Translate

2018-08-27

Nová naučná stezka poblíž Lenory


Naučná stezka Knížecí stolec (1236 m n. m.) a turistika ve VVP Boletice


V roce 2016, v rámci optimalizace vojenských újezdů, byly posunuty také hranice vojenského újezdu Boletice, jehož zhruba polovina spadá i do CHKO Šumava. Tím se turistům otevřely nové možnosti poznávání dosud zapovězených území Šumavy.


Pro vstup na turistické trasy, které směřují přes vojenský prostor, je nutné respektovat stanovená omezení. 

Režim pohybu v oblasti


  • Na turistických a cyklistických stezkách, které vznikly VNĚ posunutých hranic újezdu, se lze pohybovat bez omezení.

  • Režim pohybu UVNITŘ vojenského újezdu: vstup do vojenského újezdu je podmíněn důsledným dodržováním pravidel, která jsou uvedená na informačních tabulích na vstupech. Pohyb je povolen o víkendech a o státních svátcích od 7 do 21 hodin a to pouze po značených turistických cestách a cyklostezkách. Není dovoleno nikde tábořit ani rozdělávat oheň.

Naučná stezka Knížecí stolec


Přes nově vyznačené turistické a cyklistické stezky, ať již posunutím hranic vojenského újezdu či uvnitř něho, zůstává již od roku 2012 největším lákadlem modře značený okruh na Knížecí stolec. Doprovází jej zajímavá a populárně popsaná naučná stezka. Na devíti zastaveních se dozvíte z informačních tabulí vše o lese, jeho obyvatelích a péči o něj. Na masivních dřevěných lavicích se stoly si můžete odpočinout a vychutnávat si nejen pohled do krajiny, ale i občerstvení z vlastních zásob. 


Pro nepřízeň počasí jsou někde vybudovány také přístřešky. Vojenské lesy a statky, divize Horní Planá, pod jejíž péči toto území spadá, myslí i na ty, jež obtěžuje odnést si své odpadky v batůžku zpět. Na rozcestí pod vrcholem u zastavení č. 5 stojí žulový památník jako poděkování všem, kteří se v letech 2007 – 2009 podíleli na vytěžení 700 tis. m3 orkánem Kyrill zpustošeného lesa a osázení holin 4 milióny sazenic lesních dřevin. Ten, kdo poznal jiné oblasti Šumavy postižené Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou, může tady vidět rozdíly mezi bezzásadovými zónami v NP Šumava a zdejší hospodářskou formou péče o les. 


Knížecí stolec se svými 1236 m nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba z nejbližšího příjezdového místa v Záhvozdí překonat po modré značce na 7 kilometrech takřka 500 m výškového rozdílu. Na celém 13 km dlouhém okruhu tak musíte polovinu poctivě vyšlapat do kopce. Na rozcestí před Uhlíkovským mostem je možno pokračovat vpravo po lesní cestě Adolfka (každá lesní cesta má tady své pojmenování) přes Adolfův kámen nebo absolvovat okruh opačným směre kolem Uhlíkovského rybníku. 


Přes uvedené převýšení jsou přístupové cesty až pod vrchol pohodlné, většinou asfaltované, výjimečně štěrkované. Výjimkou je jen poslední krátký a příkrý výstup kamenitou pěšinou k rozhledně. Ale našli se i borci, kteří tímto úsekem vytlačili kočárek se svými ratolestmi. 


Dřevěná rozhledna z kulatiny byla postavena v roce 2012. I když je vysoká jen 8 metrů, nijak to neomezuje úchvatný kruhový rozhled po celé Šumavě. Na severozápadě dominuje masiv Boubínu a Bobíku, na jihozápadě se rýsuje hraniční hřeben Třístoličník – Plechý, na východě se v popředí tyčí skalnatý vrchol Lysé (1228 m), za ním vystupuje Kleť a v pozadí Novohradské hory. Při průzračném vzduchu, zejména na podzim, lze jižním směrem dohlédnout až na štíty Rakouských Alp.

Příjezdová místa


Nejvýhodnější příjezdové místo k výstupu na Knížecí stolec je osada Záhvozdí. Po odbočení ze silnice Volary - Černá v Pošumaví pokračovat 1 km po silničce až na hranici vojenského újezdu. Vlevo u bývalé hájovny Uhlíkov je pro motorizované turisty malé parkoviště s informačními tabulemi a vychází odtud modrá turistická značka.


