Dobrodružná akce - Podzim zrady 1938 – Horké září ožívá na Šumavě

Město Prachatice ve spolupráci s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty pořádá 26. září 2026 historickou akci Podzim zrady 1938, jejímž vrcholem bude rozsáhlá dynamická bojová ukázka z období tzv. Horkého září 1938.

Na jeden den se okolí Prachatic vrátí do dramatického podzimu roku 1938. Přijďte zažít historii tam, kde se tehdy skutečně rozhodovalo o obraně československých hranic.

Město Prachatice ve spolupráci s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty pořádá 26. září 2026 historickou akci Podzim zrady 1938, jejímž vrcholem bude rozsáhlá dynamická bojová ukázka z období tzv. Horkého září 1938.

A právě Šumava je pro připomenutí těchto událostí mimořádným místem.

Pohraničí tehdejšího Československa prožívalo na konci léta a během září 1938 týdny rostoucího napětí. Radikalizace části německého obyvatelstva, působení Sudetoněmeckého Freikorpsu, ozbrojené incidenty, mobilizace československé armády a očekávání možného německého útoku proměnily hranici v místo, kde už nešlo pouze o politická jednání.

Šlo o skutečné střety a skutečné lidské osudy.

Také okolí Prachatic bylo součástí připravované obrany republiky. Na Šumavě vznikaly od roku 1937 objekty lehkého opevnění a po připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938 význam zdejšího obranného prostoru ještě vzrostl. Prachaticko se tak ocitlo v bezprostředním sousedství území ovládaného nacistickým Německem.

O necelý měsíc později, než jsou události připomínané bojovou ukázkou, už byla situace zcela jiná. Československo bylo nuceno po Mnichovské dohodě pohraničí vyklidit a 14. října 1938 si opevnění na Libínském Sedle během inspekční cesty po Šumavě osobně prohlédl vrchní velitel německé pozemní armády Walther von Brauchitsch.

Právě do atmosféry těchto několika dramatických týdnů zavede návštěvníky akce Podzim zrady 1938.

Hlavní bojová ukázka začne ve 14:30 hodin a bude rozdělena do dvou částí.

V první se diváci přenesou na neklidnou československo-německou hranici a uvidí ozbrojený střet československého četnictva se Sudetoněmeckým Freikorpsem.

Druhá část přinese regulérní bojovou situaci – střet průzkumné jednotky SS-TV na německé straně s jednotkou Československé armády.

Nejde však jen o samotnou bitvu.

Program začíná již v 10:00 hodin. Na místě budou dobově oblečení civilisté i uniformované osoby, historická technika, výstroj, výzbroj a další předměty připomínající rok 1938.

Od 10:00 do 12:00 hodin se podle zájmu uskuteční několik komentovaných prohlídek Muzea lehkého opevnění Libínské Sedlo.

Po skončení hlavní bojové ukázky bude historická technika vystavena k prohlédnutí návštěvníkům a muzeum lehkého opevnění se znovu otevře.

Přijeďte si připomenout okamžiky, kdy se o budoucnosti Československa nerozhodovalo jen u jednacích stolů evropských mocností, ale také přímo na jeho hranicích.

Hlavní dynamická bojová ukázka: 14:30

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/podzim-zrady-horke-zari-oziva-na-sumave

Kašperskohorská pouť Panny Marie Sněžné 2026

O víkendu 1. – 2. 8. 2026 se uskuteční pouť Panny Marie Sněžné ve městě Kašperské Hory. Kromě duchovního programu se můžete těšit také na kolotoče na Žižkově náměstí, nebude chybět ani vystoupení folklorních souborů a hudební skupiny Circus Brothers.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/kasperskohorska-pout-panny-marie-snezne-1

Okno na Kašperk – fotopoint s výhledem na hrad

Originální fotku z výletu na hrad Kašperk pořídíte u fotorámu, kterému se přezdívá „Okno“. Ze správného úhlu je z něj výhled na ikonický šumavský hrad.

Na Pancíři mají dveře, u Kašperku zase okno. Originální fotopoint je vyroben ze dřeva a okno imituje dokonale. Je dokonce natřeno modrou a bílou barvou. Zdatným fotografům se určitě podaří vychytat ten správný úhel, ze kterého je na hrad Kašperk ten správný výhled.

