2019-05-20

Výlet poblíž Kovářské - Rozhledna Plešivec u Abert




Vydejte se na kopec Plešivec a vystoupejte po schodech až na vrchol zdejší rozhledny! Odměnou vám bude čarokrásný výhled na Krušné hory či Slavkovský les!

Na kopci Plešivec, asi 3 km směrem na jihovýchod od Abertam, se nachází zděná rozhledna. Od Karlových Varů je vzdálená asi 25 km směrem na sever a je položena v nadmořské výšce 1028 metrů. Turistům se oficiálně otevřela 4.srpna 1895.

Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 16 metrů nad zemí a vede na ni celkem 66 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytne pohled na Slavkovský les, Krušné hory a Domovské hory.

Z Abertam se k rozhledně dostanete snadno po zelené turistické značce. Tato cesta je dlouhá asi 3 km a vede dál do Merklína.Další turistická značka, spojující Jáchymov a Pstruží, je označena modře a také vás na Plešivec dovede. Pokud sem vyrazíte autem, je možné se dostat až přímo k rozhledně, a to po silnici vedoucí z Abertam na Boží Dar. Odbočka na Plešivec je dobře značená.

Rozhledna je otevřena celoročně mezi 10. a 20. hodinou. Rozhledna je spojena s turistickou chatou a na věž se chodí právě z jídelny hotelu. Vchod na rozhlednu najdete naproti baru.

Rozhledna na Plešivci je spojena s horským hotelem, který byl postaven již roku 1895. Za jejím vznikem stál Spolek přátel přírody, který byl založen roku 1889. Cílem členů tohoto spolku bylo založit na kopci Plešivec chatu s rozhlednou. Za tímto účelem byla dokonce uspořádána veřejná sbírka. Návštěvníci všech hostinců mohli přispět finančním darem do kasičky, která byla umístěna nejen tam, ale i v jiných budovách.
Pozemek, na kterém chata s rozhlednou stojí, byla zakoupena občany Abertam. Na podzim roku 1894 se do Abertam dovezl materiál na stavbu rozhledny a během zimy byl na kopec dopravován pomocí volů. Položení základního kamene se uskutečnilo 14. dubna 1895. Stavbu, která byla dokončena již za čtyři měsíce, tehdy projektoval Johann Glaser.
Dominantu tehdejší stavby tvořila vyhlídková věž o celkové výšce 16 metrů, postavená ze žulových kamenů. Na rozhlednu navazovala malá zděná chata.
Celý objekt postupem let prošel několika úpravami a rozšířením. První se uskutečnila roku 1908, další pak v roce 1926 a potom roku 1939. Po poslední úpravě se z původní malé chaty stal velký horský hotel, ve kterém se rozhledna, která mu doposud dominovala, takřka ztrácí.
Rozsáhlá rekonstrukce areálu se uskutečnila v letech 1992-94. U objektu bylo zřízeno parkoviště a změnila se také celková podoba věže. Původní nejvyšší dřevěnou částí totiž do rozhledny zatékalo, a proto byla snesena. Místo ní byla věž opatřena zděnou krytou vyhlídkou s ocelovým zábradlím. Nad ní se pak navíc klene nástavba, na níž byly umístěny antény.
Roku 2010 byla na vrchu Plešivec zřízena ještě dvě lanová centra.
Objekt je pro návštěvníky otevřen celoročně.


Autor: Andrea Štyndlová

2019-05-06

Téme na výlet - Klášter Vyšší Brod


Přibližně 30 km na jih od Českého Krumlova je položen klášter Vyšší Brod, zasazený do romantické krajiny jen nedaleko od českých hranic s Rakouskem. K jeho založení se váže pověst, týkající se Voka z Rožmberka, jenž Vyšší Brod jednou navštívil kvůli vykonání pobožnosti v kapli, stojící přibližně na místě současného kostela sv. Anny. V momentě, kdy se brodil Vltavou ho však strhl proud, začal se topit a v těžkých chvílích slíbil stavbu kláštera ve Vyšším Brodě coby dík za záchranu svého života. Vok z Rožmberka nehodu přežil a klášter skutečně postavil.

