2017-06-10

Námět na super akci na Šumavě - výstup na Everest

Šumavský Everest

Zdolejte nejvyšší horu světa Mount Everest (8848 m n.m.) návštěvou osmi Šumavských vrcholů. Poznáte krásy pěší turistiky v okolí Horní Plané na Lipně a na Šumavě. V hornoplánském infocentru (KIC) obdržíte vrcholový pas se seznamem povinně zdolávaných vrcholů, jejichž součet je výškou 8848 m. n. m.

Do projektu jsou začleněny tyto vrcholy:
Pokud se chcete do projektu Šumavský Everest zapojit a získat i certifikát o úspěšném zdolání 8848m musíte si zakoupit Vrcholový pas. Do tohoto pasu pak budete zapisovat informace o každém výstupu a v každém bodě si do pasu dáte razítko (v případě, že razítko nenajdete, stačí se na vrcholu vyfotit, pro razítko si společně s fotkou budete muset zajít do Infocentra v Horní Plané. Výstup vám bude uznán).

Postup:
  1. V Infocentru na náměstí v Horní Plané zakoupíte vrcholový pas.
  2. Vydáte se postupně k jednotlivým vrcholům (jsou popsané i v pasu).
  3. Na každém vrcholu je umístěna "ptačí budka" a v té je razítko.
  4. Do pasu vypíšete (krom svých osobních údajů) datum a čas zdolání vrcholu a orazítkujete.
  5. Po zdolání všech vrcholů odevzdáte vyplněný pas v Infocentru Horní Planá a obdržíte certifikát o zdolání Šumavského Everestu podepsaný starostou města Horní Planá.
Pořadí vrcholů není určeno a máte neomezeně času - vrcholy můžete zdolávat postupně - klidně každý rok jeden.

2017-05-27

Co dělat na Kovářský

Chtěli bychom Vás informovat o zahájení letní sezony ve SportCentru Klínovec.



Od 1.6.2017 do 30.9.2017 bude opět denně v provozu:


1. Lanové centrum

2. Půjčovna terénních koloběžek

3. Půjčovna horských kol

4. Půjčovna nordic walkingových holí

5. Další outdoorové aktivity (lukostřelba,disc golf atd.)



V nabídce jsou také nenáročné sportovní programy pro školy, tělovýchovné jednoty a další skupiny.


V případě jakýchkoli dotazů je možné se písemně či telefonicky obrátit na



Kateřina Samotná



SportCentrum Klínovec

+420 725 700 903


2017-05-12

Výlet poblíž Lenory - Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Medvědí stezka, která byla vyznačena v roce 1967 je dlouhá 14 kilometrů s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Trasa spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž na trati Český Krumlov – Volary. V terénu je po celé délce vytyčena žlutou turistickou značkou a po celou dobu vás budou provázet informační panely a několik odpočívek. Trasa divokou přírodou je vhodná pouze pro pěší turisty.

Příroda
lemovaná skalními masivy z plekenštejnské žuly vytvořila skutečně neuvěřitelné útvary, kterým místní obyvatelé přisoudili roztodivná jména. Uvidíte zde například Dračí tlamu (v zimě se v ní tvoří rampouchy, které vypadají jako dračí zuby), Skalní hrad, Perníkovou skálu, Soutěsku lapků, skalní vyhlídku s výhledem do údolí Vltavy a na přilehlé vrchy Špičák a Knížecí stolec, Loveckou jeskyni, Hřib, Viklan, Mechovou pyramidu (skalisko porostlé mechorosty), Kamennou krásku, Obří kostky, Medvědí vyhlídku, kde se zvětráním žuly vytvořila tzv. okna, odtud je pěkný výhled na Jelenskou horu a Stožec.

Na jednom místě po cestě se nachází
pomníček Bärenstein posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka své jméno. Jednalo se vlastně o medvědici - poslední žijící exemplář, na kterou vypukl nelítostný hon několika honců a 112 psů. Místní zprávy zmiňují, že rozhodující rána prý padla v moment, kdy se medvědice snažila rozsápat čtyři lovce. V tu chvíli zakročil zastřelil syn schwarzenberského hajného a medvěda skolil. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Hluboká nad Vltavou.