Okno na Kašperk se nachází u červené turistické značky jsoucí od rozcestí U Nového Dvoru na rozhlednu Na Sedle. Poblíž se nachází také samota Na Habeši s penzionem.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/okno-na-kasperk-fotopoint-s-vyhledem-na-hrad

Červen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Zajímavý výlet

 V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Jako „flusárny“ byly označovány části skláren (nemusely však být skutečně součástí stavby hutě), kde se vyráběl „flus“, známý také jako potaš, salajka či uhličitan draselný (K2CO3), jedna z přísad při výrobě skla. Flus se získával loužením dřevěného popela. Výroba, ačkoli po technické stránce poměrně jednoduchá, vyžadovala značné množství dřeva. Vysoká spotřeba dřeva při získávání potaše i při běžném hutním provozu byla jedním z důvodů, proč se právě hustě zalesněná Šumava stala jednou z významných sklářských lokalit.

Od 16. do 17. století se hutě na Kašperskohorsku soustředily především na výrobu pateříků, malých korálků používaných k výrobě růženců – růženec byl tehdy také nazýván „páteř“, podle prvních slov latinské verze Otčenáše („Pater noster…“), odtud jejich označení. Vyráběly se navíjením skloviny na železnou tyč. Z technologického hlediska byla výroba poměrně jednoduchá, ačkoli i tak vyžadovala po skláři zručnost a rychlost – jeden sklář údajně zvládl za den vytvořit něco mezi pěti a deseti tisíci pateříky. Do Kašperských Hor dodávalo páteříky sedm skláren, odtud se pak transportovaly dále, ponejvíce do Bavorska. S páteříky se přes česko-bavorské hranice obchodovalo ve velkém – jako základní jednotka sloužily sudy, do jednoho se dle velikosti a druhu vešlo 100 000 až 200 000 páteříků. Z Bavorska výměnou za páteříky přicházely buď peníze nebo objednané zboží ať už pro skláře, či určené k dalšímu prodeji – látky, brousky, koření, proso, víno nebo například náboženská literatura.

Zde, na severním svahu Huťské hory v nadmořské výšce 950 metrů, stávala osada zvaná Flusárna či německy Flusshaus. Její minulost je tedy úzce svázána se sklářstvím, stejně jako mnoho dalších míst na svazích zmíněné hory. Vyráběla se zde potaš, surovina tolik potřebná pro výrobu skla. Je možné, že osada nějakým způsobem prosperovala i ze Zlaté stezky, která procházela po horním okraji louky.

Osada Flusárna na přelomu 19. a 20. století

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení (č. p. 6 ) s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Druhá usedlost (čp. 19) ležela výše na louce. Patřilo k ní ještě druhé obytné stavení, ale to zaniklo již na počátku 20. století. V poslední drobné budově (vedle čp. 6) se zpracovávala potaš. Po útlumu sklářství byla tato stavba nejspíš přestavěna na kapličku. Ta stávala přibližně ve stejných místech. Domy byly zbořeny v 50. letech.

Kontakt

Mikroregion Šumava – západ

Modrava 63, 341 92 Kašperské Hory

E-mail:

mikroregion@sumavanet.cz

Web:

www.sumava-bavorskyles.cz/gabreta/fr.asp?tab=gabstezcz&id=318&burl=&pt=STS1

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-obec-flusarna-na-sumave

Květen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Jezerní slať - velmi studené místu na Šumavě

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pancíř má rozhlednu a chatu, ale žádný oficiální vrchol. Spolek We Love Šumava z.s. proto vytvořil symbolický vrchol, který je nyní zároveň zajímavým fotopointem s nádherným výhledem do vnitrozemí na nýrské údolí a vodní nádrž, vrcholy Ostrého a mnohé další dominanty Železnorudska.

Na vrchol Pancíře se můžete dopravit například jedinečnou sedačkovou lanovkou Špičák – Hofmanky – Pancíř

Dveře nejsou na Pancíři celoročně, vždy na zimu je spolek We Love Šumava uklízí do depozitáře, aby nebyly během zimy poškozeny povětrnostními vlivy a sněhovou nadílkou. Dveře jsou odstraněny s prvním sněhem, který je již stabilního charakteru.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-na-vrcholu-pancire-na-sumave

Jezerní slať – unikátní rašeliniště

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Starý kostelní betlém v Kašperských horách

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.

Betlém je tzv. přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Výrazně polychromované figury vysoké 60 – 70 cm jsou vyřezány jako reliéfy z lipových fošen.

Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19. století. Snadno tu rozpoznáte místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny. Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy.

Na doporučení regionální badatelky – německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor stal v roce 1994 jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P. Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově. Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“ (ne mechanický).

Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.

Tvůrce jesliček Prokop Mack

Jesličky tehdy vytvořil truhlář, řezbář a betlémář Prokop Mack. Tvůrce, který byl v "Kašperkách" známou postavou však zřejmě nikdy neviděl exotická zvířata, možná proto mají velbloud a slon koňské ocasy. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné.

Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50. let 19. století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy.

O vzniku kostelního betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stary-kostelni-betlem-v-kasperskych-horach-nejvets

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Zaniklá obec Zhůří u Rejštejna (německy Haidl) se nachází při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Území je od roku 1961 součástí města Rejštejn. Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.

V roce 1900 v obci stálo 20 domů, kaple sv. Václava a žilo zde celkem 168 obyvatel německé národnosti. V předválečném čase, v roce 1937 se na Štedrý den večer (17:37 hod.) odehrála poblíž obce tragická a záhadami opředená letecká nehoda, kdy ve výšce 1080 metrů nad mořem narazilo dopravní letadlo linky Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž do severovýchodního svahu Huťské hory. Oba členové posádky a jediný cestující JUDr. Fladerka při nehodě zahynuli. Šířily se pověsti o existenci tajných materiálů, které Dr. Flanderka údajně převážel a které měly kompromitovat samotného Hitlera.

Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byly postaveny nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic. Kasárna byla opuštěna v roce 1990 a chátrající budovy byly v roce 2009 zbourány. Ze čtyř důstojnických domků se staly rekreační objekty.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zanikla-obec-zhuri-na-sumave

Street Food Festival Kašperské Hory

Letos se při pořádání Městských slavností v Kašperských Horách bude konat 1. ročník akce STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory, a to v sobotu 13. září 2025.

Co vás čeká?

Široká nabídka specialit:

• Šťavnaté burgery, tortilly a stripsy

• Vietnamské, mexické a africké pochoutky

• Sušení červíci (pro odvážné!)

• Staročeské langoše a pravá italská pizza

• Speciality na grilu, trhaná masa

• A mnoho dalšího!

Máte radši sladké?

Tak se těšte se na:

• Slané karamely

• Kuličkovou zmrzlinu

• Americké donuty

A co pití?

• Domácí limonády

• Craftová piva a cidery, víno či šumivé prosecco

• Míchané nápoje

• Ginger Beer z čerstvého zázvoru alko/ nealko

DOPROVODNÝ PROGRAM zajištěn, více informací již brzy.

*Změna programu vyhrazena.

STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory

Kdy: sobota 13. září 2025

Čas: 11:00-20:00 hod.

Kde: náměstí, Kašperské Hory

Vstup: ZDARMA

Akce se koná ve spolupráci s Městem Kašperské Hory a Městským kulturním a informačním střediskem.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/street-food-festival-kasperske-hory

Venkovní areál a geologická expozice Stožec

Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.

K upoutání pozornosti veřejnosti, byl u vstupní pěšinky umístěn balvan do něhož je ukotvena zeměkoule z leštěné žuly. Na dvou tabulích naproti jsou podány informace objasňující obecné geologické termíny, výskyt typů hornin v území a podmínky, které utvářely krajinu jižní části Šumavy od dávných geologických epoch po současnost.

Expozice vznikla v rámci výzkumného projektu České geologické služby "Geologické mapování 1:25 000 a výzkum NP Šumava". Vzorky hornin, pocházející z jižní části Šumavy jsou umístěny v příjemném prostředí stínu malého lesíka.

Na části plochy se nachází vyleštěná plocha usnadňující pozorování textury horniny. U vybraných vzorků jsou tabulky formátu A4 s rozšiřujícími informacemi o výskytu horniny v území, jejích vlastnostech a užití.

Od léta 2005 si mohou návštěvníci vyzkoušet svoji kreativitu a znalosti o přírodě v NP Šumava ve venkovním areálu

Areál umožňuje seznámení s obyvateli šumavských lesů i luk, jejich životními nároky a vývojem, ale také skupinové nebo individuální hry na kládě či plácku pro kuličky.

