Translate

2017-03-20

Námět na výlet na Kovářské

Stará výletní stezka Jáchymov - Ostrov - Mlýnské údolí

Náročnost: romantika, pro zdatnější

Délka: vycházka (do 6 km)

Kam a jak jedeme?
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Roseggerweg stará výletní stezka vede z Jáchymova do Horního Ždáru. je určena pro pěší turisty. Tato výletní stezka je novinku. Od konce 2SV stezka po které korzovali lázeńští hosté zarůstala a pustla. Až byla téměř zapomenuta. Lońského roku jsme začali stezku za pomoci několika dobrovolnickou činností zprůchodńovat což se nám do podzimu podařilo. Letos jsou v plánu terénní úpravy , osazení laviček a instalace informačních tabulí. velice rádi vás na této stezce uvidíme. Svoji návštěvou a hodnocením stezky nás podpoříte. Více na FB stránkách .... Stará výletní stezka Jáchymov - Ostrov

Za čím jedeme?

Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Promenádní cesta Mlýnským údolím v délce tří kilometrů nesla německý název Roseggerweg. Předlohou tohoto označení byl známý C. K. spisovatel. Vedla z Jáchymova až do Ostrova. Český název, tedy Severinova stezka, odvozujeme dle prvního ředitele Radium Palace Severina. Promenáda prochází Mlýnským údolím a můžeme zde nalézt pozůstatky po důlní činnosti a mlýnech, které neodmyslitelně patřily k tomuto údolí. Od konce Jáchymova bychom napočítali k Ostrovu celkem 11 mlýnů.
Moučný mlýn – Karl Schneidenmühle

Pod parkovištěm Radium Palace stojí tři mostky, třetí z nich vedl do dvora Moučného mlýna. Majitelem byl Radim Fruchtl. Odpadní voda z produkce sloužila jako pohon Panskému mlýnu. Nad ním stávala fabrika na barvy, která je na snímku.

Panský mlýn – Herrenmühle

Na počátku cesty stojí u silnice budova Panského mlýna. Na výstavbu bylo použito dřevo, které měli v roce 1520 připravené Dominikáni pro stavbu kláštera, který chtěli stvořit na místě, kde dnes stojí Radium Palace, ale v převážně v převážně protestantském Jáchymově nenašli pochopení a klášter nakonec nebyl vybudován. Od roku 1908 došlo k ukončení produkce mletí. Roku 1910 získal vlastnictví Radium Palace. V roce 1925 přechází mlýn do rukou státu a od roku 1956 mají v držbě budovu Lázně Jáchymov. V dochovaných objektech původně sídlila lázeňská údržba a zahradnictví. Do dnešních dnů poskytuje útočiště údržbě Léčebných lázní Jáchymov a v areálu se nachází i minigolfové hřiště.

Maderův mlýn - Madermühle
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Privilegiem Maderova mlýna bylo vaření piva. Stal se tehdejším jediným mlýnem v okolí, který měl vantroky přes potok. Roku 1930 byl vyřazen z katastru nemovitostí a zbořen. Z původního mlýna,prakticky nic nezbylo. Dochovala se pouze část náhonu, kterou můžeme najít u čističky odpadních vod. Tyčil se nad vilkou u silnice.

Odvodňovací štola
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Ke konci těžební činnosti, ale i v následujících letech za tzv. lázeňské éry, došlo k dalším významnějším důlně-stavebním pracím v jáchymovských dolech. Roku 1961, po ukončení těžebních prací na Dole Svornost, byla vyražena na patře Daniel nová štola Curie, celková směrná délka s překopy ZD, JD a SD dosahuje 2 390 metrů. Curie slouží k efektivnějšímu transportu radioaktivní vody z Dolu Svornost do lázeňských objektů. Čerstvě položené potrubí nahradilo užitý řad ve staré dědičné štole Daniel. Za účelem lepšího čelení přívalu důlních vod, zejména v jarním období, kdy hrozilo zatopení Dolu Svornost, byla vyražena v letech 1979-1983, na bývalé stařině důlního pole Leopold jižně pod Jáchymovem, tzv. Nová odvodňovací štola, směřující na patro Daniel Dolu Svornost, která tak plně nahradila již nevyhovující úsek dědičné štoly Daniel.

Nápis na skále
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Kousek pod odvodňovací štolou, kde v dnešní době voda z této štoly pohání malou vodní elektrárnu provozovanou Lázněmi Jáchymov, je na skále vytesán nápis jako memento vstupu 3 mužů do 1 světové války. Bližší osudy těchto lidí zatím nejsou doposud známy.

