2013-07-29

Pozvánka na akci na Srní

ZVEME VÁS


NA OSLAVU 20. VÝROČÍ

ZALOŽENÍ

pěveckého sboru

„Tulipán“

z Amsterdamu

v kostele Nejsvětější Trojice - Srní

9.srpna 2013

Program:

14:00

sbor Tulipán

15:30 hudební skupina NO-E-MI

16:45 hudební skupina MIRIAM

2013-07-28

Námět na výlet - Vlčí jámy - Kovářská

Vlčí jámy           


Krušné jsou v povědomí lidí spojovány s dřívější masivní hornickou činností, která ve zdejší krajině zanechala nesmazatelné stopy. Zajímavé dějiny hornictví vám přiblíží například muzejní expozice v obcích Horní Blatná a Boží Dar. Další možností je naučná stezka Vlčí jámy, kde se seznámíte s několika přírodními raritami, které dnes ozvláštňují oblast Krušnohoří.

V místech, kde kdysi ložiska rudy vystupovala až na povrch, postupovalo se do podzemí zahlubováním. Tam pak byly vyrubány komory. Čas od času se ovšem stalo, že strop komory nevydržel a zřítil se i s okolními stěnami. Tímto způsobem vznikla i největší propadlina Vlčích jam na dole Wolfgang, 120 m dlouhá a 14 m široká. Odkryla nám tak i zbytky starých důlních chodeb.

Na vrcholu zájmu turistů ale stojí bývalý důl Jiří, úzká žíla s hloubkou 20 m. Díky tvaru průrvy zde dochází pouze k omezené výměně vzduchu, což má za následek velmi chladné klima i v letních měsících. Vzpomeňte si na to, až se budete chtít skrýt před nesnesitelnými letními vedry. Začátkem října roku 1813 byl důl Jiří dokonce cenným zdrojem ledu pro raněné v bitvě národů u Lipska.

Naučná stezka Vlčí jámy začíná na náměstí Sv. Vavřince v Horní Blatné a končí v téže obci u muzea. Má celkem 7 zastávek a měří 5,5 km. Součástí stezky je i Blatenský vrch s rozhlednou, odkud je úžasný výhled do okolí. Z trasy se také můžete pohodlně napojit na známý Blatenský příkop.

2013-07-27

Námět na výlet - Potůčky - Kovářská

Horská naučná stezka Potůčky


Délka: 12 km

Počet zastávek: 15

Začátek: vlaková stanice Potůčky

Konec: hraniční přechod Potůčky / Johanngeorgenstadt

Většinu návštěvníků Potůčků sice přitahují zdejší tržnice, daleko příjemnějším cílem ale může být liduprázdné okolí. Naučná stezka vás provede rozmanitým terénem po zarostlých lesních stezkách, pohodlných zpevněných cestách i tvrdých asfaltkách. Věnuje se historii Potůčků, Johanngeorgenstadtu i dávno zaniklých obcí, hornictví i místní fauně a flóře. Místy vás sice čeká relativně prudší stoupání, na druhou stranu si pak odpočinete u oddechových úseků, jako je silnice podél říčky Černá. Celkově jde o středně náročný výlet a pokud jste tuto oblast dosud neměli šanci příliš poznat, vřele vám stezku doporučujeme.

První informační panel najdete hned na nádraží, od něj se vydáte po červené přes koleje do kopce kolem sjezdovky. Z tzv. Sluneční stráně je pěkný výhled nejen na Potůčky, ale především na sousední Johanngeorgenstadt. Delší stoupání vás dovede k vrcholu Rudná, kde si můžete odskočit k hraničnímu kameni. Směrovky k němu najdete celkem snadno, zpátky už ale musíte dát spíše na svůj instinkt. Při hledání správné cestičky ale našlapujte opatrně, oblast je poddolovaná a ne právě stabilní. Na další zpestření narazíte mezi 4. A 5. Panelem, tentokrát šipky končí u fylitových skalek a rozhodně stojí za to. Místo s úžasným výhledem na okolní lesy je jako stvořené pro malý odpočinek a svačinku.