V informačním středisku vám ochotně zapůjčí káči, kuličky nebo drápky pro pobavení a zkoušku šikovnosti.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/venkovni-areal-a-geologicka-expozice-stozec

Pečeť panství sušického - super akce na Šumavě

Probíhá od 27. červen 2025 do 31. srpen 2025

Staň se rytířem či komtesou a objevuj známé i méně známé zámky a zámečky na Sušicku. Sbírej turistická razítka a získej Pečeť panství sušického.

Pravidla soutěže:

Poznejte objevené i neobjevené zámky a zámečky na Sušicku a staňte se rytířem či komtesou panství sušického.

Vyzvedněte si pracovní sešit, nasbírejte alespoň tři razítka a získejte pečeť panství sušického nebo navštivte všech šest zámků zapojených do soutěže a vyberte si na IC Sušice odměnu pro komtesy a rytíře.

Zapojené zámky:

Zámek Horažďovice

Zámek Žihobce

Zámek Hrádek

Zámek Mokrosuky

Zámek Mlázovy

Zámek Velhartice (Statní hrad Velhartice)

Soutěžit můžete také s elektronickou verzí soutěže v mobilní aplikaci Sušicka

Kde seženu pracovní sešit

Zdarma na jednotlivých zámcích a na IC Sušice

Kde si mohu vyzvednout odměnu

Pokud získáte třetí razítko, tak si můžete obratem na zámku vyzvednout “pečeť panství sušického”. Za všech šest navštívených míst si můžete vyzvednout odměnu na Informačním centru v Sušici.

Co potřebuji, abych mohl hrát?

Abyste mohli hrát, tak potřebujete pouze chytrý telefon s datovým připojením. Do něj si stačí stáhnout aplikaci Uneeqly a pak už jen vyrazit. Celá hra je pro vás ZDARMA. Za navštívená místa se správnou odpovědí dostane bod a za šest bodů si můžete na IC Sušice vyzvednout odměnu pro komtesu či rytíře.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/pecet-panstvi-susickeho

Vintířova stezka z Annína na Březn

Jedná se o česko-bavorskou dálkovou trasu, která propojuje významná místa spjatá se středověkým poustevníkem a údajně prvním obyvatelem Šumavy, svatým Vintířem. Celkově je stezka rozdělena do 9 jednodenních etap v celkové délce 162 km. My vám doporučíme výpravu z Prášil k Vintířově skále na vrchu Březník nedaleko Hartmanic a dále do Annína. Krásná trasa romantickou krajinou, kde se střídají lesy a louky měří 20 km. Na výchozí bod trasy se dostanete snadno autobusem, stejně tak poté ze zastávky "Dlouhá Ves, Annín, rozc.0.5", kde zastavují autobusy jedoucí do Sušice, Kašperských Hor, na Kvildu, Modravu, ale i do Prahy.

Stezka vede z Prášil místy zaniklých osad, podél meandrující Křemelné, kde byly nedávno objeveny pozůstatky keltské osady. Pamětníkům se možná u bývalého Šerlova dvora vybaví film Král Šumavy – právě zde se totiž natáčely některé scény. Pod Březníkem (1006 m) se můžete posilnit v Chatě Rovina. Trasa pokračuje na vrch Březník, tedy místy, kudy sv. Vintíř procházel a kde poustevničil. Poté klesá přes Dobrou Vodu, kde vyvěrá léčivý pramen. Unikátem je zde kostel zasvěcený právě sv. Vintýři, se skleněným oltářem. V Hartmanicích si nenechte ujít návštěvu Horské synagogy. Během putování z Hartmanic k Annínu minete řadu 14 památných stromů v Palvinovské aleji, trasa nabízí i mnoho krásných výhledů do širého okolí až k pošumavské dominantě v Mouřenci. Odtud sejdete do Annína, významné šumavské sklářské osady, ležící v meandru Otavy. Dosud se zde nachází fungující sklárna z roku 1796, jejíž budovy se staly kulturní památkou. Nahlédnout můžete do Muzea skla. Autobusová zastávka se nachází asi 350 m za Hotelem Annín, na druhé straně řeky Otavy (dovede vás sem žlutá značka).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/sumava-pro-tulaky-10-pesich-mene-znamych-tras?utm_source=b2cnewsletter_jeste_polovina_prazdnin_je_pred_nami&utm_campaign=b2cnewsletter&utm_medium=email

Botanická zahrada Prášily – kousek od Srní

Sbírku čtyř set narcisů, původní šumavské rostliny či skalničky, trvalky cibuloviny a dřeviny si můžete prohlédnout v Botanické zahradě v Prášilech na Šumavě. Na ploše přes 15 arů najdete přes 5000 druhů domácích i cizokrajných rostlin.

