Translate

2017-09-28

Námět na cyklo výlet poblíž Lenory

Z Nového Údolí na kole do Horní Plané
Cyklo trasa

Vzdálenost: 19.9 km; Obtížnost: Snadná;  Převýšení: 0 m;  Hodnocení: 60/5

Po vystoupení z vlaku v Novém Údolí si určitě prohlédněte muzeum Pošumavské jízdní dráhy. Můžete se svést na nejkratší mezinárodní trati z Čech do Bavorska (délka trati je 105m). 
Z Nového Údolí vyjedete krátký kopeček k rozcestí Nové Údolí. Za chvilku minete nouzové nocoviště, přejedete přes potok Světlá a příjemným sjezdem pokračujete směrem do Stožce. Za rozcestím Oslí cesta přejedete přes železniční trať. Za chvilku kdy se trať opět přibližuje k silnici se vlevo můžete podívat na kouzelný jez na Studené Vltavě, velmi vhodné odpočinkové místo. 
Za tímto jezem jste již ve Stožci, po levé ruce budete mít restauraci, po pravé ruce parkoviště a kousek za ním nádraží. Vy s veškerou opatrností přejedete přes hlavní silnici a pokračujete okolo informačního střediska směrem na Novou Pec. V krátkém sledu přejedete dva železniční přejezdy. Upozorňujeme in-line bruslaře na ten druhý. Před tímto přejezdem je poměrně nebezpečný sjezd a zábradlí bylo zhotoveno již ve sjezdu, takže se můžete přidržet až v jízdě. Dalším úskalím je, že přejezd je betonový a ne pryžový, hned za ním je pravotočivá zatáčka. 
Jak jste si již všimli, bude vám celkem častým společníkem koryto Studené Vltavy a dále již jen Vltavy. Minete odbočku na Medvědí stezku a přijedete do Černého Kříže. I zde je nalevo občerstvení a napravo vlaková zastávka. Za Černým Křížem přejedete opět přes trať a přijedete k rozcestí Černý Kříž u mostu. Zde se můžete odskočit na most a podívat se na Studenou Vltavu nebo dále ke Stožecké kapli. 
Poté pokračujete směrem na Novou Pec. Na krátkém úseku přejedete 3x přes trať, minete vlakovou zastávku Pěkná a opět překřížíte železniční trať. Ještě před chatovou oblastí je další místo, kde můžete posedět, tentokrát již u řeky Vltavy. - Kousek zpět proti proudu Vltavy se nachází v Mrtvém luhu soutok Studené a Teplé Vltavy, jímž vzníká řeka Vltava (nepřístupný). Výlet k prameništi Teplé Vltavy můžete navštívít s námi ve výletu Prameny Vltavy z Kvildy
Aby těch přejezdů nebylo málo přejedete další a u vlakové zastávky Ovesná také. Jste v místě kde se dá začít výlet na Medvědí stezku.
Za chvilku jste již v Nové Peci na křižovatce s penziony a restauracemi. Vlaková stanice se nachází rovně za křižovatkou. Tímto směrem můžete pokračovat i k přívozu do Horní Plané přes přehradu Lipno. Přijedete-li přívozem do Horní Plané, budete mít po pravé ruce velmi pěkné přírodní koupaliště. Pro ty, co budou chtít pokračovat do Horní Plané bez přívozu, odbočí na křižovatce v Nové Peci doleva, přejedou přes most a v Bělé odbočí doprava na cyklostezku do Horní Plané.


2017-09-17

Na kole za kouzlem Krušných hor

Klíny



Klíny - za kouzlem Krušných hor
Dnes navštívíme lokalitu, ve které můžete své zdraví otužovat v zimě i v létě, v době, kdy na zemi leží metrové závěje i ve 30ti stupňových vedrech. Zdraví se tu neposiluje léčivými prameny, či zázračnými rašelinami a slatinami, léčí se zde pohybem, klidem, pohodičkou, čerstvým vzduchem a krásnou přírodou.

