2020-09-29

Kam vyrazit, když bude pršet na Kovářské

 

Klášter františkánů s muzeem v Kadani

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Klášter je sídlem Městského muzea v Kadani , které nabízí tři prohlídkové okruhy a výstavy v průběhu roku. První okruh muzea s názvem „Mineralogie“ zavede návštěvníka do gotických a barokních sklepů s expozicemi o mineralogii, zkamenělinách a historii hornictví v regionu. Expozice vytváří výběrový přehled nerostného bohatství z blízkého či vzdálenějšího okolí Kadaně. Jedním z oddílů tohoto expozičního okruhu je pohled archeologie na těžbu a zpracování nerostných surovin v pravěku a středověku. Mezi nejzajímavější části patří úsek věnovaný středověkému sklářství na hřebenech Krušných hor.

Druhý okruh, „Život v klášteře“, provádí přízemím budovy. Při prohlídce se seznámíte s historií kláštera a františkánů, kteří zde žili po několik století. Pohledy do minulosti Kadaně, tak zní označení pro třetí okruh, který umožňuje vstup do jednotlivých mnišských cel, které dnes slouží k prezentaci historie královského města Kadaně. Uvidíte tak archeologické nálezy, archivní dokumenty, umělecko-řemeslné artefakty a historické i novodobé modely klíčových lokalit a budov. Téma zahrnuje časový oddíl zhruba mezi koncem 12. a počátkem 20. století. Návštěvník získá přehled o vývoji města, o civilním i duchovním životě v něm a nahlédne např. i do staré školní třídy či měšťanského pokoje z 19. století.

Budova kláštera v Kadani je známa i svými sklípkovými klenbami, které jsou v ní použity celkem ve třech prostorách. Podle jedné z teorií sloužily místnosti se sklípkovou klenbou jako prostory vyhrazené spíše zakladatelskému rodu pánů Hasištejnských z Lobkovic. Jednalo by se tak o velice luxusní interiéry palácového typu.

Součástí putování muzeem je i prohlídka gotického klášterního kostela (vysvěcen roku 1480) s barokním mobiliářem.

Pěstování vína na chytré vinici

klášterní zahradě se pomalu rozvíjí tradice vinobraní a výroba místního vína. Od roku 1978 je Kadaň  městskou památkovou rezervací, především vzhledem k nádherně opraveným stavbám na historickém náměstí a jeho okolí. Efektivitu pěstování vína chce město od jara 2018 zlepšit pomocí systému takzvané chytré vinice. Spočívá v instalaci miniaturních meteostanic, které z naměřených hodnot pomohou určit, kdy je nejvhodnější doba na aplikaci chemie nebo naopak největší riziko výskytu různých plísní.

Zařízení, které bude umístěné na vinici ve františkánském klášteře, měří různé hodnoty. Srážky, teplotu, rosný bod, různé další indikátory, které poskytne klášter přes webové stránky města i občanům. Na základě těchto zjištěných hodnot potom budou aplikovány chemické přípravky. Údaje zveřejněné na webu současně budou moci posloužit například i kadaňským zahrádkářům.

Víno z vinice u františkánského kláštera nechává Kadaň od roku 2016 míchat s vínem z regionálního Vinařství Němeček z Března. Ročně díky tomu vyprodukuje asi 1600 lahví, které je možné si koupit jako suvenýr například v městském infocentru nebo na hradě

Kaple Čtrnácti svatých Pomocníků

První zmínka o kapli Čtrnácti svatých Pomocníků na návrší západně od Kadaně pochází z roku 1469. Původně sloužila pouze jako kaple poutní. Františkáni k ní byli uvedeni až na jaře 1473.

Obnova kostela Čtrnácti sv. Pomocníků ve františkánském klášteře v Kadani

Až do konce roku 2020 jsou naplánovány restaurátorské a stavební práce v kostele Čtrnácti sv. Pomocníků ve františkánském klášteře v Kadani, který je národní kulturní památkou. Opraven bude krov a střecha kostela, restaurován kompletní mobiliář (oltáře, lavice, zpovědnice), vitráže, varhany a nástěnné malby ve střední a severní lodi kostela a v bočních kaplích. Realizováno bude také zabezpečení kostela a digitalizace památky pro uchování a presentaci kulturních hodnot nacházejících se v kostele. Celkové náklady projektu se očekávají ve výši kolem 50 mil Kč.
 
Po celou dobu rekonstrukce bude areál kláštera přístupný návštěvníkům a při speciálních prohlídkách kláštera bude možné i nakouknout restaurátorům v klášterním kostele přímo pod ruce.
 
