Translate

2015-08-24

Pečení chleba na Lenoře v roce 2015

Tradiční pečení ve veřejné peci na chleba
Nejznámější a nejatraktivnější památkou Lenory je veřejná obecní pec na chleba z roku 1837. Sloužila nemajetným občanům, kteří neměli dost peněz na to, aby si mohli doma vybudovat pec vlastní. Na pečení se většinou domluvilo více rodin najednou, aby ušetřili na palivu. Do správně rozehřáté pece se potom nasázelo připravené vykynuté těsto, které si hospodyně doma připravily, a zpět si odnášely dozlatova upečené chlebové bochníky. 
Podobných pecí zde bylo několik. V naší dochované se peklo ještě několik let po 2. Světové válce.
Obecní pec na chleba je od roku 1958 zapsaná jako nemovitá kulturní památka. Na podzim roku 1998 pan Václav Mráz znovu oživil tradici pečení. V roce 2000 bylo založeno občanské sdružení Velká lóže pecařská. Kořeny novodobého veřejného pečení chleba spočívají především v úctě k tvořivé lidské práci. Pekař Augustin Sobotovič a jeho pomocníci obětavě zachovávají tradici pečení chleba, ale také housek, koláčů a výborných lenorských česnekových placek.
Pec stojí hned vedle hlavní silnice v centru Lenory. Parkoviště je u obecního úřadu, odkud se po chodníku dostanete k volně přístupné peci. Samotné pečení probíhá každou poslední sobotu v měsíci od dubna do prosince přibližně od 9 -13 hodin. Den předem pekař připravuje kvásek na chleba. Brzy ráno pak musí pec roztopit nejčastěji tvrdým dřevem na potřebnou teplotu kolem 220° C. Mezitím si připraví těsto. Následuje vymetení žhavých dřevěných uhlíků z pece, pak se již sází do pece placky, housky a nakonec chleba. Atmosféra při pečení je ojedinělá, po vytažení to kolem pece voní čerstvým pečivem, které se rozdává na ochutnání. Pečivo z lenorské pece je zásadně neprodejné a je rozdáno zdarma všem účastníkům veřejného pečení. Tyto výrobky jsou také nositeli regionální značky „ŠUMAVA originální produkt®“.
Poslední sobota v měsíci červenci již tradičně patří Lenorské slavnosti chleba. Každoročně vedle pečení chleba probíhá mnoho dalších doprovodných lákavých akcí.

2015-08-15

Námět na výlet v okolí Kovářské


Český Jiřetín

50°42'19.985 / 13°32'40.952

 
Český Jiřetín byla původně dřevorubecká ves, která nese název pravděpodobně podle prvního majitele Jiřího z Lobkovic. Roku 1760 si v Českém Jiřetíně nechal hrabě E. P. Waldstein - Wartenberg postavit lovecký zámeček, který nazval Lichtenwal. Tento zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře, později se stal myslivnou a loveckou chatou – tomuto účelu slouží v podstatě dodnes.

V dolní části obce je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, který byl zde přenesen ze zatopené obce Fláje. Jedná se o lidovou památku z pol. 17. stol.. Patří mezi nejhodnotnější celodřevěné lidové sakrální památky v naší republice. Roubená stavba sloužila původně  protestantům. Teprve po rekatolizaci českých zemí, která se Flájí dotkla relativně pozdě (1667-70) byl kostel vysvěcen jako místo pro bohoslužby římského obřadu

Po rekonstrukci interiéru zde byla umístěna pobočka Oblastního muzea v Mostě s expozicí dokumentující život na horách a s výstavou lidového umění.
Český Jiřetín je dnes vyhledávaným horským střediskem, nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok řadu zajímavostí a služeb.

Krušné Hory mezi Českým Jiřetínem a Cínovcem

Tento výlet představuje krásu Krušných hor v jejich rozmanitosti. Pojedeme v hustých lesích i po rozlehlých loukách, kolem křišťálových potůčků i Flájské přehrady, budeme míjet opuštěné osady i místa s čilým pohraničním stykem.