Založen byl v roce 1259, měl sloužit cisterciákům, kteří v klášteře žijí dodnes, starají se o jeho chod a rekonstrukce. Klášter je v současné době přístupný veřejnosti a vidět lze klášterní kostel, knihovnu, obrazárnu či kapitulní síň a další prostory, například budovu opatství, která je v současné době sídlem Poštovního muzea. Zvláštností je, že návštěvníky kláštera provází samotní mniši.
Mezi nejvzácnější umělecké artefakty kláštera se řadí Závišův kříž a Vyšebrodská madona. Vzácná je také klášterní knihovna, která se se sedmdesáti tisíci svazky řadí mezi třetí největší knihovnu v České republice.
Klášter Vyšší Brod je turisticky velmi vyhledávaným místem samozřejmě především pro svou architektonickou, kulturní i historickou hodnotu a bezesporu také díky výhodné poloze poblíž vodní nádrže Lipno.

2019-04-28

Výlet na Vysoký kámen v Krušných horách



Přírodní památka

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

Vysoký kámen je i vyhlídka


Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky


Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

Vysoký kámen turisty přitahuje


I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

2019-04-22

Pečení chleba na Lenoře


  Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.
Od 9 do 13 hodin
Fotogalerie na www.lenora.cz
Video z pečení zde



2019-04-02

Námět na výlet - Modravské slatě

Přírodní památka


Budete-li pátrat po pramenech mnohých potoků na Šumavě, zjistíte, že pramení v oblasti nejrozsáhlejšího komplexu vrchovištních rašelinišť nazývaných Modravské slatě. Tato lokalita leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, není z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupná. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid. Útočiště zde našly i vzácné rostliny, například některé vzácné rašeliníky, vranec jedlový a další unikáty rostlinné říše.

Slatě jsou složeny z menších rašelinišť


18 hektarů plochy Modravských slatí je složeno z několika menších rašelinišť, kterým se můžete obdivovat pouze z dálky, ovšem i pohled na jejich pláně rozhodně stojí za to. Najdete je na lesnaté rovině podél hranice se SRN, často nesou jména potoků nebo říček, které v nich pramení. Rokytská slať, Blatenská slať, Šárecká slať, Novohuťské močály, Roklanská slať a Mlynářská slať jsou vzácným unikátem, proto je oblast přísně chráněna a veřejnost sem nemá přístup.

Co tedy můžete navštívit


Jistě Vás nezklame návštěva malého vrchoviště Tříjezerní slať. Podmáčený smrkový porost, klečovina a jezírka tvoří charakteristický vzhled horského vrchoviště. Tříjezerní slatí vede naučná stezka, která funguje již od roku 1979. Při vstupu si důkladně prohlédněte informační tabuli a vydejte se po prkenných nebo kulatinových cestách na pilotech do srdce rašeliniště. Pokud by bylo nepříznivé počasí, je tady vybudován malý přístřešek. Zde si můžete odpočinout a pak se pohodlně věnovat samotné prohlídce.

Tříjezerní slať reprezentuje rašeliniště


Tříjezerní slať leží na okraji největšího komplexu slatí na Šumavě, Modravských slatí, které patří k mokřadům mezinárodního významu. Využijte i Vy tuto ideální možnost procházky slatí a seznamte se s tím, jak vlastně rašeliniště vypadá. Projděte si jednotlivé zóny a obdivujte jezírka i vegetaci a udělejte si konkrétní představu o tom, co to vlastně slať je.

Autor: Helena Syslová

2019-03-27

Výlet v okolí Kovářské - Prunéřovské údolí



Přírodní památka

Nádherný potok v skalnatém a poměrně hlubokém údolí, pstruzi, vzácné staré smrky, vodopád, nádherná krajina pro příznivce fotografování – to je přírodní památka Prunéřovské údolí. Do údolí se můžete vydat pěšky nebo na kole a celý výlet je možno spojit s osvěžením na koupališti nebo výstupem na hrad Hasištejn. Návštěvu neodkládejte, vzhledem k výstavbě větrných elektráren a možnému budování přehradní nádrže hrozí tomuto údolí zatopení.