2017-05-01

Námět na výlet v okolí Kovářská - Občerstvení u Červené jámy

Červená jáma je propadlina zbylá po důlní činnosti ve zdejší oblasti. Dobýval se zde cín a železné rudy. Takových proláklin je v Krušných horách nespočet, ale o téhle se píše, že je ze všech největší. Nicméně to není zřejmě ten hlavní důvod, proč do těchto míst vyráží spousta turistů. Daleko větším lákadlem je zajímavě pojaté lesní občerstvení na zdejším úseku Krušnohorské lyžařské magistrály.

Zdejší buffet má otevřeno povětšinou od 10 do 17 hodin, od úterý do neděle, včetně svátků. Za snahu místních o servis výletníkům a o zajímavé prostředí, se tu určitě vyplatí stavit se na oplátku na domácí polévku, domácí koláče, nebo opečenou klobásku.


Imbiss Rote Grube
Imbiss Rote Grube | Autor: Občerstvení u Červené jámy

2017-04-08

Námět na výlet v okolí Srubu - z Malče na horu Kůstrý

Drážovskou vrchovinou na horu Kůstrý.

Náročnost: romantika

Délka: vycházka (do 6 km)


Kam a jak jedeme?
Růžďský potok, kamenná brána
Růžďský potok, kamenná brána

Složité dělení v naší malé zemičce dá někdy docela zabrat. V tomto případě se dozvíme, že Drážovská vrchovina je podokrskem Mladotické vrchoviny. Ta je okrskem vrchoviny Vimperské, která je podcelkem Šumavského podhůří. Tak a konečně se můžeme vrátit k hoře Kůstrý ( 845 m.n.m.). V celém okolí je považována za útvar zcela mimořádný a místní ji mají za horu jak opředenou tajemstvím tak i místem s vysokou energií. Bohužel jen tou negativní. Dokonce jsem slyšel i povídání o Keltech. Ti měli mít na západním svahu hory v údolí Růžďského potoka obětiště. Lidé tomuto místu celá staletí říkají Čertovo údolí. Naopak na severním vrcholu hory mělo být hradiště, které se využívalo v době nebezpečí. Bylo-li tomu tak, se dnes již nedozvíme, ale proč nenaslouchat legendám, které vnášejí do minulosti krásná tajemství. Navíc hodně lákavá je pozvánka k osobnímu seznámení s horou
Za čím jedeme?
Skála nad potokem, loď
Skála nad potokem, loď

Výchozím místem našeho výletu se stala víska Maleč. Její nadmořská výška 862 metrů ji řadí mezi nejvýše položená lidská sídla jak v této oblasti, tak i v celé zemi. Ves se může pochlubit hezkou kapličkou, několika staletými lípami a najdou se tu i starší zajímavá stavení. Z obce vycházíme po okresce a hned za posledním stavením se otevírá nádherný výhled k severu. Škoda horší viditelnosti. Odtud jsou určitě vidět i Brdy. Přibližně po 200 metrech, v první zatáčce silnice od vsi pokračujeme rovně polní cestou. Ta nás přivádí do lesa a dosti rychle klesá do údolí. Po několika minutách docházíme ke stavení a ruinám bývalé pily. Jsme v údolí Růžďského potoka a přecházíme na pravý břeh. Zde je studánka a před námi jak v potoce tak na svahu se objevují nečekané skalní útvary. Je to nádhera a jsem si zcela jist, že setkání s čertem by mě vůbec nepřekvapilo. Prostě Čertovo údolí se vším všudy.
Skály, pověstné obětiště
Skály, pověstné obětiště