Výchozím bodem je Nové Město v Krušných Horách, ze kterého pojedeme po červené směr „Vrch tří pánů". Na Vrch tří pánů přijedeme velmi mírným stoupáním po lesácké cestě, pak pokračujeme po žluté dolů pohodovým sjezdem. U rozcestí Pod Vrchem tří pánů zahneme vpravo a pojedeme pěkným sjezdem v terénu. Přijedeme k rozc. Vilejšov (zaniklá obec), odkud pokračujeme po červené směr „Fláje - hájovna".

Za rozcestím přejedeme přes most, pod kterým teče průzračný Flajský potok. Dál pojedeme po opuštěných lesáckých cestách, až se napojíme na silničku a začneme klesat. Červená z ní odbočí vlevo k památníku na obec Fláje, která musela ustoupit přehradě, tam ale nepojedeme. My budeme pokračovat po silnici až k hájovně Fláje, od které pokračujeme po zelené směr „Fláje přehrada". Prakticky pokračujeme po stále stejné silnici až k hrázi Flájské přehrady a od ní pojedeme dolů po silnici už bez značení až do Českého Jiřetína. Na začátku Jiřetína u Obecního úřadu uvidíme rozcestník s červenou značkou, kde odbočíme vpravo směr „Horní Ves - pramen". Pokud si budete chtít Český Jiřetín prohlédnout, pak musíte sjet ještě 1 km dolů do centra a pak se vrátit zpět. Určitě byste tam neměli přehlédnout nádherný dřevěný kostelík přenesený z Flájí do Jiřetína. Prvních 1,5 km stoupání od Obecního úřadu je velmi prudké /3/ a nenechá nás nikde odpočinout. Pak se trochu zvolní na /2/ a posledních 100 m dokonce mírně sjíždíme až k rozc. Horní Ves - pramen 738 m.

Pokračujeme po žluté směr „Pastviny" střídavým stoupáním a klesáním v terénu /2/ až sjedeme zajímavou jeřabinovou alejí k rozvalinám bývalého statku. U něj je rozcestník Pastviny, kde odbočíme vlevo směr „Moldava". Dál pojedeme po otevřených loukách a pastvinách s pěknými výhledy střídavě stoupáním a klesáním /2-3/, až se pod námi vynoří barokní kostel Navštívení P. Marie, který je na začátku Moldavy. Tam se napojíme na silnici a po ní pojedeme vpravo. Opět budeme muset prudce stoupat až /3/ po silnici, po které přijedeme ke Sklářskému hotelu a restauraci. Zde odbočíme vlevo spolu s cyklotrasou č.3010 a té už se držíme. Projedeme kolem stánků u hraničního přechodu a pokračujeme dále. U nádraží se nachází rozcestí pro naší cyklotrasu č. 3010 a tam si upřesníme směr na „Cínovec - hotel" 9 km. Cyklotrasa je vedena v krásné přírodě, zejména úsek kolem Hraničního potoku po česko-německé hranici je velice malebný. Scenérie zde připomínají Šumavu. Zprvu mírně se vlnící terén se začne proměňovat ve stoupání, obtížnost /2/ se rychle změní na /3/. Na úplný závěr je zde odbočka doleva do velmi prudkého kopce /3-4/, navíc vysypaného štěrkem. Pro většinu cyklistů je tento úsek nesjízdný, ale jedná se pouze o 100 m. Pak už následuje stoupání /2/ a v dohledu se objeví vrchol. Následuje rovinka a za ní je cyklistické rozcestí U vojáka. Zde se napojíme na asfaltovou silnici a po ní pojedeme vlevo až do Cínovce. Máme tady několik možností, jak se občerstvit a načerpat ztracené síly.

Zpátky do výchozího bodu pojedeme po červené směr „horská chata Vitiška" a „Nové Město - obec". Těchto posledních 7 km už má spíše rekreační charakter. První 3 km budeme mírně stoupat /2/, až mineme výrazné skalisko „Na skále", odkud začneme klesat až k horské chatě Vitiška. Pak pojedeme střídavým mírným stoupáním a klesáním po polních cestách až se před námi otevře výhled na Nové Město s vrchem Bouřňák a tam se náš okruh uzavře.