Málo známá přírodní památka


Toto údolí byste ve starších  turistických průvodcích těžko hledali. Neznají ho ani někteří obyvatelé nejbližšího většího města, Chomutova. Je to škoda, protože Prunéřovské údolí je nádherné, přitažlivé i romantické. Proto se nedejte odradit a vyrazte na výlet. Procházka skalnatým údolím Prunéřovského potoka, přes různé můstky a kolem peřejí, ve kterých je možno vidět hbité pstruhy, je jistě jedinečným zážitkem.

V údolí se skrývá skvostný vodopád


Velkou, i když ne příliš známou vzácností je 8 metrů vysoký vodopád pojmenovaný Kýšický. Tento vodopád není pro turisty označen a nevede k němu žádná lávka, objevit ho můžete jedině tak, že přebrodíte potok nebo ho přejdete po kmeni padlého stromu a zahnete za skalní ostroh. Nejkrásnější je tento vodopád v období, kdy je hodně vody – po velkých deštích nebo při jarním tání, o to horší je však k němu přístup. V zimě se z vodopádu stává ledopád, dá se na něj vylézt až nahoru, což ovšem vyžaduje dobrou fyzičku.

Staré šachty a smrky ztepilé


Při procházce údolím potoka můžete vidět pozůstatky důlní činnosti. Nejvýraznější jsou zazděné vchody do šachet, jejichž stáří můžete obdivovat – jsou ze 13. až 18. století. Některé štoly nají okýnka pro vlety a výlety netopýrů. Lesní pěšina prochází i kolem zaniklých domů a zbytků budovy mlýna se zbytky kamenných náhonů. V samotném údolí se setkáte s nádhernou skupinou památných stromů, smrků ztepilých. Zděná kamenná cesta vede nahoru k hradu Hasištejn.


Autor: Helena Syslová


2019-03-15

Typ na výlet na Šumavě - kopec Ostrý



Osser - tak zní německý název šumavské hory Ostrý, ale protože se jedná o dvouvrcholový suk se specifickou siluetou, vysloužil si tento vrchol také přezdívku "Prsa Matky Boží". Tvoří ho Velký Ostrý s nadmořskou výškou 1293 metrů a Malý Ostrý (1266 m.n.m.). Leží však v oblasti hranic s Německem a nejvyšší vrchol se nachází asi 15 metrů od státní hranice, a proto nejvyšší bod českého území sahá jen do výšky 1280 metrů n.m.

Šumava sama o sobě nemá příliš mnoho majestátních vrcholů, naopak ji charakterizují spíše protáhlé hřbety, nicméně právě Ostrý je často označován za nejkrásnější ze všech Šumavských kopců. Nejpoutavější cesta na vrchol Ostrý vede ve směru od Domažlic nebo Klatov. Jedná se o malebnou oblast údolí Úhlavy.

Vrchol Ostrého slibuje krásný výhled na Velký Javor, nejvyšší šumavskou horu, a dokonce i na Alpy, je-li příznivá viditelnost. Vrcholové partie tohoto kopce se staly inspirativními pro umělce Carla Marii von Webera, který právě zde načerpal inspiraci k sepsání své známé opery.

V blízkosti Ostrého stojí jistě za návštěvu nedaleké Čertovo a Černé jezero, Bílá strž se 13 m vysokým vodopádem nebo tunel pod Špičákem, nejdelší železniční tunel na území České republiky.

Údajně na samotném vrcholu Ostrého kdysi stával hrad čtvercového půdorysu o straně 30 metrů. Archeologické nálezy ukázaly, že byl vystavěn někdy ve 13. století, ale patrně už v 16. století byl označován jako zřícenina a do dnešní doby se z něj dochovalo jen torzo zdiva.