Do údolí Černé vede kouzelná lesní cestička a dále zpevněná cesta kolem Podleského potoka. Tuto část si pořádně vychutnejte, abyste nabrali sílu na poměrně dlouhé šlapání po asfaltce. Silnici i říčku opustíte až u odbočky k Lužskému vrchu. Pokud je potřeba doplnit energii, kousek dál u rozcestí Luhy najdete zastřešené odpočívadlo. Posilněni můžete vyrazit dál po červené až k rozcestí Železná cesta. Tady máte na výběr několik možností: po žluté značce dojdete lesem rovnou zpátky k nádraží, zelená vás dovede k vlakové stanici Potůčky-zastávka, čímž se obci úplně vyhnete. Naučná stezka (červená) pokračuje přes bývalou hornickou osadu Stráň do centra Potůčků k pěšímu hraničnímu přechodu.



Pečení chleba na Lenoře - 2013



  Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde

2013-07-15

Informace Srní, Lenora a Kovářská

Poslední dva víkendy jsme provedli „inspekci..:)“ na našich chalupách /Srní, Lenora a Kovářská/ a během této akce jsme pořídili mnoho nových fotografií abychom i na těchto stránkách ukázali, co je na chalupách nového.

U presentace ke každé chalupě na těchto stránkách najdete doplněné fotografie.

Určitě se na ně koukněte!

A určitě přijeďte vše vyzkoušet a prožít pár pěkných dnů na našich chalupách

2013-07-12

Námět na hezký výlet v okolí Kašperských hor

Cestou zlatokopů

Naučná stezka –  cca 7,5 km

Z náměstí od 1. informačního panelu u kostela se vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a  kaple P.M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta  byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla  podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-1366. Formanské povozy po ní přivážely do Čech  sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby,…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. stol.dávní horníci  podél cesty v hloubce cca 40 m   hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (umístěn informační panel).

Za ČOV vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák  - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou  Friedlholz  na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky  jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.)

Přibližně 50 m od ČOV, vpravo od cesty, vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.
Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k  inform. panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka.
V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského  pracovalo více než 300  mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy.
Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka.
Za přehradou na levé straně,  vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol.
Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů.
Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 m před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme)  napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu  ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme  strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.

Dále pokračuje jen jedna cesta (méně náročná) přímým směrem dle značení. Zavede nás pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k  důlním dílům. Hledejte proto značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující směr vzhůru ke skalám.  Po prohlídce jednotlivých  pozůstatků důlní činnosti nás značení přivede lesními pěšinami opět dolů ke Zlatému potoku. 

Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata.  O roku 1960 funguje ve štole seismická stanice – stanice GFÚ ČAV.  Údaje stanice jsou denně vyhodnocovány. Počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě.

Lesní pěšina se napojí na asfaltovou silnici. Po ní se dáme vpravo směrem dolů. Přijdeme k rozcestníku MLÝN NA RYBNÍCE. Odtud nás směrník po 200 m dovede k novodobé, průzkumné štole NADĚJE ( uzavřená) – podrobnosti na dalším inf. panelu. Štola sloužila k zjišťování obsahu zlata a wolframu. Pokračujeme krátkým stoupáním lesní cestou na okraj louky, kde odbočíme ihned doleva. Jdeme přes rozbořenou usedlost. Po polní cestě vstoupíme do lesa.Cca po 400 m odbočíme dle směrníku vlevo ke štole Bedřich (vzdálené 200 m). Zde je umístěn inf. panel. Od štoly  se stejnou cestou vrátíme k směrníku a pokračujeme dále vlevo po značené cestě. Ta nás přivede podél starých důlních děl a pinků   ke křížku a asfaltové silnici. Po ní pokračujeme vpravo do Kašperských Hor.

Z písemných pramenů se  dovídáme, že v 15. stol. pracovalo v okolí 37 dolů, z nichž některé lze lokalizovat.
Nyní po asfalt. cestě klesáme. Vpravo, v protějším kopci, neujde naší pozornosti velký dům na louce sevřené lesy. Je to penzion - Hájenka Nebe, který je nejvýše položeným domem v K. Horách. Klesání nás přivádí kolem staré zástavby domků (původní dělnické kolonie - dnes většinou víkendových) zpět do městečka - do části s místním názvem Na Prádle. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku.
Vlevo zůstává lyžařský vlek na Liščím vrchu.
V následném stoupání míjíme bývalé koupaliště. Nad ním odbočíme vpravo a přicházíme  k  archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy  (výzkum Národní techn. muzeum a Muzeum Šumavy) – základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední  informační  panel naučné stezky.
Přicházíme zpět na náměstí.  U kostela jsou umístěny mlecí kameny a balvany s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene.V historické expozici Muzea Šumavy je obsáhlý oddíl věnovaný těžbě a zpracování zlata na Kašperskohorsku.

