Pozvánka na pečení v obecní peci v Lenoře

 

 Informace o pečení

Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde

Hezký výlet poblíž Srubu

Z Vacova údolím řeky Spůlky 

Další, i když neznačená turistická trasa, z Vacova vede do údolí řeky Spůlky (délka pochodu asi 12 km). 

Z náměstí se vydáme do Vlkonic, okolo přírodního kuželníku pokračujeme vlevo, okolo kapličky stále dozadu vesnice až dojdeme k poslednímu domu a pustíme se po cestě vlevo z kopce. 

Malebným údolíčkem pokračujeme dále, okolo penzionu „Hanka“ až k řece Spůlce. Před mostem se dáme cestou vpravo a pokračujeme údolím Spůlky. Je klidné a malebné v každou roční dobu. 

Modrá značka sleduje říčku v délce 4 km, jdeme i okolo malé vodní elektrárny, plně funkční. Asi po 2 km uvidíme na pravé straně i starý kamenný kříž. 

Pomalu jsme procházkou došli do Čábuz, zde se vydáme do kopce po hlavní silnici a stoupáme do Mladíkova, kde si můžeme prohlídnout krásnou šestibokou zvonici s cibulovou bání. 

A pokračujeme po silnice stále do kopce. Překonáme nejvyšší vrch Klena a můžeme se občerstvit na čerpací stanici u Vacova, ze které již máme Vacov na dohled. 

Text: Obecní úřad Vacov, www.vacov.cz

Zajímavý výlet poblíž Kovářské

Přírodní památka Vysoký kámen v Krušných horách

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

 

Vysoký kámen je i vyhlídka

Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky

Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

 

Vysoký kámen turisty přitahuje

I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

Zajímavé místo na Šumavě

Poutní místo Křížkov – Kreutzwinkel, Hamry

Poutní místo Křížkov – Kreutzwinkel bylo obnoveno v roce 2007 obcí Hamry ve spolupráci se sdružením rodáků německé národnosti Künische Gemeinde Hammern (Královská obec Hamerská), bavorskou obcí Lam v roce 2007 a za přispění z prostředků EU. 

Na původních základech kaple zbourané v roce 1958 byla odstraněna suť a odhaleno zachovalé obvodové zdivo do výšky cca 2 m, část kamenné podlahy, dále se našly žulové zárubně vchodových dveří, drobné kovové předměty a kamenná deska s vypouklým znakem erbu Krakovských z Kolovrat s letopočtem 1731. Byl zde vztyčen dřevěný šest metrů vysoký kříž a informační tabule. 

Kaple byla založena a vystavěna v letech 1730–1731 svobodníkem Janem Tornerem  opodál původní silnice do Železné Rudy uprostřed skupinky domů – Křížkov (Kreutzwinkel).  Nad vchodem byla kamenná deska se znakem a letopočtem 1731, která byla nalezena při odstraňování sutě a uložena na místě hlavního oltáře kaple. Jde o jednoduchou variantu erbu Krakovských z Kolovrat, svobodných pánů z Újezda. Umístěním desky byla tehdy vyjádřena úcta vrchnosti. 

Uvnitř kaple byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Nad šindelovou střechou byla cibulová vížka. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem svatého Kříže (odtud také název osady odvozený od patrocinia zasvěcení kaple), který darovala roku 1736 Kateřina Knittlová. 

Z poutního místa je malebný výhled do hamerského údolí.

Jak se tam dostanete: z vlakového nádraží Hamry jdeme cca. 1 km po zelené značce do Zadních Hamrů. Od silničního mostu přes Úhlavu v Zadních Hamrech po pohodlné cestě stoupáme nejprve lesem. Po necelém 1 km dorazíme ke kapli. Celkem tedy 2 km.

Nová naučná stezka poblíž Lenory

Naučná stezka Knížecí stolec (1236 m n. m.) a turistika ve VVP Boletice

V roce 2016, v rámci optimalizace vojenských újezdů, byly posunuty také hranice vojenského újezdu Boletice, jehož zhruba polovina spadá i do CHKO Šumava. Tím se turistům otevřely nové možnosti poznávání dosud zapovězených území Šumavy.

Pro vstup na turistické trasy, které směřují přes vojenský prostor, je nutné respektovat stanovená omezení. 

Režim pohybu v oblasti

• Na turistických a cyklistických stezkách, které vznikly VNĚ posunutých hranic újezdu, se lze pohybovat bez omezení.

• Režim pohybu UVNITŘ vojenského újezdu: vstup do vojenského újezdu je podmíněn důsledným dodržováním pravidel, která jsou uvedená na informačních tabulích na vstupech. Pohyb je povolen o víkendech a o státních svátcích od 7 do 21 hodin a to pouze po značených turistických cestách a cyklostezkách. Není dovoleno nikde tábořit ani rozdělávat oheň.