2019-02-25

Zajímavé místo cestou na Srní - Kostel sv. Vintíře Dobrá Voda u Hartmanic


Jihočeský kraj a zvláště Šumava má spoustu specifik a můžete zde vidět a zažít mnoho jedinečných věcí. Jednou ze zvláštností a dokonce světovým unikátem je kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic se svým skleněným oltářem. Je to jediný kostel na světě zasvěcený tomuto světci. Německý hrabě Gunther – česky Vintíř, žil na přelomu 10. -11. století. Ve svých 45 letech se stal řeholníkem řádu benediktinů a později žil v poustevně na šumavském vrchu Březník. Byl významným misionářem a diplomatem své doby.
Barokní kostel dal postavit v roce 1734 baron František Karel Villani. Najdete ho mezi Sušicí a Kašperskými Horami a jeho skleněný oltář nemá ve světě obdoby. Váží 5 tun, je 4,5 m široký a přes 3 m vysoký. Z tak zvaného lesního skla, které svou barvou evokuje barvu rašeliništních šumavských potoků, je také křížová cesta, socha sv. Vintíře, pultík na čtení (ambon) a betlém. Autorem tohoto úžasného projektu je výtvarnice a sklářka Vladěna Tesařová z Dobré Vody.
Kostel, na jehož místě stávala dřevěná kaple, byl spolu se studánkou významným poutním místem. Scházeli se zde věřící z českého i bavorského pohraničí. Stejně významným místem se stal i Vintířův hrob v Břevnově. Historik Balbín zmiňuje, že se zde událo na třista zázračných uzdravení.
V době socialismu byl kostel, stejně jako většina církevních staveb stojících v pohraničním pásmu, degradován na stáje a vojenské skladiště. V dnešní době slouží opět věřícím z obou stan hranice. V blízkosti kostela najdete i muzeum dr. Šimona Adlera, židovského rabína, kde jsou v prodeji i vstupenky na prohlídku kostelního interiéru.
V okolí nese Vintířovo jméno i kaplička na Březníku a skála na jeho vrcholu, nebo Vintířova stezka vedoucí z Niederalteichu do Blatné, která spojuje sakrální stavby jižních Čech.
Jste-li milovníky Šumavy a jejích památek, jistě znáte knihu Šumava – příroda, historie, život, odkud můžete čerpat informace nejen o Dobré Vodě, ale i náměty na jiná zajímavá zastavení v tomto krásném kraji.

2019-02-14

Krušné hory na běžkách

Z Komáří hůrky na Cínovec



Projeďte se projet po nejoblíbenější běžkařské trase v Krušných horách. K přednostem krušnohorské magistrály patří strojově udržované cesty a malebná krajina okolo. Jedná se o nenáročnou trasu s malým převýšením.
Výchozím bodem naší trasy je parkoviště u rozcestí Komáří vížka - parkoviště. Za pěkného počasí se z vrcholu Komáří hůrky nabízí vynikající kruhový rozhled na Krušné hory, České středohoří, Lužické i Jizerské hory. Na vrchol kopce vede nejdelší lanovka v Česku. Výstupní stanice je na vrcholu Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel s vyhlídkovou restaurací.

Jakmile se dosyta vynadíváte okolo nazujte běžky a vyražte ve stopě po červené značce k rozcestníku Pod Komáří hůrkou. Tady odbočte vlevo na žlutou značku směr „Pod Loupežníkem" která je zároveň cyklotrasou č. 3010 směr „Cínovec hotel Pomezí" (modrá turistická značka). Celá trasa zatím vedla po rovině, nyní přichází nařadu mírné klesání okolo rozcestí Myslivna pod sedmi štíty a dále po Sedmihůrské cestě. Odtud odbočte vpravo (mírné stoupání) a po zhruba 1 km se dostanete na Krušnohorskou magistrálu. Odbočte vlevo a asi po 0,5 km mírného klesání přijedete do Cínovce k Hotelu Pomezí. Zpět ke Komáří vížce se můžete vrátit po vzorně udržované Krušnohorské magistrále (červená značka). Na 8,5 km střídavého mírného stoupání a klesání projedete kolem Cínoveckého hřbetu a Lysé hory až k rozcestí Pod Komáří hůrkou. Magistrála vede na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Park je domovem pro 31 druhů ptáků, kteří jsou zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů a 23 zvlášť chráněných druhů rostlin. Celá nenáročná trasa měří 17 km a zvládnou ji i začátečníci.

