Translate

2024-06-17

Kašperky hradu, hrad Kašperkám 2024

Bezva akce dne 23.června 2024

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory ve spolupráci s hradem Kašperkem vás zvou k příjemnému odpoledni s posezením a hudbou na hradním nádvoří.

Druhý hudební ročník akce, jež určena nejen, ale zejména místním občanům z Kašperských Hor a okolí. Nádvoří hradu ožije během nedělního odpoledne příjemnou hudbou k tanci a poslechu – těšit se můžete například na dechovku Solovačka nebo obecní kapelu z bavorského Grafenau. Zajištěna bude kyvadlová autobusová doprava z Kašperských Hor k hradu!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/dny-sumavskeho-trojhradi-podzim-2021

2024-06-03

Cestou necestou do Jáchymova, na Klínovec a Boží Dar

Náročný výlet pro všechny, kteří rádi objevují krásnou horskou krajinu Krušnohoří, která byla pro svou jedinečnost roku 2019 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO jako Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge. Na trase dlouhé 41 km poznáte několik hornických památek, světoznámé lázně Jáchymov, nejvyšší horu české strany hor Klínovec i nejvýše položené město ve střední Evropě – Boží Dar.

Naše trasa začíná v horské obci Horní Blatná, kde byla založena první osada již koncem 12. století. Osidlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností. Sama Horní Blatná vznikla roku 1532, kdy saský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a podal příkaz k vyměření a založení nového horního města Blatná. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu. Prvními osadníky nové obce byli horníci ze Schneebergu. Horní Blatná leží na vlakové trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a Nejdek - Johanngeorgenstadt, takže se sem dá snadno dostat po železnici.

Hronická krajina dolů a propadlin

Nejprve vede trasa příkře do kopce k osadě Bludná, která leží u rašeliniště Spáleniště – souboru rašelinných jezírek, vřesovišť a podmáčených luk s typickou vegetací na vrcholové plošině Krušných hor. Po delším stoupání se lze občerstvit na Červené jámě, u "bio chaloupky" postavené ze dřeva a hlíny jako z pohádky. Nestavěla ji žádná firma, ale několik nadšených lidí ve svém volném čase. Cyklisté, lyžaři a turisté mohou využít jak venkovní sezení, tak útulnou místnost s kamínky, odizolovanou od venkovního nečasu přírodní izolací v podobě dřeva a zdejší zeminy. Návštěvníkům se zde nabízí denně domácí polévky, koláče, opečené klobásy, chlazené i horké, alko i nealko nápoje. Chaloupka se nachází jen kousek od propadliny (pinky) cínového dolu Červená jáma – je dlouhá 230 m a hluboká přes 20 m.

Další hornickou památkou je nedaleký cínový důl Mauritius u osady Hřebečná. Jedná se o vůbec nejslavnější cínový důl Krušných hor, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944! Prohlídku si tu ale musíte zajistit předem. Naše trasa vás pak zavede k romantickému Mrtvému rybníku v Božídarském rašeliništi. Díky rašelině je jeho voda zbarvena téměř až do černa. Svůj název dostal podle toho, že v něm na první pohled nežijí žádní živočichové. Rybník vznikl v 16. století pro potřeby okolních dolů. U Abertamské zatáčky odbočte k Cihelně a pokračujte směrem k jámě Nikolaj (důlní dílo sloužilo k těžbě radioaktivních rud).

Z lázeňského Jáchymova na Boží Dar lanovkou

Cesta dolů do Jáchymova je tudy lepší než po vytížené hlavní silnici. A navíc podél ní uvidíte zříceninu hradu Freudenstein (Šlikův hrádek), věž Prachárnu či těžební věž jámy Josef, stříbrného dolu založeného již v roce 1520. Nahlédnout lze i do dolu Svornost, Štoly č. 1 Jáchymov – hornického muzea a dole v lázních Jáchymov též do prohlídkové štoly Astoria. Ulicí K Lanovce se pozvolným stoupáním dostanete k lanové dráze Klínovec-jih. V letní sezóně jezdí od května do října a v zimě pak od ledna do března. Je dlouhá 1630 m a během asi 15 minut zdolává převýšení 428 m. Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká radiotelekomunikační věž s nádhernou kamennou rozhlednou, ta zde stála už v 19. století, v roce 2013 se otevřela po rekonstrukci. Ostatní stavby na vrcholu hory jsou však stále v neutěšeném stavu.

