Výlet na Vysoký kámen v Krušných horách

Přírodní památka

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

Vysoký kámen je i vyhlídka

Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky

Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

Vysoký kámen turisty přitahuje

I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

Námět na Super akci o Velikonocích na Šumavě

Námět na výlet - Modravské slatě

Přírodní památka

Budete-li pátrat po pramenech mnohých potoků na Šumavě, zjistíte, že pramení v oblasti nejrozsáhlejšího komplexu vrchovištních rašelinišť nazývaných Modravské slatě. Tato lokalita leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, není z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupná. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid. Útočiště zde našly i vzácné rostliny, například některé vzácné rašeliníky, vranec jedlový a další unikáty rostlinné říše.

Slatě jsou složeny z menších rašelinišť

18 hektarů plochy Modravských slatí je složeno z několika menších rašelinišť, kterým se můžete obdivovat pouze z dálky, ovšem i pohled na jejich pláně rozhodně stojí za to. Najdete je na lesnaté rovině podél hranice se SRN, často nesou jména potoků nebo říček, které v nich pramení. Rokytská slať, Blatenská slať, Šárecká slať, Novohuťské močály, Roklanská slať a Mlynářská slať jsou vzácným unikátem, proto je oblast přísně chráněna a veřejnost sem nemá přístup.

Co tedy můžete navštívit

Jistě Vás nezklame návštěva malého vrchoviště Tříjezerní slať. Podmáčený smrkový porost, klečovina a jezírka tvoří charakteristický vzhled horského vrchoviště. Tříjezerní slatí vede naučná stezka, která funguje již od roku 1979. Při vstupu si důkladně prohlédněte informační tabuli a vydejte se po prkenných nebo kulatinových cestách na pilotech do srdce rašeliniště. Pokud by bylo nepříznivé počasí, je tady vybudován malý přístřešek. Zde si můžete odpočinout a pak se pohodlně věnovat samotné prohlídce.

Tříjezerní slať reprezentuje rašeliniště

Tříjezerní slať leží na okraji největšího komplexu slatí na Šumavě, Modravských slatí, které patří k mokřadům mezinárodního významu. Využijte i Vy tuto ideální možnost procházky slatí a seznamte se s tím, jak vlastně rašeliniště vypadá. Projděte si jednotlivé zóny a obdivujte jezírka i vegetaci a udělejte si konkrétní představu o tom, co to vlastně slať je.

Autor: Helena Syslová