2019-01-31

Skiareál Klínovec - novinky sezona 2018/2019

Skiareál Klínovec je největší a nejmodernější lyžařské středisko Krušných hor. Spolu s německým areálem Fichtelberg vytváří InterSkiregion Fichtelberg-Klínovec který lyžařům nabízí 47 km sjezdovek od jeden a půldenní permanentky. Nově došlo k propojení Klínovce s Neklidem a Božím Darem
Na Klínovci najdete 4 sedačkové lanovky a 6 lyžařských vleků. K dispozici je U rampa i snowpark s mnoha skoky a překážkami a také 30 km upravovaných běžeckých tratí. Lyžařské tratě všech druhů obtížnosti jsou pravidelně upravovány. Středisko nabízí sněhovou garanci modernizovaným systémem umělého zasněžování, které je plně automatizováno.
Výhodný je také on-line prodej skipasů přes webové stránky, díky němuž není nutné při koupi skipasu trávit dlouhé minuty u pokladen. Nově si můžete v on-line obchodě dobít i sezonní skipas.
 
Klínovec JIH
Na sjezdovce Jáchymovská jezdí lanovka s oranžovou krycí bublinou, v nové části areálu na jižní straně byla také zbudována sjezdovka, která je na české poměry velmi unikátní svými parametry - nová jáchymovská sjezdovka měří totiž na délku 3 km, její šířka je až 100 m a převýšení 500 m.

Na jižní straně Klínovce najdete zázemí pro všechny lyžaře zahrnující občerstvení, ApresSki bar, lyžařskou školu a půjčovnu vybavení a také výukové centrum s pojízdným pásem pro nejmenší lyžaře. Díky výstavbě areálu Klínovec-Jih na jáchymovské straně se také velmi usnadnil příjezd všech lyžařů od Karlových Varů a Plzně, pokud totiž zaparkují u jáchymovské lanovky, ušetří si cca 20 km jízdy horským terénem. Parkoviště je pro lyžaře zcela zdarma.
Klínovec SEVER
Na Klínovci si užijete i loni rozšířené sjezdovky na severní straně. Sjezd z mostu na Přemostěné pohodlně dovede i začínající lyžaře k lanové dráze Suzuki. Tím zároveň došlo k výraznému prodloužení sjezdovky Turistická z původních 1 100 m na nynějších 1 700 m.
Propojení Skiareál Klínovec – Neklid – Boží Dar
Od sezóny 2018/19 je propojení Skiareálu Klínovec se sousedícím skiareálem na Neklidu a přímé lyžařské propojení s Božím Darem. Skiareál Klínovec se tak rozšířil z původních 33 km na 47 km, z toho je většina zasněžována technickým sněhem.

Celý lyžařský komplex Skiareál Klínovec obsluhuje 5 lanových drah, z toho jsou 2 s oranžovou krycí bublinou. Unikátní v rámci ČR je také propojení celé oblasti lyžařsky – žádné přesuny skibusy, ale pohodlně po propojovacích sjezdovkách. Z vrcholu Klínovce povede propojovací sjezdovka ke spodní stanici lanové dráhy na Neklidu a z Neklidu ke spodní stanici lanové dráhy Prima Express. Celkem je v nabídcetedy téměř 50 km sjezdových tratí a to na jeden skipas.
Novinky sezóny 2018/19

  • Propojení Skiareál Klínovec – Neklid – Boží Dar.

  • rozšíření sjezdovek Dámská a Pařezovka. Modrá sjezdová trať Dámská je rozšířena o 100%, na dvojnásobek své šířky a červená Pařezovka byla rozšířena o 20%.

  • Modernizace se také dočkal Cool Fun park, kde byly přidány zábavné prvky a chill zóna.

  • Legendární snowpark Neklid letos nabízí široké vyžití v podobě skoků a překážek.

InterSkiregion Fichtelberg – Klínovec

Již několik let pokračuje úspěšná přeshraniční spolupráce v rámci mezinárodního česko-německého regionu. Tento InterSkiregion Fichtelberg – Klínovec nabízí 33 km sjezdových tratí všech obtížností a to již v ceně od jeden a půl denních permanentek. Přes hranice do Oberwiesenthalu jezdí zcela bezplatně skibus, který dopraví pohodlně lyžaře na druhou stranu hor za pouhých 10 minut. Cena jednodenního skipasu za dospělou osobu je pro českou část 650 korun (pouze Klínovec), za jízdenku v InterSkiregionu lyžaři zaplatí 1040 korun, tento skipas však platí jeden a půl dne.
Ihned po příjezdu na vás na severní straně Klínovce čeká 900 parkovacích míst zcela zdarma. Tradičně Skiareál Klínovec nabízí po celou sezónu výtečné sněhové podmínky a sjezdové tratě všech obtížností, které jsou z 80% zajištěny technickým sněhem. Již v roce 2013 byla do provozu uvedena moderní čtyřsedačková lanová dráha s oranžovými krycími bublinami zvaná Cinestar Express. V roce 2014 byla dostavěna další čtyřsedačková lanovka Suzuki na sjezdovce Přemostěná. Zároveň došlo k rozšíření sjezdovek, zakoupení nového stroje na úpravu sjezdových tratí (Pistenbully 600 s navijákovou nástavbou) a také k posílení zasněžovacího systému.
Snowboarding a další služby areálu

