2019-11-04

Šumava a okolí Železné Rudy

Vyrážíme z nádraží Hamry – Hojsova Stráž. Odtud se rozcházejí turistické cesty do několika směrů. Ta naše je modrá a od nádraží jde společně se zelenou.

Za čím jedeme?
Z nádraží jdeme na rozcestí turistických cest a odtud pokračujeme po asfaltce lesem na konec Hamrů. Po krátkém stoupání docházíme k rozcestí. Tady se značky rozcházejí, zelená míří na Pancířský hřbet a ta naše stoupá prudkým svahem. Les v okolí je smrkový a je vidět, že sem kůrovec ještě nezavítal. Svah končí v zatáčce u silnice do Hojsovy Stráže. Na silnici je dosti silný provoz a tak u křížku značku opouštíme a jdeme lesní cestou západním svahem Milce. Cesta se drží vrstevnice a my hledáme nějakou stezku na hřeben. Jednu sotva znatelnou nacházíme, občas sice mizí v borůvčí, ale po několika minutách jsme na hřebeni. Cesta je opět značená a bezpečně nás provází na vyhlídku. Ta je na vysoké skále, mají tu i lavičky, ale především krásná okna s výhledem na Královský hvozd.
Barvy podzimu si již oblékly některé stromy a výhledy jsou jako podmalované. Je odtud vidět část Jezerní hory, následuje Svaroh, dále o něco nižší Velký Kokrháč a vše končí Velkým Ostrým. Pod ním je z dalšího okna vidět Lovečná a hodně v dálce se modrá pásmo Českého lesa. Taková malá šumavská pohádka. Hluboko pod námi je Úhlavské údolí, které patří k nejhlubším v celém pohoří. Jsme tu skoro půlhodinku a moc se nám odtud nechce. Dáváme si přinesenou kávu a vychutnáváme si pohodu na vyhlídce. Stejnou cestou se vracíme zpět, ale značku asi v polovině hřebene opouštíme a jdeme po hřebeni k jihu. Docházíme k místu, kde bývala vojenská hláska. Po ní zbyly jen základy a model území, které vojáci z hlásky viděli. Mohla to být docela dobrá vojna. Volně lesem scházíme do Hojsovy Stráže.

Hojsova Stráž je místní části města Železné Rudy. První písemná zmínka o osadě je z roku 1614, kdy tady byla osada zmiňována s těžbou železné rudy. Dnes zde žije kolem 130 stálých obyvatel a ves je spojována s turistickým ruchem. Domy vsi jsou soustředěny kolem silnice a několik z nich slouží turistům. Do vsi jsme přišli z vyhlídky přímo k zdejšímu orloji. Byl postaven v nedávné době a je to jak zajímavý tak i hezký objekt. Na jižním konci vsi stojí kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Ten byl postaven mezi roky 1824 až 1826. Před kostelem rostou dvě staré lípy a dva jasany. Přes silnici je hřbitov se zdí. U silnice při zdi hřbitova je pomník padlým. Hezkou budovou je barokní fara z 18. století ve svahu pod kostelem. Ze sakrálních památek lze jmenovat na severní straně vsi ještě kapli archanděla Michaela. Ve středu obce tu mají obchod a jedinou otevřenou restauraci Na Stráži. Od vsi je hezký pohled na hřeben s Můstkem a jeho okolím.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Něco k snědku jsme si dali v restauraci na Stráži. Pivo tady točí z pivovaru Svijany. Nabídku měli docela dobrou, obsluha byla rychlá a velmi pozorná.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Výlet můžeme ohodnotit jedničkou. Pohled na Královský hvozd z této vyhlídky patří k hezkým zážitkům. Nám se tady moc líbilo.