Alternativní volbou (trasa se tím prodlouží o 7 km) je osada Arnoštov na severní hranici vojenského prostoru, kde je na rozdíl od Záhvozdí velká parkovací plocha. Ze silnice Volary – Prachatice odbočit v Blažejovicích na Křišťanov. Cyklistická stezka č. 1252 vede z Arnoštova po asfaltce a napojuje se u Uhlíkovského rybníku na popsaný modře značený okruh.


Nemotorizovaní turisté a cyklisté mohou využít vlakových spojů na trati Volary – Č. Budějovice do zastávky Pěkná, z níž je to do Záhvozdí 4 km po silnici. 


Nezapomeňte na vlastní občerstvení, nikde na trase ani ve výchozích místech žádné možnosti nejsou. 

Renesance turistiky v oblasti Polné na Šumavě


Z osad vyčleněných z vojenského prostoru vznikla samostatná obec Polná na Šumavě, pod níž územně spadají také Květušín, Otice a Olšina. Z Újezdního Úřadu vojenského újezdu Boletice přešla správa pod volené obecní zastupitelstvo. I když obec rozvoj turistického ruchu teprve čeká, okolí nabízí možnost turistických výletů a projížděk na kole převážně takřka nedotčenou přírodou. Nedaleko leží rybník Olšina, kde je možnost koupání a osvěžení. 


Do obce Polná na Šumavě se dá dojet po silnici z Horní Plané. Cestovat vlakem lze po již zmíněné trati přímo do obce, kde je zastávka, stejně tak i v Olšině nebo v Polečnici, kudy vedou značené turistické trasy.

Text: František Janout, SumavaNet.CZ

Zajímavý zážitek poblíž Srubu

 

Tajemné noční prohlídky na hradu Kašperk vás seznámí s osobností Petra mladšího Zmrzlíka ze Svojšína

Vydáno 19. srpna 2020Zážitky
Kdo chce poznat tajemství skrývající se uvnitř středověkého hradu a nebojí se, může se vydat na noční prohlídky hradu Kašperk. Ve dnech 20. až 21. srpna máte jedinečnou šanci prozkoumat noční hradní život a objevit tajemná zákoutí s ještě tajemnějšími bytostmi.
Netypické nápady slaví úspěch a noční prohlídky hradu Kašperk nejsou výjimkou. Hrad láká na zkoumání nočního hradního života a objevování tajemných zákoutí s ještě tajemnějšími bytostmi. Jde o tradičně nejúspěšnější prohlídky vůbec, které jsou poměrně rychle vyprodané, a tak jejich rezervace je více než doporučená

Speciální noční návštěva hradu a jeho nejzajímavějších zákoutí se budou konat pouhé dva dny, a to od 20. srpna do 21. srpna, vždy ve 21:00, 21:30, 22:00, 22:30 a 23:00 hodin. Lístky je možné rezervovat telefonicky na čísle: 608 149 177 (út - ne 9:30 až 18:00) či e-mailem na: info@kasperk.cz. Vstupné stojí 150 korun pro dospělé, pro děti a seniory 110 Kč.
Zdroj: Kudy z nudy

2018-08-18

Výlet v okolí Kovářské

Obec Kovářská leží na hřebenu Krušných hor nedaleko Klínovce. Do obce, která v minulosti patřila mezi významná centra dolování a zpracování železné rudy v Krušných horách.
Výlet je možno začít prohlídkou Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím. Poblíž středu do středu jsou ruiny velké budovy což jsou pozůstatky uhelny, centrálního skladu dřevěného uhlí pro vysoké pece. Jedna z nich stávala opodál.



Po zeleném turistické značení lze pak pokračoval okolo nádraží k další technické památce, k vápence. Jde o zachovalé pozůstatky nejstarší vápenky tohoto druhu v ČR. Pálil se zde vápenec z nedalekého lomu a vyrobené vápno se používalo pro stavební účely a pro místní hutní provozy.

Pak je možno opustit zelenou značku a pokračovat lesní cestou, která vychází na louku s krásně rozkvetlými ocúny a mírně dál stoupala na Rozcestí Pod Vysokou Sečí /972 m/. Při zpátečním pohledu je krásný výhled na vrchol Fichtelberg. Po silnici spolu s červenou TZ je možno pokračovat do Horní Halže. Cestou se otevírají stále nové výhledy na Kovářskou, Fichtelberg, Velký Špičák, Jelení horu a Přísečnickou přehradu. Za Horní Halží se zase otevře nádherné panorama Doupovských hor, výhled na stolovou horu Unhošť, na zříceniny hradů Egerberk a Šumburk, na vrchol Klínovce, na Klášterec nad Ohří, Kadeň a na Nechranickou přehradu. Za chvilku se otevře typický pohled na kapličku na vrcholu Mědníku. Okolo opravované Horské modlitebny a nově budovaného vchodu do staré štoly se vystoupá na vrchol Mědníku /910 m/. Od kapličky na vrcholu je nádherný kruhový výhled. V minulosti vedle kapličky stávaly tři hotely. Všechny ale vyhořely. Poslední v roce 1939. Poblíž je Štola Marie Pomocná, která vznikla na začátku 16. století. Těžily se zde rudy s obsahem mědi.
Po modré značce, se sejde do malebné vesničky Údolíčko. Za vesničkou značená cesta odbočuje ze silnice na zříceninu hradu Perštejn.


