O víkendu 1. – 2. 8. 2026 se uskuteční pouť Panny Marie Sněžné ve městě Kašperské Hory. Kromě duchovního programu se můžete těšit také na kolotoče na Žižkově náměstí, nebude chybět ani vystoupení folklorních souborů a hudební skupiny Circus Brothers.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/kasperskohorska-pout-panny-marie-snezne-1
Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.
Luzenské údolí je jedno z nejatraktivnějších míst centrální Šumavy. Mělké údolí je ze tří stran obklopeno nejvyšší částí šumavského hřebenu: na východě Mokrůvky (1130 a 1370 m.n.m.), na jihu krásný výhled Luzenským údolím k Luznému (1373 m), na západě Blatný vrch (1376 m) zastiňující výhled na Roklany. Údolí je výjimečným přírodním fenoménem. Kromě unikátních rašelinišť s řadou velmi vzácných rostlin (rosnatka anglická, blatnice bahenní… atd.) je jádrovou oblastí výskytu kriticky ohroženého tetřeva hlušce, který zde hnízdí.
Údolí je místem s největšími ročními srážkami na Šumavě a tudíž i nejvyšší a nejdéle trvající sněhovou pokrývkou. Množství sněhu zde běžně dosahuje i více než 2,5 metru a sníh v údolí setrvává do pozdního května až začátku června. Údolím prochází cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup, který není z české strany zpřístupněn. Protéká jím Luzenský potok, který se pod Březníkem stéká s potokem Březnickým a oba již dále pokračují jako Modravský potok. Luzenské údolí je zařazeno do I. zóny NP Šumava a vstup do něj není povolen. Život v této oblasti popisuje ve svém románu Ze světa lesních samot Karel Klostermann
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/luzenske-udoli-na-sumave
Originální fotku z výletu na hrad Kašperk pořídíte u fotorámu, kterému se přezdívá „Okno“. Ze správného úhlu je z něj výhled na ikonický šumavský hrad.
Na Pancíři mají dveře, u Kašperku zase okno. Originální fotopoint je vyroben ze dřeva a okno imituje dokonale. Je dokonce natřeno modrou a bílou barvou. Zdatným fotografům se určitě podaří vychytat ten správný úhel, ze kterého je na hrad Kašperk ten správný výhled.
Okno na Kašperk se nachází u červené turistické značky jsoucí od rozcestí U Nového Dvoru na rozhlednu Na Sedle. Poblíž se nachází také samota Na Habeši s penzionem.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/okno-na-kasperk-fotopoint-s-vyhledem-na-hrad
V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.
Jako „flusárny“ byly označovány části skláren (nemusely však být skutečně součástí stavby hutě), kde se vyráběl „flus“, známý také jako potaš, salajka či uhličitan draselný (K2CO3), jedna z přísad při výrobě skla. Flus se získával loužením dřevěného popela. Výroba, ačkoli po technické stránce poměrně jednoduchá, vyžadovala značné množství dřeva. Vysoká spotřeba dřeva při získávání potaše i při běžném hutním provozu byla jedním z důvodů, proč se právě hustě zalesněná Šumava stala jednou z významných sklářských lokalit.
Od 16. do 17. století se hutě na Kašperskohorsku soustředily především na výrobu pateříků, malých korálků používaných k výrobě růženců – růženec byl tehdy také nazýván „páteř“, podle prvních slov latinské verze Otčenáše („Pater noster…“), odtud jejich označení. Vyráběly se navíjením skloviny na železnou tyč. Z technologického hlediska byla výroba poměrně jednoduchá, ačkoli i tak vyžadovala po skláři zručnost a rychlost – jeden sklář údajně zvládl za den vytvořit něco mezi pěti a deseti tisíci pateříky. Do Kašperských Hor dodávalo páteříky sedm skláren, odtud se pak transportovaly dále, ponejvíce do Bavorska. S páteříky se přes česko-bavorské hranice obchodovalo ve velkém – jako základní jednotka sloužily sudy, do jednoho se dle velikosti a druhu vešlo 100 000 až 200 000 páteříků. Z Bavorska výměnou za páteříky přicházely buď peníze nebo objednané zboží ať už pro skláře, či určené k dalšímu prodeji – látky, brousky, koření, proso, víno nebo například náboženská literatura.
