Aktualita - Strašín - (Maleč a Srub)

 

Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří a hlavně poblíž Kovářské

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, rozšířený a upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky.

Hrad byl na konci 20. století ruinou, určenou k demolici. Nyní zde vzniká nadregionální kulturní centrum s řadou možností netradičně stráveného volného času a zajímavými doplňkovými programy, a to za pomoci Obecně prospěšné společnosti Horní Hrad a přispění veřejnosti.

V současnosti si můžete prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem, vystoupat na hradní věž, navštívit zámeckou kapli a přilehlé arboretum, prostudovat rodokmen původních majitelů hradu- rodu Longueval – Buquoy.  Zhlédnout můžete stálou výstavu dřevěných plastik v hradní galerii a výstavu "Album vedut Království českého" od Augusta Hauna. Cestou z hradu se lze pohodlně projít rozlehlým zámeckým lesoparkem nebo si odpočinout ve vyhlídkovém altánku.

Arboretum a botanická zahrada Horní Hrad nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i mnoho u nás unikátních druhů! K mimořádným patří rovněž sbírka více než 40 druhů javorů.

V neposlední řadě na vás čeká úplně nová, zcela hotová a neogotickým mobiliářem vybavená komnata. Ta je přístupná veřejnosti a slouží jako mikroregionální infocentrum a pokladna hradu. Využít můžete také noční prohlídky hradu. Nejbližší okolí hradu a zámku Hauenštejn nabízí další zajímavé cíle, památky i přírodní scenérie, zejména další královské či šlechtické hrady na zemské stezce při řece Ohři. 

Ubytování na hradě

Pro dobrodruhy, romantiky i rodiny s dětmi, soukromé akce nebo firemní teambuilding je připravena možnost ložírování v rozlehlém podkroví jednoho z hradních paláců (300m2), kapacita podkroví je 55 lůžek. Ubytování je nejpohodlnější ve vlastním spacáku, nebo vám po domluvě na hradě zapůjčí lůžkoviny. Cena ubytování ve spacáku je 600 Kč na osobu/noc (130 Kč na osobu za zapůjčení lůžkovin).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/horni-hrad-nedaleko-straze-nad-ohri

Kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách

Hřbitovní kostel z první poloviny 14. století je jedinečně zachovalou středověkou památkou. Vedle kostela se nachází kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Obě stavby najdete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století.

Hřbitovní areál, nacházející se cca 1 km od Kašperských Hor, ukrývá jednu z nejvýznamnějších památek rané středověké architektury v jihozápadních Čechách. Jedná se o trojlodní baziliku sv. Mikuláše z počátku 14. století, která se do dnešní doby dochovala téměř v původní architektonické podobě.

Uvnitř kostela se dochovaly barevné fresky datované od 1. pol. 14. století, neporušené gotické arkády a malovaný prkenný strop z roku 1700 v hlavní lodi, který je dílem tehdejšího purkmistra A. V. Groffa.

V blízkosti mohutného gotického chrámu sv. Mikuláše se nachází o poznání menší kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Současná barokní podoba kaple pochází z roku 1757, samotné základy kaple však mohou být mnohem starší. Kaple svaté Anny uchvátí návštěvníky jak iluzivní malbou od Josefa Hagera, tak i barokním oltářem, který ukrýval sošku svaté Anny Samatřetí a dřevěný očistec.  

Obě stavby naleznete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století. Na hřbitově jsou pochováni nejen Češi, ale i Němci, kteří tvořili do konce II. světové války dějiny tohoto kraje, neboť v Kašperských Horách se v předválečné době hlásilo 90% obyvatelstva k německé národnosti. Hlavně jim patří originální kříže či překrásné náhrobní desky, objevíte i tu nejstarší? Kostel a kaple jsou majetkem katolické církve.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-svateho-mikulase-s-kapli-svate-anny-v-kaspe

Menhir Měsíční kámen - kelti nedaleko Srubu

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zuklín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Naučná stezka Měsíční kámen vás dovede z Javorníku až k Měsíčnímu menhiru. Jedná se o kámen je v umělé poloze, do které byl pravděpodobně v prehistorii postaven a jde tedy o menhir. Výraz menhir pochází z jazyka keltů a znamená "vztyčený kámen".

Menhiry náležely k takzvaným megalitickým stavbám, které vznikaly koncem pravěku po celém světě, nejvíce v západní Evropě, severní Africe a západním Středomoří. Jejich účel souvisel s kultovními a dalšími praktickými potřebami tamějších osídlení. Jeho tvar není klasický, přesto však i v Čechách existují podobné – půdorys je obdélníkový, dokonce se blíží čtverci. Vrchol není oblý, ani špičatý, ale tvořen ostrou hranou po celé délce. Dvě strany jsou svislé, druhé dvě jsou válcové plochy se shodným zakřivením protínající se ve vrcholové hraně.