Botanická zahrada v Prášilech je nejvýše položená botanická zahrada v České republice (879 m n. m.). Vznikla v roce 2005 díky zálibě Miloše Šedy, který přišel s návrhem vytvoření zahrady v obci Prášily. Najdete zde ukázky vodních, suchomilných, rašeliništních i vřesovištních biotopů. Celá expozice botanické zahrady je venkovní.

Botanická zahrada je zajímavě architektonicky řešená. Kromě rostlin jsou v zahradě k vidění i umělecká díla různých autorů, některá interaktivní, což potěší hlavně nejmenší návštěvníky zahrady.

Zahrada je volně přístupná veřejnosti celoročně po celý den. Vstup do zahrady je bezplatný.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/nejvyse-polozena-botanicka-zahrada-v-cr-v-prasilec

Sušická pavučina – nejkrásnější procházky po Sušici a okolí

Sušická pavučina je síť 20 km pěších stezek a hippostezek v okolí Sušice, která vám představí město ze všech směrů – jako město královské s bohatou historií a celou řadou kulturních památek i jako město moderní a krásné architektury 20.století.

Sušická pavučina vám představí Sušici jako kolébku sirkařství i jako oporu husitů. Jako místo, kde se můžete na chvilku zastavit u jednotlivých zastavení kované křížové cesty nebo kde se můžete vyřádit s dětmi při putování podél Otavy.

Pavučina vede po čtyřech vrcholech (Svatobor, Stráž, Kalovy, Žižkův vrch) i údolím řeky Otavy (Na Pátečku). Ke každému z těchto bodů vede jedna stezka, která má jedinečnou tématiku. Dva okruhy se pak klikatí přímo městským centrem a jeden „velký" pak spojuje všechna vrcholová místa. Pokud by Vás putování okolím Sušice líbilo, můžete se ještě vydat na vrchol Hrádek k soše sv. Jana Nepomuckého. Kopec na sever od Sušice je téměř bez stromů, a díky tomu je odsud vidět do všech světových stran.

Můžete si vybrat z celkem osmi tras:

Sušické město královské

Architektura 20. století

Křížová cesta na Andělíček

Putování podél řeky otavy

Hadí stezka na Svatobor

Sušice kolébka sirkařství

Sušické setkání s kalichem

Cestou nejkrásnějších vyhlídek

Na každé stezce vás čeká něco trošku jiného – někde historické památky a architektura, jinde jedinečná příroda a okouzlující výhledy do údolí řeky Otavy. Po cestách najdete celkem 20 informačních tabulí, panoramatické mapy, odpočinková místa s lavičkami, uvaziště pro koně. Detailní informace o všech trasách se dozvíte na webových stránkách.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/susicka-pavucina-nejkrasnejsi-prochazky-po-susic

Velikonoční Kašperské Hory

Velikonoční neděle přinese pestrý program. Na náměstí se bude konat řemeslný jarmark a chybět nebudou ani hudební vystoupení, gastro show a oblíbená soutěž o nejlepší velikonoční nádivku.

Zveme všechny na Velikonoční slavnosti, které se uskuteční v neděli  20. dubna 2025 od 10:00 na náměstí v Kašperských Horách.

Přijďte strávit krásný den plný tradic a zábavy. Těšit se můžete na bohatý řemeslný jarmark, divadelní představení pro děti, pestrý program plný hudebních vystoupení nebo oblíbenou soutěž o nejlepší velikonoční nádivku. Těšíme se na vaši návštěvu a strávený čas plný velikonočních tradic a radosti.

Program na náměstí:

10:00–17:00 velikonoční řemeslné trhy

11:30 Divadlo Bořivoj – divadélko pro děti

13:00 ZUŠ Kašperské Hory – hudební vystoupení

14:00 Divoký band – kašperskohorská kapela

15:30 Soutěž o nejlepší velikonoční nádivku

16:30 Orchidea – hudební skupina

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-kasperske-hory-8

Národní geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Národní Geopark Královská Šumava představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo – jako hraniční území – přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu". Geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 – na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru – jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. V roce 2022 získala Královská Šumava titul "Národní geopark".

