Knížecí Pláně
V nadmořské výšce 1024
m, na místě zvaném Schöne Ebene - Pěkná vyhlídka byla z rozhodnutí knížete
Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada. Dostala
jméno Fürstenhut, česká podoba Knížecí Pláně se objevilo až roku
1877.
Podle pověsti navštívil
obec v době vzniku kníže Schwarzenberg. Silný vítr mu odnesl jeho klobouk a ten
se zachytil na větvi vysoké jedle. Místní dřevorubec vylezl na strom a předal
klobouk knížeti. Na památku této události byla nová obec pojmenována Füstenhut
-Knížecí klobouk.
V roce 1824
byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již
59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince,
myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže.
V roce 1850 byla obec
připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat
od roku 1902.
Na místě původního
požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel
svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí
Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně
počet obyvatel klesal.
Poštovní úřad byl v obci
zřízen roce 1913.
Na bojištích 1. světové
války padlo 30 místních můžu a na jejich památku byl v obci v roce 1936
vybudován pomník.
V roce 1930 bylo na
Knížecích Pláních 75 domů, v nich žilo 458 osob, naprostá většina německé
národnosti, Čechů zde žilo pouze devět.
Během druhé světové války
zahynulo na bojištích 46 místních mužů. Na konci války se v jedné z chalup
skrýval velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Po
obsazení Knížecích plání americkou armádou větší část německých obyvatel
uprchla i s majetkem do Německa. Z německých obyvatel zbylo posledních 58.
Pracovali na těžbě a plavení dřeva a doufali, že se vzhledem ke své trvalé
loajalitě k Československu odsunu vyhnou - mýlili se. V roce 1946 byli
odsunuti.
Jako hajný nastupuje Jan
Hrdlička, který až do roku 1949 převáděl u hraničního kamene č. 14 české
občany do Bavorska.
Ještě v roce 1947 žilo
na Knížecích Pláních 57 obyvatel, funguje škola. Vznik zakázaného
hraničního pásma však znamenal definitivní zánik obce.
V roce 1950 je
vimperským knězem Karlem Fořtem v kostele odsloužena poslední bohoslužba.
Kostel svatého Jana Křtitele byl odstřelen roku 1956. Je provedena demolice
fary a hřbitova. Dochází k demolici stavení a zůstává stát jediné stavení
poblíž myslivny, které slouží k ustájení koní a dobytka státních lesů.
Péčí německých rodáků
byl v roce 1992 obnoven hřbitov. Obnoveny byly i základy průčelí kostela, zde
byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a
vztyčen velký kříž.
V současné době
fungující restaurace Hájenka stojí na místě, kde původně stávala hájovna.
Knížecí Pláně spadají
pod obec Borová Lada. Jsou důležitou křižovatkou turistických a
cykloturistických tras.
Poznámka: mladý
vimperský kněz Karel Fořt těsně unikl v roce 1950 státní bezpečnosti a
zachránil se útěkem přes hranice. Po misijním působení v Alžírsku zakotvil v
Německu a stal se významným představitelem českého exilu. Budoval síť
českých center a pomáhal emigrantům. Z vysílání Rádia Svobodná Evropa je znám
jako Otec Karel.