Neváhejte tedy a navštivte tento pozoruhodně dochovaný pozdně gotický klášter z poslední třetiny 15. století, jenž byl v 17. a 18. století částečně barokně upraven a rozšířen. Tři slohy - gotika, renesance a baroko - vytvořily během té doby zajímavou symbiózu harmonicky a nenuceně působícího celku. Přijďte se přesvědčit!
 
Projekt je spolufinancován ze strukturálních fondů z Integrovaného regionálního operačního programu.

Zdroj: Kudy z nudy

2020-09-17

Zajímavé místo na návštěvu na Šumavě

Bývalý vápencový lom v Rabí

Příroda
Lom nedaleko obce Rabí na Šumavě sloužil od středověku k těžbě vápence. Vápno se tu pak vypalovalo v primitivních pecích a jamách. Okolí lomu nabízí nádherné výhledy, vstup do lomu je na vlastní nebezpečí.
Bývalý vápencový lom se ukrývá nedaleko silnice ze Sušice do Rabí. Sloužil k těžbě vápence a následně k výrobě vápna. O tom, jak kvalitní vápno zde vznikalo, svědčí nedaleký hrad Rabí. Lom Rabí byl uzavřen z důvodu velkých otřesů, které poškozovaly statiku hradu i blízkých rodinných domků.

V dnešní době probíhá zpracování vápence z lomu v Hejné ve Velkých Hydčicích. V zadní části Rábského lomu nazývané „U kostelíka“  je dosud v provozu betonárka a v přední části, která je nevyužívaná, se vytvořilo hezké jezírko s průzračnou smaragdovou vápencovou vodou.

Cedule u lomu vstup do něj zakazují, přesto je lom oblíbeným místem mnoha lidí, které láká nádherná čistá voda. Krásné výhledy na nabízí vyhlídkové místo nad lomem. 

Zdroj: Kudy z Nudy

2020-09-02

Námět na zajímavý výlet na Šumavě

 

Hrad Velhartice - nově i s hradním pivovarem

Památky
K ojedinělým dílům české hradní architektury patří hrad Velhartice. Jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce Rajského domu s protější věží Putnou. Obě části jsou propojeny mohutným kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky. Od roku 2012 je otevřený také hradní pivovar.

Ojedinělým projektem v oblasti historických památek je audiovizuální pořad v rámci prohlídkového okruhu hradu.

Okruh hrad zahajuje audiovizuální pořad o historii a stavebním vývoji hradu. Následuje prohlídka hradní cisterny, potravinových sklepů a vstup do impozantních bývalých interiérů Rajského paláce. Tento hradní okruh vám umožní nahlédnout do středověkého života prostřednictvím šachové hry podle Tomáše Štítného ze Štítného.

Okruh zámek nabízí prohlídku zámeckých renesančních interiérů šlechtické rodiny žijící v polovině 17. století. Prohlédnete si rodinnou místnost, šatnu šlechtičny, komůrku komorné, jídelnu, hernu, taneční sál či loveckou chodbu. Expozice seznamuje se všedním i společenským životem šlechtické rodiny na venkovském sídle. Dozvíte se o filosofii jejich života, jak lidé pozdní renesance trávili svůj volný čas, a také něco o hrách, které se v tomto období hrály.

Volná prohlídka upoutá impozantní dvouštítovou budovou bývalého hradního pivovaru, která se příležitostně využívá k různým interaktivním expozicím či výstavám. Zhlédnete také zbytky vinopalny, hradební okruh spodního nádvoří i zadního parkánu, ale i několik her rozmístěných volně po areálu, které si můžete sami zahrát.

Před hradem vyrůstá na plochách starých základů původních staveb zaniklého předhradí soubor staveb lidové architektury. Tento skanzen je tvořen hodnotnými stavbami transferovanými do předpolí hradu z pošumavského předhůří z důvodu nemožnosti jejich záchrany v původním umístění. Od roku 2009 je tento okruh oficiálně zpřístupněn pro návštěvníky, prozatím jako prohlídka exteriérů.

Zásadní událostí je otevření hradního pivovaru. Po desítkách let náročných rekonstrukcí mohou návštěvníci hradu konečně navštívit jeho interiéry. Povedlo se najít i provozovatele restaurace, takže si na Velharticích budete moci dát pivo i něco dobrého k snědku. Pivovar bude ale zároveň sloužit nejrůznějším kulturním aktivitám, především výstavám a koncertům.

Z historie:
Hrad byl založen mezi roky 1290 - 1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV. Roku 1627 byl k Rajskému domu připojen pozdně renesanční zámecký palác, který nese název po svém staviteli Huertovo křídlo.

Zdroj: Kudy z Nudy