2021-08-23

Štola Johanes musíte vidět když jste na Kovářské

 Hornické zážitky na štole Johannes


Pravidelné prohlídky
Kdy 31. květen 2021 – 30. září 2021

Základní prohlídková trasa
Celková doba 1,5-2 hodiny, obsahuje 60minutovou prohlídku podzemí ve štole, povrchovou cestu k žentouru a zpět k obslužnému domku. Pozor: výstup od obslužného domku ke štole Johannes zabere 10–15 minut!

Začátky prohlídek jsou:
Do konce května – denně v 9:30 a 12 hodin.
Od začátku června – denně v 9:30, 12:00 a 14:30 hodin.

Velká naučná trasa
Celková doba cca 2,5-3,5 hodiny, obsahuje 2-2,5 hodiny prohlídky podzemí ve štole včetně velké dobývky, labyrintu menších komůrek a dobývek, vystoupání po žebříku (asi 40 m) k žentouru a zpět k obslužnému domku. Pozor: výstup od obslužného domku ke štole Johannes zabere 10–15 minut!Začátky prohlídek jsou:

Začátky prohlídek jsou:
Denně kromě úterý od 14:30 hodin.

Počet návštěvníků omezen na 8 osob.


Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí v České republice, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec.

Největším dolem revíru Zlatý Kopec – Kaff byla štola Johannes. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze jinde ve světě vidět jen málokde. Štola Johannes vás zve do svého podzemí.

Do podzemí se můžete vydat na základní, nebo na velkou naučnou trasu.

Počet návštěvníků omezen na 8 osob.

Návštěvníci před vstupem do štoly bezplatně dostanou zapůjčeno:
Bezpečnostní helmu se svítilnou.
Plášť a rukavice.
Holínky, pokud nebudou mít vlastní.

2021-08-11

Prohlídka města Kašperské Hory s průvodcem !

Výborný nápad na výlet !!!

Kdy 1. červenec 2021 – 29. srpen 2021

Úterky a středy od 15:00, neděle od 10:30.

Letní komentované prohlídky města Kašperské Hory s průvodcem se konají každý rok v červenci a srpnu.

Letní komentované prohlídky města se uskuteční každé úterý, středu a neděli:

V průběhu cca 75 minutové prohlídky navštívíte barokní budovu radnice s největším skříňovým betlémem v Čechách, radniční podzemí, kostel sv. Markéty. Představíme vám zajímavé stavby historického náměstí a trasu zakončíme na náměstí u kašny.

Sraz účastníků je před budovou radnice. Prodej i rezervace vstupenek na MěKIS Kašperské Hory, tel.: 376 503 413

2021-08-02

Pečení chleba na Lenoře

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Nejznámější a nejatraktivnější památkou Lenory je veřejná obecní pec na chleba z roku 1837. Sloužila nemajetným občanům, kteří neměli dost peněz na to, aby si mohli doma vybudovat pec vlastní. Na pečení se většinou domluvilo více rodin najednou, aby ušetřili na palivu. Do správně rozehřáté pece se potom nasázelo připravené vykynuté těsto, které si hospodyně doma připravily, a zpět si odnášely dozlatova upečené chlebové bochníky. V lenorské peci se peklo ještě několik let po 2. světové válce.

Obecní pec na chleba je od roku 1958 zapsaná jako nemovitá kulturní památka. Na podzim roku 1998 pan Václav Mráz znovu oživil tradici pečení. V roce 2000 bylo založeno občanské sdružení Velká lóže pecařská. Kořeny novodobého veřejného pečení chleba spočívají především v úctě k tvořivé lidské práci. Pekař Augustin Sobotovič a jeho pomocníci obětavě zachovávají tradici pečení chleba, ale také housek, koláčů a výborných lenorských česnekových placek. Pec stojí hned vedle hlavní silnice I/39 v centru Lenory. Parkoviště je u obecního úřadu, odkud se po chodníku dostanete k volně přístupné peci.