Z Klínovce si to posvištíte na Boží Dar – s nadmořskou výškou 1 028 m se jedná o nejvýše položené město ve střední Evropě! Je tu mnoho příjemných hospůdek, například Zelený Dům, Pivovar Červený vlk, hotel Praha, restaurace Radniční Sklípek, restaurant Günther Schänke či nedávno otevřená restaurace na Hranici. Vybrat si můžete také z několika naučných stezek, např. NS Božídarské rašeliniště či NS Ježíškova cesta. Právě po Ježíškově cestě vede naše trasa nyní již stáčející se zpět přes Zlatý kopec do osady Ryžovna s oblíbeným Pivovarem Ryžovna k osadě Bludná. Z Bludné je to už jen kousek z kopce do Horní Blatné, kde doporučujeme nabrat síly po náročném výletě v restauraci hotelu Modrá hvězda, kolibě U Medvěda, restauraci Faustův dvůr, Vlčí jáma či U 4 vran na dolní straně náměstí. Cestou k vlaku se pak stojí za to zastavit v bazaru na Hamerské ulici, kde mají prostě všechno – od malovaných půllitrů s cínovým víčekem přes litinový lívanečník, keramické džbánky, hrnky a kožené kabáty po psací stroj...

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/vylety/za-pamatkami-unesco/cestou-necestou-do-jachymova-na-klinovec-a-bozi-da




2024-05-24

Netopýří stezka v Kašperských Horách

Netopýří stezka je 1,5 km dlouhá vycházková trasa z náměstí v Kašperských Horách stromovou alejí až ke kostelu sv. Mikuláše, v průběhu informační panely o fauně v okolí Kašperských Hor; od května do září stezku můžete začít návštěvou radničního podzemí s naučnými panely o životě netopýrů.

Radniční sklepy, pocházející z přelomu 16. a 17. století, původně sloužily jako lednice pro skladování potravin a sudů s pivem pro potřeby šenku, který se nacházel v přízemí budovy radnice. V současné době máte možnost se do sklepů podívat formou komentovaných prohlídek města s průvodcem, nebo individuální prohlídkou po stopách netopýrů. Právě tito noční tvorové hlídají radniční podzemí od října do dubna a nevpustí dovnitř živou duši.

K podzemí se pojí i řada pověstí. Jedna vypráví o zvídavém pocestném, který do sklepů radnice vstoupil a procházel spletitými chodbami údajně až k hradu Kašperku. Bohužel chodby tak rozsáhlé byly, až v nich mladík zabloudil a nikdo již ho od té doby neviděl. Možná při návštěvě sklepů ještě uslyšíte jeho volání o pomoc.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/netopyri-stezka-v-kasperskych-horach

2024-03-27

Velikonoce v Kašperkách

 Velikonoční trhy s bohatým doprovodným programem.

Velikonoční neděle přinese pestrý program. Na náměstí se bude konat řemeslný jarmark a chybět nebudou ani hudební vystoupení, gastro show a oblíbená soutěž o nejlepší velikonoční nádivku.

Program:

10:00–17:00 Velikonoční řemeslné trhy

11:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:00 Divadlo Pohoda – divadélko pro děti

13:30 Divoký band – kašperskohorská kapela

14:30 Soutěž o nejlepší velikonoční nádivku

15:30 Gastronomická show Bistra pod nebem

16:00 3G a host – klatovská kapela

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-kasperske-hory-7

2024-03-18

Z Lenory na do pralesa Boubína

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Prales Boubín je největší nedotčenou plochou původního lesa ve střední Evropě, s porosty smrku, jedle a buku. Rozkládá se na západním svahu hory Boubín. Některé vzácné stromy zde dosahují věku 300 až 400 let. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Kmeny stromů jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů. Zajímavé jsou například chůdové kořeny - mohutné kořenové systémy, které rostou nad zemí. Vznikají tak, že mladý strom využije starého nebo často tlejícího stromu pro svůj růst.