Klíny, baráčky jsou rozházené volně po hřebenu Krušných hor

Kdo tu nikdy nebyl, těžko tomu až do poslední chvíle uvěří, ale Klíny v Krušných horách jsou nádhernou horskou vesničkou. Cesta sem vede přes průmyslový Litvínov, což může návštěvníka trošku vyděsit, ale buďte si jistí, že vzájemná podobnost obou míst je sobě vzdálená stejně jako noc a den. Kontrast mezi industriálním podhůřím a malebnými horami snad není jinde větší a už jen proto stojí za návštěvu. I když uznávám, to by byl jen chabý důvod, a tak jich ještě pár přihodím. V Klínech najdete krásné, cenově dostupné a pohodlné ubytování v rodinném lyžařském areálu, který ovšem nabízí své služby celoročně. Lanovka sloužící v zimě lyžařům, pomáhá v létě překonávat výškový rozdíl cyklistům - sjezdařům, pro které jsou na sjezdovkách připravené singltreky v délce cca 3, 5 kilometru. I tohle možná najdete i jinde a tak ještě přihodím: stojí tu krásná sportovní hala s lezeckými stěnami, takže i za nepřízně počasí můžete zůstat ,,stále na horách“, je tu lesní posilovna, útulné wellness centrum, ale tím pravým a nepřebitelným trumfem jsou Krušné hory. Hory, které mají historicky možná trošku pokřivenou pověst, ale vězte, že nic není pravdě víc vzdáleno, než tvrzení že Krušné hory jsou zničené kyselými dešti a emisemi. Jediné, co zůstává z minulosti pravdou je to, že tu zdaleka není tolik turistů jako na Šumavě, či v Krkonoších. Ale to je vlastně další pozitivum, krajina, která byla dříve celkem hustě obydlena je dnes sice liduprázdnější, ale cesty, zajímavé osudy a pohnutá historie zůstaly, takže hurá do sedel, je co objevovat.
Z Klínů vyjeďte směrem k přehradě Fláje, asi nejkrásnějšímu místu dnešního výletu. Vodní nádrž Fláje, jediná pilířová přehrada v České republice má hned tři funkce. Slouží jako elektrárna, zásobárna pitné vody pro Mosteckou pánev a ochrana před povodněmi. Byla dokončena v roce 1963 a díky své unikátní konstrukci je zařazena mezi kulturní památky České republiky. Při pohledu z hráze směrem na vodní plochu není vidět jediné stavení, jediné město, jediný stožár, prostě žádná stopa po činnosti člověka. A to po celém horizontu. Přehrada leží ve výšce 740 mnm, tedy opticky jen pár desítek metrů pod vrcholy zdejších hor. Listnaté i jehličnaté stromy střídají obrovské louky, v přehradě je úplně černá voda, zřejmě musí být strašně hluboká, každopádně v kombinaci s modrou oblohou a barevnými lesy je to prostě krása…. Pokračujte do Českého Jiřetína, který se rozkládá asi deset minut na kole od přehrady. Táhne se podél potoka v délce možná dva kilometry, domky, ať už opravené, nově postavené, či příjemně zanedbané jsou roztroušené po přilehlých strmých loukách, podobně jako v Klínech. Není bez zajímavosti, že dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, který tu dnes stojí, stál původně v dnes již zatopené obci Fláje. Ale to je na Mostecku asi takový zvyk – stěhovat kostely.


Hraniční přechod, pár kilometrů od Mníšku působí velice skromně

Český Jiřetín je navíc hraničním městem a tak toho využijeme a pokračujeme směrem do Saska. Samozřejmě se nabízí obě země porovnávat, takže tady jsou mé postřehy. Vesničky na německé straně jsou určitě upravenější, ale není v nich zdaleka tolik restaurací jako u nás. Po pár kilometrech narazíme i na přehradu, velikostí se podobá Flájím, ale chybí jí česká divokost a takový ten dobrodružný odér. Na polích je žluto stejně jako v Čechách, buď už i pole v Sasku patří nějaké firmě z holdingu, anebo se pěstování řepky vyplácí dnes prostě všude. Cesty jsou stejně upravené, ale v Sasku vedou víc do kopce. Ze srovnání, mi vychází lépe Česko, ale to je jen subjektivní pocit, možná, že to budete vnímat úplně jinak, kdo ví. Ale co nebudete vnímat jinak a jsem si tím rozhodně jist, je skutečnost, že návštěva Klínů a Krušných hor za to stojí. Doporučuji klidně víkend nebo celý týden, je tu určitě co objevovat. Více informací najdete na www.kliny.cz (link is external).

Shrnutí trasy: 

Délka trasy:   35 km
Čas jízdy:       3 h
Nastoupáno:  780 m
Náročnost:     těžká
Doporučené kolo: horské, rekingové
Cesty: asfaltové, lesní

2017-09-08

Na kole v okolí Horské Kvildy

Jedno z nejstudenějších míst u nás není zdaleka tak nehostinné, jako je jeho pověst. Výlet centrální Šumavou začneme na Horské Kvildě, přes Březník dorazíme k pramenu naší nejdelší řeky a pak se podíváme do míst, kde se natáčel film Král Šumavy.



