Na kole v okolí Kovářské - Krušné hory

 Užijte si jízdu na kole po obou stranách Krušných hor – české i německé. Díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory“ vzniklo propojení souběžně vedoucích magistrál: Krušnohorské na české straně a dálkové trasy Sächsische Mittelgebirge na německé straně.

Krušné hory z české i z německé strany vás překvapí svou romantickou krajinou s malebnými scenériemi horské přírody. Krása vodních přehrad, rašelinišť a skalních útvarů i divokost horských luk je pro mnohé ještě stále neobjevenou oblastí a pro cyklisty představuje ideální místo k objevování zapomenutých koutů našich hor. 

Díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory – propojení nadregionálních cyklotras v česko-německém Krušnohoří“ vznikl nový cykloregion propojující Krušnohorskou magistrálu se sousledně běžící cyklotrasou na německé straně hranice. Je jí jedna z nejvýznamnějších dálkových cyklotras v Německu protínající několik horských oblastí. Jmenuje se Saská středohoří – „Sächsische Mittelgebirge I-6“. Obě cyklotrasy spojují propojky, které jsou v terénu viditelně označeny a poskytují tak snadnou a přehlednou orientaci. Česká magistrála má číslo 23 a označuje jí žlutá tabulka s číslem, saská magistrála je značena logem oranžového cyklisty. Propojky poznáte podle toho, že na cedulce protínající obě trasy je z jedné poloviny české značení a z druhé saské.

Síť tras tvoří v Krušných horách téměř 600 kilometrů

Spojením dvou dálkových hřebenových tras, 250 km na saské a 170 km na české straně, vznikla rozsáhlá cyklistická síť o celkové délce 600 km, spojená novými, dobře vyznačenými propojkami. Dvanáct propojek spojujících výše uvedené hlavní cyklotrasy vedoucí příhraniční oblastí nabízí skutečně pestrou škálu výletů pro náročné sportovce i „sváteční“ milovníky cykloturistiky. Informace o tomto jedinečném regionu, tipy na výlety a návrhy tras různých obtížností naleznete na webových stránkách krusnehory.eu.

Podél stezek navíc přibývají informační cedule s podrobnou mapou a dalšími informacemi o hlavních turistických zajímavostech v blízkosti tras, s tipy na výlety i zajímavostmi o okolní přírodě. Na saské straně je podrobně vyznačeno a rovněž v češtině popsáno dvacet atraktivních okruhů.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/cykloregion-krusne-hory-na-kole-po-obou-stranach-k

Slavnosti chleba na Lenoře

Námět na výlet - Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

První část obce Hůrka byla založena roku 1732 při sklářské huti Hafenbrändlů, původně nazývané Česká huť. Roku 1766 byla nedaleko založena nová sklárna, v místě dnes zvaném Hůrka, přibližně jeden kilometr jihozápadně od Hůreckého vrchu. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal). V roce 1789 byl v Hůrce postaven kostel sv. Vincence Ferrerského a o třicet let později byla nedaleko vystavěna hřbitovní kaple sv. Kříže.

Ve Staré Hůrce žilo kolem 200 obyvatel, sklářů, sklářských pomocníků, lesních dělníků. Před 2. světovou válkou se Hůrka a okolí stalo oblíbeným výletním místem. Poblíž se totiž nachází nejmenší šumavské ledovcové jezero Laka. Stával zde zámeček, hotel U jezera Laka, hostinec, pošta, dva mlýny a lesovna.

Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno, noví osídlenci museli z Hůrky odejít v roce 1952. Obec byla začleněla do vojenského újezdu Dobrá Voda a stejně jako většina okolních obcí zcela zničena. Ze staveb se dochovala jen hřbitovní kaple sv. Kříže, která údajně sloužila jako pozorovatelna.

Hřbitovní kaple sv. Kříže

Kapli sv. Kříže nechal postavit roku 1820 Jiří Kryštof Abele jako rodinnou hrobku. Jako první zde byla pochována v roce 1832 Marie Zuzana Hafenbrädlová, vdova po majiteli bavorské Železné Rudy. V kryptě bylo pohřbeno 26 členů sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. K nim patřil i otec Karla Klostermanna. Dřevěné rakve měly horní část prosklenou, aby bylo vidět na mumie těl, které byly často ozdobeny i velmi vzácnými šperky.

Kaple ve zdevastovaném stavu přečkala i likvidaci obce, neb se hodila jako pozorovatelna. Všech 23 mumifikovaných těl bylo v roce 1952 přibito na prkna a rozstříleno pohraničníky. Údajně došlo i na tanec s mrtvými, neověřené zprávy hovoří o neznámé kožní nemoci a úmrtí jednoho z pohraničníků. V dnešní době je už hřbitovní kaple opravena a v roce 2003 byla znovu vysvěcena. Do věže zavěšen Zvon smíření. Jeho provaz je vyveden ven a každý si může zvon rozeznít na smíření mezi lidmi. V roce 2011 byla v kapli umístěna skleněná socha Ježíše Krista s trnovou korunou z hraničního drátu od šumavské sochařky Vladimíry Tesařové.

Osada Hůrka v současnosti

V 90. letech bylo opraveno i torzo kostela sv. Vincence Ferrarského a pietně byly upraveny i zbytky hřbitova.  V místě je instalována deska na paměť zastřelených při pokusu o překročení státní hranice. Pamětníkem pohnuté historie obce je chráněné stromořadí lip a javorů – Hůrecká alej.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-osada-stara-hurka-u-prasil