2015-02-16

Námět na výlet na běžkách - z Komáří hůrky na Cínovec

Projeďte se projet po nejoblíbenější běžkařské trase v Krušných horách. K přednostem krušnohorské magistrály patří strojově udržované cesty a malebná krajina okolo. Jedná se o nenáročnou trasu s malým převýšením.
 
Výchozím bodem naší trasy je parkoviště u rozcestí Komáří vížka - parkoviště. Za pěkného počasí se z vrcholu Komáří hůrky nabízí vynikající kruhový rozhled na Krušné hory, České středohoří, Lužické i Jizerské hory. Na vrchol kopce vede nejdelší lanovka v Česku. Výstupní stanice je na vrcholu Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel s vyhlídkovou restaurací.

Jakmile se dosyta vynadíváte okolo nazujte běžky a vyražte ve stopě po červené značce k rozcestníku Pod Komáří hůrkou. Tady odbočte vlevo na žlutou značku směr „Pod Loupežníkem" která je zároveň cyklotrasou č. 3010 směr „Cínovec hotel Pomezí" (modrá turistická značka). Celá trasa zatím vedla po rovině, nyní přichází nařadu mírné klesání okolo rozcestí Myslivna pod sedmi štíty a dále po Sedmihůrské cestě. Odtud odbočte vpravo (mírné stoupání) a po zhruba 1 km se dostanete na Krušnohorskou magistrálu. Odbočte vlevo a asi po 0,5 km mírného klesání přijedete do Cínovce k Hotelu Pomezí. Zpět ke Komáří vížce se můžete vrátit po vzorně udržované Krušnohorské magistrále (červená značka). Na 8,5 km střídavého mírného stoupání a klesání projedete kolem Cínoveckého hřbetu a Lysé hory až k rozcestí Pod Komáří hůrkou. Magistrála vede na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Park je domovem pro 31 druhů ptáků, kteří jsou zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů a 23 zvlášť chráněných druhů rostlin. Celá nenáročná trasa měří 17 km a zvládnou ji i začátečníci.
 
 

2015-02-08

Námět na výlet na běžkách v okolí Srní

Na běžkách kolem Vchýnicko-Tetovského plavebního kanálu

náročnost: 2
délka celkem: 26 km

Nenáročný okruh vedený podél pozoruhodného vodního díla doplněný o poznání úchvatného údolí Roklanského potoka, je výmluvným dokladem toho, že běžkaření na Šumavě představuje to nejlepší, co si u nás můžete dopřát.

Výlet můžeme zahájit v obci Srní. Původně dřevařská osada založená již v 18. stol. má nyní převážně rekreační charakter. V centru obce stojí pěkný kostel Nejsvětější trojice a několik roubených lidových chalup. V centru najdeme rozcestník, od kterého mírně sjíždíme po modré 0,5 km na začátek rekreační osady Staré Srní. Modrá značka nás postupně provede celou vesničkou, až vystoupáme po 2 km k rozcestí Pod Kostelním vrchem, kolem kterého protéká plavební kanál. Vchýnicko-Tetovský kanál je významná technická památka, která byla vybudována jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Původní využívaná délka kanálu byla 14,4 km a má částečně vyzděné koryto, místy až 5 m široké. V několika místech se nad ním klenou kamenné můstky.

Následujících 5,5 km pojedeme podél akvaduktu. Běžkařsky se jedná o velmi hodnotný úsek, protože jedeme téměř stále po rovině po udržované lyžařské stopě. Takže poměrně rychle projedeme kolem rozc. Hakešická cesta a pak mineme samotu U Frühaufů, až se dostaneme k rozc. Plavební kanál. Zde odbočíme vpravo po žluté značce směr „Tříjezerní slať". Po žluté stoupáme pouze 500 m do kopce a pak z ní odbočíme vlevo na neznačenou, ale udržovanou běžkařskou trasu, která nás během 3 km dovede až do Modravy. Prvních 1,5 km výrazně stoupáme obtížností /2-3/ a zbytek již převážně klesáme /max. obtížnost 2/. Trasa nás vede zejména po otevřených loukách, takže si vychutnáváme pěkné výhledy, zejména do údolí Vydry.

 Z rekreační osady Modrava, kde je hned několik možností občerstvení, se vydáme po červené směr „Javoří pila" 5,5 km. Budeme mírně stoupat po udržované stopě v jednom z nejmalebnějších šumavských údolí. Zejména pokud zde pojedete na začátku jarního tání, kdy se v modravých vodách Roklanského potoka odrážejí bílé závěje a temné lesy, budete krásou tohoto místa jistě uchváceni. U rozc. Javoří Pila - bývalá hájenka opustíme toto půvabné údolí a vyšlapeme do kopce /2-3/ k „rozcestí Pod Oblíkem". Od rozcestí nás čeká pěkný sjezd /2/ zpátky k Vchýnicko-Tetovskému kanálu, kde u rozc. Hakešická cesta odbočíme vlevo a jedeme podél plavebního kanálu 4 km až k rozc. Plavební kanál. Zde odbočíme vpravo na strojově udržovanou stopu Srnského okruhu, která nás zavede přes louky a remízky zpátky do Srní.