Pamětní nápis ze začátku 1 světové války.
1914-15
Zur Erriberung
V.D. Kriegern
A.Slepitschka
A.F.Günther
W.Vogl

Petrův mlýn - Petermühle

Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Při pohledu ze stezky dolů můžeme spatřit zbytky náhonu, který pečlivého pozorovatele přivede k pozůstatkům Petrova mlýna. I on se mohl pyšnit pivovarnickým privilegiem. Původní mlýn byl vybaven dvěma koly na třech složeních. Později obdržel turbínu s výkonem 15 koňských sil, dosahovala celkové délky 6 metrů. Zůstalo kolo 4 metry veliké a mimo tradičních mlynářských aktivit a se zde usídlila i pila. Díky své velikosti dosahoval mlýn nejvyšší produktivity v okolí a na základě dendrochronologického průzkumu byl jeho vznik datován k roku 1532. Od léta 1877 sloužil k užitku Josefa Schöfela. Došlo k instalaci vodního kola na svrchní vodu a turbíny. Do dnešní doby se dochovaly zbytky středověkého zdiva a původní kamenná kašna na turbínu. Po 2. světové válce byl objekt přestavěn do podoby skladu léků a při protržení hráze Jezírka došlo k vyplavení chemikálií a léků do potoka, v důsledku této havárie byl sklad zrušen. Následovala továrna na zpracování plastů, po krachu celá nemovitost chátrala, zloději kovů se dopouštěli vyřezávání střešních konstrukcí. V roce 2011 byla ukradena turbína a přívodní potrubí. Nakonec došlo i k samovolné destrukci zdiva. Město Jáchymov v současné době zvažuje demolici areálu při zachování historického zdiva.

Horní Speknerův mlýn – Obere Speknermühle

Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

Z původního hamru na železo byl vlivem ekonomické situace změněn provoz a byl zde mlýn na obilí a později pila. Od roku 1932 byl nájemcem Jakub Wondraschek, provozoval zde pilu na výrobu šindele. Mlýnu pomáhalo 5 metrů velké kolo. Dále objekt sloužil jako obytný dům. Mlýn zůstal po válce neobydlen a postupem času kompletně zchátral. Roku 2013 postavil na tomto místě Martin Hanč malou vodní elektrárnu. Pan Hanč se v současné době snaží o záchranu pozůstatků původního hamru.
Je tady prostě krásně
Je tady prostě krásně

Zbylé dva mlýny sloužily jako papírny, pracovaly na základě společného náhonu. První zmínku sledujeme již v roce 1546, kdy byl doložen vodoznak. Roku 1598 koupil papírnu Adam Abt, člen významné papírenské rodiny Abtů. Vyráběl pevný a silný papír, který byl považován za nejlepší v Českém království, mající ještě ke konci minulého století vynikající vlastnosti. Celá produkce se v té době vyvážela do Leydenu v hrabství Holland, tam se z něj vyráběly bankocetle (papírové peníze Rakousko-Uherska). Papír byl tak kvalitní, že z jednoho archu v Leydenu dělením vrstev vyráběli archy dva. Později na tento papír napsal několik svých děl J. S. Bach. Obě papírny v minulosti tvořily významnou a přísně dodržovanou hranici. Ne statní, ale jazykovou. Zatímco v dolní papírně se ještě hovořilo německy, chebským nářečím, tak v horní papírně se přísně dodržoval hovor Jáchymovským krušnohorským nářečím.

Trinksův mlýn – Papirmühle

Je tady prostě krásně
Je tady prostě krásně

Horní papírna sloužila do roku 1931 a poté se změnila na vyhledávaný hostinec a pilu. Bylo zde kolo vysoké 4 metry na 500 litrů. Šířka kola dosahovala metrů dvou, bylo to nejvýkonnější kolo v okolí. Později se zde provozovala výletní restaurace, která se stala vyhledávaným místem kozrujících lázeňských hostů. Dnes si můžeme pochutnat ve známé restauraci U Vlčků.

Blahův mlýn- Papirmühle

Je tady prostě krásně
Je tady prostě krásně

Taktéž dolní papírna pracovala po dlouhou dobu, naposledy jako pila, která byla v provozu ještě v polovině minulého století. V areálu se nacházelo 5 metrů vysoké kolo a posledními vlastníky byli Maria a Alfred Blahovi. V současnosti zde probíhají rekonstrukční práce a objekt je znám jako penzion MUT.


Dolní Speknerův mlýn – Untere Speknermühle

Je tady prostě krásně
Je tady prostě krásně

Poslední mlýn na této straně potoka a před obcí horní Žďár, byl hamr na železo. První zmínka je z roku 1726. Jednalo o mlýn na obilí, od roku 1919 se zde vyráběl elektrický proud. Od roku 1927 objekt vlastnil stavitel z Jáchymova Franc Rehm a provozoval zde pilu. Nejdříve byla používána dvě kola na dvou složeních a později jedno kolo 5 metrů velké.