 
Autor: Daniel Balogh

2015-08-07

Námět na výlet v okolí Lenory


Svatý Tomáš


(48°38'23.079 / 14°6'16.487)

Svatý Tomáš je osada v podhradí hradu Vítkův Kámen, které vévodí překrásný osamoceně stojící gotický farní a poutní kostel na Sv. Tomáši zasvěcený Kristovu utrpení. K dalším zajímavostem ve Svatém Tomáši patří Lovecký zámeček. Je to vlastně bývalá lovecká usedlost, které se zámeček říkalo podle jejího architektonického stylu a bohaté výzdoby. Dřevěné křídlo budovy bylo zdobeno bohatým vyřezáváním. Místnosti byly ozdobeny četnými loveckými trofejemi a kopiemi obrazů Albrechta Dürrera. Dnes je v soukromých rukou a chátrá.

Na kole od Lipna na Svatý Tomáš a dál až ke Spáleništi

Nenáročná trasa během níž uvidíte zříceninu Vítkův kámen, osady v okolí Multerbergského rašeliniště a mnoho krásných výhledů na Lipno a Pošumaví.

Výchozím bodem je malá rekreační osada Frýdava, která se nachází na břehu Lipenské přehrady. Tato vodní nádrž patří mezi nejvýznamnější, a také nejvyhledávanější vodní plochy u nás. 48 km dlouhé a až 16 km široké vodní jezero umístěné pod Šumavskými vrchy je velkým lákadlem pro aktivně založené turisty od nás i ze zahraničí. K rozcestí Frýdava přívoz (brod) můžeme přijet autem z Přední Výtoně nebo se nechat převézt lodí z protějšího břehu z Frymburku. Od přívozu pojedeme asi 500 m po žluté, až se ocitneme u dalšího rozcestníku, kde se trasy dělí na několik směrů.

Vydáme se po cyklotrase směr „Svatý Tomáš". Stoupáním /2/ po silničce se dostaneme až na vrchol k rozc. Svatý Tomáš. Zde odbočíme vlevo k prohlídce hradu Vítkův Kámen. Tato druhá nejvýše položená zřícenina hradu založeného ve 13.stol. je zajímavá především dobře zachovalou velkou obrannou věží umístěnou na skále. Při dobré viditelnosti je odsud vidět až na Alpy. Podhradí tvoří malebná osada Svatý Tomáš s citlivě zrekonstruovaným gotickým kostelem sv. Tomáše. Hrad byl volně přístupný a v podhradí je útulná hospůdka.

Pak se vrátíme k rozc. Svatý Tomáš a vydáme se po žluté směr „Linda" a „Pasečná". Žlutá je vedena krásným sjezdem přes louky a paseky. Cestou máme překrásné výhledy do kraje, a tak lze říct, že tento úsek je mimořádně silným zážitkem pro každého cyklistu a krajináře. Sjezd je obtížnost /2/, místy /3/ a všechno jedeme v terénu.

Po sjezdu přijedeme k malé asfaltce a po ní dojedeme do osady Pasečná. Dál pokračujeme po silnici a cyklotrase směr „Spáleniště". Mírně zvlněným terénem pojedeme kolem přírodní památky Multerbergské rašeliniště. Jedná se o chráněné území zahrnující rašeliniště se zachovalými porosty borovice blatky a na východním okraji přecházející do podmáčených smrčin téměř nedotčených lidskou činností. V chráněném území rostou silně ohrožené druhy rostlin a vyskytují se zde i kriticky ohrožené druhy živočichů vázaných na rašeliniště.

Převážně mírným sjezdem s občasným mírným stoupáním se dostaneme k rozc. Spáleniště, které se nachází v místech zaniklé obce. Od něj pokračujeme vlevo po silnici vedoucí ze sousedního Rakouska směr „Přední Výtoň" a „Frýdava-přívoz". Pojedeme po málo frekventované silnici malebnou krajinou lesů a luk až k Přední Výtoni a dál pokračujeme podél Lipna zpět do výchozího bodu.

Autor: Daniel Balogh