2017-06-30

Námět na výlet na Lenoře - Soumarské rašeliniště

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Soumarské rašeliniště je jedním z mnoha rašelinišť, které lemují řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh. Rašeliniště o rozloze 85 ha se u Soumarského Mostu vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně 9 tisíc let. Stalo se ostrovem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací. V posledních několika desetiletích se však podoba rašeliniště radikálně změnila. Může za to průmyslová těžba rašeliny, která zde probíhala od 70. let 20. století až do roku 2000. Celé rašeliniště bylo odvodněno sítí povrchových kanálů, důsledkem čehož poklesla hladina podzemní vody hluboko pod povrch.

Na cestě rašeliništěm vám poslouží povalový chodník, část trasy však pokračuje po měkkém řašelinovém podloží. Cesta vede od vodáckého kempu až k téměř 10 metrů vysoké dvoupatrové vyhlídkové věži, ze které uvidíte celou plochu rašeliniště jako na dlani. Dřevěná rozhledna stojí na nejvyšším bodě rašeliniště. Kruhový výhled poskytuje zastřešený ochoz ve výšce 6 metrů. Mimo Soumarského rašeliniště lze odtud dohlédnout na Stožec, hřeben Boubínu, Želnavskou pahorkatinu.

Soumarský most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary – Lenora a je známý především vodákům, sjíždějícím Vltavu. Jinak je zde pouze malá železniční zastávka a penzion. Dostanete se sem z Volar po silnici č. 39 na Lenoru. Zhruba po 4km odbočte vlevo ke kempu Soumarský most, u kterého naučná stezka začíná. Na rašeliniště je bohužel zakázán vjezd cyklistům. Z důvodu výskytu silně ohroženého tetřívka obecného je stezka v zimě až do jara uzavřená.

2017-06-22

Námět na cíl výletu na Srní

Vyhlídka na Zelené hoře u Srní


Menší dřevěná konstrukce s prostorem k rozhledu i k příjemnému posezení láká k vyhlídce na Zelené hoře nedaleko Srní.

Vyhlídka u Srní je pět metrů vysoká, nahoře najdete lavice a stůl, kde si můžete odpočinout a posvačit. Z dřevěné rozhledničky je pěkný výhled na okolí obce Srní, ale také například na Huťskou horu a Zhůří.

Rozhledna stojí na Zelené hoře nedaleko Srní při cestě na Prášily, zhruba tři kilometry od parkoviště Velký Bor. Naleznete ji pokud se vydáte po modré turistické značce po zpevněné Javoří cestě z Velkého Boru například na Javoří slať, Poledník nebo Tříjezerní slať. V zimě ji nemohou minout běžkaři na výletě z Modravy do Prášil.

Není bez zajímavosti, že je vyhlídka postavena ze dřeva, které mělo původně bez užitku zetlít v šumavských lesích.

2017-06-10

Námět na super akci na Šumavě - výstup na Everest

Šumavský Everest

Zdolejte nejvyšší horu světa Mount Everest (8848 m n.m.) návštěvou osmi Šumavských vrcholů. Poznáte krásy pěší turistiky v okolí Horní Plané na Lipně a na Šumavě. V hornoplánském infocentru (KIC) obdržíte vrcholový pas se seznamem povinně zdolávaných vrcholů, jejichž součet je výškou 8848 m. n. m.

Do projektu jsou začleněny tyto vrcholy:
Pokud se chcete do projektu Šumavský Everest zapojit a získat i certifikát o úspěšném zdolání 8848m musíte si zakoupit Vrcholový pas. Do tohoto pasu pak budete zapisovat informace o každém výstupu a v každém bodě si do pasu dáte razítko (v případě, že razítko nenajdete, stačí se na vrcholu vyfotit, pro razítko si společně s fotkou budete muset zajít do Infocentra v Horní Plané. Výstup vám bude uznán).

Postup:
  1. V Infocentru na náměstí v Horní Plané zakoupíte vrcholový pas.
  2. Vydáte se postupně k jednotlivým vrcholům (jsou popsané i v pasu).
  3. Na každém vrcholu je umístěna "ptačí budka" a v té je razítko.
  4. Do pasu vypíšete (krom svých osobních údajů) datum a čas zdolání vrcholu a orazítkujete.
  5. Po zdolání všech vrcholů odevzdáte vyplněný pas v Infocentru Horní Planá a obdržíte certifikát o zdolání Šumavského Everestu podepsaný starostou města Horní Planá.
Pořadí vrcholů není určeno a máte neomezeně času - vrcholy můžete zdolávat postupně - klidně každý rok jeden.

2017-05-27

Co dělat na Kovářský

Chtěli bychom Vás informovat o zahájení letní sezony ve SportCentru Klínovec.



Od 1.6.2017 do 30.9.2017 bude opět denně v provozu:


1. Lanové centrum

2. Půjčovna terénních koloběžek

3. Půjčovna horských kol

4. Půjčovna nordic walkingových holí

5. Další outdoorové aktivity (lukostřelba,disc golf atd.)



V nabídce jsou také nenáročné sportovní programy pro školy, tělovýchovné jednoty a další skupiny.