Autor: Daniel Balogh

2015-02-02

Námět na výlet na běžkách v okolí Kovářské

Za poetikou krušnohorských samot

náročnost: 1-2
délka celkem: 17 km

Tajemné lesy Blatenského vrchu, nezapomenutelná atmosféra samot Bludné a Rýžovny, pozůstatky důlní činnosti nad Hřebečnou - to je jen stručný výčet toho, co náš výlet nabízí. Okořeníme si jej malebnými pohledy na obec Pernink a vzdálený Plešivec, objevíme lesní kapličku ve svazích Liščí hory a nakonec spatříme krásy Horní Blatné z hájovny Vlčina.
Itinerář:

Start: Horní Blatná, zelená KČT (Klub českých turistů)
1) Bludná, rozc., červená KČT pak po silnici
2) Ryžovna, po pluhem protažené cestě
3) nad Hřebečnou, Krušnohorská lyžařská magistrála
4) Pernink, Krušnohorská lyžařská magistrála
5) hájovna Vlčina, zelená KČT
Cíl: Horní Blatná

Popis:
Z malebného náměstí v Horní Blatné s kostelem sv. Vavřince stoupáme po prohrnuté silnici do jižních svahů Blatenského vrchu. Od rozcestí Pod Blatenským vrchem klesáme a k tajemné samotě Bludné mírně stoupáme otevřenou krajinou. Vjíždíme do lesa a po chvíli naše zraky spočinou na unikátní krajinný ráz osady Ryžovna. Rozlehlá bílá planina se zavátým Blatenským příkopem a několika staveními vyvolává zvláštní mrazivý pocit opuštěnosti a samoty. Sjíždíme k Salaši Ryžovna a postarší lovecké chatě opodál a odbočujeme na zasněženou silnici vedoucí k horskému hřebenu mezi Ryžovnou a Hřebečnou. Stoupáme k hřebeni a čas od času pohlédneme zpět na vzdalující se osadu s oslňující třpytivě bílou pokrývkou kolem. Míjíme zavátý kamenný památník bývalého kostela, který tu stával do roku 1968. Za ním se nám otvírá další pohled na krajinu kolem Hřebečné a na svahy vrchu Nový rok. Kousek níže se napojíme na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu a dále pokračujeme podél dřevěných tyčí po vrstevnici. Na okamžik spatřujeme skaliska lomu Hřebečná, těsně projedeme kolem propadlin dolu Mauricius s nedalekým odpočívadlem Uhlákovo. V dalších částech trasy nás ještě čekají výhledy na okolí Abertam a Plešivce, sjezd do Perninku údolím Bílé Bystřice a tajemná lesní kaplička ve svazích Liščí hory. V závěru výletu pokračujeme od kapličky nahoru po stopě vedené lesem k zelené značce, která nás přivede k hájovně Vlčina, kde jsou pěkné výhledy na nedaleký cíl výletu – Horní Blatnou.

Atraktivity na trase:
1. Horní Blatná
– město s významnou hornickou minulostí. Bylo vybudováno podle vzoru saských horních měst s pravoúhlou soustavou ulic a centrálním náměstím, v jehož středu se vyjímá kostel sv. Vavřince. V rámci městské památkové zóny se zde nachází také mnoho jiných kulturních památek. Zajímavá je i návštěva expozice těžby cínu, umístěná v barokním domě s hrázděným patrem (čp. 127). Obec Horní Blatná leží v nadmořské výšce 900 m a je ideálním výchozím místem pro výlety všeho druhu.
2. Ryžovna – jedna z nejopuštěnějších lokalit Krušných hor. Je skloněna k severu, což společně s nadmořskou výškou (980 m) podtrhuje její extrémní klimatickou polohu. Zbytky dolů, domů a polí ohraničených kamennými zídkami jsou dokladem zápasu místních obyvatel o přežití. Snad právě proto má toto místo tak podmanivou nostalgickou atmosféru.
3. Přírodní rezervace Ryžovna – výrazný horský hřeben mezi Rýžovnou a Hřebečnou tvořený z větší části horninami vulkanického původu. Nachází se zde lom Hřebečná s čedičovým návrším, kde je v opuštěné lomové stěně ukázkově vyvinutá sloupcovitá odlučnost.

Autor: Bohdan Dvořák