá cesta z Popelné na vrchol

Následky orkánu Kyrill z ledna 2007 v předhradí keltského hradiště

Zbytky valů hradiště byly objeveny teprve v roce 1926. Keltská pevnost pocházející pravděpodobně z 2. - 1. století před naším letopočtem, sloužila patrně k ochraně rýžovišť zlata na říčce Losenici. Novější výzkumy uvádí možnost, že se jedná o ohrazení posvátného místa. Celý areál o velikosti 80 × 370 m tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamených valů a předhradí obehnané 2 m širokým náspem. V blízkosti hradiště západním směrem nalezneme kamenné moře s vyhlídkou do okolí.

Kamenné moře

Podle pověsti byl v minulosti Obří hrad sídlem devíti obrů. Když k nim jednoho dne přišel chudý krejčí s prosbou o pomoc, protože nemohl uživit svých deset dětí, se zlou se potázal. Obři jej namísto pomoci shodili ze srázu a jeden po něm dokonce hodil kámen. Krejčí pád přežil a když přišel k sobě, poznal v onom kameni velký kus zlata. Díky němu měl vystaráno až do konce života.
Jiná pověst vypráví o tom, že obrovská kost, kterou tady vesničané našli, sloužila dlouhá léta jako lávka přes říčku Losenici.

Zbytky zadní stěny vnitřní hradby

Skalní bránou byl umožněn vstup mezi hradby akropole

Naučná stezka Keltové na Šumavě - byla otevřena 23. září 2005. Tři informační panely seznamují návštěvníky s historií osídlení Šumavy kelty a dále pak popisují zbytky keltského hradiště Obří hrad u Popelné. Výchozím místem 1,5 km dlouhé stezky (3km se zpáteční cestou po stejné trase) je parkoviště v Popelné, na které je možno dojet po úzké silnici z Nicova.

Poslední informační tabule naučné stezky Keltové na Šumavě





Přístup

Z Popelné
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km

Z Nicova
  Nicov - Pod Milovským vrchem   1,3 km
  Pod Milovským vrchem - Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   3,2 km
- celková délka   4,5 km

Z Churáňova
  Hotel Churáňov - U Lanovky - Na Rovinách - U Nového mostu   2,1 km
  U Nového mostu - Popelná   2,8 km
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km - celková délka   5,6 km

Z Kašperských Hor
  Kašperské Hory - Zlatý potok - Karlina Pila - Popelná   7,6 km
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km - celková délka   8,3 km

2016-08-15

Námět na výlet na Šumavě - Nicov, Královský kámen, Javorník - Kašperské Hory,


Pěší výlet
 
Délka 10,201 km  

Střední převýšení   306 m  

Mapa     www.vyletynaden.cz

Body zájmu   Výlety Kašperské Hory, Česká Republika

Start - Parkoviště Nicov Odbočku na neplacené parkoviště najdete u zrcadla  a telefonní budky     
8 m

Královský kámen Královský kámen (Královák), je jedním z vrchů Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář tzv. nika. Nejvyšší horou Javornické pahorkatiny je blízký Javorník s Klostermannovou rozhlednou. Královský kámen je od rozhledny oddělen Krankotským sedlem. Název místa Královský kámen. Družinu českého krále pronásledoval houf cizího vojska a mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a hnal svého koně přes horský hřbet Ždánov, jenž byl v těch dobách zarostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho družina prchala dál. Cizí vojska si nevšimla, že se král ukryl a pronásledovala královskou družinu. Král se zachránil a lidé toto místo i celý vrch pojmenovali Královský.      
1,549 km

Rozhledna Javorník Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který rád vystupoval na vrchol Javorník. K této vyhlídce ho pojilo tak silné pouto, že výustilo přáním, aby na vrcholu byla vystavěna rozhledna. Počátkem 20. století získal pro svúj záměr několik přátel zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto záměru.      
3,775 km