Samotné pečení probíhá každou poslední sobotu v měsíci od dubna do prosince přibližně od 9 do13 hodin. 

Den předem pekař připravuje kvásek na chleba. Brzy ráno pak musí pec roztopit nejčastěji tvrdým dřevem na potřebnou teplotu kolem 220° C. Mezitím si připraví těsto. Následuje vymetení žhavých dřevěných uhlíků z pece, pak se již sází do pece placky, housky a nakonec chleba. Atmosféra při pečení je ojedinělá, po vytažení to kolem pece voní čerstvým pečivem, které se rozdává na ochutnání. Pečivo z lenorské pece je zásadně neprodejné a je rozdáno zdarma všem účastníkům veřejného pečení. Tyto výrobky jsou také nositeli regionální značky "Šumava originální produkt®".

2021-06-16

Kam musíte když jste na Kovářské - Štola Johannes u Božího Daru

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Ochranné přilby se svítilnami, rukavice, holínky, nepromokavé pláště a taky odvahu a fyzickou zdatnost, to vše potřebuje návštěvník historického důlního komplexu s unikátními komorami vyhloubenými 40 metrů pod zemí. Největší z nich má při deseti až dvanáctimetrové výšce rozměry 60 x 20 metrů.

Od 16. století se ve štolách těžily tak zvané skarnové rudy bohaté na cín, měď, zinek a železo. Dnes může do podzemních prostor nahlédnout veřejnost, a co víc – hornický komplex je Českou republikou i Spolkovou republikou Německo nominován na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Návštěvníkům doporučejeme teplé outdoorové oblečení včetně teplých ponožek a holínek. Ke štole vede strmější výstup lesem.

Základní prohlídková trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory včetně šachty; poté se vrátí štolou Johannes na povrch. Odtud pak následuje povrchový výstup k budově ručního žentouru a návrat zpět k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 1,5 – 2 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 1 hodinu. Pozor, výstup od obslužného domku ke štole Johannes zabere 10–15 minut!

Velká naučná trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory. Následuje prohlídka nejstarší části dolu – velké dobývky za „větrnými dveřmi“ (stoupání po žebřících), dále projdou labyrintem vzájemně propojených menších komůrek a dobývek (trasa opět vede po žebřících). V těchto místech si zájemci mohou zkusit prolézt nízkou chodbu („plazivku“). Prohlídka podzemí končí návratem na povrch šachtou po dřevěných žebřících (cca 40 metrů). Při ústí šachty si návštěvníci prohlédnou ruční žentour a vrátí se cestou dolů k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 2,5 – 4 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 2 až 2,5 hodiny.

2021-06-03

Světem lesních šumavských samot na kole

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Do bohem zapomenutého Luzenského údolí s Aničkou Chrastinovou

Šumava KvildaZe světa lesních samot, V ráji šumavském, Skláři - to jsou jen tři tituly z bohaté literární tvorby spisovatele, kterého znají všichni, komu je Šumava blízká. A právě do míst, která ve svých dílech známý spisovatel líčí a která ze své poetičnosti neztratila nic ani v dnešní moderní době, se společně vypravíme. Výlet můžete začít v obci Modrava, původně dřevorubecké osadě, u nádherné Klostermannovy chaty, která je zařazena mezi kulturní památky. Od rozcestníku u Muzea dřevařství se vydejte po cyklotrase 1023 „Vltavská“ směrem na Březník. Celých 7,5 km vede sice mírným stoupáním, ale zato nádhernou krajinou modelovanou průzračně čistým Modravským potokem a okolními lesy podél Modravského potoka. Od rozcestí u Modravského mostu pokračujte dále na Březník. Lesy zde začínají řídnout, až se před vámi otevře široké Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody Luzenského potoka. Nad údolím stojí myslivna NP Šumava, kde se můžete posilnit na další cestu. Součástí střediska je také galerie řezbářstvíexpozice přírody a Karla Klostermanna. Slavná věta z filmu Na samotě u lesa „...tady na člověka dejchne Klostermann“, by sem patřila dokonale. Osudy obyvatel této samoty totiž spisovatel věrohodně zachytilve svém románu "Ze světa lesních samot".
 