Pojďme společně nahlédnout do Návštěvnického geobodu ve městě Rejštejn, který tvoří branu Geoparku, a poslechněme si povídání o kraji přírodních unikátů i o lidské historii města a okolí.

Nabídka komentovaných procházek a připravovaných novinek pak určitě přijde vhod těm, kteří chtějí pochopit, jaká je Šumava doopravdy. Královská Šumava totiž organizuje geotoulky, otevírá málo známá místa a vypráví o Zemi, o horách, o přírodě, kultuře a historii bývalého Královského hvozdu.

Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu Národního parku) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy (Otavy a Losenice), které leželo ve středu zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával Karel Klostermann a psal odsud o Šumavě.

Návštěvnický geobod Rejštejn

První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí. Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.

Návštěvnický geobod Stará Vápenka

V kraji kdysi bohatých selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.

Návštěvnický geobod Špičák

V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími (CHKO a NP Šumava) je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými "nej".

Návštěvnický geobod Rokyta

V oblasti  bývalé dřevařské osady prochází atraktivní Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek NP Šumava v pásmu smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.

Návštěvnický geobod Chata Rovina

U chaty Rovina všechno začíná. Rozlehlé panoráma vás o tom přesvědčí. Obnovená šumavská chalupa ležící zde v pásmu smíšených horských lesů, v domově vlka evropského a rysa ostrovida, pyšnící se úchvatnými výhledy do krajiny NP Šumava skrývá útulný hotel s restaurací – Chata Rovina. Nedaleký hraniční masiv šumavských vrcholů dosahujících výšek nad 1300 m n. m. přímo vyzývá k umístění geobodu Geoparku Královská Šumava.

Návštěvnický Geobod Štola Kristina

Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku Královská Šumava, kde načerpáte informace o dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.

Původní obyvatelé Šumavy – Králováci

Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci. V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.

Králováci byli – což bylo ve své době skutečně výjimečné – svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.

Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává. Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji – jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní – nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu – mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli. Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/geotoulky-zapomenutymi-cestami-sumavy

Návštěvnické centrum Kvilda – za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.

Návštěvnická centra prezentují původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Budovy návštěvnických center jsou projektovány jako energeticky pasivní stavby s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Významným specifikem je nezbytnost lesního prostředí včetně zdrojů vody pro napájení zvířat. Reliéf terénu a každý biotop je zcela originální pro určený druh zvířat a jednotlivé stavby.

Budovy mají celou řadu moderních technologií a za zmínku stojí přenos obrazu z výběhů, kdy pohybově omezený návštěvník může sám ovládat kamery ve výběhu zvířat a obraz bude přenesen na velkoplošnou obrazovku v hlavní expoziční místnosti. Součástí expozice pak bude šest multifunkčních vitrín s interaktivními prvky a exponáty. Hned vedle této budovy je také dětské hřiště s netradičními herními prvky.

Uvnitř návštěvnického centra je také konferenční sál pro zhruba 40 osob, který slouží k pořádání výstavy fotografií a odborných seminářů zaměřených především na zoologii. Na budovu pak navazuje naučný okruh o délce 2,5 km a výběh o velikosti skoro 9 hektarů, ve kterém žije až dvanáct kusů jelení zvěře. Na stezce jsou tři vyhlídkové věže, díky kterým mohou návštěvníci sledovat jeleny a laně s nejlepším výhledem.

Nová věž, přístupná od února 2020 je vysoká sedm metrů a návštěvníkům slouží celoročně. Turisté ji mohou využít i v době jelení říje, kdy je pozorovací centrum nepřístupné.

Co Návštěvnické středisko Kvilda nabízí

stálou expozici, jejíž vstupní část je zaměřena na možnosti turistiky, zbývající část představuje horské lesy Šumavy.

programy pro veřejnost: v období jarních a letních školních prázdnin.

v zimním období vycházky na sněžnicích, v létě pak opět vycházky do přírody zaměřené na různá témata.

v přízemí je šatna, dětský koutek a prodejní přepážka obsluhy.

klidnější prostory v 1. patře umožňují využití promítacího sálu s kapacitou 45 míst a knihovny, včetně veřejného internetu.

v chodbě mezi sálem a knihovnou se pořádají fotografické výstavy.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/navstevnicke-centrum-kvilda-za-poznanim-zivota-j