Rotunda sv. Antonína Paduánského Antonín Paduánský byl portugalský mnich a teolog. Působil ve Francii a Itálii ( roku 1232 svatořečen). Každoročně na svátek sv. Antonína se na Javorníku koná pouť. Motivem českých vlastenců bylo i připomenutí politika a státníka I. ČSR Antonína Švehly. Motivy na oknech zobrazují patrony Českých zemí a Pannu Marii.      
4,807 km

Javorník náves; Na návsi stojí socha spisovatele Karla Klostermanna (více se dočtete na info. tabuli). Ve směru chůze z obou stran silnice je autobusová zastávka a penziony s pěknými vyhlídkami do českého vnitrozemí. V zimním období můžete zde s dětmi nastoupit na sjezdovku.      
5,653 km

Fotopoint Fotopoint u obra Kleofáše. Večer jsme si fotku prohlédli na www.jerabina.cz.     
7,127 km

Krásná vyhlídka V létě pěkná vyhlídka v zimě nástupiště do běžkařské stopy.     
7,372 km

Krankoty výhledy     
7,565 km

Rozcestí ke Královskému kameni Pouze pro ty co půjdou výlet z Javorníka. Třista metrů půjdete stoupání.     
8,538 km

Kohoutí kříž Na vrcholu nicovského kříže je kohout jako připomínka trojího zapření Krista apoštolem Petrem. Kohout stojí na hodinách, které ukazují třetí hodinu, t.j. čas, kdy Kristus na kříží skonal. Na kříži vedle Kristova těla jsou dále ze silného plechu znázorněny siluety dalších předmětů jako kopí, tyče, žebřík, lopata, kalich, džbán, tesák, třtina, houba, kladivo, kleště, lucerna, ruka, trnová koruna, apod. Podle vyprávění Evangelií byla Kristovi před smrtí nabídnuta houba namočená v octu a nabodnutá na tyč. Kopí připomíná vojáka Longina, který mrtvému Kristu probodl kopím bok, ze kterého vyšla krev a voda.

2016-08-09

Výlet v okolí Kovářské - Cínovecký hřbet a okolí Komáří Vížky

Vydejme se za nenápadným půvabem luk a strání Krušnohorské náhorní planiny přes Cínovecký hřeben do Přírodního parku Východní Krušné hory.

Výchozí bod je odstavné parkoviště na Komáří Vížce, kam můžeme přijet autem nebo lanovkou z Krupky-Bohosudova. Od něj se vydáme po červené směr „Pod Komáří hůrkou" 0,5 km. Po chvíli přijedeme k rozcestí Pod Komáří hůrkou a dále pojedeme po červené směr „Přední Cínovec". Mírně zvlněným terénem po lesních pěšinách dojedeme k rozc. Přednímu Cínovci a pokračujeme dále po červené. Nyní už pojedeme po území Přírodního parku Východní Krušné hory. Ten byl založen v r. 1995 s cílem řízené péče o zachování typické horské krajiny Krušných hor. Největší druhové bohatství je soustředěno v jádrových zónách, ve kterých byl zjištěn výskyt 23 druhů zvlášť chráněných rostlin a je odtud udáváno 32 druhů ptáků zařazených v Červené knize ohrožených a vzácných druhů živočichů. Hned za rozcestníkem na nás čeká výraznější 0,5 km dlouhé stoupání /2-3/ v terénu, pak se stoupání zmírní a my přijedeme k rozcestí s Krušnohorskou lyžařskou magistrálou, kde zahneme vlevo spolu s magistrálou. Ta vede po lesácké cestě až k hotelu Pomezí u silnice E55. Zde se nachází turistický rozcestník, od kterého pojedeme mírným stoupáním 1 km po modré značce do Horního Cínovce. Dál se budeme držet pro lepší orientaci červené značky směr Cínovec - obec, která nás provede Cínovcem až k silničce vedoucí do Fojtovic, po které budeme pokračovat. Po pravé straně uvidíme Cínovecký hřbet a pak Lysou horu. Po levé straně budeme mít jádrovou zónu přírodního parku.

