Pivovar hned vedle Srubu !

Lazny, dům s pidipivovarem  •  Foto: Bohumir

Lazny jsou malá vesnička vzdálená přibližně jedem kilometr jižně od Strašína. Mezi vískou a Strašínem je údolíčko Zábrďského potoka. Ten se pod vsí vlévá do Zuklínského potoka, který teče při západním okraji vsi. Vískou prochází silnice, která odbočuje pod Strašínem ze silnice č. 171 a pokračuje k jihu, aby se vyšplhala na hřeben Javornické hornatiny. 

Jižním směrem je také přírodní památka Mrazové srázy u Lazen. 

Samotná obec je rozložena kolem dvou ulic a již zmíněné silnice. Najde se tu i několik zajímavých starších chalup. 

Pidipivovárek je v Pivovarské ulici a na jejím okraji je umístěna směrová cedule. Vaří se tu několik druhů piv od dvanáctek až po piva osmnácti stupňová. Majitelé mají své vlastní receptury. Jedna várka představuje 150 litru piva skutečně dobrého moku. Posezení tu mají u malého jezírka s vodníkem. Osobně mě zaujala hasičská dvanáctka, která nemá chybu. Ta silnější piva je lepší ochutnat až doma. Otevírací doba není stanovena a více informací je na www. pidipivovarek. cz.

Pečení chleba na Lenoře

Pochvala panu Sobotovičovi a jeho pomocnicím 

 Informace o pečení

  Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde

Okolí Srní - Hradlový most - rechle - Vchynicko - tetovský kanál

Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí.

 • 

My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné.

Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most.

Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy.

Šumava a okolí Železné Rudy

Vyrážíme z nádraží Hamry – Hojsova Stráž. Odtud se rozcházejí turistické cesty do několika směrů. Ta naše je modrá a od nádraží jde společně se zelenou.

Za čím jedeme?

Z nádraží jdeme na rozcestí turistických cest a odtud pokračujeme po asfaltce lesem na konec Hamrů. Po krátkém stoupání docházíme k rozcestí. Tady se značky rozcházejí, zelená míří na Pancířský hřbet a ta naše stoupá prudkým svahem. Les v okolí je smrkový a je vidět, že sem kůrovec ještě nezavítal. Svah končí v zatáčce u silnice do Hojsovy Stráže. Na silnici je dosti silný provoz a tak u křížku značku opouštíme a jdeme lesní cestou západním svahem Milce. Cesta se drží vrstevnice a my hledáme nějakou stezku na hřeben. Jednu sotva znatelnou nacházíme, občas sice mizí v borůvčí, ale po několika minutách jsme na hřebeni. Cesta je opět značená a bezpečně nás provází na vyhlídku. Ta je na vysoké skále, mají tu i lavičky, ale především krásná okna s výhledem na Královský hvozd.

Barvy podzimu si již oblékly některé stromy a výhledy jsou jako podmalované. Je odtud vidět část Jezerní hory, následuje Svaroh, dále o něco nižší Velký Kokrháč a vše končí Velkým Ostrým. Pod ním je z dalšího okna vidět Lovečná a hodně v dálce se modrá pásmo Českého lesa. Taková malá šumavská pohádka. Hluboko pod námi je Úhlavské údolí, které patří k nejhlubším v celém pohoří. Jsme tu skoro půlhodinku a moc se nám odtud nechce. Dáváme si přinesenou kávu a vychutnáváme si pohodu na vyhlídce. Stejnou cestou se vracíme zpět, ale značku asi v polovině hřebene opouštíme a jdeme po hřebeni k jihu. Docházíme k místu, kde bývala vojenská hláska. Po ní zbyly jen základy a model území, které vojáci z hlásky viděli. Mohla to být docela dobrá vojna. Volně lesem scházíme do Hojsovy Stráže.

Hojsova Stráž je místní části města Železné Rudy. První písemná zmínka o osadě je z roku 1614, kdy tady byla osada zmiňována s těžbou železné rudy. Dnes zde žije kolem 130 stálých obyvatel a ves je spojována s turistickým ruchem. Domy vsi jsou soustředěny kolem silnice a několik z nich slouží turistům. Do vsi jsme přišli z vyhlídky přímo k zdejšímu orloji. Byl postaven v nedávné době a je to jak zajímavý tak i hezký objekt. Na jižním konci vsi stojí kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Ten byl postaven mezi roky 1824 až 1826. Před kostelem rostou dvě staré lípy a dva jasany. Přes silnici je hřbitov se zdí. U silnice při zdi hřbitova je pomník padlým. Hezkou budovou je barokní fara z 18. století ve svahu pod kostelem. Ze sakrálních památek lze jmenovat na severní straně vsi ještě kapli archanděla Michaela. Ve středu obce tu mají obchod a jedinou otevřenou restauraci Na Stráži. Od vsi je hezký pohled na hřeben s Můstkem a jeho okolím.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Něco k snědku jsme si dali v restauraci na Stráži. Pivo tady točí z pivovaru Svijany. Nabídku měli docela dobrou, obsluha byla rychlá a velmi pozorná.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet můžeme ohodnotit jedničkou. Pohled na Královský hvozd z této vyhlídky patří k hezkým zážitkům. Nám se tady moc líbilo.