Z Filipovy Hutě je za dobré viditelnosti krásný výhled na Velký Roklan

Mezi nejkrásnější horská městečka v Čechách se nepochybně řadí Horská Kvilda. Tvoří ji asi třicet volně rozházených horských chalup a chat všech velikostí stojících tu blíž, tu o něco dál od břehů Hamerského potoka, na náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou 1 000 – 1 100 mn.m. Klimatické podmínky jedné z nejvýše položených vesnic u nás a její poloha v centrální části Šumavy jsou skoro stoprocentní zárukou dostatku sněhu po celou zimní sezónu. Navíc je tu klid, krásný klid. Kdo si chce užít tu pravou šumavskou zimu a přitom nechce navštěvovat velká horská střediska plná aut a turistů, ten najde ideální podmínky pro rekreaci právě tady.

Cesta z Modravy vede podél stejnojmenného potoka


Existuje nepočítaně přírodních zajímavostí v okolí z Horské Kvildy, na některé se podíváme zblízka. Z obce vyrazíme směrem na Modravu, výjimečně kouzelné místo, jedno ze svých sídel si tu nechal postavit i Zdeněk Bakala. Vedle tak trochu utajeného miliardářova domu je lákadlem půvabné šumavské vísky třeba Dřevák alias pozoruhodné muzeum řemesel a dřeva nebo nádherná Klostermannova chata. Z Modravy pokračujeme do mírného kopečka podél Modravského potoka až k rozcestí Na Ztraceném. Odtud je to jen kousek na Březník. Jednu z nejchladnějších a nejdeštivějších lokalit v Čechách, kde jsou stromy, které nejsou o moc vyšší než dospělí člověk, staré i sto let. Kde se inspiroval Josef Váchal při tvorbě svých dřevorytů a kam Karel Klostermann situoval svoji patrně nejznámější knihu Ze světa lesních samot. To sem ovšem ještě přes močály a prales žádná cesta nevedla, stávala tu jen osamocená hájovna. Ta tu je dodnes a ještě vloni v ní byla stylová restaurace pod patronací NP Šumava, ale bohužel kvůli nezvládnutému řešení kuchyně byl její provoz zastaven. Alespoň, že výhled do okolí nelze omezit i když…Půvabný výhled na Luzný a Luzenské údolí kazí na první pohled uschlé stromy a holé pláně - pozůstatky po řádění kůrovce. Ale to k Šumavě patří, bez ohledu na diskusi o kácení, či nekácení je jasné, že kůrovec tu byl, je a bude. 

Stoupání na Černou Horu se zdá být nekonečné


Z Březníku se vrátíme opět na křižovatku na Ztraceném a pokračujeme po Šumavské magistrále přes Ptačí nádrž na další báječnou vyhlídku - Černou horu. Budete-li mít štěstí na počasí, uvidíte odtud dobře i rakouské Severní vápencové Alpy a jejich druhý nejvyšší bod Dachstein.  Z Černé hory sjedeme k Pramenu Vltavy. Jen pro upřesnění, Vltava má ve skutečnosti dva prameny. První, který je označován jako pramen Studené Vltavy, vyvěrá u obce Haidmühle v Bavorsku. Ten druhý, místo naší návštěvy, se nalézá na východním svahu Černé hory ve výšce 1 172 m n.m. a až teprve od soutoku obou hlavních pramenných toků nese řeka jméno Vltava. Samotný pramen je přístupný díky dřevěnému chodníku, který vede ke studánce od příjezdové cesty. Voda je tu čistá, takže můžete zkusit jak chutná doušek z naší nejdelší řeky. A když vám bude šmakovat, nezapomeňte zaplatit. Jak uvidíte, studánka je plná mincí, které stráží bedlivým pohledem o pár metrů dál stojící dřevěná socha. Údajně toto místo inspirovalo Bedřicha Smetanu k napsání jeho nejznámější symfonické básně, tak posuďte sami…

Výhled z Černé Hory není zrovna optimistický

Pokračujeme na Kvildu, jedna z nejvýše položených obcí v České republice (1065 m n. m.) vznikla pravděpodobně jako servisní osada na Zlaté stezce spojující Kašperské Hory a Bavorský Pasov. První záznamy pocházejí ze 16. století. Před druhou světovou válkou žilo na Kvildě přes 1000 obyvatel a ta se díky tomu a svému hospodářskému potenciálu stává společenským střediskem centrální Šumavy. Slibný rozvoj zastavilo zpuštění železné opony o čemž vypráví i film Král Šumavy, který se natáčel právě v těchto místech. Atmosféru filmu Vám jistě připomene i Jezerní slať se svou naučnou stezkou a vyhlídkovou věží, která stojí už jen kousek od cíle – Horské Kvildy. V některé ze zdejších chat, které mají právě tady tu pravou horskou atmosféru, si dopřejte to správné horské občerstvení. Konec konců, kvůli tomu jste na horách…

Shrnutí trasy: 

Délka trasy:  45 km
Čas jízdy:        6 h
Náročnost:    středně těžká