Nad potokem se klene skalní brána, jak se voda tudy prodrala je ve hvězdách. Svah je ještě o něco záhadnější. Nejvyšší skála má na vrcholu kýl lodě a právě ta je prý svojí energií „nebezpečná celému okolí“. Neodolám pokušení si skálu pohladit, ale nic hrozného se neděje. Právě naopak, tohle skalisko má něco do sebe. O něco výše je několik kamenů a tady mělo být ono keltské obětiště. Těžko rozhodnout, zda jejich rovné plochy jsou dílem přírody nebo lidí. Další obrovský kámen připomíná malou pevnůstku ( řopík). Stoupáme svahem po úzké pěšince a je možné, že využíváme stezky zdejších zástupců zvířecí říše. Docházíme na cestu, u které je vztyčen kámen. Na sobě má 6 a vlnovku s kroužky. Je vidět, že si dříve dávali záležet i na hraničních kamenech. Les prořídl a z jeho okraje se nám otevřel výhled k severu. Dostáváme se na křižovatku čtyř lesních cest a jdeme odtud stále k východu. Lesy v okolí se změnily v husté mlází, kterým by jsme měli projít To se nám v sedle pod Kůstrým daří a lesní cestou stoupáme na hřeben.
Skála loď
Skála loď

Stoupání končí a jsme na hřebeni. Po pravé straně je zcela zarostlá skála, která je jižním vrcholem hory ( 838 m.n.m.). Prodrat se sotva znatelnou stezkou je dílem chvilky, ale výhled z vrcholu je hodně omezený. Zato ostružiny jsou sladké až moc. Pokračujeme po hřebeni k severu. V okolí cesty jsou nižší i vyšší skaliska. Ze svahu jako by vyrůstaly jednotlivé kameny a mechový koberec dodává všemu kolem pohádkový ráz. Přibližně po 300 metrech se tyčí zcela zarostlá skála. Jsme pod severním vrcholem, který se nazývá Altán ( 845 m.n.m.). Na skálu prý vedou schůdky, ale jejich hledání končí bezúspěšně. Pod vrcholem je poslední vysoká skála na severní straně hory a za ní prudký svah. Vracíme se zpět po hřebeni a rozhodujeme se jít volně lesem. V polovině svahu nás čeká prošlapaná pěšina, která míří k lesní cestě, po níž jsme přišli. Nasbírali jsme i něco hub, večer bude smaženice. Kromě těch jedlých tu jsou i ty méně známé. Zvláštní je hadovka smrdutá, pak i nějaká hezky žlutá a několik dalších druhů.
Skála pevnost
Skála pevnost

Vracíme se do údolí a hora nás odměňuje obrovským hřibem. Procházíme Čertovo údolí a v nedalekém houští se něco kmitlo. Že bychom byli pod sledováním peklem, bylo by to možná z pohledu na naši současnost docela milé. Následné setkání s člověkem, který tu v okolí žije, se dozvídáme ještě něco navíc. Okolní lesy se vrátily původním majitelům a jejich snažení je vidět na každém kroku. Loučíme se a stejnou cestou se vracíme zpět. Ze silnice ještě poslední pozdrav krásné hoře . Ta se odtud jeví zcela nenápadně jako nevýrazný táhlý hřeben porostlý smrkovým lesem. Tak zase někdy na viděnou.
    Maleč, kaple
    Maleč, kaple

    Jídlo a pití v těchto končinách sehnat nelze a je nutné nést si jej v batohu. Navíc, když na vrcholu zavoní káva z termosky a je něco k zakousnutí, kam se na to hrabe pětihvězdičkový hotel. Něco k snědku by se možná sehnalo v nedalekém Strašíně. Tam by bylo možné se i ubytovat
    Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
    Nádhera na jedničku s hvězdičkou, prostě krásné, pohádkové místo, které se musí vidět. Bystřina s průzračnou vodou, krásný zdravý les k tomu bezpočet skal a občas i nějaký ten výhled do okolí. Je možné chtít ještě něco navíc?
    Ostatní informace
    Maleč, vnitřek kaple
    Maleč, vnitřek kaple

    Celá cesta je dlouhá okolo 7 kilometrů a převýšení se vejde do 250 metrů. Nikde tady nejsou značené cesty, ale je to tu dosti přehledné. Potkat zde některé z lesních obyvatel je pravděpodobnější než setkání s turistou. Je tady klid a pohoda. Mapa KČT má č. 69 Pošumaví – Vimpersko

    2017-03-20

    Námět na výlet na Kovářské

    Stará výletní stezka Jáchymov - Ostrov - Mlýnské údolí

    Náročnost: romantika, pro zdatnější

    Délka: vycházka (do 6 km)