2018-08-10

Námět na výlet v okolí Srní


Knížecí Pláně 

V nadmořské výšce 1024 m, na místě zvaném Schöne Ebene - Pěkná vyhlídka byla z rozhodnutí knížete Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada. Dostala jméno Fürstenhut, česká podoba Knížecí Pláně se objevilo až roku 1877.

Podle pověsti navštívil obec v době vzniku kníže Schwarzenberg. Silný vítr mu odnesl jeho klobouk a ten se zachytil na větvi vysoké jedle. Místní dřevorubec vylezl na strom a předal klobouk knížeti. Na památku této události byla nová obec pojmenována Füstenhut -Knížecí klobouk.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již 59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. 

V roce 1850 byla obec připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat od roku 1902.

Na místě původního požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně počet obyvatel klesal.

Poštovní úřad byl v obci zřízen roce 1913.

Na bojištích 1. světové války padlo 30 místních můžu a na jejich památku byl v obci v roce 1936 vybudován pomník.

V roce 1930 bylo na Knížecích Pláních 75 domů, v nich žilo 458 osob, naprostá většina německé národnosti, Čechů zde žilo pouze devět.

Během druhé světové války zahynulo na bojištích 46 místních mužů. Na konci války se v jedné z chalup skrýval velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Po obsazení Knížecích plání americkou armádou větší část německých obyvatel uprchla i s majetkem do Německa. Z německých obyvatel zbylo posledních 58. Pracovali na těžbě a plavení dřeva a doufali, že se vzhledem ke své trvalé loajalitě k Československu odsunu vyhnou - mýlili se. V roce 1946 byli odsunuti.

Jako hajný nastupuje Jan Hrdlička, který až do roku 1949 převáděl u hraničního kamene č. 14 české občany do Bavorska.

Ještě v roce 1947 žilo na Knížecích Pláních 57 obyvatel, funguje škola. Vznik zakázaného hraničního pásma však znamenal definitivní zánik obce.

V roce 1950 je vimperským knězem Karlem Fořtem v kostele odsloužena poslední bohoslužba. Kostel svatého Jana Křtitele byl odstřelen roku 1956. Je provedena demolice fary a hřbitova. Dochází k demolici stavení a zůstává stát jediné stavení poblíž myslivny, které slouží k ustájení koní a dobytka státních lesů.

Péčí německých rodáků byl v roce 1992 obnoven hřbitov. Obnoveny byly i základy průčelí kostela, zde byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a vztyčen velký kříž.

V současné době fungující restaurace Hájenka stojí na místě, kde původně stávala hájovna.

Knížecí Pláně spadají pod obec Borová Lada. Jsou důležitou křižovatkou turistických a cykloturistických tras.

Poznámka: mladý vimperský kněz Karel Fořt těsně unikl v roce 1950 státní bezpečnosti a zachránil se útěkem přes hranice. Po misijním působení v Alžírsku zakotvil v Německu a stal se významným představitelem českého exilu. Budoval síť českých center a pomáhal emigrantům. Z vysílání Rádia Svobodná Evropa je znám jako Otec Karel.


2018-08-01

Výlet kousek od Srubu


Rotunda - kaple sv.Antonína Paduánského, Javorník

Novodobá rotunda - vysvěcena 4.srpna 1940 na svahu nejvyšší hory tehdejšího Protektorátu Böhmen und Mähren. Od kaple je z výšky 1009m n.m. nádherný výhled na Javorník, Stašsko a Vimpersko.


Antonín Paduánský (1195-1231) byl portugalský mnich a teolog, který působil ve Francii a Itálii a byl v roce 1232 svatořečen. Motivem českých vlastenců bylo i připomenutí křestního jméno významného politika a státníka I.ČSR, Antonína Švehly (1873-1933). Motivy na oknech kaple zobrazují patrony Českých zemí a Pannu Marii.

Na svátek sv.Antonína (13.června) se každým rokem koná je na Javorníku pouť.