4. ledna 2025 od 10:00 do 14:00 se pořádá závod - Štít Krušných hor. Je to závod v běhu na lyžích pro všechny věkové kategorie s dlouholetou historií.
Své síly zde mohou účastníci změřit na závodních tratích v areálu Jahodová louka u Božího Daru, které jsou vyhlášené svojí náročností a atraktivitou. Závody jsou dvoudenní – v sobotu 4. ledna 2025 se závodí volnou technikou a v neděli 5. ledna 2025 se pojede klasickou technikou.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/stit-krusnych-hor-2025
1. ledna 2025 od 10:00 do 16:00 pořádá Tělovýchovný spolek Javorník tradiční výstup na rozhlednu Karla Klostermanna na Javorníku. K poslechu zahrají Šumavští mazáci a Šumaři ze Stach.
Zvolit můžete libovolné pěší trasy na vrchol Javorníku s rozhlednou K. Klostermana. Na vrcholu bude možnost obbčerstvení.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/silvestrovsky-a-novorocni-vystup-na-javornik-2013
Hrad otevře bránu návštěvníkům 28. prosince, možnost zavítat na nejvýše položený královský hrad se naskytne následně každý další den až do soboty 4. ledna, a to v časech 10.00 - 16.00 hod. Připravuje se pro návštěvník rovněž kulturní program.
Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!
Na Kudy z nudy máme prosinec rádi: je to čas adventu a Vánoc, čas končícího roku, Silvestra a plánování novoročních předsevzetí. Na opravdu mrazivé a studené zimní výlety si musíte počkat na leden, ale rozhodně to neznamená, že by nás prosinec šetřil. A jde na to dost zhurta: už k prvnímu prosinci na svátek Ivy (dříve svátek sv. Eligia a Edmunda Kampiána) se vztahují pranostiky, plné mrazu a ledového větru:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
Svatá Barbora a Mikuláš
Svátek svaté Barbory se slaví 4. prosince a je spojený nejenom s řadou lidových zvyků, ale také pranostik a průpovídek. S patronkou horníků, sedláků, architektů, kuchařů, řezníků, dělostřelců, zajatců a umírajících jsme se krátce potkali už v listopadových pranostikách, kdy je družkou Barbory Kateřina. Například se říká, že mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší, anebo že svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí. Kromě toho s sebou ale svatá Barbora coby ochránkyně před bouřkou, horečkou a morem přináší spousty vlastních pranostik:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Svata Barbora chystá saně do dvora.
Se spoustou předpovědí je spojený i oblíbený svatý Mikuláš:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Zelený Mikuláš – bílý leden.
Svatá Lucie a zimní slunovrat
Lidové pořekadlo o svaté Lucii, která noci upije, ale dne nepřidá, znají všichni. Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a zimní slunovrat připadal na 13. prosince. V 16. století se však začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul, dnes nastává okolo 21. prosince. Období nejdelších nocí v roce se v pranostikách potkává s takzvanou Tomášskou zimou. Ta trvá přibližně od 8. do 21. prosince (kdy dřív býval svátek sv. Tomáše) a jde o období, v němž nastává skutečné zimní počasí se sněžením a častými mrazy.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
O svatém Tomáši meluzína straší.
Bílé Vánoce a vánoční obleva
Dokonalé Vánoce si představujeme jako ty obrázcích od Josefa Lady. Většinou ale na bílé Vánoce čekáme marně: šance na zasněžené vánoční svátky je malá, uvádí se asi 20 %. Proč bývají středoevropské Vánoce většinou na blátě? Může za to takzvaná vánoční nebo předvánoční obleva, teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Její pravděpodobnost bývá až 70 %, tedy dost na to, aby se objevila i v pranostikách. Například průpovídka Na Adama a Evu čekejte oblevu vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností.
Co dál naši předkové na Štědrý den, na Boží hod a na Štěpána vypozorovali?
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
Jezdí-li se na Vánoce na saních, hodně obilí bude na polích.
Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Bez povšimnutí samozřejmě nemohli nechat ani poslední den v roce, tedy Silvestr. A tak se například říká, že jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/lidove-pranostiky-prosinec-cas-adventu-tomasske-zi?utm_source=b2cnewsletter_zima_20242025_nejdelsi_a_nejstrmejsi_sjezdovky_nejvetsi_snowparky_a_dalsi_rekordy_nasich_hor&utm_campaign=b2cnewsletter&utm_medium=email
Hrad a zámek Horní Hrad také řečený Hauenštejn je středověký strážní hrad nedaleko Stráže nad Ohří, rozšířený a upravený v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky.
Hrad byl na konci 20. století ruinou, určenou k demolici. Nyní zde vzniká nadregionální kulturní centrum s řadou možností netradičně stráveného volného času a zajímavými doplňkovými programy, a to za pomoci Obecně prospěšné společnosti Horní Hrad a přispění veřejnosti.
V současnosti si můžete prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem, vystoupat na hradní věž, navštívit zámeckou kapli a přilehlé arboretum, prostudovat rodokmen původních majitelů hradu- rodu Longueval – Buquoy. Zhlédnout můžete stálou výstavu dřevěných plastik v hradní galerii a výstavu "Album vedut Království českého" od Augusta Hauna. Cestou z hradu se lze pohodlně projít rozlehlým zámeckým lesoparkem nebo si odpočinout ve vyhlídkovém altánku.
Arboretum a botanická zahrada Horní Hrad nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i mnoho u nás unikátních druhů! K mimořádným patří rovněž sbírka více než 40 druhů javorů.
V neposlední řadě na vás čeká úplně nová, zcela hotová a neogotickým mobiliářem vybavená komnata. Ta je přístupná veřejnosti a slouží jako mikroregionální infocentrum a pokladna hradu. Využít můžete také noční prohlídky hradu. Nejbližší okolí hradu a zámku Hauenštejn nabízí další zajímavé cíle, památky i přírodní scenérie, zejména další královské či šlechtické hrady na zemské stezce při řece Ohři.
Ubytování na hradě
Pro dobrodruhy, romantiky i rodiny s dětmi, soukromé akce nebo firemní teambuilding je připravena možnost ložírování v rozlehlém podkroví jednoho z hradních paláců (300m2), kapacita podkroví je 55 lůžek. Ubytování je nejpohodlnější ve vlastním spacáku, nebo vám po domluvě na hradě zapůjčí lůžkoviny. Cena ubytování ve spacáku je 600 Kč na osobu/noc (130 Kč na osobu za zapůjčení lůžkovin).
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/horni-hrad-nedaleko-straze-nad-ohri
Hřbitovní kostel z první poloviny 14. století je jedinečně zachovalou středověkou památkou. Vedle kostela se nachází kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Obě stavby najdete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století.
Hřbitovní areál, nacházející se cca 1 km od Kašperských Hor, ukrývá jednu z nejvýznamnějších památek rané středověké architektury v jihozápadních Čechách. Jedná se o trojlodní baziliku sv. Mikuláše z počátku 14. století, která se do dnešní doby dochovala téměř v původní architektonické podobě.
Uvnitř kostela se dochovaly barevné fresky datované od 1. pol. 14. století, neporušené gotické arkády a malovaný prkenný strop z roku 1700 v hlavní lodi, který je dílem tehdejšího purkmistra A. V. Groffa.
V blízkosti mohutného gotického chrámu sv. Mikuláše se nachází o poznání menší kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Současná barokní podoba kaple pochází z roku 1757, samotné základy kaple však mohou být mnohem starší. Kaple svaté Anny uchvátí návštěvníky jak iluzivní malbou od Josefa Hagera, tak i barokním oltářem, který ukrýval sošku svaté Anny Samatřetí a dřevěný očistec.
Obě stavby naleznete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století. Na hřbitově jsou pochováni nejen Češi, ale i Němci, kteří tvořili do konce II. světové války dějiny tohoto kraje, neboť v Kašperských Horách se v předválečné době hlásilo 90% obyvatelstva k německé národnosti. Hlavně jim patří originální kříže či překrásné náhrobní desky, objevíte i tu nejstarší? Kostel a kaple jsou majetkem katolické církve.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-svateho-mikulase-s-kapli-svate-anny-v-kaspe