V případě jakýchkoli dotazů je možné se písemně či telefonicky obrátit na



Kateřina Samotná



SportCentrum Klínovec

+420 725 700 903


2017-05-12

Výlet poblíž Lenory - Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Medvědí stezka, která byla vyznačena v roce 1967 je dlouhá 14 kilometrů s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Trasa spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž na trati Český Krumlov – Volary. V terénu je po celé délce vytyčena žlutou turistickou značkou a po celou dobu vás budou provázet informační panely a několik odpočívek. Trasa divokou přírodou je vhodná pouze pro pěší turisty.

Příroda
lemovaná skalními masivy z plekenštejnské žuly vytvořila skutečně neuvěřitelné útvary, kterým místní obyvatelé přisoudili roztodivná jména. Uvidíte zde například Dračí tlamu (v zimě se v ní tvoří rampouchy, které vypadají jako dračí zuby), Skalní hrad, Perníkovou skálu, Soutěsku lapků, skalní vyhlídku s výhledem do údolí Vltavy a na přilehlé vrchy Špičák a Knížecí stolec, Loveckou jeskyni, Hřib, Viklan, Mechovou pyramidu (skalisko porostlé mechorosty), Kamennou krásku, Obří kostky, Medvědí vyhlídku, kde se zvětráním žuly vytvořila tzv. okna, odtud je pěkný výhled na Jelenskou horu a Stožec.

Na jednom místě po cestě se nachází
pomníček Bärenstein posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka své jméno. Jednalo se vlastně o medvědici - poslední žijící exemplář, na kterou vypukl nelítostný hon několika honců a 112 psů. Místní zprávy zmiňují, že rozhodující rána prý padla v moment, kdy se medvědice snažila rozsápat čtyři lovce. V tu chvíli zakročil zastřelil syn schwarzenberského hajného a medvěda skolil. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Hluboká nad Vltavou.

2017-05-01

Námět na výlet v okolí Kovářská - Občerstvení u Červené jámy

Červená jáma je propadlina zbylá po důlní činnosti ve zdejší oblasti. Dobýval se zde cín a železné rudy. Takových proláklin je v Krušných horách nespočet, ale o téhle se píše, že je ze všech největší. Nicméně to není zřejmě ten hlavní důvod, proč do těchto míst vyráží spousta turistů. Daleko větším lákadlem je zajímavě pojaté lesní občerstvení na zdejším úseku Krušnohorské lyžařské magistrály.

Zdejší buffet má otevřeno povětšinou od 10 do 17 hodin, od úterý do neděle, včetně svátků. Za snahu místních o servis výletníkům a o zajímavé prostředí, se tu určitě vyplatí stavit se na oplátku na domácí polévku, domácí koláče, nebo opečenou klobásku.


Imbiss Rote Grube
Imbiss Rote Grube | Autor: Občerstvení u Červené jámy

2017-04-08

Námět na výlet v okolí Srubu - z Malče na horu Kůstrý

Drážovskou vrchovinou na horu Kůstrý.

Náročnost: romantika

Délka: vycházka (do 6 km)


Kam a jak jedeme?
Růžďský potok, kamenná brána
Růžďský potok, kamenná brána

Složité dělení v naší malé zemičce dá někdy docela zabrat. V tomto případě se dozvíme, že Drážovská vrchovina je podokrskem Mladotické vrchoviny. Ta je okrskem vrchoviny Vimperské, která je podcelkem Šumavského podhůří. Tak a konečně se můžeme vrátit k hoře Kůstrý ( 845 m.n.m.). V celém okolí je považována za útvar zcela mimořádný a místní ji mají za horu jak opředenou tajemstvím tak i místem s vysokou energií. Bohužel jen tou negativní. Dokonce jsem slyšel i povídání o Keltech. Ti měli mít na západním svahu hory v údolí Růžďského potoka obětiště. Lidé tomuto místu celá staletí říkají Čertovo údolí. Naopak na severním vrcholu hory mělo být hradiště, které se využívalo v době nebezpečí. Bylo-li tomu tak, se dnes již nedozvíme, ale proč nenaslouchat legendám, které vnášejí do minulosti krásná tajemství. Navíc hodně lákavá je pozvánka k osobnímu seznámení s horou
Za čím jedeme?
Skála nad potokem, loď
Skála nad potokem, loď

Výchozím místem našeho výletu se stala víska Maleč. Její nadmořská výška 862 metrů ji řadí mezi nejvýše položená lidská sídla jak v této oblasti, tak i v celé zemi. Ves se může pochlubit hezkou kapličkou, několika staletými lípami a najdou se tu i starší zajímavá stavení. Z obce vycházíme po okresce a hned za posledním stavením se otevírá nádherný výhled k severu. Škoda horší viditelnosti. Odtud jsou určitě vidět i Brdy. Přibližně po 200 metrech, v první zatáčce silnice od vsi pokračujeme rovně polní cestou. Ta nás přivádí do lesa a dosti rychle klesá do údolí. Po několika minutách docházíme ke stavení a ruinám bývalé pily. Jsme v údolí Růžďského potoka a přecházíme na pravý břeh. Zde je studánka a před námi jak v potoce tak na svahu se objevují nečekané skalní útvary. Je to nádhera a jsem si zcela jist, že setkání s čertem by mě vůbec nepřekvapilo. Prostě Čertovo údolí se vším všudy.
Skály, pověstné obětiště
Skály, pověstné obětiště