2019-10-26

Pečení chleba na Lenoře








  Pečení chleba v obecní peci


Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde





2019-10-12

Okolí Kovářské - Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště


Octnete-li se na severu Karlovarského kraje, na samotné hranici se spolkovou zemí Sasko, máte možnost prohlédnout si národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Ta patří k největším chráněným územím v Karlovarském kraji a je pátou přírodní rezervací v oblasti. Ochranu si toto území vyžádalo pro dobře zachovanou soustavu horských rašelinišť, nacházejí se zde podmáčené smrčiny a samozřejmě původní rostliny a živočichové.
Co Vás na vrchovištích čeká?
Rašeliniště, vrchoviště a řada jezírek, borovicové a smrkové porosty vytvářejí zajímavý jedinečný a charakteristický vzhled krajiny. Spojuje rezervace Velký močál a Velké jeřábí jezero a zahrnuje také doposud nechráněná rašeliniště v tomto prostoru. Tato místa patří k těm územím, která nebyla zasažena těžbou. Projdete se zde celým vývojem a stádii rašeliniště, kouzelná jsou zvláště četná jezírka, k vidění jsou i vzácné rostliny a živočichové. Na tomto území se nachází i pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínu a celý komplex rolavského zajateckého tábora. V areálu žijí také unikátní hmyzí společenství.
Setkáte se se zajímavými rostlinami i živočichy
Hlavními zástupci místní flory jsou rostliny spjaté s rašeliništi, především mechy jako různé druhy rašeliníku, ploník, brusnice, klikva, vlochyně, suchopýr i vzácná šicha černá. Kapradiny zastupuje například ostřice mokřadní, vzácnými druhy jsou masožravky, rosnatky a blatnice. Ze zvěře zde můžete zahlédnout jelena, srnce, prasata, rejsky a vetší množství ptáků – káňata, křivky, vodouše, lindušky, čírky, tetřevy a tetřívky. Velký význam mají i evropsky významné druhy, především netopýr velký a střevlík Ménétriesův.
Divoká a romantická krajina
Voda je zde všude – kolem Vás i pod Vámi. Státní hranice vede středem rašeliniště, spatříte zde i prastaré borovice, projít se můžete suchopýrem nebo po pohupující se zemi. V každém případě zde spatříte, jak vypadala horská krajina ještě před tím, než na ni začal působit člověk. Vrchoviště, rašeliniště a rozlehlé močály představují zbytky opravdové divočiny.

2019-08-08

Akce na Srní - Srnská Pouť


Obec Srní Vás srdečně zve
na

TRADIČNÍ SRNSKOU POUŤ

Program:


SOBOTA 17. 8. 2019

10.00 hod. -   Hubertská mše u Hauswaldské kaple

 -   odvoz zdarma od požární zbrojnice  (od 8.30 hod.)

11.00 hod. -   slavnostní procesí se sochou Panny Marie


12.00 hod. -   česko-německá poutní mše v kostele  
                          Nejsvětější Trojice

13. 00 hod. -  25. ročník Memoriálu Aloise Riepla       


                  -  soutěž se koná za hasičskou zbrojnicí 

                  -  občerstvení zajištěno


16.00 hod. -   Jimmy ( kovbojské představení )


17.00 hod. -  Harcíři z Rokycan ( šerm )
                        

         10.00 - 17.30 hod. „pro velké i malé“ malování na obličej


17.00 - 01.00 hod. Vám hraje a zpívá  kapela „Štreka“





NEDĚLE 18. 8. 2019      

Program:


13.00 - 18.00 hod. Vám hraje a zpívá

skupina „Allbum“


 
Občerstvení zajištěno od 15.8.2019


TĚŠÍME SE NA VÁS !!


2019-07-30

Přírodní památka Královský hvozd na Šumavě

Znáte historii Šumavského pohraničí? Chcete si odpočinout v krásné krajině a alespoň na chvíli se oprostit od všedních starostí? Zkuste Královský hvozd.

Přírodní památkou byl Královský hvozd vyhlášen v prosinci roku 1991. Nachází se v nadmořské výšce 520 – 1315 m a má rozlohu 2076,62 ha. Leží mezi vrcholem Ostrý a Jezerní horou a tvoří hraniční svorový hřeben v západní části Šumavy. Patří pod Správu NP a CHKO Šumava.

Důvodem ochrany hvozdu jsou skupiny stromů a porostů a přírodních ekosystémů se všemi jejich součástmi, rostlinnými a živočišnými společenstvy.