    Kam a jak jedeme?
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Roseggerweg stará výletní stezka vede z Jáchymova do Horního Ždáru. je určena pro pěší turisty. Tato výletní stezka je novinku. Od konce 2SV stezka po které korzovali lázeńští hosté zarůstala a pustla. Až byla téměř zapomenuta. Lońského roku jsme začali stezku za pomoci několika dobrovolnickou činností zprůchodńovat což se nám do podzimu podařilo. Letos jsou v plánu terénní úpravy , osazení laviček a instalace informačních tabulí. velice rádi vás na této stezce uvidíme. Svoji návštěvou a hodnocením stezky nás podpoříte. Více na FB stránkách .... Stará výletní stezka Jáchymov - Ostrov

    Za čím jedeme?

    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Promenádní cesta Mlýnským údolím v délce tří kilometrů nesla německý název Roseggerweg. Předlohou tohoto označení byl známý C. K. spisovatel. Vedla z Jáchymova až do Ostrova. Český název, tedy Severinova stezka, odvozujeme dle prvního ředitele Radium Palace Severina. Promenáda prochází Mlýnským údolím a můžeme zde nalézt pozůstatky po důlní činnosti a mlýnech, které neodmyslitelně patřily k tomuto údolí. Od konce Jáchymova bychom napočítali k Ostrovu celkem 11 mlýnů.
    Moučný mlýn – Karl Schneidenmühle

    Pod parkovištěm Radium Palace stojí tři mostky, třetí z nich vedl do dvora Moučného mlýna. Majitelem byl Radim Fruchtl. Odpadní voda z produkce sloužila jako pohon Panskému mlýnu. Nad ním stávala fabrika na barvy, která je na snímku.

    Panský mlýn – Herrenmühle

    Na počátku cesty stojí u silnice budova Panského mlýna. Na výstavbu bylo použito dřevo, které měli v roce 1520 připravené Dominikáni pro stavbu kláštera, který chtěli stvořit na místě, kde dnes stojí Radium Palace, ale v převážně v převážně protestantském Jáchymově nenašli pochopení a klášter nakonec nebyl vybudován. Od roku 1908 došlo k ukončení produkce mletí. Roku 1910 získal vlastnictví Radium Palace. V roce 1925 přechází mlýn do rukou státu a od roku 1956 mají v držbě budovu Lázně Jáchymov. V dochovaných objektech původně sídlila lázeňská údržba a zahradnictví. Do dnešních dnů poskytuje útočiště údržbě Léčebných lázní Jáchymov a v areálu se nachází i minigolfové hřiště.

    Maderův mlýn - Madermühle
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Privilegiem Maderova mlýna bylo vaření piva. Stal se tehdejším jediným mlýnem v okolí, který měl vantroky přes potok. Roku 1930 byl vyřazen z katastru nemovitostí a zbořen. Z původního mlýna,prakticky nic nezbylo. Dochovala se pouze část náhonu, kterou můžeme najít u čističky odpadních vod. Tyčil se nad vilkou u silnice.

    Odvodňovací štola
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Ke konci těžební činnosti, ale i v následujících letech za tzv. lázeňské éry, došlo k dalším významnějším důlně-stavebním pracím v jáchymovských dolech. Roku 1961, po ukončení těžebních prací na Dole Svornost, byla vyražena na patře Daniel nová štola Curie, celková směrná délka s překopy ZD, JD a SD dosahuje 2 390 metrů. Curie slouží k efektivnějšímu transportu radioaktivní vody z Dolu Svornost do lázeňských objektů. Čerstvě položené potrubí nahradilo užitý řad ve staré dědičné štole Daniel. Za účelem lepšího čelení přívalu důlních vod, zejména v jarním období, kdy hrozilo zatopení Dolu Svornost, byla vyražena v letech 1979-1983, na bývalé stařině důlního pole Leopold jižně pod Jáchymovem, tzv. Nová odvodňovací štola, směřující na patro Daniel Dolu Svornost, která tak plně nahradila již nevyhovující úsek dědičné štoly Daniel.

    Nápis na skále
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Kousek pod odvodňovací štolou, kde v dnešní době voda z této štoly pohání malou vodní elektrárnu provozovanou Lázněmi Jáchymov, je na skále vytesán nápis jako memento vstupu 3 mužů do 1 světové války. Bližší osudy těchto lidí zatím nejsou doposud známy.