Za fantastickými rozhledy i pramenem Vltavy

Pramen VltavyZ Březníku se musíte vrátit k rozcestí Na Ztraceném, konečně z kopce, na cyklostezku 1023, která vás dovede až k pramenu Vltavy. Cesta tady opět bohužel vede do kopce, musí se totiž vystoupat až na vrchol Černé hory (1315 m), odkud se však otevírá překrásný výhled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Po zdolání tohoto kopce vás čeká příjemný sjezd k pramenu VltavyK samotnému prameni naší nejdelší řeky, vede po dřevěných lávkách naučná stezka s názvem Fenomény horské přírody.
 
Od pramene Vltavy, který má mít údajně léčivé účinky, vás čeká pěkná cesta v údolí Teplé Vltavy, která příjemně klesá téměř až do Kvildy. Zde můžete nabrat síly k dalšímu putování ve stylové nekuřácké restauraci Šumava Inn, která nabízí vynikající jídla staročeské šumavské kuchyně, mezi nimiž nechybí výborná kulajda, jídla ze zvěřiny nebo kynuté knedlíky s borůvkami.
 

K rašeliništi na Jezerní slať a nejvýše položené obci ČR

Filipova huťPři cestě na Horskou Kvildu po cyklotrase číslo 331 se ještě zastavte u rozhledny Jezerní slať, která nabízí nevšední pohled na vrchovištní rašeliništěPrůměrná hloubka rašeliny je zde 2,5 m, v neporušené severozápadní části její mocnost dosahuje více než 7,5 m. Těsně před Horskou Kvildou odbočte na cyklotrasu 1042, na které si ještě užijete stoupání na Březovou horu. Cesta vede lesem, na jehož konci se před vámi objeví pláně s roztroušenými chalupami Filipovy Hutinejvýše položené obci v České republice, která vznikla z bývalé sklářské a dřevorubecké osady, založené koncem 18. století. Od rozcestí Korýtko se vám naskytne pohled na majestátný dvojvrchol Roklanu, vystupující z hlubokých modravských lesů do výšky 1 453 m. Z Korýtka vás potom čeká po cyklotrase č. 33 ještě pěkný sjezd zpátky od Modravy.

2021-05-17

Kam vyrazit na Šumavě - kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Přes tři metry vysoký skleněný oltář zdobí 35 figurek českých i německých světců, ze skla je i křížová cesta, pult na čtení z bible, rozsáhlý betlém i socha sv. Vintíře.

Jedná se o jediný kostel na světě, který je zasvěcen sv. Vintíři. Postaven byl ve třech etapách letech 1706 -1777 na místě, kde stála dřevěná kaple. Podle archeologických nálezů zde stávala již ve 12. století. Od padesátých let minulého století byl kostel využíván čs. armádou jako stáj a později jako vojenské skladiště. Obnoven a znovu vysvěcen byl v roce 1995 - u příležitosti 950. výročí od úmrtí sv. Vintíře. Restaurování kostela a zmrtvýchvstání celé vsi se podařilo díky obětavé činnosti bývalých rodáků z Dobré Vody a okolí. Dnes je kostel znovu velmi populární, a to především díky své netradiční skleněné výzdobě, která navazuje na věhlas Šumavy, jako tradiční sklářské oblasti.

Samotný skleněný oltář váží 5 tun, interiér kostela ještě zdobí 14 skleněných plastik křížové cesty, skleněná socha sv. Vintíře v životní velikosti a téměř dvě tuny vážící betlém plný lidských postav, exotických i domácích zvířat a stromů. Jedinečné dílo vytvořila místní sklářka Vladěna Tesařová. Barva skla také nebyla zvolena náhodou – tmavě žlutá, až zelená znázorňuje barvu šumavských říček a potoků v období jarního tání. Kostel se nachází vedle budovy muzea Dr. Šimona Adlera.
 

