Translate

2024-07-12

Běhej lesy Klínovec 2024

Super akce v Krušných Horách dne 20.července 2024

Zveme tě do lesů a nedotčené přírody Krušných hor v okolí Klínovce. Běhej lesy Klínovec bude mít obdobný ráz jako závod v Bílé, čekej tedy pohodlné vyvezení lanovkou až na vrchol a záporný profil u všech tras. Ale nemysli si, že ti Krušné hory dají tenhle zážitek zadarmo!

Délka tras je 11 a 23 km, běží se i charitativní běh.  

CO ZAHRNUJE STARTOVNÉ:

Startovní číslo s měřícím čipem a s dárky od partnerů

Jméno na startovním čísle při registraci a úhradě startovného nejpozději 30.6.

Zlaté číslo pro Osmeráky a stříbrné pro Sedmeráky z roku 2023 při registraci a úhradě startovného nejpozději 30.6.

Šatna, úschovna, mobilní toalety, umývací žlaby

Občerstvení na trati a v cíli (Enervit iontový nápoj a energetické tablety, voda, ovoce)

Zdravotní služba

Účastnická medaile z ekologického materiálu

SMS s cílovým časem

Fotografie a diplom ke stažení zdarma

Prodejní stánky partnerů s občerstvením

První tři závodníci na jednotlivých trasách, vítězové kategorií, tři nejlepší týmy Tandem a výherce Slowmotion obdrží věcné ceny  

DĚTSKÉ ZÁVODY DR. MAX BĚHEJ LESY KLÍNOVEC

Seriál Běhej lesy není určený jen dospělým, má také svou dětskou variantu. Ta je pro všechny děti do patnácti let.

Starty dětských závodů jsou rozděleny podle věkových kategori do 6 startů (rozdělení do jednotlivých startů 1-6 mají děti uvedené na startovních číslech). Závodníci jsou po přihlášení do závodu automaticky zařazeni do dané věkové kategorie dle data narození. V případě dětských závodů může být závodník na základě oficiální žádosti přeřazen do starší věkové kategorie nebo může absolvovat i více startů. Každý dodatečný start je zpoplatněn dle aktuálně platného ceníku. Oficiální žádost je možné zaslat emailem (info@sportid.cz) nejpozději 3 dny před startem závodu nebo osobně v místě konání závodu na informacích u výdeje čísel nejpozději 30 minut před startem dětských závod. Na pozdější žádosti nebude brán zřetel a závodník se může zúčastnit pouze závodu ve své kategorii.

Ročníky              Kategorie                                         Trať

2021 a mladší    Šnečci (nová kategorie)                      100 m (START 1)

2018 – 2020        Veverčata (Benjamínci)                     500 m (START 2)

2016 – 2017        Zajíčci (Předžáci)                               500 m (START 3)

2014 – 2015        Lišky/Lišáci (Nejmladší žáci)            1 km (START 4)

2012 – 2013        Vlčáci (Mladší žáci)                           1 km (START 5)

2010 – 2011        Kolouchové/Laně (Starší žáci)           1 km (START 6)


Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/behej-lesy-3-klinovec

2024-07-01

Výlet na Kovářské - Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof vám budou zapůjčeny helmy, svítilny, holínky a pláště. Z obslužného domku vede schodiště na úroveň štoly Kryštof (12 výškových metrů). Prohlídka v samotné štole trvá zhruba 1 hodinu, trasa má délku kolem 400 m a vede převážně po rovné počvě (pochozí podlaze štoly). Během prohlídky je možné vidět samotnou štolu i navazující dobývky a na konci velkou dobývací komoru. Ve štole jsou umístěny informační tabule a figuríny horníků v dobovém oblečení. Jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob.

Podzemní prostory bývalého dolu Mauritius jsou biotopem několika druhů netopýrů, především netopýra velkého a netopýra černého.

Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.

Co spatříte na prohlídce

Pro návštěvníky je zpřístupněno 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů (tam a zpět) a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty návštěvníci spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, narazí na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkají se také s figurínami horníků v dobovém provedení.

Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů, tedy o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce.

Z historie štoly Mauritius

Od 16. století byla na Hřebečné kromě dolu Mauritius (nazývaného podle prvního majitele též Behrův důl) v provozu i řada dalších, především pak Červený důl (Rote Grube). V něm však těžba skončila již v 18. století a dnes po něm zbyly obrovské propadliny na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Mauritius se naopak ve druhé pol. 18. století vzepjal ke druhé konjunktuře, která trvala až do přelomu 18. a 19. století. Koncem 19. a počátkem 20. století důl vlastnili zahraniční těžaři, kteří jej vybavili moderní důlní a úpravárenskou technologií.