Zdá se, že kdysi představoval střed okolních událostí. Při psychotronickém průzkumu v roce 1994 bylo zjištěno vyzařování energie typické pro část menhirů, které se novodobě nazývají aktility, tj. zářící kameny. Energie kamene, která v nich vzniká, se šíří do určité vzdálenosti v podstatě všemi směry.

Půlměsíc vyznačuje oko menhiru

Název kameni mu dává mimo jiné uměle vyznačený půlměsíc na jeho západní straně. Takovéto části povrchu více či méně výrazné se často na aktilitech vyskytují a vžilo se pro ně označení "oko menhiru". Jsou svým vyzařováním prý výrazně silnější, než okolní plocha. I jednotlivé strany kamene se v tom směru od sebe liší. Podle psychotroniků má nejvíce energie strana s "okem", naopak užší jižní má v tendenci z člověka, který je v její blízkosti, sílu odebírat, což je pociťováno nepříjemně a vzniká dojem záporné polarity. Terén u kamene naznačuje, že zde mohlo být v minulosti kopáno, nejsou však známy výsledky žádného archeologického průzkumu. O Měsíčním kamenu se zmiňuje jeho objevitel Ing. Pavel Kozák v knize „Tajemná místa od Blaníku k Sušici“. Jak na vás kámen zapůsobí budete muset zjistit na vlastní kůži.

Dostanete se k němu po stejnojmenné naučné stezce z Javorníku. Cesta je značena menšími informačními tabulkami.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/menhir-mesicni-kamen-u-sumavskeho-javorniku

Hradiště Obří hrad na Šumavě - tajuplné místu na Šumavě

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Nedaleko Kašperských Hor se nachází ve výšce asi 1005 m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského oppida, které bývá považováno za nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Svým umístěním, přibližně 980 metrů nadmořské výšky, je  Obří hrad nejen nejvýše položené keltské hradiště u nás, ale jde o vůbec nejvýše umístěnou archeologickou památku České republiky.

Až stanete v cíli mezi místy překvapivě zachovalými kamennými valy Obřího hradu, dolehne na vás podivná, až tajemná atmosféra nejen onoho místa, ale i okolní krajiny. Na mysli vám vyvstane i řada otázek. Proč si dal někdo tolik námahy, aby opevňoval místo uprostřed divokých hor, kde široko daleko nic není? Proč stojí hradiště v místech, která nemají ze strategického hlediska vůbec žádný význam? A co se s Obřím hradem stalo?

Výčet všech záhad Obřího hradu je však ještě širší, včetně podivných nálezů mezi jeho zdmi. Místní lidé tu prý kdysi vykopali obrovskou 3 metry dlouhou kost, která ve tmě světélkovala. Podle jiné pověsti jich zde prý bylo dokonce několik a místní lidé z nich postavili můstek přes nedalekou říčku Losenici. Lávka z obřích kostí však nevydržela zdejší drsné klima a časem se rozpadla. Světélkující kosti nejsou ve skutečnosti až takový nesmysl, světélkováním se vyznačují například bakterie rodu Pseudomonas, Aeromonas a další, jde o poměrně běžný jev. Svítit může i fosfor, který tvoří podstatnou část kostí, větší záhadu budí rozměry nalezených kostí.

Vůbec největší zatím nalezená stehenní kost tvora, vědeckým jménem nazvaného Bruhatkayosaurus, byla nalezena v Indii a k oněm třem metrům daleko neměla. Ovšem v Evropě největší objevený dinosaurus Turiasaurus riodevensis měl pažní kost dlouhou asi „jen“ 1.7 metru. Nález dinosauřích ostatků na Šumavě je velmi nepravděpodobný, ne-li nemožný. Horniny z času dinosaurů se zde nevyskytují. Lidové pověsti si však tuto záhadu vysvětlili po svém. Kdysi dávno tu prý žil národ obrů, kteří pro sebe vystavěli Obří hrad. Později jich část odešla jinam, ale devět z nich ve svém sídle zůstalo. S lidmi nechtěli mít nic společného. Pověst vypráví, že když si obří žena donesla na hrad jen tak na hraní jednoho sedláka z okolí i s jeho volským spřežením a pluhem, manžel obr jí přikázal, aby ho okamžitě vrátila zpátky, protože z lidí nevzejde nikdy nic dobrého.

