2019-04-22

Pečení chleba na Lenoře


  Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.
Od 9 do 13 hodin
Fotogalerie na www.lenora.cz
Video z pečení zde



2019-04-02

Námět na výlet - Modravské slatě

Přírodní památka


Budete-li pátrat po pramenech mnohých potoků na Šumavě, zjistíte, že pramení v oblasti nejrozsáhlejšího komplexu vrchovištních rašelinišť nazývaných Modravské slatě. Tato lokalita leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, není z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupná. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid. Útočiště zde našly i vzácné rostliny, například některé vzácné rašeliníky, vranec jedlový a další unikáty rostlinné říše.

Slatě jsou složeny z menších rašelinišť


18 hektarů plochy Modravských slatí je složeno z několika menších rašelinišť, kterým se můžete obdivovat pouze z dálky, ovšem i pohled na jejich pláně rozhodně stojí za to. Najdete je na lesnaté rovině podél hranice se SRN, často nesou jména potoků nebo říček, které v nich pramení. Rokytská slať, Blatenská slať, Šárecká slať, Novohuťské močály, Roklanská slať a Mlynářská slať jsou vzácným unikátem, proto je oblast přísně chráněna a veřejnost sem nemá přístup.

Co tedy můžete navštívit


Jistě Vás nezklame návštěva malého vrchoviště Tříjezerní slať. Podmáčený smrkový porost, klečovina a jezírka tvoří charakteristický vzhled horského vrchoviště. Tříjezerní slatí vede naučná stezka, která funguje již od roku 1979. Při vstupu si důkladně prohlédněte informační tabuli a vydejte se po prkenných nebo kulatinových cestách na pilotech do srdce rašeliniště. Pokud by bylo nepříznivé počasí, je tady vybudován malý přístřešek. Zde si můžete odpočinout a pak se pohodlně věnovat samotné prohlídce.

Tříjezerní slať reprezentuje rašeliniště


Tříjezerní slať leží na okraji největšího komplexu slatí na Šumavě, Modravských slatí, které patří k mokřadům mezinárodního významu. Využijte i Vy tuto ideální možnost procházky slatí a seznamte se s tím, jak vlastně rašeliniště vypadá. Projděte si jednotlivé zóny a obdivujte jezírka i vegetaci a udělejte si konkrétní představu o tom, co to vlastně slať je.

Autor: Helena Syslová

2019-03-27

Výlet v okolí Kovářské - Prunéřovské údolí



Přírodní památka

Nádherný potok v skalnatém a poměrně hlubokém údolí, pstruzi, vzácné staré smrky, vodopád, nádherná krajina pro příznivce fotografování – to je přírodní památka Prunéřovské údolí. Do údolí se můžete vydat pěšky nebo na kole a celý výlet je možno spojit s osvěžením na koupališti nebo výstupem na hrad Hasištejn. Návštěvu neodkládejte, vzhledem k výstavbě větrných elektráren a možnému budování přehradní nádrže hrozí tomuto údolí zatopení.

Málo známá přírodní památka


Toto údolí byste ve starších  turistických průvodcích těžko hledali. Neznají ho ani někteří obyvatelé nejbližšího většího města, Chomutova. Je to škoda, protože Prunéřovské údolí je nádherné, přitažlivé i romantické. Proto se nedejte odradit a vyrazte na výlet. Procházka skalnatým údolím Prunéřovského potoka, přes různé můstky a kolem peřejí, ve kterých je možno vidět hbité pstruhy, je jistě jedinečným zážitkem.

V údolí se skrývá skvostný vodopád


Velkou, i když ne příliš známou vzácností je 8 metrů vysoký vodopád pojmenovaný Kýšický. Tento vodopád není pro turisty označen a nevede k němu žádná lávka, objevit ho můžete jedině tak, že přebrodíte potok nebo ho přejdete po kmeni padlého stromu a zahnete za skalní ostroh. Nejkrásnější je tento vodopád v období, kdy je hodně vody – po velkých deštích nebo při jarním tání, o to horší je však k němu přístup. V zimě se z vodopádu stává ledopád, dá se na něj vylézt až nahoru, což ovšem vyžaduje dobrou fyzičku.

Staré šachty a smrky ztepilé


Při procházce údolím potoka můžete vidět pozůstatky důlní činnosti. Nejvýraznější jsou zazděné vchody do šachet, jejichž stáří můžete obdivovat – jsou ze 13. až 18. století. Některé štoly nají okýnka pro vlety a výlety netopýrů. Lesní pěšina prochází i kolem zaniklých domů a zbytků budovy mlýna se zbytky kamenných náhonů. V samotném údolí se setkáte s nádhernou skupinou památných stromů, smrků ztepilých. Zděná kamenná cesta vede nahoru k hradu Hasištejn.


Autor: Helena Syslová


2019-03-15

Typ na výlet na Šumavě - kopec Ostrý



Osser - tak zní německý název šumavské hory Ostrý, ale protože se jedná o dvouvrcholový suk se specifickou siluetou, vysloužil si tento vrchol také přezdívku "Prsa Matky Boží". Tvoří ho Velký Ostrý s nadmořskou výškou 1293 metrů a Malý Ostrý (1266 m.n.m.). Leží však v oblasti hranic s Německem a nejvyšší vrchol se nachází asi 15 metrů od státní hranice, a proto nejvyšší bod českého území sahá jen do výšky 1280 metrů n.m.