Nad potokem se klene skalní brána, jak se voda tudy prodrala je ve hvězdách. Svah je ještě o něco záhadnější. Nejvyšší skála má na vrcholu kýl lodě a právě ta je prý svojí energií „nebezpečná celému okolí“. Neodolám pokušení si skálu pohladit, ale nic hrozného se neděje. Právě naopak, tohle skalisko má něco do sebe. O něco výše je několik kamenů a tady mělo být ono keltské obětiště. Těžko rozhodnout, zda jejich rovné plochy jsou dílem přírody nebo lidí. Další obrovský kámen připomíná malou pevnůstku ( řopík). Stoupáme svahem po úzké pěšince a je možné, že využíváme stezky zdejších zástupců zvířecí říše. Docházíme na cestu, u které je vztyčen kámen. Na sobě má 6 a vlnovku s kroužky. Je vidět, že si dříve dávali záležet i na hraničních kamenech. Les prořídl a z jeho okraje se nám otevřel výhled k severu. Dostáváme se na křižovatku čtyř lesních cest a jdeme odtud stále k východu. Lesy v okolí se změnily v husté mlází, kterým by jsme měli projít To se nám v sedle pod Kůstrým daří a lesní cestou stoupáme na hřeben.
Skála loď
Skála loď

Stoupání končí a jsme na hřebeni. Po pravé straně je zcela zarostlá skála, která je jižním vrcholem hory ( 838 m.n.m.). Prodrat se sotva znatelnou stezkou je dílem chvilky, ale výhled z vrcholu je hodně omezený. Zato ostružiny jsou sladké až moc. Pokračujeme po hřebeni k severu. V okolí cesty jsou nižší i vyšší skaliska. Ze svahu jako by vyrůstaly jednotlivé kameny a mechový koberec dodává všemu kolem pohádkový ráz. Přibližně po 300 metrech se tyčí zcela zarostlá skála. Jsme pod severním vrcholem, který se nazývá Altán ( 845 m.n.m.). Na skálu prý vedou schůdky, ale jejich hledání končí bezúspěšně. Pod vrcholem je poslední vysoká skála na severní straně hory a za ní prudký svah. Vracíme se zpět po hřebeni a rozhodujeme se jít volně lesem. V polovině svahu nás čeká prošlapaná pěšina, která míří k lesní cestě, po níž jsme přišli. Nasbírali jsme i něco hub, večer bude smaženice. Kromě těch jedlých tu jsou i ty méně známé. Zvláštní je hadovka smrdutá, pak i nějaká hezky žlutá a několik dalších druhů.
Skála pevnost
Skála pevnost

Vracíme se do údolí a hora nás odměňuje obrovským hřibem. Procházíme Čertovo údolí a v nedalekém houští se něco kmitlo. Že bychom byli pod sledováním peklem, bylo by to možná z pohledu na naši současnost docela milé. Následné setkání s člověkem, který tu v okolí žije, se dozvídáme ještě něco navíc. Okolní lesy se vrátily původním majitelům a jejich snažení je vidět na každém kroku. Loučíme se a stejnou cestou se vracíme zpět. Ze silnice ještě poslední pozdrav krásné hoře . Ta se odtud jeví zcela nenápadně jako nevýrazný táhlý hřeben porostlý smrkovým lesem. Tak zase někdy na viděnou.
    Maleč, kaple
    Maleč, kaple

    Jídlo a pití v těchto končinách sehnat nelze a je nutné nést si jej v batohu. Navíc, když na vrcholu zavoní káva z termosky a je něco k zakousnutí, kam se na to hrabe pětihvězdičkový hotel. Něco k snědku by se možná sehnalo v nedalekém Strašíně. Tam by bylo možné se i ubytovat
    Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
    Nádhera na jedničku s hvězdičkou, prostě krásné, pohádkové místo, které se musí vidět. Bystřina s průzračnou vodou, krásný zdravý les k tomu bezpočet skal a občas i nějaký ten výhled do okolí. Je možné chtít ještě něco navíc?
    Ostatní informace
    Maleč, vnitřek kaple
    Maleč, vnitřek kaple

    Celá cesta je dlouhá okolo 7 kilometrů a převýšení se vejde do 250 metrů. Nikde tady nejsou značené cesty, ale je to tu dosti přehledné. Potkat zde některé z lesních obyvatel je pravděpodobnější než setkání s turistou. Je tady klid a pohoda. Mapa KČT má č. 69 Pošumaví – Vimpersko