    Pamětní nápis ze začátku 1 světové války.
    1914-15
    Zur Erriberung
    V.D. Kriegern
    A.Slepitschka
    A.F.Günther
    W.Vogl

    Petrův mlýn - Petermühle

    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Při pohledu ze stezky dolů můžeme spatřit zbytky náhonu, který pečlivého pozorovatele přivede k pozůstatkům Petrova mlýna. I on se mohl pyšnit pivovarnickým privilegiem. Původní mlýn byl vybaven dvěma koly na třech složeních. Později obdržel turbínu s výkonem 15 koňských sil, dosahovala celkové délky 6 metrů. Zůstalo kolo 4 metry veliké a mimo tradičních mlynářských aktivit a se zde usídlila i pila. Díky své velikosti dosahoval mlýn nejvyšší produktivity v okolí a na základě dendrochronologického průzkumu byl jeho vznik datován k roku 1532. Od léta 1877 sloužil k užitku Josefa Schöfela. Došlo k instalaci vodního kola na svrchní vodu a turbíny. Do dnešní doby se dochovaly zbytky středověkého zdiva a původní kamenná kašna na turbínu. Po 2. světové válce byl objekt přestavěn do podoby skladu léků a při protržení hráze Jezírka došlo k vyplavení chemikálií a léků do potoka, v důsledku této havárie byl sklad zrušen. Následovala továrna na zpracování plastů, po krachu celá nemovitost chátrala, zloději kovů se dopouštěli vyřezávání střešních konstrukcí. V roce 2011 byla ukradena turbína a přívodní potrubí. Nakonec došlo i k samovolné destrukci zdiva. Město Jáchymov v současné době zvažuje demolici areálu při zachování historického zdiva.

    Horní Speknerův mlýn – Obere Speknermühle

    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci
    Vycházka s madam Curie a Ostrovskými ostrostřelci

    Z původního hamru na železo byl vlivem ekonomické situace změněn provoz a byl zde mlýn na obilí a později pila. Od roku 1932 byl nájemcem Jakub Wondraschek, provozoval zde pilu na výrobu šindele. Mlýnu pomáhalo 5 metrů velké kolo. Dále objekt sloužil jako obytný dům. Mlýn zůstal po válce neobydlen a postupem času kompletně zchátral. Roku 2013 postavil na tomto místě Martin Hanč malou vodní elektrárnu. Pan Hanč se v současné době snaží o záchranu pozůstatků původního hamru.
    Je tady prostě krásně
    Je tady prostě krásně

    Zbylé dva mlýny sloužily jako papírny, pracovaly na základě společného náhonu. První zmínku sledujeme již v roce 1546, kdy byl doložen vodoznak. Roku 1598 koupil papírnu Adam Abt, člen významné papírenské rodiny Abtů. Vyráběl pevný a silný papír, který byl považován za nejlepší v Českém království, mající ještě ke konci minulého století vynikající vlastnosti. Celá produkce se v té době vyvážela do Leydenu v hrabství Holland, tam se z něj vyráběly bankocetle (papírové peníze Rakousko-Uherska). Papír byl tak kvalitní, že z jednoho archu v Leydenu dělením vrstev vyráběli archy dva. Později na tento papír napsal několik svých děl J. S. Bach. Obě papírny v minulosti tvořily významnou a přísně dodržovanou hranici. Ne statní, ale jazykovou. Zatímco v dolní papírně se ještě hovořilo německy, chebským nářečím, tak v horní papírně se přísně dodržoval hovor Jáchymovským krušnohorským nářečím.

    Trinksův mlýn – Papirmühle

    Je tady prostě krásně
    Je tady prostě krásně

    Horní papírna sloužila do roku 1931 a poté se změnila na vyhledávaný hostinec a pilu. Bylo zde kolo vysoké 4 metry na 500 litrů. Šířka kola dosahovala metrů dvou, bylo to nejvýkonnější kolo v okolí. Později se zde provozovala výletní restaurace, která se stala vyhledávaným místem kozrujících lázeňských hostů. Dnes si můžeme pochutnat ve známé restauraci U Vlčků.

