Translate

2012-07-25

Námět na zajímavé aktivity

Během srpna pořádá FotoInstitut v Kašperských Horách na Šumavě řadu akcí v rámci Šumavského FotoLéta 2012. Zajímavé přednášky se konají v IS a SEV NP (infocentrum NP), Kašperské Hory. Není třeba se nikde registrovat, stačí prostě přijít!!!

Šumavský rok ve fotografiích Andreje Macenauera
Středa 1.8., 18-19:30 Přednášející: Andrej Macenauer
Dozvíte se, jak na fotografování Šumavy. Jakou fototechniku, jak hledat světlo v krajině. Zkušený fotograf Andrej Macenauer představí množství fotografií Šumavy a její proměny v průběhu roku.

Sahara, na dně křídového moře
Středa 8.8., 18-19:30 Přednášející: Andrej Macenauer

Cestopisná přednáška přiblíží, jak na fotografování o dovolené. Jaký fotoaparát či další výbava je vhodná. Fotograf a zkušený lektor z FotoInstitut.cz Andrej Macenauer představí své fotografie a videozáznamy ze saharské Bílé pouště pořízené zrcadlovkou. Vše doplněno o poutavé povídání.

Jak fotografovat krajinu
Středa 15.8., 18-19:30 Přednášející: Andrej Macenauer

Na přednášce se naučíte, jak na fotografování krajiny. Kromě výběru správné fototechniky probereme volbu kompozice, jak se vyvarovat chyb nebo jak hledat světlo v krajině. Andrej je zkušený lektor z FotoInstitut.cz, vše doplní o množství fotografií a svých zkušeností.

Základy fotografování pro každého
Středa 22.8., 18-20 Přednášející: Pavel Bokr

Pro ty, kdo se chtějí naučit lépe ovládat svůj fotoaparát či pořídit kvalitnější snímky, máme dvouhodinovou přednášku pod vedením profesionála týkající se základů, jež by měl každý fotograf znát. Teorie je doplněna množstvím praktických ukázek.

Etiopie – hory, pouště, vulkány, lidé
Středa 29.8., 18-19:30 Přednášející: Helena Macenauerová

Cestopisná přednáška zkušené fotografky Heleny Macenauerové. Dozvíte se, jak si ze svých cest pořídit kromě fotografií i zajímavá videa. V Etiopii narazíte na vysoká pohoří a poutní kostely chráněné UNESCO, nejnižší místo na světě, vulkány se žhavou lávou. I na lidi, kteří zde dokážou přežít.

2012-07-19

Námět na výlet - Chalupská slať


Rašeliniště s malebným jezírkem severně od Borových Lad, přírodní rezervace.
Velké rašelinné jezírko s plovoucími ostrůvky je největším svého druhu v Čechách - 1,3ha, 909m n.m. Krátká naučná stezka (260 m) vede po povalovém chodníčku přes rašeliniště k jezírku v Čechách, v centrální části je vyhlídková plošina.

Jak se tam dostanete:

Autem: z parkoviště Svinná Lada (1km od Borových Lad, směr Kvilda)
Na kole a pěšky:
Z Borových Lad cca. 1 km
Z Nových Hutí cca. 6,5 km po zelené
Zdatnější pěší turisté mohou využít trasu červené a zelené značky z Kubovy Huťi (cca 11 km).

2012-07-04

Níže trochu historie a tajemna, které se vždy spojuje s Kelty. Po přečtení tohoto článku vám již nebrání nic v tom, aby jste se vyrazili na místo Obřího hradu sami kouknout.
___

Drahý žlutý kov - zlato, budil zájem lidí na Šumavě již od nejstarších dob. Nehostinný kraj ožil hlavně v polovině prvního tisíciletí před Kristem, kdy do oblasti přicházely keltské kmeny, které nepochybně lákala zrnka zlata v náplavech Otavy a jejích přítoků. Keltové představují civilizační vrchol pravěku. Nelze nic namítat proti tvrzení, že právě zlato jihozápadních Čech umožnilo Keltům razit první zlaté mince na českém území.
Keltové dali Šumavě jméno Gabreta. Název šumavské řeky Otava vychází z keltského Atawa, což znamená bohatá řeka - nepochybně zlatem. Zlatonosnost Otavy a jejích přítoků byla v nejstarších dobách opravdu vysoká. Odborníci připouštějí, že v pravěku byli na Otavě kromě zlatých šupinek a zrnek nalézány dokonce i celé valouny zlata.
Také vznik dvou keltských hradišť s mohutnými valy v oblasti horního Pootaví - Sedla a Obřího hradu - se dává do souvislosti se zdejšími výskyty zlata. Stalo se tak 5. - 7. století před Kristem.

Pohled na vrch Sedlo
Hradiště na Sedle (902 m.n.m.) - 1 km jižně od Albrechtic u Sušice, má protáhlý nepravidelný půdorys o délce přes 400 m. Pevnost vznikla kombinací přirozených sklaních stěn a uměle navršeného kamenného valu.
Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí.
Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti.


Obří hrad



















Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici.
Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají.

V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé.
Ještě dodejme, že stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.
____________________________

A jak se na Obří hrad dostaneme ?

Z Kašperských Hor : po červené, údolím říčky Losenice pozvolna stoupáme proti proudu. Podél cesty jsou vidět sejpy, připomínající rýžování zlata. Z obou stran nás obklopí kamenná moře a zanedlouho dojdeme na Popelnou. Zde odbočíme kolmo vpravo a prudkým stoupáním se dostaneme k Obřímu hradu.
Z Churáňova : po žluté až na rozcestí U Nového mostu, dále klesáme po červené značce po proudu říčky Losenice až na Popelnou. Zde odbočíme kolmo vlevo a prudkým stoupáním se dostaneme k Obřímu hradu.
Z Horské Kvildy a Javorníka - pro zdatnější turisty