Zemědělská usedlost

V místě podniku Subtera, dnešního Silosytému, stála zemědělská usedlost, užívající vodní kolo na horní vodu k pohonu mlátičky.

Mlýn U Václava – Grünesmühle

Na místě domu č. p. 28 stával mlýn na mouku, kovárna a hostinec. Roku 1887 byl prodán v exekuci. V roce 1901 zde byla i pekárna. Jedná se o budovu nacházející se pod restaurací U Václava. Mlýn vlastnil kolo 4,1 metrů vysoké.

Mlýn U Semeráda – Moučný mlýn

Penzion U Vlčku při pohledu ze stezky
Penzion U Vlčku při pohledu ze stezky

Dům č. p. 5 stával pod hotelem Subtera, tyčil se na původním toku potoka za mostkem směrem na Arnoldov. Mlela se zde mouka. Po válce se zde vykupovalo taktéž obilí, fungovala čistička i sušárna. Roku 1910 byla postavena pekárna na pečení černého chleba s dvěma pecemi. Byla vystavěna dvě kola a dvě složení 6 loktů vysoká, posléze zůstalo osamocené kolo 4,8 metrů vysoké a nakonec turbína Michel-Ossberg.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po cestě jsou nádherná místa které stojí prohlédnutí a historie stezky i celého mlýnského údolí je velice zajímavá.

Ostatní informace

Cesta je značena šipkami se zelenou barvou. V současné době se terén upravuje a v letě bude schůdný i pro méně zdatné.

2017-03-11

Námět na výlet v okolí Srní

Do Kašperek po stopách Policie Modrava i Anděla Páně



Kašperské Hory jsou klenotem Šumavy, poslední dobou však lákají ve velkém také milovníky seriálů. Právě tady se natáčel úspěšný krimiseriál Policie Modrava a na hradě Kašperk zazářil Ivan Trojan v pohádce Anděl Páně. Romantici se tady zase rádi ponoří do objevování fascinující přírody i příběhů svérázných obyvatel z románů spisovatele Karla Klostermanna. Nejspíš i tohle jsou důvody, proč do „Kašperek“ míří každým rokem stále více turistů.


Na místa, kde kapitánka Jana Vinická v podání herečky Soni Norisové řeší se svými kolegy kriminální činy, se jezdí dívat čím dál více turistů. Vše se totiž odehrává v jedné z nejhezčích lokalit Šumavy – v Kašperských Horách a jejich okolí. Podle zkušenosti místních chtějí návštěvníci, kteří sem míří z celé České republiky, vidět především dům se slavnou policejní stanicí a působiště hrdinů (zejména chalupu pošťačky, kde se ubytovala hlavní představitelka). Samozřejmě sem ale jezdí i za kouzelnou šumavskou přírodou.


„Dokonce tady máme turistický, zhruba dvacetikilometrový okruh, který vede po stopách Policie Modrava. Vychází z Kašperských Hor, pokračuje podél Zlatého potoka malebným Amáliným údolím, kudy vedla tzv. Zlatá stezka, a kde jsou dodnes vstupy do zlatonosných štol. Jako na Divokém západě si budete připadat i v okolí osady Červená, kde se pasou bizoni. Cestou na vás čeká nespočet nádherných výhledů, například na nejvýše položený královský hrad Kašperk, kouzelné osady Lídlovy Dvory či Malý Kozí Hřbet,” popisuje Sabina Kmecová z Nebespán café & apartments, které se nachází přímo vedle policejní stanice, a kam turisté míří za vyhlášenými šumavskými specialitami.

Za Andělem Páně na Kašperk


Řada lidí, zejména rodin, zamíří kousek od Kašperských Hor na monumentální zříceninu hradu Kašperk, kde se natáčela pohádka Anděl Páně s hercem Ivanem Trojanem v hlavní roli. Režisér Jiří Strach se zaměřil hlavně na exteriéry hradu, které mívají především v zimě dech beroucí atmosféru. Jenže sníh, který tu každoročně bývá, tehdy při natáčení jako naschvál nenapadl. Štábu tedy nezbylo, než dojet do Prahy a přivézt náhradu – papírový sníh v pytlích.


„Až se na hrad zvenčí dosyta vynadíváte, vydejte se prozkoumat i jeho interiéry. Rozhodně stojí za zhlédnutí, stejně jako kouzelná vyhlídka ze zdejší věže. A je jen na vás, kterou z nabízených prohlídek si vyberete, každá je totiž trochu jinak zaměřena,” upozorňuje Sabina Kmecová, která turistům v Nebespánu ráda vymýšlí trasy výletů, a třeba i ty rodinné. Na Kašperku bude muže nejspíš zajímat okruh nazvaný Stavba hradu, ženy dají přednost Životě na hradu a děti nadchnou interaktivní prohlídky Staň se rytířem nebo princeznou.