Necelých 0,5 km před Fojtovicemi ve výrazné pravotočivé zatáčce se nachází pomník, kde odpočívá 59 obětí pochodu smrti a jeden padlý sovětský voják. V obci Fojtovice odbočíme vlevo na asfaltovou silnici vedoucí kolem hospody (t.č. nefunkční) a za ní zahájíme stoupání /2/ zprvu kolem hospodářských budov statku, pak již kolem luk a strání, až přijedeme do osady Habartice. Z Habartic pokračujeme dále po stejné cestě společně s červenou značkou do Adolfova. Převažující stoupání /2/ nám budou zpestřovat výhledy na horské louky v jádrové zóně přírodního parku.

V obci Adolfov je možnost se občerstvit. Dál budeme pokračovat po červené směr „Pod Jelením vrchem". Ta nás hned za obcí zavede mimo silniční tahy na lesní cestu vinoucí se uprostřed krásných bukových hvozdů. Převažujícím klesáním /2-3/ v terénu se dostaneme k rozc. Pod Liškárnou. Od něj pokračujeme dále po červené, ale po asi 100 m budeme protínat asfaltovou silnici, na kterou odbočíme vlevo nahoru a tím opustíme značené cesty. Mírným stoupání max. /2/ se rychle dostaneme zpět mezi louky náhorní planiny a po 1 km přijedeme ke křižovatce cest ve tvaru T, kde odbočíme vlevo směr obec „Krásný les". Následně sjedeme dolů do obce, kterou projedeme rovně až na konec (pozor neodbočit vpravo na Petrovice). Přijedeme na rozcestí, kde se nachází pěkná Boží muka a odbočíme vlevo směr Adolfov. Mimo krátký závěrečný sjezd celou cestu do Adolfova stoupáme /2-3/. Od rozc. Adolfov pokračujeme po silnici až do Habartic. V Habarticích opustíme silnici a pokračujeme terénem dále po červené na Komáří Vížku. Značka nás povede po polní cestě protínající rozlehlou Fojtovickou pláň. V závěru nás čeká 1 km stoupání /3/ v terénu na vrchol Komáří Vížka. Zde máme možnost se občerstvit a zároveň se pokochat krásným výhledem na podstatnou část námi absolvované cesty. Z Komáří Vížky (807 m) pak sjedeme 200 m dolů k odstavnému parkovišti, kde se náš okruh uzavře.

Autor: Daniel Balogh

2016-07-30

Krásný výlet v okolí Kovářské

Během 14 km dlouhého výletu navštívíte dvě zříceniny gotických hradů, seznámíte se s pozůstatky středověké těžby a při dobré viditelnosti se pokocháte kruhovým výhledem na České středohoří a panorama Krušných hor z vrcholu Komáří hůrky.

Tato trasa začíná v podhorském městečku Krupka. Ještě než vyrazíte do hor, měli byste si prohlédnout významné pamětihodnosti tohoto města s velkou hornickou tradicí sahající až do 12. stol.. Určitě nepřehlédnete zříceninu hradu vybudovaného na protáhlém skalním ostrohu. Nyní je v ní otevřená hradní restaurace. V blízkosti hradu uvidíte monumentální gotický kostel Nanebevzetí P. Marie. Za kopcem naproti pak najdete cenný renesanční hřbitovní kostel sv. Anny z r. 1516 postavený ve stylu saské renesance. Historické centrum města je chráněnou městskou památkovou zónou. Můžete zde navštívit také Muzeum těžby a zpracování cínu.

