Okolí Srní - Hradlový most - rechle - Vchynicko - tetovský kanál

Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí.

 • 

My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné.

Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most.

Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy.

Šumava a okolí Železné Rudy

Vyrážíme z nádraží Hamry – Hojsova Stráž. Odtud se rozcházejí turistické cesty do několika směrů. Ta naše je modrá a od nádraží jde společně se zelenou.

Za čím jedeme?

Z nádraží jdeme na rozcestí turistických cest a odtud pokračujeme po asfaltce lesem na konec Hamrů. Po krátkém stoupání docházíme k rozcestí. Tady se značky rozcházejí, zelená míří na Pancířský hřbet a ta naše stoupá prudkým svahem. Les v okolí je smrkový a je vidět, že sem kůrovec ještě nezavítal. Svah končí v zatáčce u silnice do Hojsovy Stráže. Na silnici je dosti silný provoz a tak u křížku značku opouštíme a jdeme lesní cestou západním svahem Milce. Cesta se drží vrstevnice a my hledáme nějakou stezku na hřeben. Jednu sotva znatelnou nacházíme, občas sice mizí v borůvčí, ale po několika minutách jsme na hřebeni. Cesta je opět značená a bezpečně nás provází na vyhlídku. Ta je na vysoké skále, mají tu i lavičky, ale především krásná okna s výhledem na Královský hvozd.

Barvy podzimu si již oblékly některé stromy a výhledy jsou jako podmalované. Je odtud vidět část Jezerní hory, následuje Svaroh, dále o něco nižší Velký Kokrháč a vše končí Velkým Ostrým. Pod ním je z dalšího okna vidět Lovečná a hodně v dálce se modrá pásmo Českého lesa. Taková malá šumavská pohádka. Hluboko pod námi je Úhlavské údolí, které patří k nejhlubším v celém pohoří. Jsme tu skoro půlhodinku a moc se nám odtud nechce. Dáváme si přinesenou kávu a vychutnáváme si pohodu na vyhlídce. Stejnou cestou se vracíme zpět, ale značku asi v polovině hřebene opouštíme a jdeme po hřebeni k jihu. Docházíme k místu, kde bývala vojenská hláska. Po ní zbyly jen základy a model území, které vojáci z hlásky viděli. Mohla to být docela dobrá vojna. Volně lesem scházíme do Hojsovy Stráže.

Hojsova Stráž je místní části města Železné Rudy. První písemná zmínka o osadě je z roku 1614, kdy tady byla osada zmiňována s těžbou železné rudy. Dnes zde žije kolem 130 stálých obyvatel a ves je spojována s turistickým ruchem. Domy vsi jsou soustředěny kolem silnice a několik z nich slouží turistům. Do vsi jsme přišli z vyhlídky přímo k zdejšímu orloji. Byl postaven v nedávné době a je to jak zajímavý tak i hezký objekt. Na jižním konci vsi stojí kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Ten byl postaven mezi roky 1824 až 1826. Před kostelem rostou dvě staré lípy a dva jasany. Přes silnici je hřbitov se zdí. U silnice při zdi hřbitova je pomník padlým. Hezkou budovou je barokní fara z 18. století ve svahu pod kostelem. Ze sakrálních památek lze jmenovat na severní straně vsi ještě kapli archanděla Michaela. Ve středu obce tu mají obchod a jedinou otevřenou restauraci Na Stráži. Od vsi je hezký pohled na hřeben s Můstkem a jeho okolím.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Něco k snědku jsme si dali v restauraci na Stráži. Pivo tady točí z pivovaru Svijany. Nabídku měli docela dobrou, obsluha byla rychlá a velmi pozorná.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet můžeme ohodnotit jedničkou. Pohled na Královský hvozd z této vyhlídky patří k hezkým zážitkům. Nám se tady moc líbilo.