Zde, na severním svahu Huťské hory v nadmořské výšce 950 metrů, stávala osada zvaná Flusárna či německy Flusshaus. Její minulost je tedy úzce svázána se sklářstvím, stejně jako mnoho dalších míst na svazích zmíněné hory. Vyráběla se zde potaš, surovina tolik potřebná pro výrobu skla. Je možné, že osada nějakým způsobem prosperovala i ze Zlaté stezky, která procházela po horním okraji louky.
Osada Flusárna na přelomu 19. a 20. století
V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení (č. p. 6 ) s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.
Druhá usedlost (čp. 19) ležela výše na louce. Patřilo k ní ještě druhé obytné stavení, ale to zaniklo již na počátku 20. století. V poslední drobné budově (vedle čp. 6) se zpracovávala potaš. Po útlumu sklářství byla tato stavba nejspíš přestavěna na kapličku. Ta stávala přibližně ve stejných místech. Domy byly zbořeny v 50. letech.
Kontakt
Mikroregion Šumava – západ
Modrava 63, 341 92 Kašperské Hory
E-mail:
mikroregion@sumavanet.cz
Web:
www.sumava-bavorskyles.cz/gabreta/fr.asp?tab=gabstezcz&id=318&burl=&pt=STS1
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-obec-flusarna-na-sumave
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.
Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.
U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.
Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.
Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.
Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať
Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.
Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.
V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.
Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati
Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s
Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.
Správa Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava nabízí během zimní sezóny (od ledna do března) návštěvníkům vycházky na sněžnicích. Trasy si můžete vybrat v okolí Kvildy, Stožce, Svinných Lad a Kašperských Hor. Informační střediska pořádají výlety tohoto druhu každé dva týdny.
Výletní trasy jsou maximálně pět kilometrů dlouhé a nejsou nijak náročné. Trasa výletu se mění podle výkonnostního složení skupiny a také podle sněhových podmínek. Jestliže nemáte vlastní sněžnice, můžete si je vypůjčit na informačních střediscích Správy NP Šumava. Sněžnice se však půjčují jen na společný výlet. Na Kvildě mají k dispozici 13 párů sněžnic, na zbývajících střediscích až třicet. Během výletu na sněžnicích se dozvíte od průvodce informace o zajímavých místech a šumavské přírodě, historii dané lokality a oblíbeným tématem je také určování stop zvířat.
Vzhledem k omezenému počtu sněžnic je výlet třeba předem rezervovat. Podrobné informace o termínech výletů naleznete na webových stránkách NP Šumava nebo v informačních střediscích na Kvildě, Stožci, Svinných Ladách a v Kašperských Horách. Výlety na sněžnicích se pořádají zhruba jednou za dva týdny, v některých IC je možné výlet naplánovat kdykoliv.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sumavou-na-sneznicich-vylety-prirodou-se-spravou
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.
Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.
U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.
Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.
Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.
Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať
Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.
Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.
V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.
Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati
Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s
Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.
Betlém je tzv. přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Výrazně polychromované figury vysoké 60 – 70 cm jsou vyřezány jako reliéfy z lipových fošen.
Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19. století. Snadno tu rozpoznáte místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny. Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy.
Na doporučení regionální badatelky – německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor stal v roce 1994 jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P. Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově. Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“ (ne mechanický).
Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.
Tvůrce jesliček Prokop Mack
Jesličky tehdy vytvořil truhlář, řezbář a betlémář Prokop Mack. Tvůrce, který byl v "Kašperkách" známou postavou však zřejmě nikdy neviděl exotická zvířata, možná proto mají velbloud a slon koňské ocasy. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné.
Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50. let 19. století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy.
O vzniku kostelního betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stary-kostelni-betlem-v-kasperskych-horach-nejvets
Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.
Zaniklá obec Zhůří u Rejštejna (německy Haidl) se nachází při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Území je od roku 1961 součástí města Rejštejn. Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.
V roce 1900 v obci stálo 20 domů, kaple sv. Václava a žilo zde celkem 168 obyvatel německé národnosti. V předválečném čase, v roce 1937 se na Štedrý den večer (17:37 hod.) odehrála poblíž obce tragická a záhadami opředená letecká nehoda, kdy ve výšce 1080 metrů nad mořem narazilo dopravní letadlo linky Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž do severovýchodního svahu Huťské hory. Oba členové posádky a jediný cestující JUDr. Fladerka při nehodě zahynuli. Šířily se pověsti o existenci tajných materiálů, které Dr. Flanderka údajně převážel a které měly kompromitovat samotného Hitlera.
Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byly postaveny nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic. Kasárna byla opuštěna v roce 1990 a chátrající budovy byly v roce 2009 zbourány. Ze čtyř důstojnických domků se staly rekreační objekty.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zanikla-obec-zhuri-na-sumave
Letos se při pořádání Městských slavností v Kašperských Horách bude konat 1. ročník akce STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory, a to v sobotu 13. září 2025.