Z náměstí se vydáme po žlutě značené turistické trase do Horní Krupky. Celý úsek budeme prudce stoupat /2-3/. Zpočátku po silnici a pak již lesem. Po projití Horní Krupky nás čeká  další 1,5 km dlouhé stoupání na vrchol Komáří hůrky. U turistického rozcestníku Komáří Vížka-kněžiště najdeme hotel s restaurací, ve kterém se můžeme občerstvit. Je zde také konečná stanice lanovky z Krupky-Bohosudov, kterou můžete využít, pokud se chcete vyhnout namáhavému stoupání z Krupky. Z Komáří Vížky se nám, v případě dobré viditelnosti, nabízejí krásné výhledy jak na Krušné hory tak na České středohoří. V okolí tohoto z dálky dobře viditelného vrcholu Krušných hor se hojně těžilo, zejména cín. Pod vrcholem je pěkná Wolfgangova kaplička z r. 1692.

My zde vyměníme žlutou značku za modrou a vydáme se po ní společně s červenou lyžařskou magistrálou 1,5 km k rozcestí Fojtovická pláň. Jdeme po náhorní planině, ale z Komáří vížky nejprve klesáme /1-2/ a pak již pokračujeme kolem pastvin po rozlehlé Fojtovické pláni rovně k rozcestí. Zde odbočíme společně s modrou značkou doprava a začínáme chvíli mírněji klesat po asfaltové silnici, později lesem horší cestou prudce dolů /3/ k zřícenině hradu Kyšperk.

Zřícenina hradu Kyšperk je v první ostré pravotočivé zatáčce při klesání do Bohosudova, kde modrá značka pokračuje po lesácké cestě vpravo prudce dolů /2-3/ k dolní stanici lanovky v Bohosudově.

Zřícenina Kyšperk (dříve též Supí hora) se nachází na stromy zarostlé skále a zachovaly se z ní zbytky zdí budov bývalého hradu a vysoká věž. V jedné ze zachovalejších částí se můžete podívat do sklepních prostorů nebo na vyhlídku ze skály. První zmínka o tomto hradu je z r. 1319 a postavil ho buď sám král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova. Obýván byl až do roku 1526, kdy vyhořel a už nebyl obnoven. Po rozjímání nad osudy působivé zříceniny se můžeme vrátit na modrou značku a sejít dolů do Krupky-Bohosudov. Od dolní stanice lanovky nás žlutá značka přivede během 1 km zpět na náměstí v Krupce.


Autor: Filip Balogh

2016-07-18

Jeden delší výlet v okolí Srubu - Kašp.Hory - Kašperk - Javorník - Nicov - Kašperské Hory

Z náměstí v Kašperských Horách vyrazíme po zelené turistické značce směrem na sever. Čeká nás zajímavá vyhlídka na hrad Kašperk. Sestoupáme do údolí Opolenského potoka a následně naopak stoupáme až k hradu Kašperku. Zde můžeme volit několik variant cesty, my zvolíme žlutou značku která nás strmou kamenitou cestou dovede pod Pustý hrádek, předsunuté opevnění Kašperku.
 
Pokračujeme po žluté až na rozcestník a ostud se již necháme vést červenou trasou.

Červená vede střídavě lesem či pláněmi, pod vrchem Ždánov (1.064 m) projdeme zaniklou obcí bývalý Ždánov. Dlaší zajímavostí na trase je kaplička sv. Jana z roku 1836, údajně v minulosti místo setkávání pašeráků cukerinu z Bavor. Od ní mírně sestoupíme a začínáme stoupat k výraznému skalnímu bodu Královský kámen (1.059 m). Na vrcholku objevíme četné skalní útvary s mrazovými sruby, místo je zajímavé i kamenným mořem na úpatí. Nádherným výhledem na Boubín a Třístoličník. Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička.
Stále s červenou značkou zažijeme nepříliš schůdný sestup a pokračujeme dále až nás cesta dovede na pláň Krankoty a pak znovu lesem až ke Krásné vyhlídce. Odtud pokračujeme po zelené až k silnici a po ní dojdeme do obce Javorník.