    Blahův mlýn- Papirmühle

    Je tady prostě krásně
    Je tady prostě krásně

    Taktéž dolní papírna pracovala po dlouhou dobu, naposledy jako pila, která byla v provozu ještě v polovině minulého století. V areálu se nacházelo 5 metrů vysoké kolo a posledními vlastníky byli Maria a Alfred Blahovi. V současnosti zde probíhají rekonstrukční práce a objekt je znám jako penzion MUT.


    Dolní Speknerův mlýn – Untere Speknermühle

    Je tady prostě krásně
    Je tady prostě krásně

    Poslední mlýn na této straně potoka a před obcí horní Žďár, byl hamr na železo. První zmínka je z roku 1726. Jednalo o mlýn na obilí, od roku 1919 se zde vyráběl elektrický proud. Od roku 1927 objekt vlastnil stavitel z Jáchymova Franc Rehm a provozoval zde pilu. Nejdříve byla používána dvě kola na dvou složeních a později jedno kolo 5 metrů velké.

    Zemědělská usedlost

    V místě podniku Subtera, dnešního Silosytému, stála zemědělská usedlost, užívající vodní kolo na horní vodu k pohonu mlátičky.

    Mlýn U Václava – Grünesmühle

    Na místě domu č. p. 28 stával mlýn na mouku, kovárna a hostinec. Roku 1887 byl prodán v exekuci. V roce 1901 zde byla i pekárna. Jedná se o budovu nacházející se pod restaurací U Václava. Mlýn vlastnil kolo 4,1 metrů vysoké.

    Mlýn U Semeráda – Moučný mlýn

    Penzion U Vlčku při pohledu ze stezky
    Penzion U Vlčku při pohledu ze stezky

    Dům č. p. 5 stával pod hotelem Subtera, tyčil se na původním toku potoka za mostkem směrem na Arnoldov. Mlela se zde mouka. Po válce se zde vykupovalo taktéž obilí, fungovala čistička i sušárna. Roku 1910 byla postavena pekárna na pečení černého chleba s dvěma pecemi. Byla vystavěna dvě kola a dvě složení 6 loktů vysoká, posléze zůstalo osamocené kolo 4,8 metrů vysoké a nakonec turbína Michel-Ossberg.

    Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

    Po cestě jsou nádherná místa které stojí prohlédnutí a historie stezky i celého mlýnského údolí je velice zajímavá.

    Ostatní informace

    Cesta je značena šipkami se zelenou barvou. V současné době se terén upravuje a v letě bude schůdný i pro méně zdatné.

    2017-03-11

    Námět na výlet v okolí Srní

    Do Kašperek po stopách Policie Modrava i Anděla Páně



    Kašperské Hory jsou klenotem Šumavy, poslední dobou však lákají ve velkém také milovníky seriálů. Právě tady se natáčel úspěšný krimiseriál Policie Modrava a na hradě Kašperk zazářil Ivan Trojan v pohádce Anděl Páně. Romantici se tady zase rádi ponoří do objevování fascinující přírody i příběhů svérázných obyvatel z románů spisovatele Karla Klostermanna. Nejspíš i tohle jsou důvody, proč do „Kašperek“ míří každým rokem stále více turistů.


    Na místa, kde kapitánka Jana Vinická v podání herečky Soni Norisové řeší se svými kolegy kriminální činy, se jezdí dívat čím dál více turistů. Vše se totiž odehrává v jedné z nejhezčích lokalit Šumavy – v Kašperských Horách a jejich okolí. Podle zkušenosti místních chtějí návštěvníci, kteří sem míří z celé České republiky, vidět především dům se slavnou policejní stanicí a působiště hrdinů (zejména chalupu pošťačky, kde se ubytovala hlavní představitelka). Samozřejmě sem ale jezdí i za kouzelnou šumavskou přírodou.