Co vás čeká?
Široká nabídka specialit:
• Šťavnaté burgery, tortilly a stripsy
• Vietnamské, mexické a africké pochoutky
• Sušení červíci (pro odvážné!)
• Staročeské langoše a pravá italská pizza
• Speciality na grilu, trhaná masa
• A mnoho dalšího!
Máte radši sladké?
Tak se těšte se na:
• Slané karamely
• Kuličkovou zmrzlinu
• Americké donuty
A co pití?
• Domácí limonády
• Craftová piva a cidery, víno či šumivé prosecco
• Míchané nápoje
• Ginger Beer z čerstvého zázvoru alko/ nealko
DOPROVODNÝ PROGRAM zajištěn, více informací již brzy.
*Změna programu vyhrazena.
STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory
Kdy: sobota 13. září 2025
Čas: 11:00-20:00 hod.
Kde: náměstí, Kašperské Hory
Vstup: ZDARMA
Akce se koná ve spolupráci s Městem Kašperské Hory a Městským kulturním a informačním střediskem.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/street-food-festival-kasperske-hory
Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.
K upoutání pozornosti veřejnosti, byl u vstupní pěšinky umístěn balvan do něhož je ukotvena zeměkoule z leštěné žuly. Na dvou tabulích naproti jsou podány informace objasňující obecné geologické termíny, výskyt typů hornin v území a podmínky, které utvářely krajinu jižní části Šumavy od dávných geologických epoch po současnost.
Expozice vznikla v rámci výzkumného projektu České geologické služby "Geologické mapování 1:25 000 a výzkum NP Šumava". Vzorky hornin, pocházející z jižní části Šumavy jsou umístěny v příjemném prostředí stínu malého lesíka.
Na části plochy se nachází vyleštěná plocha usnadňující pozorování textury horniny. U vybraných vzorků jsou tabulky formátu A4 s rozšiřujícími informacemi o výskytu horniny v území, jejích vlastnostech a užití.
Od léta 2005 si mohou návštěvníci vyzkoušet svoji kreativitu a znalosti o přírodě v NP Šumava ve venkovním areálu
Areál umožňuje seznámení s obyvateli šumavských lesů i luk, jejich životními nároky a vývojem, ale také skupinové nebo individuální hry na kládě či plácku pro kuličky.
V informačním středisku vám ochotně zapůjčí káči, kuličky nebo drápky pro pobavení a zkoušku šikovnosti.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/venkovni-areal-a-geologicka-expozice-stozec
Probíhá od 27. červen 2025 do 31. srpen 2025
Staň se rytířem či komtesou a objevuj známé i méně známé zámky a zámečky na Sušicku. Sbírej turistická razítka a získej Pečeť panství sušického.
Pravidla soutěže:
Poznejte objevené i neobjevené zámky a zámečky na Sušicku a staňte se rytířem či komtesou panství sušického.
Vyzvedněte si pracovní sešit, nasbírejte alespoň tři razítka a získejte pečeť panství sušického nebo navštivte všech šest zámků zapojených do soutěže a vyberte si na IC Sušice odměnu pro komtesy a rytíře.
Zapojené zámky:
Zámek Horažďovice
Zámek Žihobce
Zámek Hrádek
Zámek Mokrosuky
Zámek Mlázovy
Zámek Velhartice (Statní hrad Velhartice)
Soutěžit můžete také s elektronickou verzí soutěže v mobilní aplikaci Sušicka
Kde seženu pracovní sešit
Zdarma na jednotlivých zámcích a na IC Sušice
Kde si mohu vyzvednout odměnu
Pokud získáte třetí razítko, tak si můžete obratem na zámku vyzvednout “pečeť panství sušického”. Za všech šest navštívených míst si můžete vyzvednout odměnu na Informačním centru v Sušici.
Co potřebuji, abych mohl hrát?
Abyste mohli hrát, tak potřebujete pouze chytrý telefon s datovým připojením. Do něj si stačí stáhnout aplikaci Uneeqly a pak už jen vyrazit. Celá hra je pro vás ZDARMA. Za navštívená místa se správnou odpovědí dostane bod a za šest bodů si můžete na IC Sušice vyzvednout odměnu pro komtesu či rytíře.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/pecet-panstvi-susickeho
Sušická pavučina je síť 20 km pěších stezek a hippostezek v okolí Sušice, která vám představí město ze všech směrů – jako město královské s bohatou historií a celou řadou kulturních památek i jako město moderní a krásné architektury 20.století.