Kolem jádra pralesa veze okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko, které vzniklo roku 1836 jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Stezka procházející několik pásem, která se odlišují mírou, jakou do života lesa zasahoval a zasahuje člověk. Prastarý les byl zachován díky lesmistru Johnovi, když na jeho naléhání nakonec tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak pralesní rezervací.

Na Boubín můžete přijet autem a zaparkovat na parkovišti pod Boubínem (tábořiště Horní Vltavice). Lze si také naplánovat výlet spojený s romantickou cestou vlakem. Automobil můžete zaparkovat na parkovišti v Kubově Huti, odtud vyjít na Boubín a zpět sejít k vlaku do Kaplice nebo do Zátoně a svézt se zpět do Kubovy Hutě zdejší romantickou lokálkou.

Upozornění na uzavření NS – nebezpečí pádu stromů!

Na naučnou stezku a část trasy kolem jádra Boubínského pralesa je zakázán vstup z důvodu hrozících pádů stromů. Jakýkoli zásah, včetně lesníky navrhovaného zlomení třinácti nejrizikovějších stromů, není v bezzásahové zóně možný. Všechny turistické trasy a naučná stezka v centrální části Boubínského pralesa jsou do odvolání uzavřené (mimo nově otevřené trasy v červenci 2023). Rozhledna Boubín stojí mimo rezervaci a je tedy přístupná.

Nová stezka k Boubínskému jezírku

Lesy ČR v červnu 2023 instalovaly novou stezku, vstup na Knížecí a Lukenskou cestu zůstává nadále zakázaný. Nová stezka k Boubínskému jezírku vede po zelené trase z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile až na rozcestí. Odtud pokračuje od Amortovky směrem k jezírku, kde se odkloní vpravo do porostu na první povalový chodník. Přes Kaplický potok pak lze přejít po novém mostku a vydat se po nezpevněné cestě, kde se po dalším povalovém chodníku a mírném svahu dostanete na hráz Boubínského jezírka s novými lavičkami a informačními tabulemi. Vrátit se zpět je nutné stejnou cestou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlakem-boubinskym-pralesem

2024-02-26

Bezva akce Kašperkách - historie šumavského sklářství

Zajímá vás historie českého sklářství? Umění tavit sklo bylo v minulosti tajemstvím, které předával otec nejstaršímu synovi, a tak české sklářské rody významně ovlivnily světový technologický vývoj i umělecké styly. Jedním z fenoménů své doby bylo i šumavské sklo. A právě expozici šumavského sklářství představuje Muzeum Šumavy v Kašperských Horách.

Sklářství tvoří významnou kapitolu historie Šumavy. Hraniční Hvozd poskytoval sklářům dvě základní podmínky pro výrobu: dřevo a křemen. Především dřeva zde bylo huťmistrům k dispozici prakticky libovolné množství, a to v dobách, kdy se již ve vnitrozemí začal projevovat jeho nedostatek. V dobách největšího rozkvětu českého sklářství v 18. a 19. století nebylo nikde jinde v Čechách, ale ani v Evropě takové soustředění sklářských hutí, jako na poměrně nevelkém prostoru Šumavy. V průběhu zhruba šesti století tady pracovalo přes sto hutí. Sehrály významnou roli v českém sklářství a značně ovlivnily i vývoj osídlení Šumavy.

