2021-06-16

Kam musíte když jste na Kovářské - Štola Johannes u Božího Daru

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Ochranné přilby se svítilnami, rukavice, holínky, nepromokavé pláště a taky odvahu a fyzickou zdatnost, to vše potřebuje návštěvník historického důlního komplexu s unikátními komorami vyhloubenými 40 metrů pod zemí. Největší z nich má při deseti až dvanáctimetrové výšce rozměry 60 x 20 metrů.

Od 16. století se ve štolách těžily tak zvané skarnové rudy bohaté na cín, měď, zinek a železo. Dnes může do podzemních prostor nahlédnout veřejnost, a co víc – hornický komplex je Českou republikou i Spolkovou republikou Německo nominován na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Návštěvníkům doporučejeme teplé outdoorové oblečení včetně teplých ponožek a holínek. Ke štole vede strmější výstup lesem.

Základní prohlídková trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory včetně šachty; poté se vrátí štolou Johannes na povrch. Odtud pak následuje povrchový výstup k budově ručního žentouru a návrat zpět k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 1,5 – 2 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 1 hodinu. Pozor, výstup od obslužného domku ke štole Johannes zabere 10–15 minut!

Velká naučná trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory. Následuje prohlídka nejstarší části dolu – velké dobývky za „větrnými dveřmi“ (stoupání po žebřících), dále projdou labyrintem vzájemně propojených menších komůrek a dobývek (trasa opět vede po žebřících). V těchto místech si zájemci mohou zkusit prolézt nízkou chodbu („plazivku“). Prohlídka podzemí končí návratem na povrch šachtou po dřevěných žebřících (cca 40 metrů). Při ústí šachty si návštěvníci prohlédnou ruční žentour a vrátí se cestou dolů k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 2,5 – 4 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 2 až 2,5 hodiny.

2021-06-03

Světem lesních šumavských samot na kole

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Do bohem zapomenutého Luzenského údolí s Aničkou Chrastinovou

Šumava KvildaZe světa lesních samot, V ráji šumavském, Skláři - to jsou jen tři tituly z bohaté literární tvorby spisovatele, kterého znají všichni, komu je Šumava blízká. A právě do míst, která ve svých dílech známý spisovatel líčí a která ze své poetičnosti neztratila nic ani v dnešní moderní době, se společně vypravíme. Výlet můžete začít v obci Modrava, původně dřevorubecké osadě, u nádherné Klostermannovy chaty, která je zařazena mezi kulturní památky. Od rozcestníku u Muzea dřevařství se vydejte po cyklotrase 1023 „Vltavská“ směrem na Březník. Celých 7,5 km vede sice mírným stoupáním, ale zato nádhernou krajinou modelovanou průzračně čistým Modravským potokem a okolními lesy podél Modravského potoka. Od rozcestí u Modravského mostu pokračujte dále na Březník. Lesy zde začínají řídnout, až se před vámi otevře široké Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody Luzenského potoka. Nad údolím stojí myslivna NP Šumava, kde se můžete posilnit na další cestu. Součástí střediska je také galerie řezbářstvíexpozice přírody a Karla Klostermanna. Slavná věta z filmu Na samotě u lesa „...tady na člověka dejchne Klostermann“, by sem patřila dokonale. Osudy obyvatel této samoty totiž spisovatel věrohodně zachytilve svém románu "Ze světa lesních samot".
 

Za fantastickými rozhledy i pramenem Vltavy

Pramen VltavyZ Březníku se musíte vrátit k rozcestí Na Ztraceném, konečně z kopce, na cyklostezku 1023, která vás dovede až k pramenu Vltavy. Cesta tady opět bohužel vede do kopce, musí se totiž vystoupat až na vrchol Černé hory (1315 m), odkud se však otevírá překrásný výhled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Po zdolání tohoto kopce vás čeká příjemný sjezd k pramenu VltavyK samotnému prameni naší nejdelší řeky, vede po dřevěných lávkách naučná stezka s názvem Fenomény horské přírody.
 
Od pramene Vltavy, který má mít údajně léčivé účinky, vás čeká pěkná cesta v údolí Teplé Vltavy, která příjemně klesá téměř až do Kvildy. Zde můžete nabrat síly k dalšímu putování ve stylové nekuřácké restauraci Šumava Inn, která nabízí vynikající jídla staročeské šumavské kuchyně, mezi nimiž nechybí výborná kulajda, jídla ze zvěřiny nebo kynuté knedlíky s borůvkami.
 

K rašeliništi na Jezerní slať a nejvýše položené obci ČR

Filipova huťPři cestě na Horskou Kvildu po cyklotrase číslo 331 se ještě zastavte u rozhledny Jezerní slať, která nabízí nevšední pohled na vrchovištní rašeliništěPrůměrná hloubka rašeliny je zde 2,5 m, v neporušené severozápadní části její mocnost dosahuje více než 7,5 m. Těsně před Horskou Kvildou odbočte na cyklotrasu 1042, na které si ještě užijete stoupání na Březovou horu. Cesta vede lesem, na jehož konci se před vámi objeví pláně s roztroušenými chalupami Filipovy Hutinejvýše položené obci v České republice, která vznikla z bývalé sklářské a dřevorubecké osady, založené koncem 18. století. Od rozcestí Korýtko se vám naskytne pohled na majestátný dvojvrchol Roklanu, vystupující z hlubokých modravských lesů do výšky 1 453 m. Z Korýtka vás potom čeká po cyklotrase č. 33 ještě pěkný sjezd zpátky od Modravy.