Naučná stezka Knížecí stolec

Přes nově vyznačené turistické a cyklistické stezky, ať již posunutím hranic vojenského újezdu či uvnitř něho, zůstává již od roku 2012 největším lákadlem modře značený okruh na Knížecí stolec. Doprovází jej zajímavá a populárně popsaná naučná stezka. Na devíti zastaveních se dozvíte z informačních tabulí vše o lese, jeho obyvatelích a péči o něj. Na masivních dřevěných lavicích se stoly si můžete odpočinout a vychutnávat si nejen pohled do krajiny, ale i občerstvení z vlastních zásob. 

Pro nepřízeň počasí jsou někde vybudovány také přístřešky. Vojenské lesy a statky, divize Horní Planá, pod jejíž péči toto území spadá, myslí i na ty, jež obtěžuje odnést si své odpadky v batůžku zpět. Na rozcestí pod vrcholem u zastavení č. 5 stojí žulový památník jako poděkování všem, kteří se v letech 2007 – 2009 podíleli na vytěžení 700 tis. m³ orkánem Kyrill zpustošeného lesa a osázení holin 4 milióny sazenic lesních dřevin. Ten, kdo poznal jiné oblasti Šumavy postižené Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou, může tady vidět rozdíly mezi bezzásadovými zónami v NP Šumava a zdejší hospodářskou formou péče o les. 

Knížecí stolec se svými 1236 m nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba z nejbližšího příjezdového místa v Záhvozdí překonat po modré značce na 7 kilometrech takřka 500 m výškového rozdílu. Na celém 13 km dlouhém okruhu tak musíte polovinu poctivě vyšlapat do kopce. Na rozcestí před Uhlíkovským mostem je možno pokračovat vpravo po lesní cestě Adolfka (každá lesní cesta má tady své pojmenování) přes Adolfův kámen nebo absolvovat okruh opačným směre kolem Uhlíkovského rybníku. 

Přes uvedené převýšení jsou přístupové cesty až pod vrchol pohodlné, většinou asfaltované, výjimečně štěrkované. Výjimkou je jen poslední krátký a příkrý výstup kamenitou pěšinou k rozhledně. Ale našli se i borci, kteří tímto úsekem vytlačili kočárek se svými ratolestmi. 

Dřevěná rozhledna z kulatiny byla postavena v roce 2012. I když je vysoká jen 8 metrů, nijak to neomezuje úchvatný kruhový rozhled po celé Šumavě. Na severozápadě dominuje masiv Boubínu a Bobíku, na jihozápadě se rýsuje hraniční hřeben Třístoličník – Plechý, na východě se v popředí tyčí skalnatý vrchol Lysé (1228 m), za ním vystupuje Kleť a v pozadí Novohradské hory. Při průzračném vzduchu, zejména na podzim, lze jižním směrem dohlédnout až na štíty Rakouských Alp.

Příjezdová místa

Nejvýhodnější příjezdové místo k výstupu na Knížecí stolec je osada Záhvozdí. Po odbočení ze silnice Volary - Černá v Pošumaví pokračovat 1 km po silničce až na hranici vojenského újezdu. Vlevo u bývalé hájovny Uhlíkov je pro motorizované turisty malé parkoviště s informačními tabulemi a vychází odtud modrá turistická značka.

Alternativní volbou (trasa se tím prodlouží o 7 km) je osada Arnoštov na severní hranici vojenského prostoru, kde je na rozdíl od Záhvozdí velká parkovací plocha. Ze silnice Volary – Prachatice odbočit v Blažejovicích na Křišťanov. Cyklistická stezka č. 1252 vede z Arnoštova po asfaltce a napojuje se u Uhlíkovského rybníku na popsaný modře značený okruh.

Nemotorizovaní turisté a cyklisté mohou využít vlakových spojů na trati Volary – Č. Budějovice do zastávky Pěkná, z níž je to do Záhvozdí 4 km po silnici. 

Nezapomeňte na vlastní občerstvení, nikde na trase ani ve výchozích místech žádné možnosti nejsou. 

Renesance turistiky v oblasti Polné na Šumavě

Z osad vyčleněných z vojenského prostoru vznikla samostatná obec Polná na Šumavě, pod níž územně spadají také Květušín, Otice a Olšina. Z Újezdního Úřadu vojenského újezdu Boletice přešla správa pod volené obecní zastupitelstvo. I když obec rozvoj turistického ruchu teprve čeká, okolí nabízí možnost turistických výletů a projížděk na kole převážně takřka nedotčenou přírodou. Nedaleko leží rybník Olšina, kde je možnost koupání a osvěžení. 

Do obce Polná na Šumavě se dá dojet po silnici z Horní Plané. Cestovat vlakem lze po již zmíněné trati přímo do obce, kde je zastávka, stejně tak i v Olšině nebo v Polečnici, kudy vedou značené turistické trasy.

Text: František Janout, SumavaNet.CZ

Výlet v okolí Kovářské

Obec Kovářská leží na hřebenu Krušných hor nedaleko Klínovce. Do obce, která v minulosti patřila mezi významná centra dolování a zpracování železné rudy v Krušných horách.