Prohlídky kostela

Od roku 2014 zajišťuje prohlídky kostela sv. Vintíře v Dobré Vodě pouze Římskokatolická farnost Dobrá Voda. V té době bude probíhat rekonstrukce kostela. Zájemci o prohlídku kostela a skleněného oltáře se mohou obrátit osobně na Dům sv. Vintíře v Dobré Vodě (naproti kostelu), telefonicky nebo e-mailem pak na pana Ing. Václava Volence (tel.: 604 403 269, e-mail: v.volenec@gmail.com).
 

Z historie obce Dobrá Voda

Dobrá Voda je starobylou šumavskou obcí. Její historie sahá až do dávných pohanských dob, avšak první ověřené zprávy se vztahují k 10. století, kdy zde působil poustevník sv. Vintíř. Pod někdejší poustevnou šumavského světce vznikla počátkem 17. století u pramene léčivé vody dřevěná kaple, která se stala cílem velkých poutí a pomalu přestávala stačit náporu poutníků. Roku 1706 tu proto nechal baron František Karel Villani postavit kostel.

Dobrá Voda se tak stala oblíbeným poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Věhlas poutního místa ukončila výměna obyvatelstva po roce 1945. Od roku 1952 se místo stalo součástí stejnojmenného vojenského prostoru, kostel se používal jako stáje i sklad dělostřeleckých granátů.

2021-05-01

Kam v okolí Kovářské - Hora Svatého Šebestiána - Kalek - Hora Svaté Kateřiny

Krásná 27kilometrová procházka z obce Hora Svatého Šebestiána přes Kalek až do Hory Svaté Kateřiny. Čeká Vás nádherná cesta barevným Bezručovým údolím. Terén není náročný, kupodivu zde vede asfaltová cesta.

 Zajímavosti po cestě:

Bezručovo údolí - jedno z nejdelších údolí v Krušných horách. Vzniklo působením řeky Chomutovky. Protkané turistickými a cyklistickými stezkami. Místo častých vycházek, působivé zvlášť na podzim, kdy hraje všemi barvami.

Vodopád Chomutovky - 3m vysoký vodopád.

Hubertova studánka - studánka s čistou vodou, krásně udržovaná.

Pašerácký dům - postavený v roce 1912 původně jako ubytovna pro pocestné pod názvem Tišina. Odlehlý a proto nepříliš využívaný. Od roku 1920 sloužil jako lesní úřad, přesto v něm byla stále nabízena i možnost noclehu. Dnes je opuštěný.

Medvědí vodopád - za Pašeráckým domem odbočit vlevo a pokračovat po zarostlé lesní stezičce. Za mokra nic moc a kameny u vodopádu také pekelně kloužou. Buďe opatrní.

Obec Kalek - nádherná horská vesnička s úžasnými výhledy do kraje, loukami atd... Dominantou je kostel Sv. Václava. U Kalku už budete Německu na dosah. Můžete udělat i pár kroků na jejich území. I dnes, v době koronaviru, jsou hranice naštěstí stále otevřené:-)

Hora Svaté Kateřiny s rozhlednou Hláska - Hora dělá čest svému jménu, pohled na ni je famózní, ale až to budete stoupat nahoru, zvlášť pokud budete spěchat na autobus, už vám to tak výborné připadat nebude. Nicméně nahoře to stojí za to. Navštivte i rozhlednu Hláska. Vstupné stojí 20 Kč a dole v objektu je výstava fotografií a povídání o historii obce. Dají se zde také koupit upomínkové předměty.

Tyto toulky byly opět inspirovány přechodem Krušných hor od Čtyřhranky, viz https://www.ctyrhranne-zapisky.cz/blog/krusnohorsky-kverunk-turisticky-pruvodce-pro-prechod-krusnych-hor-81.html

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.510, 13.251)