Královský hvozd představoval v historii daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Za vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a v 16. století prošel kolonizační vlnou. Oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic, kteří měli zvláštní pravomoci.
 
Autor: Marie Bukovinská




2019-07-19

Výlet na Kovářské - Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Octnete-li se na severu Karlovarského kraje, na samotné hranici se spolkovou zemí Sasko, máte možnost prohlédnout si národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Ta patří k největším chráněným územím v Karlovarském kraji a je pátou přírodní rezervací v oblasti. Ochranu si toto území vyžádalo pro dobře zachovanou soustavu horských rašelinišť, nacházejí se zde podmáčené smrčiny a samozřejmě původní rostliny a živočichové.

Co Vás na vrchovištích čeká?

Rašeliniště, vrchoviště a řada jezírek, borovicové a smrkové porosty vytvářejí zajímavý jedinečný a charakteristický vzhled krajiny. Spojuje rezervace Velký močál a Velké jeřábí jezero a zahrnuje také doposud nechráněná rašeliniště v tomto prostoru. Tato místa patří k těm územím, která nebyla zasažena těžbou. Projdete se zde celým vývojem a stádii rašeliniště, kouzelná jsou zvláště četná jezírka, k vidění jsou i vzácné rostliny a živočichové. Na tomto území se nachází i pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínu a celý komplex rolavského zajateckého tábora. V areálu žijí také unikátní hmyzí společenství.

Setkáte se se zajímavými rostlinami i živočichy

Hlavními zástupci místní flory jsou rostliny spjaté s rašeliništi, především mechy jako různé druhy rašeliníku, ploník, brusnice, klikva, vlochyně, suchopýr i vzácná šicha černá. Kapradiny zastupuje například ostřice mokřadní, vzácnými druhy jsou masožravky, rosnatky a blatnice. Ze zvěře zde můžete zahlédnout jelena, srnce, prasata, rejsky a vetší množství ptáků – káňata, křivky, vodouše, lindušky, čírky, tetřevy a tetřívky. Velký význam mají i evropsky významné druhy, především netopýr velký a střevlík Ménétriesův.

Divoká a romantická krajina

Voda je zde všude – kolem Vás i pod Vámi. Státní hranice vede středem rašeliniště, spatříte zde i prastaré borovice, projít se můžete suchopýrem nebo po pohupující se zemi. V každém případě zde spatříte, jak vypadala horská krajina ještě před tím, než na ni začal působit člověk. Vrchoviště, rašeliniště a rozlehlé močály představují zbytky opravdové divočiny.
Autor: Helena Syslová

2019-07-09

Cyklo výlet na Šumavě na Vítkův hrádek

Při cyklovýletu kolem Lipna jsme si vyjeli na Vítkův hrádek. Tato zřícenina středověkého hradu, někdy též zvaná Vítkův kámen, leží ve výšce 1035 m. n. m.

Je to jeden z nejvýše položených hradů v Čechách. Z Ochozů jeho věže je krásný pohled na Lipno i českou a rakouskou část Šumavy.

Foto: Zdenek7

Hrad byl založen Vítkovci ve 13.století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. Byl používán a udržován asi do poloviny 18. století a poté již vyhořelý osiřel. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu. Po 2. světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu sídlila vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou. Zříceninu a zejména věž se podařilo zrenovovat a otevřít veřejnosti v roce 2005. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o 61 schodech, vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna.