Po modré vystoupáme k rotundě - kapli sv. Antonína Paduánského a následně až na vrchol Javorníka s kamennou Klostermannovou rozhlednou.  Pokračuje dál po modré značce (tzv. Klostermannova cesta) a sestoupáme opět na pláň Krankoty, opět (ale tentokrát odjinud) vystoupáme na Královský kámen a pokračujeme směrem dolů do Nicova. Odtud sjedeme do Nicova (pozdně románský kostel sv. Martina, barokní fara, roubenky), přejdeme silnici Kašperské Hory – Stachy. Po modré Klostermannově cestě stoupáme na rozcestí Pod Milovským vrchem, při následném klesání se kocháme vyhlídkovou krajinou až nás cesta zavede do Amálina údolí k Zlatému potoku. Zde načerpáme síly  na závěrečný výstup do Kašperských Hor

Tento výlet má cca 25 km

2016-07-07

Výlet v okolí Kovářské - Přírodním parkem Východní Krušné hory

Vydejme se za nenápadným půvabem a divokou krásou Přírodního parku Východní Krušné hory v okolí Cínoveckého hřbetu a Komáří hůrky. Prozkoumáme území, kde se nachází hojně mokřadů a rašelinišť, časté jsou i horské květnaté louky. Typické pro krajinný ráz přírodního parku jsou kamenné hrázky mezi poličky a loukami a také rozptýlené skupiny dřevin v rozlehlých pláních.

Výchozí bod je odstavné parkoviště a rozc. Komáří hůrka. Na Komáří hůrku (vížku) se dostaneme autem z Krupky nebo lanovkou z Bohosudova. Za pěkného počasí nabízí vrchol Komáří hůrky vynikající kruhový rozhled na České středohoří, Krušné hory, Lužické hory a Jizerské hory. Za každého počasí se můžeme posilnit v hotelu s restaurací a cestou z vrcholu k rozcestí si prohlédnout kapli sv. Wolfganga z r.1700.

Od parkoviště se vydáme po červené směr Cínovec - obec 7,5 km. Po chvíli přijdeme k rozc. Pod Komáří hůrkou, odkud pokračujeme po červené směr Přední Cínovec 3 km. Mírně zvlněným terénem po lesních pěšinách dojdeme k rozc. Přední Cínovec a pokračujeme dále na Cínovec obec.

Nyní se již dostáváme na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Ten byl založen v r. 1995 s cílem řízené péče o zachování typické horské krajiny Krušných hor. Zaujímá kolem 40 km2 ve vrcholových partiích Krušných hor o průměrné nadm. výšce 700 m. Jde o krajinu převážně odlesněnou a v minulosti zemědělsky využívanou. Největší druhové bohatství je soustředěno v jádrových zónách, ve kterých byl zjištěn výskyt 23 druhů zvlášť chráněných rostlin a je odtud udáváno 32 druhů ptáků zařazených v Červené knize ohrožených a vzácných druhů živočichů.
Poté, co mineme Cínovecký hřbet, přijdeme k málo frekventované silnici, po které se vydáme vlevo spolu s červenou. Po pravé straně budeme míjet jádrovou zónu přírodního parku, až přijdeme na začátek Cínovce. Ten byl založen na počátku 14. stol. jako hornické středisko těžby cínu. Později se zde těžilo také stříbro a wolfram. Nyní tudy prochází frekventovaná mezinárodní silnice E55 a město žije především z příhraničního ruchu.

Po prohlídce Cínovce se vydáme zpět po stejné silnici, ale tentokrát po ní půjdeme až do vesničky Fojtovice. Po pravé straně uvidíme Cínovecký hřbet a pak Lysou horu. Necelých 0,5 km před Fojtovicemi ve výrazné pravotočivé zatáčce se nachází pomník, kde odpočívá 59 obětí pochodu smrti a jeden padlý sovětský voják. To nám připomene, že zdejší krajina nebyla vždy pouze idylickou kulisou pro rekreační turistiku, ale i místem kde se odehrály mnohé lidské tragédie a bezpráví.
V osadě Fojtovice odbočíme vlevo opět na asfaltovou silnici vedoucí do Adolfova a po ní vystoupáme zprvu kolem hospodářských budov, pak již kolem luk a strání, tolik typických pro tuto část Krušných hor, až do osady Habartice.