Jak bylo hradiště Obří hrad postaveno

Opevnění bylo vystavěno technikou nasucho kladených kamenů, zajištěných lícovanou zdí z obou stran. Zbývající prostor byl volně vysypán kamením a sutí. Stavitelé využili i místní skalnaté útvary, které byly zakomponovány do opevnění. Nejdůležitější je skalní brána vytvořená přírodou, kterou se dalo projít do vnitřního areálu. Valy široké 7-12 metrů a dvoumetrové výšky, se nalezly ve dvou liniích. Ty zajišťovaly akropoli hradiště. Později bylo vystavěno i předhradí, ale již s jednou linií. Uvnitř areálu se nacházel kamenný blok ve tvaru stolce, který byl interpretován jako obětní oltář. Skrze akropoli bylo rovněž archeologicky zachyceno prameniště, které zde bývalo v době výstavby hradiště. Zajímavostí je, že opevněná strana je ta, která je obtížněji od přírody dostupná. Naopak strana se snadnějším přístupem zůstala neopevněná. 

Nálezy z Obřího hradu

Nalezlo se zde několik novověkých dobytčích zvonů (již zaniklé hradiště a jeho okolí sloužilo v novověku jako pastvina) a rozbité keramické nádoby ze středověku, o nichž existuje teorie, že mohly být na místě rozbity rituálně. Roztříštěné nádoby se totiž nacházely v blízkosti kamenného stolce, považovaného za obětní oltář. Navíc pro oblast Šumavy a jejího okolí je typické dlouhodobé přežívání předkřesťanských tradic, a to do poměrně mladých dob. Nelze tedy vyloučit, že ruiny hradiště, po staletí opuštěné, mohly být během historické epochy znovu objeveny místními vesničany a hrát nějakou roli v lidové středověké pobožnosti.

Možná náboženská funkce hradiště

Nejpravděpodobněji se hradiště využívalo k náboženským účelům. Nasvědčuje tomu mnoho indicií – nenašly se zde žádné předměty každodenní potřeby, naopak v hradišti byl nalezen rituální kamenný stolec a skalní brána v opevnění, která na podobných místech sloužila jako symbolický průchod mezi posvátnou a světskou krajinou. Starověké Caesarovy zápisy z galských válek popisují, že "barbaři" budují zvláštní duchovní místa na odlehlých místech, mimo zrak běžných obyvatel, v neosídlené divočině. Slouží jim jako místo komunitních setkání, při nichž se často odehrávaly druidské obřady, rituály a porady.

Místo sloužící jako svatyně nepotřebovala funkční opevnění, ale stačil symbolický náznak oddělení duchovního a běžného světa, kdy zeď vymezovala posvátnou půdu a oddělovala ji od světského života. Vysvětlovalo by to nejen "nepochopitelné" opevnění strany, která je hůře přístupná, ale i účel přírodní brány, jinak nelogicky zakomponované do opevnění, která mohla sloužit jako symbolický průchod mezi oběma světy. Rovněž by se tím vysvětlila situace, proč se začala opevňovat strana, která je hůře přístupná a strana, na které naopak nejsou žádné překážky byla ponechána až nakonec. Stavitelé se spoléhali na psychologický efekt z posvátné bázně k bohům případných vetřelců.

Jak se dostat k Obřímu hradu

Obří hrad najdete nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené – celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět kamenná moře s balvanitou sutí. Z Popelné vede k hradišti také trasa naučné stezky Keltové na Šumavě.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hradiste-obri-hrad

Zajímavý zážitek poblíž Srubu a Roubenky

 Ateliér šumavské perle v Nezdicích na Šumavě

V ateliéru paní Jany Wudy se seznámíte s historií sklářské výroby korálků vyráběných na Šumavě již ve středověku, které byly navlékány do růženců. Konají se zde také kurzy, kde se výrobě vinutých perlí můžete naučit.

Dílnu je možné v letních měsících bezplatně navštívit a zhlédnout novodobou výrobu skleněných korálků – vinutek. Na sklářském kahanu na propan-butan, do kterého je míchán vzduch, se proměňují tyčinky lampového skla v malé či větší korálky. Proces výroby pokřtěný ohněm dodává korálkům magickou energii, která v nich přetrvává velmi dlouho. Po nahřátí se sklovina navíjí na kovové tyčinky opatřené kaolínovou vrstvou.   Základní tvary korálků je možné zdobit pomocí skleněných nití, stříbra či zlata, přejímat křišťálem, pomocí jehly tvořit bublinky či roztahovat dekory. Kombinací těchto technik vzniká široká škála ornamentů. Korálek nemusí být jen kulatý, ale je možné vyrobit např. placičku, váleček, čočku, kostičku, atd. Výroba vinutek nevyžaduje pouze soustředěnost a šikovné ruce, ale hlavně trénuje trpělivost, dává velký prostor fantazii a je tvůrčí a relaxační činností. Ti, kteří se nechají touto nevšední výrobou okouzlit, si mohou na vlastní kůži práci na kahanu vyzkoušet a vytvořit si svou vinutou perlu. Pro ty, kteří se neodváží sednout si ke kahanu a okusit kouzlo práce se sklem, je připravena nabídka samostatných autorských vinutek a bižuterie s perlemi Jany Wudy a Lucie Vojíkové.