Sušická pavučina vám představí Sušici jako kolébku sirkařství i jako oporu husitů. Jako místo, kde se můžete na chvilku zastavit u jednotlivých zastavení kované křížové cesty nebo kde se můžete vyřádit s dětmi při putování podél Otavy.
Pavučina vede po čtyřech vrcholech (Svatobor, Stráž, Kalovy, Žižkův vrch) i údolím řeky Otavy (Na Pátečku). Ke každému z těchto bodů vede jedna stezka, která má jedinečnou tématiku. Dva okruhy se pak klikatí přímo městským centrem a jeden „velký" pak spojuje všechna vrcholová místa. Pokud by Vás putování okolím Sušice líbilo, můžete se ještě vydat na vrchol Hrádek k soše sv. Jana Nepomuckého. Kopec na sever od Sušice je téměř bez stromů, a díky tomu je odsud vidět do všech světových stran.
Můžete si vybrat z celkem osmi tras:
Sušické město královské
Architektura 20. století
Křížová cesta na Andělíček
Putování podél řeky otavy
Hadí stezka na Svatobor
Sušice kolébka sirkařství
Sušické setkání s kalichem
Cestou nejkrásnějších vyhlídek
Na každé stezce vás čeká něco trošku jiného – někde historické památky a architektura, jinde jedinečná příroda a okouzlující výhledy do údolí řeky Otavy. Po cestách najdete celkem 20 informačních tabulí, panoramatické mapy, odpočinková místa s lavičkami, uvaziště pro koně. Detailní informace o všech trasách se dozvíte na webových stránkách.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/susicka-pavucina-nejkrasnejsi-prochazky-po-susic
Oslavte svátky jara na Kašperku.
Hrad Kašperk otevřeme od pátku 18. 4. do pondělí 21. 4. (včetně), od 10.00 do 16.00 hod.
Svátky jara přivítáme komentovanými prohlídkami s našimi průvodci. Návštěvníky vezmou mimo jiné na vrchol západní věže, kterou od loňského roku kryje nová střecha. Během Velikonoc pro naše návštěvníky připravujeme další události:
Pátek 18. 4. od 14.00 hod.: Stanislav „Stan“ Schneedorf. Přednáška a besesa o obnově drobných sakrálních památek, zejména křížků na Šumavě. Vytápěný sál purkrabství.
V průběhu soboty 19. 4. můžete vzít své ratolesti na velikonoční tvůrčí dílničku, jež se uskuteční v horní části nádvoří pod přístřeškem. Tvoření pro malé i velké povede paní Andrea Trebatická.
Sobota 19. 4. od 14.00 hod. Speciální velikonoční koncert skupiny Tečka v čele se zpěvačkou Lenkou Němečkovou. Vytápěný sál purkrabství.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-svatky-na-kasperku
Velikonoční neděle přinese pestrý program. Na náměstí se bude konat řemeslný jarmark a chybět nebudou ani hudební vystoupení, gastro show a oblíbená soutěž o nejlepší velikonoční nádivku.
Zveme všechny na Velikonoční slavnosti, které se uskuteční v neděli 20. dubna 2025 od 10:00 na náměstí v Kašperských Horách.
Přijďte strávit krásný den plný tradic a zábavy. Těšit se můžete na bohatý řemeslný jarmark, divadelní představení pro děti, pestrý program plný hudebních vystoupení nebo oblíbenou soutěž o nejlepší velikonoční nádivku. Těšíme se na vaši návštěvu a strávený čas plný velikonočních tradic a radosti.
Program na náměstí:
10:00–17:00 velikonoční řemeslné trhy
11:30 Divadlo Bořivoj – divadélko pro děti
13:00 ZUŠ Kašperské Hory – hudební vystoupení
14:00 Divoký band – kašperskohorská kapela
15:30 Soutěž o nejlepší velikonoční nádivku
16:30 Orchidea – hudební skupina
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-kasperske-hory-8
Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.
Národní Geopark Královská Šumava představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo – jako hraniční území – přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu". Geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 – na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru – jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. V roce 2022 získala Královská Šumava titul "Národní geopark".
Pojďme společně nahlédnout do Návštěvnického geobodu ve městě Rejštejn, který tvoří branu Geoparku, a poslechněme si povídání o kraji přírodních unikátů i o lidské historii města a okolí.