Šumava sama o sobě nemá příliš mnoho majestátních vrcholů, naopak ji charakterizují spíše protáhlé hřbety, nicméně právě Ostrý je často označován za nejkrásnější ze všech Šumavských kopců. Nejpoutavější cesta na vrchol Ostrý vede ve směru od Domažlic nebo Klatov. Jedná se o malebnou oblast údolí Úhlavy.

Vrchol Ostrého slibuje krásný výhled na Velký Javor, nejvyšší šumavskou horu, a dokonce i na Alpy, je-li příznivá viditelnost. Vrcholové partie tohoto kopce se staly inspirativními pro umělce Carla Marii von Webera, který právě zde načerpal inspiraci k sepsání své známé opery.

V blízkosti Ostrého stojí jistě za návštěvu nedaleké Čertovo a Černé jezero, Bílá strž se 13 m vysokým vodopádem nebo tunel pod Špičákem, nejdelší železniční tunel na území České republiky.

Údajně na samotném vrcholu Ostrého kdysi stával hrad čtvercového půdorysu o straně 30 metrů. Archeologické nálezy ukázaly, že byl vystavěn někdy ve 13. století, ale patrně už v 16. století byl označován jako zřícenina a do dnešní doby se z něj dochovalo jen torzo zdiva.

2019-02-25

Zajímavé místo cestou na Srní - Kostel sv. Vintíře Dobrá Voda u Hartmanic


Jihočeský kraj a zvláště Šumava má spoustu specifik a můžete zde vidět a zažít mnoho jedinečných věcí. Jednou ze zvláštností a dokonce světovým unikátem je kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic se svým skleněným oltářem. Je to jediný kostel na světě zasvěcený tomuto světci. Německý hrabě Gunther – česky Vintíř, žil na přelomu 10. -11. století. Ve svých 45 letech se stal řeholníkem řádu benediktinů a později žil v poustevně na šumavském vrchu Březník. Byl významným misionářem a diplomatem své doby.
Barokní kostel dal postavit v roce 1734 baron František Karel Villani. Najdete ho mezi Sušicí a Kašperskými Horami a jeho skleněný oltář nemá ve světě obdoby. Váží 5 tun, je 4,5 m široký a přes 3 m vysoký. Z tak zvaného lesního skla, které svou barvou evokuje barvu rašeliništních šumavských potoků, je také křížová cesta, socha sv. Vintíře, pultík na čtení (ambon) a betlém. Autorem tohoto úžasného projektu je výtvarnice a sklářka Vladěna Tesařová z Dobré Vody.
Kostel, na jehož místě stávala dřevěná kaple, byl spolu se studánkou významným poutním místem. Scházeli se zde věřící z českého i bavorského pohraničí. Stejně významným místem se stal i Vintířův hrob v Břevnově. Historik Balbín zmiňuje, že se zde událo na třista zázračných uzdravení.
V době socialismu byl kostel, stejně jako většina církevních staveb stojících v pohraničním pásmu, degradován na stáje a vojenské skladiště. V dnešní době slouží opět věřícím z obou stan hranice. V blízkosti kostela najdete i muzeum dr. Šimona Adlera, židovského rabína, kde jsou v prodeji i vstupenky na prohlídku kostelního interiéru.
V okolí nese Vintířovo jméno i kaplička na Březníku a skála na jeho vrcholu, nebo Vintířova stezka vedoucí z Niederalteichu do Blatné, která spojuje sakrální stavby jižních Čech.
Jste-li milovníky Šumavy a jejích památek, jistě znáte knihu Šumava – příroda, historie, život, odkud můžete čerpat informace nejen o Dobré Vodě, ale i náměty na jiná zajímavá zastavení v tomto krásném kraji.

2019-02-14

Krušné hory na běžkách

Z Komáří hůrky na Cínovec



Projeďte se projet po nejoblíbenější běžkařské trase v Krušných horách. K přednostem krušnohorské magistrály patří strojově udržované cesty a malebná krajina okolo. Jedná se o nenáročnou trasu s malým převýšením.
Výchozím bodem naší trasy je parkoviště u rozcestí Komáří vížka - parkoviště. Za pěkného počasí se z vrcholu Komáří hůrky nabízí vynikající kruhový rozhled na Krušné hory, České středohoří, Lužické i Jizerské hory. Na vrchol kopce vede nejdelší lanovka v Česku. Výstupní stanice je na vrcholu Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel s vyhlídkovou restaurací.

Jakmile se dosyta vynadíváte okolo nazujte běžky a vyražte ve stopě po červené značce k rozcestníku Pod Komáří hůrkou. Tady odbočte vlevo na žlutou značku směr „Pod Loupežníkem" která je zároveň cyklotrasou č. 3010 směr „Cínovec hotel Pomezí" (modrá turistická značka). Celá trasa zatím vedla po rovině, nyní přichází nařadu mírné klesání okolo rozcestí Myslivna pod sedmi štíty a dále po Sedmihůrské cestě. Odtud odbočte vpravo (mírné stoupání) a po zhruba 1 km se dostanete na Krušnohorskou magistrálu. Odbočte vlevo a asi po 0,5 km mírného klesání přijedete do Cínovce k Hotelu Pomezí. Zpět ke Komáří vížce se můžete vrátit po vzorně udržované Krušnohorské magistrále (červená značka). Na 8,5 km střídavého mírného stoupání a klesání projedete kolem Cínoveckého hřbetu a Lysé hory až k rozcestí Pod Komáří hůrkou. Magistrála vede na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Park je domovem pro 31 druhů ptáků, kteří jsou zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů a 23 zvlášť chráněných druhů rostlin. Celá nenáročná trasa měří 17 km a zvládnou ji i začátečníci.