Z Habartic pokračujeme stále po stejné cestě společně s červenou značkou směr Adolfov 2,5 km. Převažující mírné stoupání /2/ nám budou zpestřovat výhledy na horské louky v jádrové zóně přírodního parku. V malé, převážně chatařské obci Adolfov je možnost se občerstvit. Pak se vrátíme zpět po červené do Habartic. Z nich se teď vydáme po červené směr Komáří Vížka 2,5 km. Značka nás povede po polní cestě protínající rozlehlou Fojtovickou pláň. Z ní to je 1 km výraznějšího stoupání na vrchol Komáří hůrka (807 m). Zde máme možnost občerstvit se a zároveň se pokochat krásným výhledem na podstatnou část námi absolvované cesty. Z vrcholu pak sjedeme 200 m dolů k odstavnému parkovišti, kde se náš okruh uzavře.

Autor: Daniel Balogh

2016-07-05

Námět na výlet poblíž Lenory - Ze Zbytin do království lesní železnice

Po turisticky značené trase (červená) je možné se vydat i do království lesní železnice. Cesta, vedoucí přes Spálenec a Arnoštov do Volar, prochází místy, kde na počátku minulého století byla vybudována úzkokolejná železniční trať. Ta sloužila k přiblížení kalamitního dřeva z arnoštovských lesů, její délka dosáhla 14 280 m a dopravu na ní zajišťovaly tři parní lokomotivy – Wilma, Ludvík a Lisel. Na této trati se jezdilo až do roku 1963, kdy byla zrušena. Dnes tuto zajímavou technickou památku připomíná již jen původní drážní těleso se zbytky pražců a v Arnoštově starý kamenný můstek

2016-07-01

Stezkou zlotokopů poblíž Srubu v Laznech

Naučná stezka –  cca 7,5 km
 
Z náměstí od 1. informačního panelu u kostela se vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a  kaple P.M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta  byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla  podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-1366. Formanské povozy po ní přivážely do Čech  sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby,…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. stol.dávní horníci  podél cesty v hloubce cca 40 m   hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (umístěn informační panel).

Za ČOV vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák  - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou  Friedlholz  na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky  jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.)

Přibližně 50 m od ČOV, vpravo od cesty, vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.
Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k  inform. panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka.

V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského  pracovalo více než 300  mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy.

Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka.

Za přehradou na levé straně,  vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol.
Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů.
Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 m před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme)  napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu  ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme  strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.

Dále pokračuje jen jedna cesta (méně náročná) přímým směrem dle značení. Zavede nás pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k  důlním dílům. Hledejte proto značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující směr vzhůru ke skalám.  Po prohlídce jednotlivých  pozůstatků důlní činnosti nás značení přivede lesními pěšinami opět dolů ke Zlatému potoku. 

Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata.  O roku 1960 funguje ve štole seismická stanice – stanice GFÚ ČAV.  Údaje stanice jsou denně vyhodnocovány. Počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě.

Lesní pěšina se napojí na asfaltovou silnici. Po ní se dáme vpravo směrem dolů. Přijdeme k rozcestníku MLÝN NA RYBNÍCE. Odtud nás směrník po 200 m dovede k novodobé, průzkumné štole NADĚJE ( uzavřená) – podrobnosti na dalším inf. panelu. Štola sloužila k zjišťování obsahu zlata a wolframu. Pokračujeme krátkým stoupáním lesní cestou na okraj louky, kde odbočíme ihned doleva. Jdeme přes rozbořenou usedlost. Po polní cestě vstoupíme do lesa.Cca po 400 m odbočíme dle směrníku vlevo ke štole Bedřich (vzdálené 200 m). Zde je umístěn inf. panel. Od štoly  se stejnou cestou vrátíme k směrníku a pokračujeme dále vlevo po značené cestě. Ta nás přivede podél starých důlních děl a pinků   ke křížku a asfaltové silnici. Po ní pokračujeme vpravo do Kašperských Hor.
Z písemných pramenů se  dovídáme, že v 15. stol. pracovalo v okolí 37 dolů, z nichž některé lze lokalizovat.