V ateliéru se také konají víkendové kurzy, kde se účastníci naučí vše, aby mohli po ukončení dvoudenního kurzu samostatně pracovat a tvořit vlastní perličky. Práce se sklem je fascinující a jakmile si osvojíte základní dovednosti, otevírají se před vámi nepřeberně možností, jak vytvořit svůj svět.   Jednoduché korálky – páteříky – jsou se Šumavou spjaty již po celá staletí. Vyráběly se ve velkém množství na mnoha hutích, ze kterých jsou dnes leckdy jen zarostlé a zcela zapomenuté hromady kamení v lesích nebo místní názvy, nad jejichž významem se málokdo zamyslí. Korálky páteříky se navlékaly do růženců, kterým se říkalo pater noster – a odříkáváním modlitby pak vznikl název i pro korálek.

Provozovatel

Ing. Jana Wudy

Nezdice na Šumavě 197

342 01 Nezdice na Šumavě

Tel.:+420 606 889 532

Email: jana@wudy.cz

WWW:www.wudy.cz

GPS:49,174669 13,611549

Region:Plzeňský kraj

Oblast:Pošumaví

Tipy na výlet:Nezdice na Šumavě a okolí

 

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/atelier-sumavske-perle-v-nezdicich-na-sumave

Běhej lesy Klínovec 2024

Super akce v Krušných Horách dne 20.července 2024

Zveme tě do lesů a nedotčené přírody Krušných hor v okolí Klínovce. Běhej lesy Klínovec bude mít obdobný ráz jako závod v Bílé, čekej tedy pohodlné vyvezení lanovkou až na vrchol a záporný profil u všech tras. Ale nemysli si, že ti Krušné hory dají tenhle zážitek zadarmo!

Délka tras je 11 a 23 km, běží se i charitativní běh.  

CO ZAHRNUJE STARTOVNÉ:

Startovní číslo s měřícím čipem a s dárky od partnerů

Jméno na startovním čísle při registraci a úhradě startovného nejpozději 30.6.

Zlaté číslo pro Osmeráky a stříbrné pro Sedmeráky z roku 2023 při registraci a úhradě startovného nejpozději 30.6.

Šatna, úschovna, mobilní toalety, umývací žlaby

Občerstvení na trati a v cíli (Enervit iontový nápoj a energetické tablety, voda, ovoce)

Zdravotní služba

Účastnická medaile z ekologického materiálu

SMS s cílovým časem

Fotografie a diplom ke stažení zdarma

Prodejní stánky partnerů s občerstvením

První tři závodníci na jednotlivých trasách, vítězové kategorií, tři nejlepší týmy Tandem a výherce Slowmotion obdrží věcné ceny  

DĚTSKÉ ZÁVODY DR. MAX BĚHEJ LESY KLÍNOVEC

Seriál Běhej lesy není určený jen dospělým, má také svou dětskou variantu. Ta je pro všechny děti do patnácti let.

Starty dětských závodů jsou rozděleny podle věkových kategori do 6 startů (rozdělení do jednotlivých startů 1-6 mají děti uvedené na startovních číslech). Závodníci jsou po přihlášení do závodu automaticky zařazeni do dané věkové kategorie dle data narození. V případě dětských závodů může být závodník na základě oficiální žádosti přeřazen do starší věkové kategorie nebo může absolvovat i více startů. Každý dodatečný start je zpoplatněn dle aktuálně platného ceníku. Oficiální žádost je možné zaslat emailem (info@sportid.cz) nejpozději 3 dny před startem závodu nebo osobně v místě konání závodu na informacích u výdeje čísel nejpozději 30 minut před startem dětských závod. Na pozdější žádosti nebude brán zřetel a závodník se může zúčastnit pouze závodu ve své kategorii.

Ročníky              Kategorie                                         Trať

2021 a mladší    Šnečci (nová kategorie)                      100 m (START 1)

2018 – 2020        Veverčata (Benjamínci)                     500 m (START 2)

2016 – 2017        Zajíčci (Předžáci)                               500 m (START 3)

2014 – 2015        Lišky/Lišáci (Nejmladší žáci)            1 km (START 4)

2012 – 2013        Vlčáci (Mladší žáci)                           1 km (START 5)

2010 – 2011        Kolouchové/Laně (Starší žáci)           1 km (START 6)

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/behej-lesy-3-klinovec

Výlet na Kovářské - Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof vám budou zapůjčeny helmy, svítilny, holínky a pláště. Z obslužného domku vede schodiště na úroveň štoly Kryštof (12 výškových metrů). Prohlídka v samotné štole trvá zhruba 1 hodinu, trasa má délku kolem 400 m a vede převážně po rovné počvě (pochozí podlaze štoly). Během prohlídky je možné vidět samotnou štolu i navazující dobývky a na konci velkou dobývací komoru. Ve štole jsou umístěny informační tabule a figuríny horníků v dobovém oblečení. Jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob.