Okolí Kovářské - Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Octnete-li se na severu Karlovarského kraje, na samotné hranici se spolkovou zemí Sasko, máte možnost prohlédnout si národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Ta patří k největším chráněným územím v Karlovarském kraji a je pátou přírodní rezervací v oblasti. Ochranu si toto území vyžádalo pro dobře zachovanou soustavu horských rašelinišť, nacházejí se zde podmáčené smrčiny a samozřejmě původní rostliny a živočichové.

Co Vás na vrchovištích čeká?

Rašeliniště, vrchoviště a řada jezírek, borovicové a smrkové porosty vytvářejí zajímavý jedinečný a charakteristický vzhled krajiny. Spojuje rezervace Velký močál a Velké jeřábí jezero a zahrnuje také doposud nechráněná rašeliniště v tomto prostoru. Tato místa patří k těm územím, která nebyla zasažena těžbou. Projdete se zde celým vývojem a stádii rašeliniště, kouzelná jsou zvláště četná jezírka, k vidění jsou i vzácné rostliny a živočichové. Na tomto území se nachází i pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínu a celý komplex rolavského zajateckého tábora. V areálu žijí také unikátní hmyzí společenství.

Setkáte se se zajímavými rostlinami i živočichy

Hlavními zástupci místní flory jsou rostliny spjaté s rašeliništi, především mechy jako různé druhy rašeliníku, ploník, brusnice, klikva, vlochyně, suchopýr i vzácná šicha černá. Kapradiny zastupuje například ostřice mokřadní, vzácnými druhy jsou masožravky, rosnatky a blatnice. Ze zvěře zde můžete zahlédnout jelena, srnce, prasata, rejsky a vetší množství ptáků – káňata, křivky, vodouše, lindušky, čírky, tetřevy a tetřívky. Velký význam mají i evropsky významné druhy, především netopýr velký a střevlík Ménétriesův.

Divoká a romantická krajina

Voda je zde všude – kolem Vás i pod Vámi. Státní hranice vede středem rašeliniště, spatříte zde i prastaré borovice, projít se můžete suchopýrem nebo po pohupující se zemi. V každém případě zde spatříte, jak vypadala horská krajina ještě před tím, než na ni začal působit člověk. Vrchoviště, rašeliniště a rozlehlé močály představují zbytky opravdové divočiny.

Akce na Srní - Srnská Pouť

Obec Srní Vás srdečně zve

na

TRADIČNÍ SRNSKOU POUŤ

Program:

SOBOTA 17. 8. 2019

10.⁰⁰ hod. -   Hubertská mše u Hauswaldské kaple

 -   odvoz zdarma od požární zbrojnice  (od 8.³⁰ hod.)

11.⁰⁰ hod. -   slavnostní procesí se sochou Panny Marie


12.⁰⁰ hod. -   česko-německá poutní mše v kostele  
                          Nejsvětější Trojice

13. ⁰⁰ hod. -  25. ročník Memoriálu Aloise Riepla       

                  -  soutěž se koná za hasičskou zbrojnicí 

                  -  občerstvení zajištěno


16.⁰⁰ hod. -   Jimmy ( kovbojské představení )


17.00 hod. -  Harcíři z Rokycan ( šerm )
                        

         10.⁰⁰ - 17.³⁰ hod. „pro velké i malé“ malování na obličej

17.⁰⁰ - 01.⁰⁰ hod. Vám hraje a zpívá  kapela „Štreka“



NEDĚLE 18. 8. 2019      

Program:

13.00 - 18.00 hod. Vám hraje a zpívá

skupina „Allbum“

 

Občerstvení zajištěno od 15.8.2019

TĚŠÍME SE NA VÁS !!

Přírodní památka Královský hvozd na Šumavě

Znáte historii Šumavského pohraničí? Chcete si odpočinout v krásné krajině a alespoň na chvíli se oprostit od všedních starostí? Zkuste Královský hvozd.

Přírodní památkou byl Královský hvozd vyhlášen v prosinci roku 1991. Nachází se v nadmořské výšce 520 – 1315 m a má rozlohu 2076,62 ha. Leží mezi vrcholem Ostrý a Jezerní horou a tvoří hraniční svorový hřeben v západní části Šumavy. Patří pod Správu NP a CHKO Šumava.

Důvodem ochrany hvozdu jsou skupiny stromů a porostů a přírodních ekosystémů se všemi jejich součástmi, rostlinnými a živočišnými společenstvy.

Královský hvozd představoval v historii daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Za vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a v 16. století prošel kolonizační vlnou. Oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic, kteří měli zvláštní pravomoci.

 

Autor: Marie Bukovinská