Nyní po asfalt. cestě klesáme. Vpravo, v protějším kopci, neujde naší pozornosti velký dům na louce sevřené lesy. Je to penzion - Hájenka Nebe, který je nejvýše položeným domem v K. Horách. Klesání nás přivádí kolem staré zástavby domků (původní dělnické kolonie - dnes většinou víkendových) zpět do městečka - do části s místním názvem Na Prádle. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku.

Vlevo zůstává lyžařský vlek na Liščím vrchu.

V následném stoupání míjíme bývalé koupaliště. Nad ním odbočíme vpravo a přicházíme  k  archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy  (výzkum Národní techn. muzeum a Muzeum Šumavy) – základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední  informační  panel naučné stezky.

Přicházíme zpět na náměstí.  U kostela jsou umístěny mlecí kameny a balvany s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene.V historické expozici Muzea Šumavy je obsáhlý oddíl věnovaný těžbě a zpracování zlata na Kašperskohorsku.
Neničte, prosím, panely a značky!

Mapa naučných stezek zde ... 

2016-06-05

Výlet poblíž Srní - Přírodně poznávací okruh Nelesní krajina

Výchozím bodem je jižní okraj obce Kvilda.

Délka trasy je 5 km (chůze 1,5-2 hod.)., celkové převýšení 100m - značení symboly s broukem svižníkem.

Ukazuje a přibližuje vývoj a vznik bezlesí v okolí Kvildy,  s vývojem a tvorbou krajiny, s hospodařením a lidskou činností v krajině v historických souvislostech

2016-05-20

Na kole v okolí Srní - Modrava - Černá hora - Pramen Vltavy - Kvilda - Modrava

Délka : 26 - 27 km

Náročnost : pro cyklisty - středně obtížná.
Pro pěší turisty náročná cesta, v letních měsících při provozu autobusových linek autobusu po NP možné absolvovat zpáteční část cesty autobusem.

Od autobusové zastávky na Modravě, se vydáme směrem k Modravskému potoku. Po 200 metrech, kousek za můstkem, narazíme na rozcestník.
( 0,3 km )

Vydáme jižním směrem, po modré turistické značce, po asfaltové cestičce podél Modravského potoka. Hukot lesa a Modravského potoka působí jako balzám na nervy. Po dvou kilometrech přijdeme na rozcestí Modravský potok, kde se rozchází modrá a červená značka. Modrá pokračuje na Březník, červená přes mostík překříží potok a směřuje na Černohorskou nádrž a pramen Vltavy.
( 2,5 km )

My se vydáme po červené. Přes můstek přejdeme potok a stoupáme vzhůru k místu, které se nazývá Černohorská nádrž. Tato v minulosti za doby plavení dřeva sloužila jako zásobárna vody , která byla v době plávky dřeva odpouštěna do plavebního systému.
Zde máme možnost odbočit na žlutou na Filipovu Huť.
( 1, 5 km )

Pokračujeme po červené a žluté dále směrem na rozcestí Ptačí nádrž.
Žlutá pokračuje na Březník, červená na pramen Vltavy.
( 1 km )

Pokračujeme po červené, stoupáme na úbočí Černé hory. Po třech kilometrech se nám otevře nádherný výhled na panorama Šumavy s Roklanem a Velkým Javorem.