2019-06-14

Po stopách Policie Modrava II. – okruh pro cyklist

      Cyklistický okruh vyráží z Kašperských Hor a po cca 23 km se zpět do města vrací. Okruh není příliš náročný a je vhodný zejména pro trekkingová a mtb kola.
     Z kašperskohorského Náměstí počátečním sjezdem do městečka Rejštejn po modrém turistickém značení minete řadu výhledů do okolí i do údolí řeky Otavy. V Rejštejně doporučujeme prohlídku kostela sv. Bartoloměje, scény seriálu Policie Modrava byly natáčeny u budovy pošty a přímo na náměstí, dále pokračujte do Klášterského Mlýna, kolem restaurace Lötz, kde je možné občerstvení.
     Držte se červeného turistického značení přes místní část Radešov, navštivte most přes řeku Otavu a kemp, kde se také natáčel policejní seriál. Pokračujte dále po červeném značení až ke kostelíčku na Mouřenci, v jehož okolí natáčení také probíhalo. Neopomeňte si prohlédnout hřbitov i s kostnicí. Dále sjedete po silničce do osady Rajsko, zde pokračujte vlevo po silnici do Dlouhé Vsi. Hned na začátku obce uvidíte dlouhoveskou pilu, projeďte obcí, a v polovině obce se dejte vpravo na Bohdašice, po stoupání se vám naskytnou krásné výhledy na údolí Otavy a kostel sv. Mořice nad Annínem. Z Bohdašic sjedete dolů přes most, po cca 100 m se napojíte na žluté turistické značení vpravo, projedete spojnicí na hlavní silnici. Zde budete pokračovat vlevo do Annína, můžete se však zajet podívat 50 m vpravo k bývalému lomu, kde se také seriál natáčel a za autobusovou zastávkou bývá občas možnost navštívit Muzeum lehkého opevnění.

     Po krátké zajížďce pokračujte po silnici směr K. Hory k mostu – zde vpravo na zelený most uvidíte chaloupku, kde „Policie Modrava“ také působila. Můžete si projet tam a zpět celou vesničku Annín, určitě neminete Annínské sádky, kterým se filmování taktéž nevyhlo, na konci Annína filmaři měli také svoji lokalitu. Navštívit zde můžete brusírnu skla s novou expozicí. Dále pokračujte zpět na most a po trase na Kašperské Hory. Po cca 1 km sjeďte z hlavní silnice na lesní cestu vlevo, až dojedete do osady Opolenec. Na Opolenci se nacházejí krásné roubené chaloupky a dvě malebné kapličky. Odtud projedete do vesničky Tuškov, zde vpravo a za pár km skrze kaštanovou alej se vrátíte zpět do Kašperských Hor.

Náročnost:
Střední

Délka:
25.31km

Celkové stoupání:
655.00m

Celkové klesání:
656.40m

2019-06-02

Turistický pěší okruh po stopách Policie Modrava I

       Turistický okruh po stopách Policie Modrava vychází z Kašperských Hor a opět se zpět do města vrací. Procházkou malebným Amáliným údolím zhlédnete vstupy do několika štol, ve kterých se od 14. století těžila zlatá ruda. Cestou minete seismickou stanici založenou v roce 1961 – jedna z nejcitlivějších světových stanic, která je umístěná v zlatonosné štole Kristýna z r. 1802 hluboko ve skále v údolí Zlatého potoka. Krásné výhledy na hrad Kašperk a do šumavského okolí uvidíte jak před osadou Lídlovy Dvory, tak u Ranche na Vogelsangu, který je prvním místem, kde se natáčel seriál Policie Modrava, dalším filmovým místem je osada Malý Kozí Hřbet, která po trase následuje, a také Pila Červená, která posloužila svými objekty při natáčení jednoho z dílů taktéž. 

      Trasa začíná v Kašperských Horách, vychází se z náměstí po symbolu Naučné stezky cestou zlatokopů do Amálina údolí, vlevo proti proudu Zlatého potoka až k silnici u seismické stanice, zde vpravo po silnici ke kapličce u osady Červená (zde soukromý chov bizonů – nekrmit, nehladit, divoká a nebezpečná zvířata), od kapličky polní cestou k osadě Lídlovy Dvory odtud lehce zarostlou lesní cestou na silnici vpravo po červené turistické značce k rozcestí, u zastávky bus vlevo směr Podlesí (Vogelsang), odtud polní cestou na Malý Kozí hřbet, zde zelené turistické značení dolů směr K. Hory a na silnici odbočit vpravo na Pilu Červená poté pokračovat po silnici stejným směrem dojdete opět o zastávce BUS u odbočky na Podlesí, ještě 500 m proti směru původní trasy k rozcestí se napojíte na červené turistické značení přes Kaisrův Dvůr a po této značce až do Kašperských Hor

Náročnost:
Střední

Délka:
19.32km

Celkové stoupání:
775.50m

Celkové klesání:
691.20m

2019-05-20

Výlet poblíž Kovářské - Rozhledna Plešivec u Abert




Vydejte se na kopec Plešivec a vystoupejte po schodech až na vrchol zdejší rozhledny! Odměnou vám bude čarokrásný výhled na Krušné hory či Slavkovský les!