Po stezce „básníka Šumavy”

Tím, kdo lidem do té doby neznámý horský kraj na česko-bavorském pomezí přiblížil, byl na přelomu 19. a 20. století spisovatel Karel Klostermann. Ve svých dílech, jichž vyšlo více než 160, popisoval drsnou krásu Šumavy i těžký život jejích obyvatel, nejčastěji dřevorubců, sklářů, vorařů, hajných i myslivců. V knihkupectvích dodnes dostanete jeho romány Ze světa lesních samot, Skláři nebo V ráji šumavském, které poslouží jako skvělá inspirace pro objevování tohoto výjimečného kraje.

„S poznáváním začněte hned v Kašperských Horách, kde otec spisovatele pracoval jako lékař, a které sám Karel Klostermann považoval za svůj domov. Ostatně důkazem oblíbenosti spisovatele mezi místními lidmi je i jeho pomník u náměstí. Pěknou turistickou trasou se pak můžete vydat až k majestátní rozhledně na vrcholu Javorník, která nese jméno slavného autora, a z níž budete mít Šumavu jako dlani. Při dobré viditelnosti odtud můžete spatřit i Alpy,” upozorňuje Sabina Kmecová s tím, že v Nebespánu navíc pořádají pravidelné programy pro rodiny i gurmány. Děti mohou trénovat na horolezecké stěně a sedáky mají k dispozici zdarma, řádit na rozlehlé zahradě plné atrakcí, v případě špatného počasí ve velké herně. „Dospělí mohou relaxovat na lehátkách na terase, každé úterý navečer si zajít na lekci pilates do tělocvičny, kde si také mohou zahrát stolní tenis, na zahradě badminton anebo si půjčit elektrokola. K dispozici je naše stylová kavárna a rádi poradíme, kam se v okolí vydat na výlety,” uzavírá Sabina Kmecová.

Praktické rady:

Kde se najíst a ubytovat: Nebespán café & apartments najdete na náměstí v Kašperských Horách. V útulné kavárně s francouzským šarmem nabízejí poctivé domácí zákusky, výbornou kávu, lahůdky francouzské kuchyně i nefalšované šumavské speciality. Ubytovat se můžete v levnějších a útulných bed and breakfast pokojích či v komfortních apartmá. Více na www.nebespan.cz.

Kde se dozvíte více o Šumavě: www.sumava-volnycas.cz


2017-03-01

Námět na výlet poblíž Kovářské

Z Hory Svatého Šebestiána přes zaniklé Menhartice do Chomutova.


Kam a jak jedeme?
Výlet krušnohorskou krajinou silně poznamenanou historickým vývojem

Za čím jedeme?

Vycházím z Hory Svatého Šebestiána. Bývalé královské horní město v jehož okolí se dolovalo stříbro, měď a cín. Pozůstatky po těžbě jsou patrné dodnes.

hornické oko

Přecházím hlavní silnici a polní cestou jdu k větrným elektrárnám. Poblíž jedné z nich je tak zvané "hornické oko". Je to malé jezírko, které vzniklo na místě propadu staré šachty. Na loukách v okolí jsou vidět sejpy - zarostlé hromady hlušiny, zbytky po rýžování cínové rudy.

Po staré cestě scházím do Nové Vsi. U cesty jsou dva pomníčky pochodu smrti, který směřoval z Reitzenhainu do Chomutova na konci II. světové války.

pomníčky pochodu smrti
pomníčky pochodu smrti

V Nové Vsi jsou dva smírčí kříže. Jeden je u silnice v horní části obce a druhý v blízkosti autobusové zastávky. Podcházím hlavní silnici a pokračuji po polní cestě, která kopíruje zrušenou železniční trať z Křímova do Reitzenhainu. Cesta se napojuje na žlutě značenou turistickou cestu, která vede do míst, kde stávala obec Menhartice. Podél cesty jsou vidět zarůstající ruiny domů.

smírčí kříž
smírčí kříž

Žlutě značená cesta vede přes vrchol Chlumu a pak prudce schází do Bezručova údolí k ruině Třetího Dolského Mlýna. Odtud pokračuji po modré přes Druhý a První Dolský Mlýn do Chomutova.

Ostatní informace

Nad zaniklou obcí Menhartice je Menhartický vrch, odkud je nádherný výhled.


Náročnost: rodina s dětmi

Délka: celodenní výlet (15-20 km)