Po dalších dvou kilometrech se ocitneme na místě zvaném Alpská vyhlídka. Kde se nám při troše štěstí a pěkném počasí otevře nádherný výhled na Alpský masiv. Pohled je výrazný zvláště v ranních hodinách.
( 5 km )

Po dalších dvou kilometrech dojdeme na rozcestí Pramen Vltavy. Červená značka pokračuje na Bučinu, modrá přes pramen Vltavy na Kvildu.
( 2 km )

Vydáme se po modré a po pětistech metrech dojdeme k k místu, kde prameni Vltava , 1172 m.n.m. Velkou zásobárnou vody okolní rašeliniště, zvané Pramen Vltavy. Probíhá zde také rozvodí Severního a Černého moře. Zde stávala v historii chata Klubu českých turistů. Za II. světové války zde byl pracovní zajatecký tábor pro sovětské a francouské vojáky, kteří pracovali při těžbě dřeva
( 0,5 km )

Pokračujeme po modré značce lesní silnicí po proudu Teplé Vltavy mírným klesáním až do Kvildy.
( 5 km )

Jsme-li znaveni, do Modravy můžeme pokračovat autobusem.

Cyklisté využijí k návratu do Modravy cyklostezku vedoucí přes Filipovu Huť po silnici Kvilda - Modrava.
( 7,5 km )

Výkonní pěší turisté mohou pro cestu na Modravu využít žluté turistické cesty vedoucí na úpatí Březové hory a na Filipovu Huť. Odtud poté pokračovat po zelené do Modravy. ( 8,5 km )

Mapa ( 250 KB )

2016-04-01

Máme zkolaudovaný SRUB

Naši milí hosté!


Mohu Vám s radostí oznámit, že srub je konečně zkolaudován !!!

Tedy nic nebrání tomu abychom zahájili provoz !!!..:)

Což se stane dnem 1.5.2016

Tedy kdo máte zájem, budeme rádi, když k nám přijedete a strávíte čas v krásném úplně novém voňavém srubu..:) !

Moc se na vás všechny těšíme

Z a Z

2016-01-17

Máme hotovo - Srub - Lazny

Naši milí hosté!


Mohu s radostí oznámit, že srub je úplně hotový !!!


Jediné co schází je "státní" kolaudace.¨


Naše kolaudace již proběhla..:)


Většina je vidět na fotografiích. Jediné co ještě mohu doplnit je pár informací k vybavení atd. = srub má v přízemí jednu velkou obytnou místnost s kuchyní a jídelnou a přilehlou letní terasou, 4 ložnice s 9 pevnými lůžky, kde 2 postele jsou rozkládací a v jedné ložnici je ještě rozkládací sedací souprava, tedy maximální počet osob, které se u nás mohou ubytovat je 13. Pak zde máme dvě koupelny se sprchovými kouty, s WC včetně bidetů. V obytné místnosti je TV se satelitním přijímačem a DVD. V každé ložnici je TV s DVD přehrávačem. Kuchyně je vybavena všemi vymoženostmi - sklokeramická deska, mikrovlnná trouba, normální trouba s grilem a horkovzduchem, presovač atd apod... Vytápění je v celém přízemí v podlaze. V prvním patře jsou topná tělesa. Vše je vytápěno elektrickým kotlem.
 


...komplet hotový srub i s plotem..:)...










...vstupní chodba...


...WC s koupelnou v přízemí...


...malá dvoulůžková ložnice v přízemí...


...pohled do obytného prostoru s kuchyní z chodby...


...pohled do obytného prostoru s kuchyní ze schodů...


...také bar tu máme...


...i když máme ústřední topení je možno přitopit přírodním ohněm...


 ...schody do patra...


...odpočinková zóna nad schody v prvním patře...


...první ložnice v patře - třílůžková...






...druhá ložnice - dvoulůžková /postele jsou rozkládací/...


...třetí ložnice - dvoulůžková + rozkládací sedací souprava...


...koupelna v patře...