Pro snowboardisty je v areálu připraven snowpark s mnoha neustále upravovanými překážkami a skoky. Rodiny s dětmi jistě ocení dětský vlek, který je zdarma. O děti se v dětském skiparku postarají zkušení instruktoři. Rodiny jistě uvítají širokou škálu rodinných jízdenek.
Skiareál Klínovec nabízí komplexní služby, mezi které patří restaurace a občerstvení, půjčovna vybavení, lyžařské školy, hlídání dětí a velký výběr ubytovaní v okolí areálu. Dalšími službami jsou 3 lyžařské školy, 2 půjčovny lyžařského vybavení a 3 skiservisy. Ubytování je možné v hotelech, apartmánech i v soukromých penzionech všech kategorií. K dopravě z blízkého okolí slouží pravidelná skibusová doprava.
Klínovec je také v letním období vyhledávané výletní místo s kamennou rozhlednou a restaurací.

2019-01-12

V zimě na Šumavě na běžkách i pěšky

Nejoblíbenější šumavské trasy na běžkách


Běžky ŠumavaCelková délka strojově udržovaných šumavských lyžařských tras je zhruba 600 kilometrů, z toho na území národního parku je to asi 380 kilometrů.  K nejkrásnějším výletům patří trasa ze Zadova na Kvildy, kolem Prášilského jezera na Poledník, přes Hůrecké slatě na Pancířský hřbet  či z Modravy k samotě Březník.

Běžkaři nejvíce využívají 140 kilometrů dlouhé Šumavské magistrály, která spojuje Šumavu od Železné Rudy až k Lipnu. Dvakrát týdně se v případě příznivých podmínek budou v zimě upravovat i nástupní místa v jednotlivých obcích.
 

Šumava v zimě schůdná i pro pěší


Šumava v  ziměCelou zimu je pro pěší upravována trasa z Kvildy na Bučinu. Kromě cesty na Bučinu, kterou v zimě využívají dokonce i někteří cyklisté, připravuje Správa NP pro pěší na letošní zimu novinku. Ve směru od Kvildy k Horské Kvildě, což je pro běžkaře téměř dálnice, chce kromě běžeckých stop upravovat i cestu pro pěší. Tímto směrem je celoročně otevřené jelenárium, kam chodí hodně lidí, dále už cesta v zimě tolik využívána není, nicméně směr k Horské Kvildě je i v zimě pro pěší zajímavou trasou.

Běžky ŠumavaTrasy pro pěší upravuje každou zimu i sousední Modrava. Jde o trasy z Modravy na Modravský most směrem na Březník a Modrava – Rybárna, lesní správa Srní pak protahuje cestu mezi Rybárnou a Rokytou. Letos už bohužel kvůli nově umístěným zábranám na hradlovém mostě nebude možné pro pěší protahovat cestu podél Vchynicko-tetovského kanálu od hradlového mostu na Rokytu. Zábrany na most umístila Správa Národního parku Šumava kvůli řidičům, kteří nerespektovali zákaz vjezdu.

V Prášilech se na údržbě tras pro pěší domluvili s tamní lesní správou národního parku. Bude se upravovat cesta z Prášil na Gsenget, z Vysokých lávek přes Hůrku do Nové Hůrky a z Velkého Boru na Javoří pilu. Železnorudští upravují po pěší cestu z Železné Rudy na Debrník, pro pěší i cyklisty cestu z Železné Rudy na Špičák, bez údržby je ponechána cesta ze špičáckého sedla na Černé jezero.