Výlet je možno začít prohlídkou Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím. Poblíž středu do středu jsou ruiny velké budovy což jsou pozůstatky uhelny, centrálního skladu dřevěného uhlí pro vysoké pece. Jedna z nich stávala opodál.

Po zeleném turistické značení lze pak pokračoval okolo nádraží k další technické památce, k vápence. Jde o zachovalé pozůstatky nejstarší vápenky tohoto druhu v ČR. Pálil se zde vápenec z nedalekého lomu a vyrobené vápno se používalo pro stavební účely a pro místní hutní provozy.

Pak je možno opustit zelenou značku a pokračovat lesní cestou, která vychází na louku s krásně rozkvetlými ocúny a mírně dál stoupala na Rozcestí Pod Vysokou Sečí /972 m/. Při zpátečním pohledu je krásný výhled na vrchol Fichtelberg. Po silnici spolu s červenou TZ je možno pokračovat do Horní Halže. Cestou se otevírají stále nové výhledy na Kovářskou, Fichtelberg, Velký Špičák, Jelení horu a Přísečnickou přehradu. Za Horní Halží se zase otevře nádherné panorama Doupovských hor, výhled na stolovou horu Unhošť, na zříceniny hradů Egerberk a Šumburk, na vrchol Klínovce, na Klášterec nad Ohří, Kadeň a na Nechranickou přehradu. Za chvilku se otevře typický pohled na kapličku na vrcholu Mědníku. Okolo opravované Horské modlitebny a nově budovaného vchodu do staré štoly se vystoupá na vrchol Mědníku /910 m/. Od kapličky na vrcholu je nádherný kruhový výhled. V minulosti vedle kapličky stávaly tři hotely. Všechny ale vyhořely. Poslední v roce 1939. Poblíž je Štola Marie Pomocná, která vznikla na začátku 16. století. Těžily se zde rudy s obsahem mědi.

Po modré značce, se sejde do malebné vesničky Údolíčko. Za vesničkou značená cesta odbočuje ze silnice na zříceninu hradu Perštejn.

Námět na výlet v okolí Srní

Knížecí Pláně 

V nadmořské výšce 1024 m, na místě zvaném Schöne Ebene - Pěkná vyhlídka byla z rozhodnutí knížete Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada. Dostala jméno Fürstenhut, česká podoba Knížecí Pláně se objevilo až roku 1877.

Podle pověsti navštívil obec v době vzniku kníže Schwarzenberg. Silný vítr mu odnesl jeho klobouk a ten se zachytil na větvi vysoké jedle. Místní dřevorubec vylezl na strom a předal klobouk knížeti. Na památku této události byla nová obec pojmenována Füstenhut -Knížecí klobouk.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již 59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. 

V roce 1850 byla obec připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat od roku 1902.

Na místě původního požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně počet obyvatel klesal.

Poštovní úřad byl v obci zřízen roce 1913.

Na bojištích 1. světové války padlo 30 místních můžu a na jejich památku byl v obci v roce 1936 vybudován pomník.

V roce 1930 bylo na Knížecích Pláních 75 domů, v nich žilo 458 osob, naprostá většina německé národnosti, Čechů zde žilo pouze devět.

Během druhé světové války zahynulo na bojištích 46 místních mužů. Na konci války se v jedné z chalup skrýval velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Po obsazení Knížecích plání americkou armádou větší část německých obyvatel uprchla i s majetkem do Německa. Z německých obyvatel zbylo posledních 58. Pracovali na těžbě a plavení dřeva a doufali, že se vzhledem ke své trvalé loajalitě k Československu odsunu vyhnou - mýlili se. V roce 1946 byli odsunuti.

Jako hajný nastupuje Jan Hrdlička, který až do roku 1949 převáděl u hraničního kamene č. 14 české občany do Bavorska.

Ještě v roce 1947 žilo na Knížecích Pláních 57 obyvatel, funguje škola. Vznik zakázaného hraničního pásma však znamenal definitivní zánik obce.

V roce 1950 je vimperským knězem Karlem Fořtem v kostele odsloužena poslední bohoslužba. Kostel svatého Jana Křtitele byl odstřelen roku 1956. Je provedena demolice fary a hřbitova. Dochází k demolici stavení a zůstává stát jediné stavení poblíž myslivny, které slouží k ustájení koní a dobytka státních lesů.

Péčí německých rodáků byl v roce 1992 obnoven hřbitov. Obnoveny byly i základy průčelí kostela, zde byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a vztyčen velký kříž.

V současné době fungující restaurace Hájenka stojí na místě, kde původně stávala hájovna.

Knížecí Pláně spadají pod obec Borová Lada. Jsou důležitou křižovatkou turistických a cykloturistických tras.

Poznámka: mladý vimperský kněz Karel Fořt těsně unikl v roce 1950 státní bezpečnosti a zachránil se útěkem přes hranice. Po misijním působení v Alžírsku zakotvil v Německu a stal se významným představitelem českého exilu. Budoval síť českých center a pomáhal emigrantům. Z vysílání Rádia Svobodná Evropa je znám jako Otec Karel.