    „Dokonce tady máme turistický, zhruba dvacetikilometrový okruh, který vede po stopách Policie Modrava. Vychází z Kašperských Hor, pokračuje podél Zlatého potoka malebným Amáliným údolím, kudy vedla tzv. Zlatá stezka, a kde jsou dodnes vstupy do zlatonosných štol. Jako na Divokém západě si budete připadat i v okolí osady Červená, kde se pasou bizoni. Cestou na vás čeká nespočet nádherných výhledů, například na nejvýše položený královský hrad Kašperk, kouzelné osady Lídlovy Dvory či Malý Kozí Hřbet,” popisuje Sabina Kmecová z Nebespán café & apartments, které se nachází přímo vedle policejní stanice, a kam turisté míří za vyhlášenými šumavskými specialitami.

    Za Andělem Páně na Kašperk


    Řada lidí, zejména rodin, zamíří kousek od Kašperských Hor na monumentální zříceninu hradu Kašperk, kde se natáčela pohádka Anděl Páně s hercem Ivanem Trojanem v hlavní roli. Režisér Jiří Strach se zaměřil hlavně na exteriéry hradu, které mívají především v zimě dech beroucí atmosféru. Jenže sníh, který tu každoročně bývá, tehdy při natáčení jako naschvál nenapadl. Štábu tedy nezbylo, než dojet do Prahy a přivézt náhradu – papírový sníh v pytlích.


    „Až se na hrad zvenčí dosyta vynadíváte, vydejte se prozkoumat i jeho interiéry. Rozhodně stojí za zhlédnutí, stejně jako kouzelná vyhlídka ze zdejší věže. A je jen na vás, kterou z nabízených prohlídek si vyberete, každá je totiž trochu jinak zaměřena,” upozorňuje Sabina Kmecová, která turistům v Nebespánu ráda vymýšlí trasy výletů, a třeba i ty rodinné. Na Kašperku bude muže nejspíš zajímat okruh nazvaný Stavba hradu, ženy dají přednost Životě na hradu a děti nadchnou interaktivní prohlídky Staň se rytířem nebo princeznou.

    Po stezce „básníka Šumavy”

    Tím, kdo lidem do té doby neznámý horský kraj na česko-bavorském pomezí přiblížil, byl na přelomu 19. a 20. století spisovatel Karel Klostermann. Ve svých dílech, jichž vyšlo více než 160, popisoval drsnou krásu Šumavy i těžký život jejích obyvatel, nejčastěji dřevorubců, sklářů, vorařů, hajných i myslivců. V knihkupectvích dodnes dostanete jeho romány Ze světa lesních samot, Skláři nebo V ráji šumavském, které poslouží jako skvělá inspirace pro objevování tohoto výjimečného kraje.

    „S poznáváním začněte hned v Kašperských Horách, kde otec spisovatele pracoval jako lékař, a které sám Karel Klostermann považoval za svůj domov. Ostatně důkazem oblíbenosti spisovatele mezi místními lidmi je i jeho pomník u náměstí. Pěknou turistickou trasou se pak můžete vydat až k majestátní rozhledně na vrcholu Javorník, která nese jméno slavného autora, a z níž budete mít Šumavu jako dlani. Při dobré viditelnosti odtud můžete spatřit i Alpy,” upozorňuje Sabina Kmecová s tím, že v Nebespánu navíc pořádají pravidelné programy pro rodiny i gurmány. Děti mohou trénovat na horolezecké stěně a sedáky mají k dispozici zdarma, řádit na rozlehlé zahradě plné atrakcí, v případě špatného počasí ve velké herně. „Dospělí mohou relaxovat na lehátkách na terase, každé úterý navečer si zajít na lekci pilates do tělocvičny, kde si také mohou zahrát stolní tenis, na zahradě badminton anebo si půjčit elektrokola. K dispozici je naše stylová kavárna a rádi poradíme, kam se v okolí vydat na výlety,” uzavírá Sabina Kmecová.

    Praktické rady:

    Kde se najíst a ubytovat: Nebespán café & apartments najdete na náměstí v Kašperských Horách. V útulné kavárně s francouzským šarmem nabízejí poctivé domácí zákusky, výbornou kávu, lahůdky francouzské kuchyně i nefalšované šumavské speciality. Ubytovat se můžete v levnějších a útulných bed and breakfast pokojích či v komfortních apartmá. Více na www.nebespan.cz.

    Kde se dozvíte více o Šumavě: www.sumava-volnycas.cz