2019-10-26

Pečení chleba na Lenoře








  Pečení chleba v obecní peci


Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde





2019-10-12

Okolí Kovářské - Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště


Octnete-li se na severu Karlovarského kraje, na samotné hranici se spolkovou zemí Sasko, máte možnost prohlédnout si národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Ta patří k největším chráněným územím v Karlovarském kraji a je pátou přírodní rezervací v oblasti. Ochranu si toto území vyžádalo pro dobře zachovanou soustavu horských rašelinišť, nacházejí se zde podmáčené smrčiny a samozřejmě původní rostliny a živočichové.
Co Vás na vrchovištích čeká?
Rašeliniště, vrchoviště a řada jezírek, borovicové a smrkové porosty vytvářejí zajímavý jedinečný a charakteristický vzhled krajiny. Spojuje rezervace Velký močál a Velké jeřábí jezero a zahrnuje také doposud nechráněná rašeliniště v tomto prostoru. Tato místa patří k těm územím, která nebyla zasažena těžbou. Projdete se zde celým vývojem a stádii rašeliniště, kouzelná jsou zvláště četná jezírka, k vidění jsou i vzácné rostliny a živočichové. Na tomto území se nachází i pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínu a celý komplex rolavského zajateckého tábora. V areálu žijí také unikátní hmyzí společenství.
Setkáte se se zajímavými rostlinami i živočichy
Hlavními zástupci místní flory jsou rostliny spjaté s rašeliništi, především mechy jako různé druhy rašeliníku, ploník, brusnice, klikva, vlochyně, suchopýr i vzácná šicha černá. Kapradiny zastupuje například ostřice mokřadní, vzácnými druhy jsou masožravky, rosnatky a blatnice. Ze zvěře zde můžete zahlédnout jelena, srnce, prasata, rejsky a vetší množství ptáků – káňata, křivky, vodouše, lindušky, čírky, tetřevy a tetřívky. Velký význam mají i evropsky významné druhy, především netopýr velký a střevlík Ménétriesův.
Divoká a romantická krajina
Voda je zde všude – kolem Vás i pod Vámi. Státní hranice vede středem rašeliniště, spatříte zde i prastaré borovice, projít se můžete suchopýrem nebo po pohupující se zemi. V každém případě zde spatříte, jak vypadala horská krajina ještě před tím, než na ni začal působit člověk. Vrchoviště, rašeliniště a rozlehlé močály představují zbytky opravdové divočiny.

2019-08-08

Akce na Srní - Srnská Pouť


Obec Srní Vás srdečně zve
na

TRADIČNÍ SRNSKOU POUŤ

Program:


SOBOTA 17. 8. 2019

10.00 hod. -   Hubertská mše u Hauswaldské kaple

 -   odvoz zdarma od požární zbrojnice  (od 8.30 hod.)

11.00 hod. -   slavnostní procesí se sochou Panny Marie


12.00 hod. -   česko-německá poutní mše v kostele  
                          Nejsvětější Trojice

13. 00 hod. -  25. ročník Memoriálu Aloise Riepla       


                  -  soutěž se koná za hasičskou zbrojnicí 

                  -  občerstvení zajištěno


16.00 hod. -   Jimmy ( kovbojské představení )


17.00 hod. -  Harcíři z Rokycan ( šerm )
                        

         10.00 - 17.30 hod. „pro velké i malé“ malování na obličej


17.00 - 01.00 hod. Vám hraje a zpívá  kapela „Štreka“





NEDĚLE 18. 8. 2019      

Program:


13.00 - 18.00 hod. Vám hraje a zpívá

skupina „Allbum“


 
Občerstvení zajištěno od 15.8.2019


TĚŠÍME SE NA VÁS !!


2019-07-30

Přírodní památka Královský hvozd na Šumavě

Znáte historii Šumavského pohraničí? Chcete si odpočinout v krásné krajině a alespoň na chvíli se oprostit od všedních starostí? Zkuste Královský hvozd.