Podzemní prostory bývalého dolu Mauritius jsou biotopem několika druhů netopýrů, především netopýra velkého a netopýra černého.

Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.

Co spatříte na prohlídce

Pro návštěvníky je zpřístupněno 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů (tam a zpět) a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty návštěvníci spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, narazí na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkají se také s figurínami horníků v dobovém provedení.

Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů, tedy o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce.

Z historie štoly Mauritius

Od 16. století byla na Hřebečné kromě dolu Mauritius (nazývaného podle prvního majitele též Behrův důl) v provozu i řada dalších, především pak Červený důl (Rote Grube). V něm však těžba skončila již v 18. století a dnes po něm zbyly obrovské propadliny na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Mauritius se naopak ve druhé pol. 18. století vzepjal ke druhé konjunktuře, která trvala až do přelomu 18. a 19. století. Koncem 19. a počátkem 20. století důl vlastnili zahraniční těžaři, kteří jej vybavili moderní důlní a úpravárenskou technologií.

I přes vysoké investice se však těžba naplno nerozběhla, stejně jako při nepříliš zdařilém posledním pokusu, který zde provedla od léta 1942 do listopadu 1944 německá společnost Sachsenerz.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dul-mauricius-u-hrebecne

Hledáme správce na Kovářskou

Naši milí hosté a přátelé,

na Kovářské nás opouští naše paní správcová, bohužel.

Tedy kdyby jste vy nebo kdokoli, kdo zabrousí na náš blog, věděli o někom, kdo by s námi chtěl dlouhodobě spolupracovat, jako správce Kovářské, tak níže jsou bližší údaje.

Co pozice obnáší?

Hledáme paní, která bude mít na starosti objekt „Kovářská“ jako Správcová na krátkodobé pronájmy. 

Hosté přijíždějí v sezóně na týdenní pobyty, mimo sezónu na víkendové pobyty.

Střídání turnusů je vždy sobota u sezónních pobytů.

Co budete dělat?

-          Přivítání hostů, předání klíčů

-          Kontaktní člověk na místě pro případ nějakých dotazů hostů

-          Zaznamenání do knihy hostů, vybrání rekreačních poplatků (hotovost), tzn. vedete pokladní knihu

-          Při ukončení pobytu – převzetí chalupy od hostů a vybrání a poplatků za elektřinu

-          Nákup čistících prostředků a úklid chalupy 

-          Zajištění vyprání ložního prádla anebo perete sama

Co přivítáme?

-          Vstřícná a milá komunikace

-          Pečlivost a svědomitost při úklidu

Nástup:

Září 2024

Kontakt a podmínky

Zdenek.machacek.68@seznam.cz

606 685 281

602 548 920

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2024

 29. červen 2024 9:00 - 13:00

20. červenec 2024 9:00 - 13:00

31. srpen 2024 9:00 - 13:00

28. září 2024 9:00 - 13:00

26. říjen 2024 9:00 - 13:00

28. prosinec 2024 9:00 - 13:00

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/peceni-chleba-v-obecni-peci-v-lenore?datum=2024-05-25

Kašperky hradu, hrad Kašperkám 2024

Bezva akce dne 23.června 2024

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory ve spolupráci s hradem Kašperkem vás zvou k příjemnému odpoledni s posezením a hudbou na hradním nádvoří.

Druhý hudební ročník akce, jež určena nejen, ale zejména místním občanům z Kašperských Hor a okolí. Nádvoří hradu ožije během nedělního odpoledne příjemnou hudbou k tanci a poslechu – těšit se můžete například na dechovku Solovačka nebo obecní kapelu z bavorského Grafenau. Zajištěna bude kyvadlová autobusová doprava z Kašperských Hor k hradu!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/dny-sumavskeho-trojhradi-podzim-2021

Cestou necestou do Jáchymova, na Klínovec a Boží Dar

Náročný výlet pro všechny, kteří rádi objevují krásnou horskou krajinu Krušnohoří, která byla pro svou jedinečnost roku 2019 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO jako Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge. Na trase dlouhé 41 km poznáte několik hornických památek, světoznámé lázně Jáchymov, nejvyšší horu české strany hor Klínovec i nejvýše položené město ve střední Evropě – Boží Dar.

Naše trasa začíná v horské obci Horní Blatná, kde byla založena první osada již koncem 12. století. Osidlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností. Sama Horní Blatná vznikla roku 1532, kdy saský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a podal příkaz k vyměření a založení nového horního města Blatná. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu. Prvními osadníky nové obce byli horníci ze Schneebergu. Horní Blatná leží na vlakové trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a Nejdek - Johanngeorgenstadt, takže se sem dá snadno dostat po železnici.

Hronická krajina dolů a propadlin

Nejprve vede trasa příkře do kopce k osadě Bludná, která leží u rašeliniště Spáleniště – souboru rašelinných jezírek, vřesovišť a podmáčených luk s typickou vegetací na vrcholové plošině Krušných hor. Po delším stoupání se lze občerstvit na Červené jámě, u "bio chaloupky" postavené ze dřeva a hlíny jako z pohádky. Nestavěla ji žádná firma, ale několik nadšených lidí ve svém volném čase. Cyklisté, lyžaři a turisté mohou využít jak venkovní sezení, tak útulnou místnost s kamínky, odizolovanou od venkovního nečasu přírodní izolací v podobě dřeva a zdejší zeminy. Návštěvníkům se zde nabízí denně domácí polévky, koláče, opečené klobásy, chlazené i horké, alko i nealko nápoje. Chaloupka se nachází jen kousek od propadliny (pinky) cínového dolu Červená jáma – je dlouhá 230 m a hluboká přes 20 m.

Další hornickou památkou je nedaleký cínový důl Mauritius u osady Hřebečná. Jedná se o vůbec nejslavnější cínový důl Krušných hor, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944! Prohlídku si tu ale musíte zajistit předem. Naše trasa vás pak zavede k romantickému Mrtvému rybníku v Božídarském rašeliništi. Díky rašelině je jeho voda zbarvena téměř až do černa. Svůj název dostal podle toho, že v něm na první pohled nežijí žádní živočichové. Rybník vznikl v 16. století pro potřeby okolních dolů. U Abertamské zatáčky odbočte k Cihelně a pokračujte směrem k jámě Nikolaj (důlní dílo sloužilo k těžbě radioaktivních rud).

Z lázeňského Jáchymova na Boží Dar lanovkou

Cesta dolů do Jáchymova je tudy lepší než po vytížené hlavní silnici. A navíc podél ní uvidíte zříceninu hradu Freudenstein (Šlikův hrádek), věž Prachárnu či těžební věž jámy Josef, stříbrného dolu založeného již v roce 1520. Nahlédnout lze i do dolu Svornost, Štoly č. 1 Jáchymov – hornického muzea a dole v lázních Jáchymov též do prohlídkové štoly Astoria. Ulicí K Lanovce se pozvolným stoupáním dostanete k lanové dráze Klínovec-jih. V letní sezóně jezdí od května do října a v zimě pak od ledna do března. Je dlouhá 1630 m a během asi 15 minut zdolává převýšení 428 m. Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká radiotelekomunikační věž s nádhernou kamennou rozhlednou, ta zde stála už v 19. století, v roce 2013 se otevřela po rekonstrukci. Ostatní stavby na vrcholu hory jsou však stále v neutěšeném stavu.

Z Klínovce si to posvištíte na Boží Dar – s nadmořskou výškou 1 028 m se jedná o nejvýše položené město ve střední Evropě! Je tu mnoho příjemných hospůdek, například Zelený Dům, Pivovar Červený vlk, hotel Praha, restaurace Radniční Sklípek, restaurant Günther Schänke či nedávno otevřená restaurace na Hranici. Vybrat si můžete také z několika naučných stezek, např. NS Božídarské rašeliniště či NS Ježíškova cesta. Právě po Ježíškově cestě vede naše trasa nyní již stáčející se zpět přes Zlatý kopec do osady Ryžovna s oblíbeným Pivovarem Ryžovna k osadě Bludná. Z Bludné je to už jen kousek z kopce do Horní Blatné, kde doporučujeme nabrat síly po náročném výletě v restauraci hotelu Modrá hvězda, kolibě U Medvěda, restauraci Faustův dvůr, Vlčí jáma či U 4 vran na dolní straně náměstí. Cestou k vlaku se pak stojí za to zastavit v bazaru na Hamerské ulici, kde mají prostě všechno – od malovaných půllitrů s cínovým víčekem přes litinový lívanečník, keramické džbánky, hrnky a kožené kabáty po psací stroj...

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/vylety/za-pamatkami-unesco/cestou-necestou-do-jachymova-na-klinovec-a-bozi-da

Netopýří stezka v Kašperských Horách

Netopýří stezka je 1,5 km dlouhá vycházková trasa z náměstí v Kašperských Horách stromovou alejí až ke kostelu sv. Mikuláše, v průběhu informační panely o fauně v okolí Kašperských Hor; od května do září stezku můžete začít návštěvou radničního podzemí s naučnými panely o životě netopýrů.

Radniční sklepy, pocházející z přelomu 16. a 17. století, původně sloužily jako lednice pro skladování potravin a sudů s pivem pro potřeby šenku, který se nacházel v přízemí budovy radnice. V současné době máte možnost se do sklepů podívat formou komentovaných prohlídek města s průvodcem, nebo individuální prohlídkou po stopách netopýrů. Právě tito noční tvorové hlídají radniční podzemí od října do dubna a nevpustí dovnitř živou duši.

K podzemí se pojí i řada pověstí. Jedna vypráví o zvídavém pocestném, který do sklepů radnice vstoupil a procházel spletitými chodbami údajně až k hradu Kašperku. Bohužel chodby tak rozsáhlé byly, až v nich mladík zabloudil a nikdo již ho od té doby neviděl. Možná při návštěvě sklepů ještě uslyšíte jeho volání o pomoc.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/netopyri-stezka-v-kasperskych-horach

Velikonoce v Kašperkách

 Velikonoční trhy s bohatým doprovodným programem.

Velikonoční neděle přinese pestrý program. Na náměstí se bude konat řemeslný jarmark a chybět nebudou ani hudební vystoupení, gastro show a oblíbená soutěž o nejlepší velikonoční nádivku.

Program:

10:00–17:00 Velikonoční řemeslné trhy

11:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:30 Divoký band – kašperskohorská kapela

14:30 Soutěž o nejlepší velikonoční nádivku

15:30 Gastronomická show Bistra pod nebem

16:00 3G a host – klatovská kapela

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-kasperske-hory-7

Z Lenory na do pralesa Boubína

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Prales Boubín je největší nedotčenou plochou původního lesa ve střední Evropě, s porosty smrku, jedle a buku. Rozkládá se na západním svahu hory Boubín. Některé vzácné stromy zde dosahují věku 300 až 400 let. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Kmeny stromů jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů. Zajímavé jsou například chůdové kořeny - mohutné kořenové systémy, které rostou nad zemí. Vznikají tak, že mladý strom využije starého nebo často tlejícího stromu pro svůj růst.

Kolem jádra pralesa veze okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko, které vzniklo roku 1836 jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Stezka procházející několik pásem, která se odlišují mírou, jakou do života lesa zasahoval a zasahuje člověk. Prastarý les byl zachován díky lesmistru Johnovi, když na jeho naléhání nakonec tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak pralesní rezervací.

Na Boubín můžete přijet autem a zaparkovat na parkovišti pod Boubínem (tábořiště Horní Vltavice). Lze si také naplánovat výlet spojený s romantickou cestou vlakem. Automobil můžete zaparkovat na parkovišti v Kubově Huti, odtud vyjít na Boubín a zpět sejít k vlaku do Kaplice nebo do Zátoně a svézt se zpět do Kubovy Hutě zdejší romantickou lokálkou.

Upozornění na uzavření NS – nebezpečí pádu stromů!

Na naučnou stezku a část trasy kolem jádra Boubínského pralesa je zakázán vstup z důvodu hrozících pádů stromů. Jakýkoli zásah, včetně lesníky navrhovaného zlomení třinácti nejrizikovějších stromů, není v bezzásahové zóně možný. Všechny turistické trasy a naučná stezka v centrální části Boubínského pralesa jsou do odvolání uzavřené (mimo nově otevřené trasy v červenci 2023). Rozhledna Boubín stojí mimo rezervaci a je tedy přístupná.

Nová stezka k Boubínskému jezírku

Lesy ČR v červnu 2023 instalovaly novou stezku, vstup na Knížecí a Lukenskou cestu zůstává nadále zakázaný. Nová stezka k Boubínskému jezírku vede po zelené trase z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile až na rozcestí. Odtud pokračuje od Amortovky směrem k jezírku, kde se odkloní vpravo do porostu na první povalový chodník. Přes Kaplický potok pak lze přejít po novém mostku a vydat se po nezpevněné cestě, kde se po dalším povalovém chodníku a mírném svahu dostanete na hráz Boubínského jezírka s novými lavičkami a informačními tabulemi. Vrátit se zpět je nutné stejnou cestou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlakem-boubinskym-pralesem

Bezva akce Kašperkách - historie šumavského sklářství

Zajímá vás historie českého sklářství? Umění tavit sklo bylo v minulosti tajemstvím, které předával otec nejstaršímu synovi, a tak české sklářské rody významně ovlivnily světový technologický vývoj i umělecké styly. Jedním z fenoménů své doby bylo i šumavské sklo. A právě expozici šumavského sklářství představuje Muzeum Šumavy v Kašperských Horách.

Sklářství tvoří významnou kapitolu historie Šumavy. Hraniční Hvozd poskytoval sklářům dvě základní podmínky pro výrobu: dřevo a křemen. Především dřeva zde bylo huťmistrům k dispozici prakticky libovolné množství, a to v dobách, kdy se již ve vnitrozemí začal projevovat jeho nedostatek. V dobách největšího rozkvětu českého sklářství v 18. a 19. století nebylo nikde jinde v Čechách, ale ani v Evropě takové soustředění sklářských hutí, jako na poměrně nevelkém prostoru Šumavy. V průběhu zhruba šesti století tady pracovalo přes sto hutí. Sehrály významnou roli v českém sklářství a značně ovlivnily i vývoj osídlení Šumavy.

O rozvoj a produkci místních skláren se zasloužili i významné objevy zdejších sklářů. Přírodovědec a fyzik J. F. Buquoy vynalezl způsob výroby hyalitu – černého a červeného neprůhledného skla, Michal Müller zase přišel na způsob výroby křídového křišťálu. K mohutnému rozvoji sklářství došlo zásluhou Josefa Meyera ve Vimperku a v Lenoře – zdejší čiré sklo platilo za nejkvalitnější v Čechách. Díky velké poptávce postupně vznikaly další huti ve Františkově, v Arnoštově, v Idině údolí a mnohde jinde. Nejslavnější šumavskou sklárnou byla huť Klášterský mlýn v Rejštejně, založená roku 1834 proslulou firmou Johann Lötz. Největšího rozkvětu dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy byl majitelem Maxmilián Spaun – v době vrcholící secese patřilo její luxusní duté sklo k nejlepším a nejžádanějším na světě. Sklárna zanikla roku 1947, avšak její budova byla přemístěna do bavorského Tütlingu, kde slouží dodnes jako skanzen.

Kolekci vzácného historické skla ze Šumavy lze spatřit v rozsáhlých expozicích Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Od 1. listopadu 2023 je v muzeum k vidění krásná nová a rozsáhlá expozice šumavského skla s názvem Cesty šumavského sklářství. Součástí unikátních sbírek muzea je ojedinělá kniha sklářských střihů firmy Lötz z let 1900-1914. Kniha, jejíž autorkou je historička skla Jitka Lněničková, je světovým unikátem, protože jinde dosud neexistuje tak rozsáhlý archiv s tímto tématem. Publikace obsahuje zhruba 80 tisíc položek originálních střihů a vzorníků sklárny Lötz. Střihy zachycují produkci sklárny v období od 70. let 19. století do roku 1947. Sbírka obsahuje i střihy na zakázky významných firem z celé Evropy, jako jsou například Paříž, Londýn nebo Mnichov. Součástí sbírky jsou originály a návrhy skel od významných světově uznávaných autorů. Mimo sklářských střihů v expozici naleznete archeologické nálezy z lokalit šumavských skláren, výrobky šumavských skláren v řádu tisíců kusů, sklářské náčiní a rovněž rozsáhlý soubor šumavských podmaleb na skle. Další historické šumavské sklo vám ukáže Muzeum Šumavy v Sušici anebo Muzeum skla v Lenoře (otevřeno v letní sezóně).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/o-historii-sumavskeho-sklarstvi-se-dozvite-v-kaspe 

Horní Hrad pod Krušným horami je otevřený i v únoru

Horní hrad Hauenštejn nedaleko Stráže nad Ohří v zimním období rozhodně neupadá do zimního spánku. I v únoru má otevřeno denně: od pondělí do pátku na telefonické zavolání a o víknendech od 10:00 do 17:00 hodin. Užijte si zimní turistiku a romantiku, hradní čeládka se na vás těší!

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky. V současnosti si můžete prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem či vystoupat na hradní věž.

Hrad má od února do března otevřeno stále! Soboty a neděle od 10:00 do 16:00, ve všední dny volejte předem a domluvte se na telefonu 774 055 529, 777 028 820, 725 983 898, nebo 353 541 287. Vstupné je 180 korun pro dospělé, děti mají vstup za 140 Kč a rodina zaplatí 550 Kč (maximálně 3 děti).

Přijeďte si prohlédnout celý areál, vystoupat na bergfritovou věž s výhledem do Krušných a Doupovských hor, navštívit hradní hodovnu v gotickém sklepení, zámeckou kapli, galerii a výstavu dřevěných plastik, Rytířský sál s původním vyřezávaným stropem, sál s trofejemi zvěře místních lesů či projít se rozlehlým Arboretem s botanickou zahradou, které nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i mnoho unikátních druhů! K mimořádným patří rovněž sbírka více než 40 druhů javorů.

Udělejte si pěkný výlet! Vezměte děti nebo přátele na výlet na hrad a procházku po okolí. V hradním areálu je pro vás připraveno také občerstvení a medovina pro zahřátí!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/horni-hrad-jiz-otevrel-sve-brany