Na kopci Plešivec, asi 3 km směrem na jihovýchod od Abertam, se nachází zděná rozhledna. Od Karlových Varů je vzdálená asi 25 km směrem na sever a je položena v nadmořské výšce 1028 metrů. Turistům se oficiálně otevřela 4.srpna 1895.

Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 16 metrů nad zemí a vede na ni celkem 66 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytne pohled na Slavkovský les, Krušné hory a Domovské hory.

Z Abertam se k rozhledně dostanete snadno po zelené turistické značce. Tato cesta je dlouhá asi 3 km a vede dál do Merklína.Další turistická značka, spojující Jáchymov a Pstruží, je označena modře a také vás na Plešivec dovede. Pokud sem vyrazíte autem, je možné se dostat až přímo k rozhledně, a to po silnici vedoucí z Abertam na Boží Dar. Odbočka na Plešivec je dobře značená.

Rozhledna je otevřena celoročně mezi 10. a 20. hodinou. Rozhledna je spojena s turistickou chatou a na věž se chodí právě z jídelny hotelu. Vchod na rozhlednu najdete naproti baru.

Rozhledna na Plešivci je spojena s horským hotelem, který byl postaven již roku 1895. Za jejím vznikem stál Spolek přátel přírody, který byl založen roku 1889. Cílem členů tohoto spolku bylo založit na kopci Plešivec chatu s rozhlednou. Za tímto účelem byla dokonce uspořádána veřejná sbírka. Návštěvníci všech hostinců mohli přispět finančním darem do kasičky, která byla umístěna nejen tam, ale i v jiných budovách.
Pozemek, na kterém chata s rozhlednou stojí, byla zakoupena občany Abertam. Na podzim roku 1894 se do Abertam dovezl materiál na stavbu rozhledny a během zimy byl na kopec dopravován pomocí volů. Položení základního kamene se uskutečnilo 14. dubna 1895. Stavbu, která byla dokončena již za čtyři měsíce, tehdy projektoval Johann Glaser.
Dominantu tehdejší stavby tvořila vyhlídková věž o celkové výšce 16 metrů, postavená ze žulových kamenů. Na rozhlednu navazovala malá zděná chata.
Celý objekt postupem let prošel několika úpravami a rozšířením. První se uskutečnila roku 1908, další pak v roce 1926 a potom roku 1939. Po poslední úpravě se z původní malé chaty stal velký horský hotel, ve kterém se rozhledna, která mu doposud dominovala, takřka ztrácí.
Rozsáhlá rekonstrukce areálu se uskutečnila v letech 1992-94. U objektu bylo zřízeno parkoviště a změnila se také celková podoba věže. Původní nejvyšší dřevěnou částí totiž do rozhledny zatékalo, a proto byla snesena. Místo ní byla věž opatřena zděnou krytou vyhlídkou s ocelovým zábradlím. Nad ní se pak navíc klene nástavba, na níž byly umístěny antény.
Roku 2010 byla na vrchu Plešivec zřízena ještě dvě lanová centra.
Objekt je pro návštěvníky otevřen celoročně.


Autor: Andrea Štyndlová

2019-05-06

Téme na výlet - Klášter Vyšší Brod


Přibližně 30 km na jih od Českého Krumlova je položen klášter Vyšší Brod, zasazený do romantické krajiny jen nedaleko od českých hranic s Rakouskem. K jeho založení se váže pověst, týkající se Voka z Rožmberka, jenž Vyšší Brod jednou navštívil kvůli vykonání pobožnosti v kapli, stojící přibližně na místě současného kostela sv. Anny. V momentě, kdy se brodil Vltavou ho však strhl proud, začal se topit a v těžkých chvílích slíbil stavbu kláštera ve Vyšším Brodě coby dík za záchranu svého života. Vok z Rožmberka nehodu přežil a klášter skutečně postavil.