Nabídka komentovaných procházek a připravovaných novinek pak určitě přijde vhod těm, kteří chtějí pochopit, jaká je Šumava doopravdy. Královská Šumava totiž organizuje geotoulky, otevírá málo známá místa a vypráví o Zemi, o horách, o přírodě, kultuře a historii bývalého Královského hvozdu.
Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu Národního parku) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy (Otavy a Losenice), které leželo ve středu zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával Karel Klostermann a psal odsud o Šumavě.
Návštěvnický geobod Rejštejn
První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí. Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.
Návštěvnický geobod Stará Vápenka
V kraji kdysi bohatých selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.
Návštěvnický geobod Špičák
V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími (CHKO a NP Šumava) je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými "nej".
Návštěvnický geobod Rokyta
V oblasti bývalé dřevařské osady prochází atraktivní Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek NP Šumava v pásmu smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.
Návštěvnický geobod Chata Rovina
U chaty Rovina všechno začíná. Rozlehlé panoráma vás o tom přesvědčí. Obnovená šumavská chalupa ležící zde v pásmu smíšených horských lesů, v domově vlka evropského a rysa ostrovida, pyšnící se úchvatnými výhledy do krajiny NP Šumava skrývá útulný hotel s restaurací – Chata Rovina. Nedaleký hraniční masiv šumavských vrcholů dosahujících výšek nad 1300 m n. m. přímo vyzývá k umístění geobodu Geoparku Královská Šumava.
Návštěvnický Geobod Štola Kristina
Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku Královská Šumava, kde načerpáte informace o dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.
Původní obyvatelé Šumavy – Králováci
Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci. V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.
Králováci byli – což bylo ve své době skutečně výjimečné – svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.
Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává. Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji – jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní – nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu – mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli. Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/geotoulky-zapomenutymi-cestami-sumavy
Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.
Návštěvnická centra prezentují původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Budovy návštěvnických center jsou projektovány jako energeticky pasivní stavby s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Významným specifikem je nezbytnost lesního prostředí včetně zdrojů vody pro napájení zvířat. Reliéf terénu a každý biotop je zcela originální pro určený druh zvířat a jednotlivé stavby.
Budovy mají celou řadu moderních technologií a za zmínku stojí přenos obrazu z výběhů, kdy pohybově omezený návštěvník může sám ovládat kamery ve výběhu zvířat a obraz bude přenesen na velkoplošnou obrazovku v hlavní expoziční místnosti. Součástí expozice pak bude šest multifunkčních vitrín s interaktivními prvky a exponáty. Hned vedle této budovy je také dětské hřiště s netradičními herními prvky.
Uvnitř návštěvnického centra je také konferenční sál pro zhruba 40 osob, který slouží k pořádání výstavy fotografií a odborných seminářů zaměřených především na zoologii. Na budovu pak navazuje naučný okruh o délce 2,5 km a výběh o velikosti skoro 9 hektarů, ve kterém žije až dvanáct kusů jelení zvěře. Na stezce jsou tři vyhlídkové věže, díky kterým mohou návštěvníci sledovat jeleny a laně s nejlepším výhledem.
Nová věž, přístupná od února 2020 je vysoká sedm metrů a návštěvníkům slouží celoročně. Turisté ji mohou využít i v době jelení říje, kdy je pozorovací centrum nepřístupné.
Co Návštěvnické středisko Kvilda nabízí
stálou expozici, jejíž vstupní část je zaměřena na možnosti turistiky, zbývající část představuje horské lesy Šumavy.
programy pro veřejnost: v období jarních a letních školních prázdnin.
v zimním období vycházky na sněžnicích, v létě pak opět vycházky do přírody zaměřené na různá témata.
v přízemí je šatna, dětský koutek a prodejní přepážka obsluhy.
klidnější prostory v 1. patře umožňují využití promítacího sálu s kapacitou 45 míst a knihovny, včetně veřejného internetu.
v chodbě mezi sálem a knihovnou se pořádají fotografické výstavy.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/navstevnicke-centrum-kvilda-za-poznanim-zivota-j
Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory vás zve na výstavu betlémů a podmaleb na skle.
Výstava byla uspořádána ve spolupráci s Muzeem Šumavy, místním truhlářem Miroslavem Kůsem a výtvarnicí Jaroslavou Korandovou. Na výstavě bude k vidění několik domácích betlémů a podmaleb na skle s duchovní tématikou.
Výstava je přístupná vždy dle otevírací doby informačního centra.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/sumavske-betlemy-a-podmalby-na-skle