I přes vysoké investice se však těžba naplno nerozběhla, stejně jako při nepříliš zdařilém posledním pokusu, který zde provedla od léta 1942 do listopadu 1944 německá společnost Sachsenerz.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dul-mauricius-u-hrebecne

2024-06-26

Hledáme správce na Kovářskou

Naši milí hosté a přátelé,

na Kovářské nás opouští naše paní správcová, bohužel.

Tedy kdyby jste vy nebo kdokoli, kdo zabrousí na náš blog, věděli o někom, kdo by s námi chtěl dlouhodobě spolupracovat, jako správce Kovářské, tak níže jsou bližší údaje.

Co pozice obnáší?

Hledáme paní, která bude mít na starosti objekt „Kovářská“ jako Správcová na krátkodobé pronájmy. 

Hosté přijíždějí v sezóně na týdenní pobyty, mimo sezónu na víkendové pobyty.

Střídání turnusů je vždy sobota u sezónních pobytů.

Co budete dělat?

-          Přivítání hostů, předání klíčů

-          Kontaktní člověk na místě pro případ nějakých dotazů hostů

-          Zaznamenání do knihy hostů, vybrání rekreačních poplatků (hotovost), tzn. vedete pokladní knihu

-          Při ukončení pobytu – převzetí chalupy od hostů a vybrání a poplatků za elektřinu

-          Nákup čistících prostředků a úklid chalupy 

-          Zajištění vyprání ložního prádla anebo perete sama

Co přivítáme?

-          Vstřícná a milá komunikace

-          Pečlivost a svědomitost při úklidu

Nástup:

Září 2024

Kontakt a podmínky

Zdenek.machacek.68@seznam.cz

606 685 281

602 548 920

2024-06-24

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2024

 29. červen 2024 9:00 - 13:00

20. červenec 2024 9:00 - 13:00

31. srpen 2024 9:00 - 13:00

28. září 2024 9:00 - 13:00

26. říjen 2024 9:00 - 13:00

28. prosinec 2024 9:00 - 13:00

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/peceni-chleba-v-obecni-peci-v-lenore?datum=2024-05-25

2024-06-17

Kašperky hradu, hrad Kašperkám 2024

Bezva akce dne 23.června 2024

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory ve spolupráci s hradem Kašperkem vás zvou k příjemnému odpoledni s posezením a hudbou na hradním nádvoří.

Druhý hudební ročník akce, jež určena nejen, ale zejména místním občanům z Kašperských Hor a okolí. Nádvoří hradu ožije během nedělního odpoledne příjemnou hudbou k tanci a poslechu – těšit se můžete například na dechovku Solovačka nebo obecní kapelu z bavorského Grafenau. Zajištěna bude kyvadlová autobusová doprava z Kašperských Hor k hradu!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/dny-sumavskeho-trojhradi-podzim-2021

2024-06-03

Cestou necestou do Jáchymova, na Klínovec a Boží Dar

Náročný výlet pro všechny, kteří rádi objevují krásnou horskou krajinu Krušnohoří, která byla pro svou jedinečnost roku 2019 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO jako Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge. Na trase dlouhé 41 km poznáte několik hornických památek, světoznámé lázně Jáchymov, nejvyšší horu české strany hor Klínovec i nejvýše položené město ve střední Evropě – Boží Dar.

Naše trasa začíná v horské obci Horní Blatná, kde byla založena první osada již koncem 12. století. Osidlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností. Sama Horní Blatná vznikla roku 1532, kdy saský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a podal příkaz k vyměření a založení nového horního města Blatná. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu. Prvními osadníky nové obce byli horníci ze Schneebergu. Horní Blatná leží na vlakové trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a Nejdek - Johanngeorgenstadt, takže se sem dá snadno dostat po železnici.

Hronická krajina dolů a propadlin

Nejprve vede trasa příkře do kopce k osadě Bludná, která leží u rašeliniště Spáleniště – souboru rašelinných jezírek, vřesovišť a podmáčených luk s typickou vegetací na vrcholové plošině Krušných hor. Po delším stoupání se lze občerstvit na Červené jámě, u "bio chaloupky" postavené ze dřeva a hlíny jako z pohádky. Nestavěla ji žádná firma, ale několik nadšených lidí ve svém volném čase. Cyklisté, lyžaři a turisté mohou využít jak venkovní sezení, tak útulnou místnost s kamínky, odizolovanou od venkovního nečasu přírodní izolací v podobě dřeva a zdejší zeminy. Návštěvníkům se zde nabízí denně domácí polévky, koláče, opečené klobásy, chlazené i horké, alko i nealko nápoje. Chaloupka se nachází jen kousek od propadliny (pinky) cínového dolu Červená jáma – je dlouhá 230 m a hluboká přes 20 m.