Založen byl v roce 1259, měl sloužit cisterciákům, kteří v klášteře žijí dodnes, starají se o jeho chod a rekonstrukce. Klášter je v současné době přístupný veřejnosti a vidět lze klášterní kostel, knihovnu, obrazárnu či kapitulní síň a další prostory, například budovu opatství, která je v současné době sídlem Poštovního muzea. Zvláštností je, že návštěvníky kláštera provází samotní mniši.
Mezi nejvzácnější umělecké artefakty kláštera se řadí Závišův kříž a Vyšebrodská madona. Vzácná je také klášterní knihovna, která se se sedmdesáti tisíci svazky řadí mezi třetí největší knihovnu v České republice.
Klášter Vyšší Brod je turisticky velmi vyhledávaným místem samozřejmě především pro svou architektonickou, kulturní i historickou hodnotu a bezesporu také díky výhodné poloze poblíž vodní nádrže Lipno.

2019-04-28

Výlet na Vysoký kámen v Krušných horách



Přírodní památka

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

Vysoký kámen je i vyhlídka


Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky


Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

Vysoký kámen turisty přitahuje


I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

2019-04-02

Námět na výlet - Modravské slatě

Přírodní památka


Budete-li pátrat po pramenech mnohých potoků na Šumavě, zjistíte, že pramení v oblasti nejrozsáhlejšího komplexu vrchovištních rašelinišť nazývaných Modravské slatě. Tato lokalita leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, není z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupná. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid. Útočiště zde našly i vzácné rostliny, například některé vzácné rašeliníky, vranec jedlový a další unikáty rostlinné říše.

Slatě jsou složeny z menších rašelinišť


18 hektarů plochy Modravských slatí je složeno z několika menších rašelinišť, kterým se můžete obdivovat pouze z dálky, ovšem i pohled na jejich pláně rozhodně stojí za to. Najdete je na lesnaté rovině podél hranice se SRN, často nesou jména potoků nebo říček, které v nich pramení. Rokytská slať, Blatenská slať, Šárecká slať, Novohuťské močály, Roklanská slať a Mlynářská slať jsou vzácným unikátem, proto je oblast přísně chráněna a veřejnost sem nemá přístup.

Co tedy můžete navštívit


Jistě Vás nezklame návštěva malého vrchoviště Tříjezerní slať. Podmáčený smrkový porost, klečovina a jezírka tvoří charakteristický vzhled horského vrchoviště. Tříjezerní slatí vede naučná stezka, která funguje již od roku 1979. Při vstupu si důkladně prohlédněte informační tabuli a vydejte se po prkenných nebo kulatinových cestách na pilotech do srdce rašeliniště. Pokud by bylo nepříznivé počasí, je tady vybudován malý přístřešek. Zde si můžete odpočinout a pak se pohodlně věnovat samotné prohlídce.

Tříjezerní slať reprezentuje rašeliniště


Tříjezerní slať leží na okraji největšího komplexu slatí na Šumavě, Modravských slatí, které patří k mokřadům mezinárodního významu. Využijte i Vy tuto ideální možnost procházky slatí a seznamte se s tím, jak vlastně rašeliniště vypadá. Projděte si jednotlivé zóny a obdivujte jezírka i vegetaci a udělejte si konkrétní představu o tom, co to vlastně slať je.

Autor: Helena Syslová

2019-03-27

Výlet v okolí Kovářské - Prunéřovské údolí



Přírodní památka

Nádherný potok v skalnatém a poměrně hlubokém údolí, pstruzi, vzácné staré smrky, vodopád, nádherná krajina pro příznivce fotografování – to je přírodní památka Prunéřovské údolí. Do údolí se můžete vydat pěšky nebo na kole a celý výlet je možno spojit s osvěžením na koupališti nebo výstupem na hrad Hasištejn. Návštěvu neodkládejte, vzhledem k výstavbě větrných elektráren a možnému budování přehradní nádrže hrozí tomuto údolí zatopení.