O rozvoj a produkci místních skláren se zasloužili i významné objevy zdejších sklářů. Přírodovědec a fyzik J. F. Buquoy vynalezl způsob výroby hyalitu – černého a červeného neprůhledného skla, Michal Müller zase přišel na způsob výroby křídového křišťálu. K mohutnému rozvoji sklářství došlo zásluhou Josefa Meyera ve Vimperku a v Lenoře – zdejší čiré sklo platilo za nejkvalitnější v Čechách. Díky velké poptávce postupně vznikaly další huti ve Františkově, v Arnoštově, v Idině údolí a mnohde jinde. Nejslavnější šumavskou sklárnou byla huť Klášterský mlýn v Rejštejně, založená roku 1834 proslulou firmou Johann Lötz. Největšího rozkvětu dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy byl majitelem Maxmilián Spaun – v době vrcholící secese patřilo její luxusní duté sklo k nejlepším a nejžádanějším na světě. Sklárna zanikla roku 1947, avšak její budova byla přemístěna do bavorského Tütlingu, kde slouží dodnes jako skanzen.

Kolekci vzácného historické skla ze Šumavy lze spatřit v rozsáhlých expozicích Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Od 1. listopadu 2023 je v muzeum k vidění krásná nová a rozsáhlá expozice šumavského skla s názvem Cesty šumavského sklářství. Součástí unikátních sbírek muzea je ojedinělá kniha sklářských střihů firmy Lötz z let 1900-1914. Kniha, jejíž autorkou je historička skla Jitka Lněničková, je světovým unikátem, protože jinde dosud neexistuje tak rozsáhlý archiv s tímto tématem. Publikace obsahuje zhruba 80 tisíc položek originálních střihů a vzorníků sklárny Lötz. Střihy zachycují produkci sklárny v období od 70. let 19. století do roku 1947. Sbírka obsahuje i střihy na zakázky významných firem z celé Evropy, jako jsou například Paříž, Londýn nebo Mnichov. Součástí sbírky jsou originály a návrhy skel od významných světově uznávaných autorů. Mimo sklářských střihů v expozici naleznete archeologické nálezy z lokalit šumavských skláren, výrobky šumavských skláren v řádu tisíců kusů, sklářské náčiní a rovněž rozsáhlý soubor šumavských podmaleb na skle. Další historické šumavské sklo vám ukáže Muzeum Šumavy v Sušici anebo Muzeum skla v Lenoře (otevřeno v letní sezóně).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/o-historii-sumavskeho-sklarstvi-se-dozvite-v-kaspe 


2024-02-22

Horní Hrad pod Krušným horami je otevřený i v únoru

Horní hrad Hauenštejn nedaleko Stráže nad Ohří v zimním období rozhodně neupadá do zimního spánku. I v únoru má otevřeno denně: od pondělí do pátku na telefonické zavolání a o víknendech od 10:00 do 17:00 hodin. Užijte si zimní turistiku a romantiku, hradní čeládka se na vás těší!

Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky. V současnosti si můžete prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem či vystoupat na hradní věž.

Hrad má od února do března otevřeno stále! Soboty a neděle od 10:00 do 16:00, ve všední dny volejte předem a domluvte se na telefonu 774 055 529, 777 028 820, 725 983 898, nebo 353 541 287. Vstupné je 180 korun pro dospělé, děti mají vstup za 140 Kč a rodina zaplatí 550 Kč (maximálně 3 děti).

Přijeďte si prohlédnout celý areál, vystoupat na bergfritovou věž s výhledem do Krušných a Doupovských hor, navštívit hradní hodovnu v gotickém sklepení, zámeckou kapli, galerii a výstavu dřevěných plastik, Rytířský sál s původním vyřezávaným stropem, sál s trofejemi zvěře místních lesů či projít se rozlehlým Arboretem s botanickou zahradou, které nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i mnoho unikátních druhů! K mimořádným patří rovněž sbírka více než 40 druhů javorů.

Udělejte si pěkný výlet! Vezměte děti nebo přátele na výlet na hrad a procházku po okolí. V hradním areálu je pro vás připraveno také občerstvení a medovina pro zahřátí!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/horni-hrad-jiz-otevrel-sve-brany