Přírodní památkou byl Královský hvozd vyhlášen v prosinci roku 1991. Nachází se v nadmořské výšce 520 – 1315 m a má rozlohu 2076,62 ha. Leží mezi vrcholem Ostrý a Jezerní horou a tvoří hraniční svorový hřeben v západní části Šumavy. Patří pod Správu NP a CHKO Šumava.

Důvodem ochrany hvozdu jsou skupiny stromů a porostů a přírodních ekosystémů se všemi jejich součástmi, rostlinnými a živočišnými společenstvy.

Královský hvozd představoval v historii daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Za vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a v 16. století prošel kolonizační vlnou. Oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic, kteří měli zvláštní pravomoci.
 
Autor: Marie Bukovinská




2019-07-19

Výlet na Kovářské - Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Octnete-li se na severu Karlovarského kraje, na samotné hranici se spolkovou zemí Sasko, máte možnost prohlédnout si národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště. Ta patří k největším chráněným územím v Karlovarském kraji a je pátou přírodní rezervací v oblasti. Ochranu si toto území vyžádalo pro dobře zachovanou soustavu horských rašelinišť, nacházejí se zde podmáčené smrčiny a samozřejmě původní rostliny a živočichové.

Co Vás na vrchovištích čeká?

Rašeliniště, vrchoviště a řada jezírek, borovicové a smrkové porosty vytvářejí zajímavý jedinečný a charakteristický vzhled krajiny. Spojuje rezervace Velký močál a Velké jeřábí jezero a zahrnuje také doposud nechráněná rašeliniště v tomto prostoru. Tato místa patří k těm územím, která nebyla zasažena těžbou. Projdete se zde celým vývojem a stádii rašeliniště, kouzelná jsou zvláště četná jezírka, k vidění jsou i vzácné rostliny a živočichové. Na tomto území se nachází i pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínu a celý komplex rolavského zajateckého tábora. V areálu žijí také unikátní hmyzí společenství.

Setkáte se se zajímavými rostlinami i živočichy

Hlavními zástupci místní flory jsou rostliny spjaté s rašeliništi, především mechy jako různé druhy rašeliníku, ploník, brusnice, klikva, vlochyně, suchopýr i vzácná šicha černá. Kapradiny zastupuje například ostřice mokřadní, vzácnými druhy jsou masožravky, rosnatky a blatnice. Ze zvěře zde můžete zahlédnout jelena, srnce, prasata, rejsky a vetší množství ptáků – káňata, křivky, vodouše, lindušky, čírky, tetřevy a tetřívky. Velký význam mají i evropsky významné druhy, především netopýr velký a střevlík Ménétriesův.

Divoká a romantická krajina

Voda je zde všude – kolem Vás i pod Vámi. Státní hranice vede středem rašeliniště, spatříte zde i prastaré borovice, projít se můžete suchopýrem nebo po pohupující se zemi. V každém případě zde spatříte, jak vypadala horská krajina ještě před tím, než na ni začal působit člověk. Vrchoviště, rašeliniště a rozlehlé močály představují zbytky opravdové divočiny.
Autor: Helena Syslová

2019-07-09

Cyklo výlet na Šumavě na Vítkův hrádek

Při cyklovýletu kolem Lipna jsme si vyjeli na Vítkův hrádek. Tato zřícenina středověkého hradu, někdy též zvaná Vítkův kámen, leží ve výšce 1035 m. n. m.

Je to jeden z nejvýše položených hradů v Čechách. Z Ochozů jeho věže je krásný pohled na Lipno i českou a rakouskou část Šumavy.

Foto: Zdenek7

Hrad byl založen Vítkovci ve 13.století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. Byl používán a udržován asi do poloviny 18. století a poté již vyhořelý osiřel. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu. Po 2. světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu sídlila vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou. Zříceninu a zejména věž se podařilo zrenovovat a otevřít veřejnosti v roce 2005. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o 61 schodech, vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna.