Vrchol Můstek
/49°12'5.433 / 13°14'49.294/
Můstek (1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu a jedním ze tří
vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Přes Můstek
směřovala k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta. Můstek je jako celý hřeben
zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem
vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně, mírné stoupající a klesající. Na
severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou
malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu
pramení Křemelná.
Ze Špičáckého
sedla na všechny strany
Vydáme se ze Špičáckého sedla za pěknými
výhledy na vrchol Pancíře a dále po hřebeni až pod Můstek. Na opačné straně
Špičáckého sedla pak navštívíme nejhezčí jezera Šumavy - rozlehlé Černé a
tajuplné Čertovo jezero.
Výchozím bodem je parkoviště na Špičáckém
sedle (975 m), odkud nepřerušovaně stoupáme /2-3/ po červené značce vedené
lesem po zásobovací cestě, částečně i pod lanovkou 2,5 km na vrchol Pancíře
(1213,5 m). Na turisticky atraktivním vrcholu se nachází rozhledna s nádherným
panoramatickým výhledem. Pův. Matušova chata byla postavena r. 1923 KČT.
Sedačková lanovka na vrchol vede ze Špičáku (s mezistanicí Hofmanky), je dlouhá
2750 m a překonává výškový rozdíl 350 m. Na vrcholu si můžeme odpočinout a
občerstvit se v horské chatě nebo bufetu a pokochat se krásnými výhledy do
kraje.
Z Pancíře pokračujeme po červené po
hřebeni 1 km k rozc. Tomandlův kříž (1155 m). Prvních 500 m prudce
klesáme /2-3/ divokou kamenitou cestičkou, až se napojíme na štěrkem sypanou
cestu. Od Tomandlova kříže jdeme po hřebeni 2 km kolem rozc. Habr (1185 m),
nacházejícího se kousek pod samotným vrcholem, k rozc. Můstek (1227 m). Můstek
(1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu. Celý hřeben je zalesněn
převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Na severozápadním
svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní
zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.
Z Můstku scházíme dolů do lesa po modré
značce směr Hojsova Stráž a rozc. Nad silnicí. Po necelém 1 km klesání /2/ se k
modré značce připojí žlutá, na kterou odbočíme a pomalu stoupáme /1-2/ 1,5 km
lesem až k rozc. Pod Habrem. U rozc. odbočíme vpravo na modrou značku a
pokračujeme 1 km z kopce /2-3/ lesem po kamenité pěšině. Jakmile se u běžkařského
a cyklistického rozcestníku napojíme na lesní silnici, odbočíme na ni vlevo a
sejdeme /1-2/ zpět do Špičáckého sedla.
Náš druhý okruh nyní vede po žluté značce
3,5 km směrem k Černému jezeru. Jdeme po silnici působící díky vysoké
turistické návštěvnosti jako promenáda. Cestou míjíme skalní hřeben - Černá
skála a vyhlídku na Úhlavské údolí. Černé jezero je největším šumavským jezerem
ledovcového původu. Nad jezerem se týčí 320 m vysoká jezerní stěna s jedinečným
výhledem. V r. 1965 byly v jezeře objeveny písemnosti říšského bezpečnostního
úřadu v Berlíně, které zde koncem 2. svět.války uložila do beden hitlerovská
armáda.
Od nádherného Černého jezera stoupáme
prudce do kopce /3/ po červené 1 km na vrchol Malého Špičáku - Rozvodí
(1159 m). Pokud nebude cesta z Malého Špičáku na Špičák uzavřena, lze po
necelém 1 km stoupání /2-3/ dojít až na samotný vrchol Špičáku (1202 m). Zpět
od rozc. Rozvodí pak klesáme /2-3/ 1,5 km lesem mezi kamením po červené, až se
nám před očima z hustého lesa rozprostře nádherné Čertovo jezero (1030 m).
Čertovo jezero je druhé největší šumavské jezero, hluboké 36 m (o necelé 3 m
méně než Černé j.), má průzračnou vodu a vyplňuje jezerní pánev vyhloubenou
horským karovým ledovcem. Voda z Čertova j. je odváděna Jezerním potokem do
Řezné, Dunaje a končí v moři Černém, zatímco voda z Černého j. se vlévá do
Úslavy a nakonec do moře Severního. Černé a Čertovo jezero jsou součástí
stejnojmenné Národní přírodní rezervace v Železnorudské hornatině na území
Šumavy. NPR chrání obě jezera s okolím, vzniklá v karech ledovců poslední doby
ledové.
Od jezera pokračujeme v túře po žluté,
která vede chvíli stejnou cestou jako červená, po které jsme k jezeru přišli,
ale dále již pokračuje samostatně hustým lesem kolem rozc. Špičák na Šancích
(927 m) a kolem lyžařských vleků k rozc. Špičák pod poštou. Od posledního
rozcestníku se vracíme přes silnici a posledních 500 m prudce stoupáme /2/ zpět
do Špičáckého sedla.
Autor: Filip Balogh