2013-07-06

Námět na výlet na Kovářské - Božídarské rašeniliště

Božídarské rašeliniště

Božídarské rašeliniště

Rašelina, organická hmota vznikající z rostlinných společenstev nenáročných na minerální živiny za nadbytku vody a za ztíženého přístupu vzduchu, pokrývá rozsáhlá území Krušných hor. Můžete zde vidět rašelinu ve všech fázích - nenarušenou, současně těženou a vytěženou, postupně zarůstající. Zdejší bohaté zásoby byly objeveny v 18. století a původně se rašeliny používalo pro topení. Nejprve bylo nutné rašeliniště odvodnit, odlesnit a zajistit přístupové cesty pro odvoz a manipulaci. To vše trvalo 1-2 roky, poté se teprve mohlo začít těžit. V 19. století, kdy byla v okolí Božího Daru ukončena těžba cínu a stříbra, se těžba rašeliny stala jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel.

Božídarské rašeliniště se rozkládá na ploše 930 ha. V roce 1965 bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací a je dosud nejrozsáhlejší rezervací Karlovarského kraje. Nepřehlédnutelnou dominantou rašeliniště je hora Špičák (1 115m), čedičová kupa pocházející z druhohor a mladších třetihor.

V roce 1972 zde byla vystavěna naučná stezka. Začíná a končí v obci Boží Dar, centru zimních i letních sportů, a provede vás nejhodnotnější částí rašeliniště. Respektujte prosím chodníčky, po kterých je stezka vedená - výška rašeliny je v rozmezí 0,5 až 3,8m a chodníčky tak chrání nejen tyto vzácné rostliny, ale zároveň i vaše zdraví. Délka trasy je 3,2 km a najdete na ní 12 naučných zastávek, kde se můžete seznámit se zajímavostmi tohoto rostlinného společenstva. První cedule je umístěna před radnicí na náměstí, poslední označuje křižovatku, odkud se můžete napojit na další naučnou stezku Blatenský příkop.

Jednou ze zajímavostí rašeliniště je např. výskyt střevlíků, kteří z Krušných hor vymizeli v souvislosti s těžbou rašeliny, zejména díky odvodňování rozsáhlých území. Božídarské rašeliniště bylo jediné, které se nepodařilo vysušit

2013-07-02

Námět na výlet na Kovářské - Horská naučná stezka Merklín

Horská naučná stezka Merklín

Délka: 8 km
Počet zastávek: 8
Začátek: Merklín, vlakové nádraží
Konec: Merklín, vlakové nádraží

Chcete-li si vychutnat krásu Krušnohoří pokud možno o samotě, vyhněte se notoricky známým cílům jako je Klínovec nebo Boží Dar a vydejte se na průzkum například do tzv. Kaffských hor. Pravda, okolí Merklína je sice položené podstatně níže, body tím ale tato kouzelná krajina rozhodně neztrácí. Stezka vás provede hlubokými lesy i po rozlehlých horských loukách, chybět nebudou ani úchvatné rozhledy na místní vrcholy a rozvaliny zaniklých osad.

Cestu začnete na nově opraveném vlakovém nádraží v Merklíně, kde také najdete úvodní informační panel. Vydáte se po žluté turistické trase přes obec směrem ke sjezdovce, na jejím úpatí pak najdete tabuli č. 1. Pokračovat budete přímo podél sjezdovky nahoru do kopce, tam narazíte na tabuli č. 2. Odtud se můžete vydat dvěma směry, rozhodnutí je jen na vás. Ať bude vaše volba jakákoliv, o žádnou zajímavost nepřijdete – stojíte totiž na začátku okružní trasy, která vás sem dovede zpět. Pokud ale chcete zachovat pořadí informačních tabulí, vydejte se doleva.

Značka vás dále zavede na Vlčineckou vyhlídku a do míst bývalé horské osady Kaff (tabule č. 4 a 6, Dolní a Střední Kaff). Nejen zájemce o geologii potěší tzv. Kamenná loď a na samý závěr cesty potkáte působivý Merklínský buk. Dávejte dobrý pozor na značky, trasa většinou nevede po zpevněných cestách a celkem snadno byste mohli přehlédnout odbočení. Od mohutného buku (poední tabule č.8) seběhnete lesem opět nad sjezdovku a stejnou cestou zpátky k nádraží.