Málo známá přírodní památka


Toto údolí byste ve starších  turistických průvodcích těžko hledali. Neznají ho ani někteří obyvatelé nejbližšího většího města, Chomutova. Je to škoda, protože Prunéřovské údolí je nádherné, přitažlivé i romantické. Proto se nedejte odradit a vyrazte na výlet. Procházka skalnatým údolím Prunéřovského potoka, přes různé můstky a kolem peřejí, ve kterých je možno vidět hbité pstruhy, je jistě jedinečným zážitkem.

V údolí se skrývá skvostný vodopád


Velkou, i když ne příliš známou vzácností je 8 metrů vysoký vodopád pojmenovaný Kýšický. Tento vodopád není pro turisty označen a nevede k němu žádná lávka, objevit ho můžete jedině tak, že přebrodíte potok nebo ho přejdete po kmeni padlého stromu a zahnete za skalní ostroh. Nejkrásnější je tento vodopád v období, kdy je hodně vody – po velkých deštích nebo při jarním tání, o to horší je však k němu přístup. V zimě se z vodopádu stává ledopád, dá se na něj vylézt až nahoru, což ovšem vyžaduje dobrou fyzičku.

Staré šachty a smrky ztepilé


Při procházce údolím potoka můžete vidět pozůstatky důlní činnosti. Nejvýraznější jsou zazděné vchody do šachet, jejichž stáří můžete obdivovat – jsou ze 13. až 18. století. Některé štoly nají okýnka pro vlety a výlety netopýrů. Lesní pěšina prochází i kolem zaniklých domů a zbytků budovy mlýna se zbytky kamenných náhonů. V samotném údolí se setkáte s nádhernou skupinou památných stromů, smrků ztepilých. Zděná kamenná cesta vede nahoru k hradu Hasištejn.


Autor: Helena Syslová


2019-03-15

Typ na výlet na Šumavě - kopec Ostrý



Osser - tak zní německý název šumavské hory Ostrý, ale protože se jedná o dvouvrcholový suk se specifickou siluetou, vysloužil si tento vrchol také přezdívku "Prsa Matky Boží". Tvoří ho Velký Ostrý s nadmořskou výškou 1293 metrů a Malý Ostrý (1266 m.n.m.). Leží však v oblasti hranic s Německem a nejvyšší vrchol se nachází asi 15 metrů od státní hranice, a proto nejvyšší bod českého území sahá jen do výšky 1280 metrů n.m.

Šumava sama o sobě nemá příliš mnoho majestátních vrcholů, naopak ji charakterizují spíše protáhlé hřbety, nicméně právě Ostrý je často označován za nejkrásnější ze všech Šumavských kopců. Nejpoutavější cesta na vrchol Ostrý vede ve směru od Domažlic nebo Klatov. Jedná se o malebnou oblast údolí Úhlavy.

Vrchol Ostrého slibuje krásný výhled na Velký Javor, nejvyšší šumavskou horu, a dokonce i na Alpy, je-li příznivá viditelnost. Vrcholové partie tohoto kopce se staly inspirativními pro umělce Carla Marii von Webera, který právě zde načerpal inspiraci k sepsání své známé opery.

V blízkosti Ostrého stojí jistě za návštěvu nedaleké Čertovo a Černé jezero, Bílá strž se 13 m vysokým vodopádem nebo tunel pod Špičákem, nejdelší železniční tunel na území České republiky.

Údajně na samotném vrcholu Ostrého kdysi stával hrad čtvercového půdorysu o straně 30 metrů. Archeologické nálezy ukázaly, že byl vystavěn někdy ve 13. století, ale patrně už v 16. století byl označován jako zřícenina a do dnešní doby se z něj dochovalo jen torzo zdiva.