Další hornickou památkou je nedaleký cínový důl Mauritius u osady Hřebečná. Jedná se o vůbec nejslavnější cínový důl Krušných hor, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944! Prohlídku si tu ale musíte zajistit předem. Naše trasa vás pak zavede k romantickému Mrtvému rybníku v Božídarském rašeliništi. Díky rašelině je jeho voda zbarvena téměř až do černa. Svůj název dostal podle toho, že v něm na první pohled nežijí žádní živočichové. Rybník vznikl v 16. století pro potřeby okolních dolů. U Abertamské zatáčky odbočte k Cihelně a pokračujte směrem k jámě Nikolaj (důlní dílo sloužilo k těžbě radioaktivních rud).

Z lázeňského Jáchymova na Boží Dar lanovkou

Cesta dolů do Jáchymova je tudy lepší než po vytížené hlavní silnici. A navíc podél ní uvidíte zříceninu hradu Freudenstein (Šlikův hrádek), věž Prachárnu či těžební věž jámy Josef, stříbrného dolu založeného již v roce 1520. Nahlédnout lze i do dolu Svornost, Štoly č. 1 Jáchymov – hornického muzea a dole v lázních Jáchymov též do prohlídkové štoly Astoria. Ulicí K Lanovce se pozvolným stoupáním dostanete k lanové dráze Klínovec-jih. V letní sezóně jezdí od května do října a v zimě pak od ledna do března. Je dlouhá 1630 m a během asi 15 minut zdolává převýšení 428 m. Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká radiotelekomunikační věž s nádhernou kamennou rozhlednou, ta zde stála už v 19. století, v roce 2013 se otevřela po rekonstrukci. Ostatní stavby na vrcholu hory jsou však stále v neutěšeném stavu.

Z Klínovce si to posvištíte na Boží Dar – s nadmořskou výškou 1 028 m se jedná o nejvýše položené město ve střední Evropě! Je tu mnoho příjemných hospůdek, například Zelený Dům, Pivovar Červený vlk, hotel Praha, restaurace Radniční Sklípek, restaurant Günther Schänke či nedávno otevřená restaurace na Hranici. Vybrat si můžete také z několika naučných stezek, např. NS Božídarské rašeliniště či NS Ježíškova cesta. Právě po Ježíškově cestě vede naše trasa nyní již stáčející se zpět přes Zlatý kopec do osady Ryžovna s oblíbeným Pivovarem Ryžovna k osadě Bludná. Z Bludné je to už jen kousek z kopce do Horní Blatné, kde doporučujeme nabrat síly po náročném výletě v restauraci hotelu Modrá hvězda, kolibě U Medvěda, restauraci Faustův dvůr, Vlčí jáma či U 4 vran na dolní straně náměstí. Cestou k vlaku se pak stojí za to zastavit v bazaru na Hamerské ulici, kde mají prostě všechno – od malovaných půllitrů s cínovým víčekem přes litinový lívanečník, keramické džbánky, hrnky a kožené kabáty po psací stroj...

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/vylety/za-pamatkami-unesco/cestou-necestou-do-jachymova-na-klinovec-a-bozi-da




2024-05-24

Netopýří stezka v Kašperských Horách

Netopýří stezka je 1,5 km dlouhá vycházková trasa z náměstí v Kašperských Horách stromovou alejí až ke kostelu sv. Mikuláše, v průběhu informační panely o fauně v okolí Kašperských Hor; od května do září stezku můžete začít návštěvou radničního podzemí s naučnými panely o životě netopýrů.

Radniční sklepy, pocházející z přelomu 16. a 17. století, původně sloužily jako lednice pro skladování potravin a sudů s pivem pro potřeby šenku, který se nacházel v přízemí budovy radnice. V současné době máte možnost se do sklepů podívat formou komentovaných prohlídek města s průvodcem, nebo individuální prohlídkou po stopách netopýrů. Právě tito noční tvorové hlídají radniční podzemí od října do dubna a nevpustí dovnitř živou duši.