2019-02-25

Zajímavé místo cestou na Srní - Kostel sv. Vintíře Dobrá Voda u Hartmanic


Jihočeský kraj a zvláště Šumava má spoustu specifik a můžete zde vidět a zažít mnoho jedinečných věcí. Jednou ze zvláštností a dokonce světovým unikátem je kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic se svým skleněným oltářem. Je to jediný kostel na světě zasvěcený tomuto světci. Německý hrabě Gunther – česky Vintíř, žil na přelomu 10. -11. století. Ve svých 45 letech se stal řeholníkem řádu benediktinů a později žil v poustevně na šumavském vrchu Březník. Byl významným misionářem a diplomatem své doby.
Barokní kostel dal postavit v roce 1734 baron František Karel Villani. Najdete ho mezi Sušicí a Kašperskými Horami a jeho skleněný oltář nemá ve světě obdoby. Váží 5 tun, je 4,5 m široký a přes 3 m vysoký. Z tak zvaného lesního skla, které svou barvou evokuje barvu rašeliništních šumavských potoků, je také křížová cesta, socha sv. Vintíře, pultík na čtení (ambon) a betlém. Autorem tohoto úžasného projektu je výtvarnice a sklářka Vladěna Tesařová z Dobré Vody.
Kostel, na jehož místě stávala dřevěná kaple, byl spolu se studánkou významným poutním místem. Scházeli se zde věřící z českého i bavorského pohraničí. Stejně významným místem se stal i Vintířův hrob v Břevnově. Historik Balbín zmiňuje, že se zde událo na třista zázračných uzdravení.
V době socialismu byl kostel, stejně jako většina církevních staveb stojících v pohraničním pásmu, degradován na stáje a vojenské skladiště. V dnešní době slouží opět věřícím z obou stan hranice. V blízkosti kostela najdete i muzeum dr. Šimona Adlera, židovského rabína, kde jsou v prodeji i vstupenky na prohlídku kostelního interiéru.
V okolí nese Vintířovo jméno i kaplička na Březníku a skála na jeho vrcholu, nebo Vintířova stezka vedoucí z Niederalteichu do Blatné, která spojuje sakrální stavby jižních Čech.
Jste-li milovníky Šumavy a jejích památek, jistě znáte knihu Šumava – příroda, historie, život, odkud můžete čerpat informace nejen o Dobré Vodě, ale i náměty na jiná zajímavá zastavení v tomto krásném kraji.

2019-02-14

Krušné hory na běžkách

Z Komáří hůrky na Cínovec



Projeďte se projet po nejoblíbenější běžkařské trase v Krušných horách. K přednostem krušnohorské magistrály patří strojově udržované cesty a malebná krajina okolo. Jedná se o nenáročnou trasu s malým převýšením.
Výchozím bodem naší trasy je parkoviště u rozcestí Komáří vížka - parkoviště. Za pěkného počasí se z vrcholu Komáří hůrky nabízí vynikající kruhový rozhled na Krušné hory, České středohoří, Lužické i Jizerské hory. Na vrchol kopce vede nejdelší lanovka v Česku. Výstupní stanice je na vrcholu Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel s vyhlídkovou restaurací.

Jakmile se dosyta vynadíváte okolo nazujte běžky a vyražte ve stopě po červené značce k rozcestníku Pod Komáří hůrkou. Tady odbočte vlevo na žlutou značku směr „Pod Loupežníkem" která je zároveň cyklotrasou č. 3010 směr „Cínovec hotel Pomezí" (modrá turistická značka). Celá trasa zatím vedla po rovině, nyní přichází nařadu mírné klesání okolo rozcestí Myslivna pod sedmi štíty a dále po Sedmihůrské cestě. Odtud odbočte vpravo (mírné stoupání) a po zhruba 1 km se dostanete na Krušnohorskou magistrálu. Odbočte vlevo a asi po 0,5 km mírného klesání přijedete do Cínovce k Hotelu Pomezí. Zpět ke Komáří vížce se můžete vrátit po vzorně udržované Krušnohorské magistrále (červená značka). Na 8,5 km střídavého mírného stoupání a klesání projedete kolem Cínoveckého hřbetu a Lysé hory až k rozcestí Pod Komáří hůrkou. Magistrála vede na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Park je domovem pro 31 druhů ptáků, kteří jsou zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů a 23 zvlášť chráněných druhů rostlin. Celá nenáročná trasa měří 17 km a zvládnou ji i začátečníci.