K podzemí se pojí i řada pověstí. Jedna vypráví o zvídavém pocestném, který do sklepů radnice vstoupil a procházel spletitými chodbami údajně až k hradu Kašperku. Bohužel chodby tak rozsáhlé byly, až v nich mladík zabloudil a nikdo již ho od té doby neviděl. Možná při návštěvě sklepů ještě uslyšíte jeho volání o pomoc.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/netopyri-stezka-v-kasperskych-horach

2024-03-27

Velikonoce v Kašperkách

 Velikonoční trhy s bohatým doprovodným programem.

Velikonoční neděle přinese pestrý program. Na náměstí se bude konat řemeslný jarmark a chybět nebudou ani hudební vystoupení, gastro show a oblíbená soutěž o nejlepší velikonoční nádivku.

Program:

10:00–17:00 Velikonoční řemeslné trhy

11:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:30 Divoký band – kašperskohorská kapela

14:30 Soutěž o nejlepší velikonoční nádivku

15:30 Gastronomická show Bistra pod nebem

16:00 3G a host – klatovská kapela

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-kasperske-hory-7

2024-03-18

Z Lenory na do pralesa Boubína

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Prales Boubín je největší nedotčenou plochou původního lesa ve střední Evropě, s porosty smrku, jedle a buku. Rozkládá se na západním svahu hory Boubín. Některé vzácné stromy zde dosahují věku 300 až 400 let. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Kmeny stromů jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů. Zajímavé jsou například chůdové kořeny - mohutné kořenové systémy, které rostou nad zemí. Vznikají tak, že mladý strom využije starého nebo často tlejícího stromu pro svůj růst.

Kolem jádra pralesa veze okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko, které vzniklo roku 1836 jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Stezka procházející několik pásem, která se odlišují mírou, jakou do života lesa zasahoval a zasahuje člověk. Prastarý les byl zachován díky lesmistru Johnovi, když na jeho naléhání nakonec tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak pralesní rezervací.

Na Boubín můžete přijet autem a zaparkovat na parkovišti pod Boubínem (tábořiště Horní Vltavice). Lze si také naplánovat výlet spojený s romantickou cestou vlakem. Automobil můžete zaparkovat na parkovišti v Kubově Huti, odtud vyjít na Boubín a zpět sejít k vlaku do Kaplice nebo do Zátoně a svézt se zpět do Kubovy Hutě zdejší romantickou lokálkou.

Upozornění na uzavření NS – nebezpečí pádu stromů!

Na naučnou stezku a část trasy kolem jádra Boubínského pralesa je zakázán vstup z důvodu hrozících pádů stromů. Jakýkoli zásah, včetně lesníky navrhovaného zlomení třinácti nejrizikovějších stromů, není v bezzásahové zóně možný. Všechny turistické trasy a naučná stezka v centrální části Boubínského pralesa jsou do odvolání uzavřené (mimo nově otevřené trasy v červenci 2023). Rozhledna Boubín stojí mimo rezervaci a je tedy přístupná.

Nová stezka k Boubínskému jezírku

Lesy ČR v červnu 2023 instalovaly novou stezku, vstup na Knížecí a Lukenskou cestu zůstává nadále zakázaný. Nová stezka k Boubínskému jezírku vede po zelené trase z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile až na rozcestí. Odtud pokračuje od Amortovky směrem k jezírku, kde se odkloní vpravo do porostu na první povalový chodník. Přes Kaplický potok pak lze přejít po novém mostku a vydat se po nezpevněné cestě, kde se po dalším povalovém chodníku a mírném svahu dostanete na hráz Boubínského jezírka s novými lavičkami a informačními tabulemi. Vrátit se zpět je nutné stejnou cestou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlakem-boubinskym-pralesem

2024-02-26

Bezva akce Kašperkách - historie šumavského sklářství

Zajímá vás historie českého sklářství? Umění tavit sklo bylo v minulosti tajemstvím, které předával otec nejstaršímu synovi, a tak české sklářské rody významně ovlivnily světový technologický vývoj i umělecké styly. Jedním z fenoménů své doby bylo i šumavské sklo. A právě expozici šumavského sklářství představuje Muzeum Šumavy v Kašperských Horách.

Sklářství tvoří významnou kapitolu historie Šumavy. Hraniční Hvozd poskytoval sklářům dvě základní podmínky pro výrobu: dřevo a křemen. Především dřeva zde bylo huťmistrům k dispozici prakticky libovolné množství, a to v dobách, kdy se již ve vnitrozemí začal projevovat jeho nedostatek. V dobách největšího rozkvětu českého sklářství v 18. a 19. století nebylo nikde jinde v Čechách, ale ani v Evropě takové soustředění sklářských hutí, jako na poměrně nevelkém prostoru Šumavy. V průběhu zhruba šesti století tady pracovalo přes sto hutí. Sehrály významnou roli v českém sklářství a značně ovlivnily i vývoj osídlení Šumavy.

O rozvoj a produkci místních skláren se zasloužili i významné objevy zdejších sklářů. Přírodovědec a fyzik J. F. Buquoy vynalezl způsob výroby hyalitu – černého a červeného neprůhledného skla, Michal Müller zase přišel na způsob výroby křídového křišťálu. K mohutnému rozvoji sklářství došlo zásluhou Josefa Meyera ve Vimperku a v Lenoře – zdejší čiré sklo platilo za nejkvalitnější v Čechách. Díky velké poptávce postupně vznikaly další huti ve Františkově, v Arnoštově, v Idině údolí a mnohde jinde. Nejslavnější šumavskou sklárnou byla huť Klášterský mlýn v Rejštejně, založená roku 1834 proslulou firmou Johann Lötz. Největšího rozkvětu dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy byl majitelem Maxmilián Spaun – v době vrcholící secese patřilo její luxusní duté sklo k nejlepším a nejžádanějším na světě. Sklárna zanikla roku 1947, avšak její budova byla přemístěna do bavorského Tütlingu, kde slouží dodnes jako skanzen.

Kolekci vzácného historické skla ze Šumavy lze spatřit v rozsáhlých expozicích Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Od 1. listopadu 2023 je v muzeum k vidění krásná nová a rozsáhlá expozice šumavského skla s názvem Cesty šumavského sklářství. Součástí unikátních sbírek muzea je ojedinělá kniha sklářských střihů firmy Lötz z let 1900-1914. Kniha, jejíž autorkou je historička skla Jitka Lněničková, je světovým unikátem, protože jinde dosud neexistuje tak rozsáhlý archiv s tímto tématem. Publikace obsahuje zhruba 80 tisíc položek originálních střihů a vzorníků sklárny Lötz. Střihy zachycují produkci sklárny v období od 70. let 19. století do roku 1947. Sbírka obsahuje i střihy na zakázky významných firem z celé Evropy, jako jsou například Paříž, Londýn nebo Mnichov. Součástí sbírky jsou originály a návrhy skel od významných světově uznávaných autorů. Mimo sklářských střihů v expozici naleznete archeologické nálezy z lokalit šumavských skláren, výrobky šumavských skláren v řádu tisíců kusů, sklářské náčiní a rovněž rozsáhlý soubor šumavských podmaleb na skle. Další historické šumavské sklo vám ukáže Muzeum Šumavy v Sušici anebo Muzeum skla v Lenoře (otevřeno v letní sezóně).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/o-historii-sumavskeho-sklarstvi-se-dozvite-v-kaspe 


2024-02-22

Horní Hrad pod Krušným horami je otevřený i v únoru

Horní hrad Hauenštejn nedaleko Stráže nad Ohří v zimním období rozhodně neupadá do zimního spánku. I v únoru má otevřeno denně: od pondělí do pátku na telefonické zavolání a o víknendech od 10:00 do 17:00 hodin. Užijte si zimní turistiku a romantiku, hradní čeládka se na vás těší!

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky. V současnosti si můžete prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem či vystoupat na hradní věž.

Hrad má od února do března otevřeno stále! Soboty a neděle od 10:00 do 16:00, ve všední dny volejte předem a domluvte se na telefonu 774 055 529, 777 028 820, 725 983 898, nebo 353 541 287. Vstupné je 180 korun pro dospělé, děti mají vstup za 140 Kč a rodina zaplatí 550 Kč (maximálně 3 děti).

Přijeďte si prohlédnout celý areál, vystoupat na bergfritovou věž s výhledem do Krušných a Doupovských hor, navštívit hradní hodovnu v gotickém sklepení, zámeckou kapli, galerii a výstavu dřevěných plastik, Rytířský sál s původním vyřezávaným stropem, sál s trofejemi zvěře místních lesů či projít se rozlehlým Arboretem s botanickou zahradou, které nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i mnoho unikátních druhů! K mimořádným patří rovněž sbírka více než 40 druhů javorů.

Udělejte si pěkný výlet! Vezměte děti nebo přátele na výlet na hrad a procházku po okolí. V hradním areálu je pro vás připraveno také občerstvení a medovina pro zahřátí!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/horni-hrad-jiz-otevrel-sve-brany