Translate

2022-08-22

Zajímavé místo poblíž Kovářské - Rajnišova rozhledna u Strupčic – výhled na Krušné hory i velkorypadla

Dřevěná rozhledna stojící nad severočeskou vesnicí Strupčice, na hraně povrchového dolu Jana Švermy, nabízí výhled na hradbu Krušných hor, pánve hnědouhelných dolů i pláně rekultivovaných výsypek.

Inspirací pro rozhlednu byl konstrukční princip dřevěných chladících věží, korespondující s místním prostředím. Rozhledna stojí na okraji těžební jámy a skýtá pohled bez jediné překážky na pestrý horizont – je z ní vidět uhelné safari, okolní obce, město Most, Jirkov, Chomutov a panorama Krušných hor

Celodřevěná konstrukce na kótě 298 m měří 7,5 m, vyhlídková plošina je v 4,8 metrech, na níž vede 24 schodů. Základy rozhledny jsou vytvořeny z dubových patek, které časem "zkamení". Hlavní konstrukce rozhledny se skládá ze tří trojúhelníků vyrobených ze smrkového dřeva, které jsou do sebe zapleteny. Středem vede točené schodiště. Stavba, která stojí poblíž Strupčic u Mostu, vznikla v rámci kurzu Artefakt Prázdninové školy Lipnice. Stavbu tak postavilo dvacet nadšenců za deset dní. Autorem rozhledy je architekt Martin Kloda.


Rozhledna se nachází na hranici dolů jen několik desítek metrů od místního koupaliště. Spatřit ji můžete také ze silnice při příjezdu z Hošnic.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rajnisova-rozhledna-u-strupcic-vyhled-na-krusne

2022-08-08

Poblíž Srubu je Brána nebes – muzeum věnované smrti

V Kašperských Horách na Šumavě vzniklo nové muzeum s názvem Brána nebes. Téměř nevyužívaný a velmi zajímavý kostel sv. Mikuláše, ve kterém se muzeum nachází, se stal jedním se zastávek nové církevní turistické trasy na Šumavě.

Církev, která je odjakživa spojována s duchovními a charitativními aktivitami se pustila do volnočasové iniciativy. V unikátním propojení turistiky a duchovna nabídne otevření nového muzea Brána nebes v prostorách hřbitovního kostela sv. Mikuláše.

Realistická expozice představí smrt a umírání na Šumavě se všemi lokálními šumavskými zvyky a zároveň z křesťanského pohledu jako začátek nového života. Součástí expozice je i výstava starých fotografií kašpersko-horských kostelů, poutí a církevních slavností.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/brana-nebes-muzeum-venovane-smrti

2022-07-31

Na kole v okolí Kovářské - Krušné hory

 Užijte si jízdu na kole po obou stranách Krušných hor – české i německé. Díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory“ vzniklo propojení souběžně vedoucích magistrál: Krušnohorské na české straně a dálkové trasy Sächsische Mittelgebirge na německé straně.

Krušné hory z české i z německé strany vás překvapí svou romantickou krajinou s malebnými scenériemi horské přírody. Krása vodních přehrad, rašelinišť a skalních útvarů i divokost horských luk je pro mnohé ještě stále neobjevenou oblastí a pro cyklisty představuje ideální místo k objevování zapomenutých koutů našich hor. 

Díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory – propojení nadregionálních cyklotras v česko-německém Krušnohoří“ vznikl nový cykloregion propojující Krušnohorskou magistrálu se sousledně běžící cyklotrasou na německé straně hranice. Je jí jedna z nejvýznamnějších dálkových cyklotras v Německu protínající několik horských oblastí. Jmenuje se Saská středohoří – „Sächsische Mittelgebirge I-6“. Obě cyklotrasy spojují propojky, které jsou v terénu viditelně označeny a poskytují tak snadnou a přehlednou orientaci. Česká magistrála má číslo 23 a označuje jí žlutá tabulka s číslem, saská magistrála je značena logem oranžového cyklisty. Propojky poznáte podle toho, že na cedulce protínající obě trasy je z jedné poloviny české značení a z druhé saské.

Síť tras tvoří v Krušných horách téměř 600 kilometrů

Spojením dvou dálkových hřebenových tras, 250 km na saské a 170 km na české straně, vznikla rozsáhlá cyklistická síť o celkové délce 600 km, spojená novými, dobře vyznačenými propojkami. Dvanáct propojek spojujících výše uvedené hlavní cyklotrasy vedoucí příhraniční oblastí nabízí skutečně pestrou škálu výletů pro náročné sportovce i „sváteční“ milovníky cykloturistiky. Informace o tomto jedinečném regionu, tipy na výlety a návrhy tras různých obtížností naleznete na webových stránkách krusnehory.eu.

Podél stezek navíc přibývají informační cedule s podrobnou mapou a dalšími informacemi o hlavních turistických zajímavostech v blízkosti tras, s tipy na výlety i zajímavostmi o okolní přírodě. Na saské straně je podrobně vyznačeno a rovněž v češtině popsáno dvacet atraktivních okruhů.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/cykloregion-krusne-hory-na-kole-po-obou-stranach-k

2022-07-14

Námět na výlet - Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

První část obce Hůrka byla založena roku 1732 při sklářské huti Hafenbrändlů, původně nazývané Česká huť. Roku 1766 byla nedaleko založena nová sklárna, v místě dnes zvaném Hůrka, přibližně jeden kilometr jihozápadně od Hůreckého vrchu. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal). V roce 1789 byl v Hůrce postaven kostel sv. Vincence Ferrerského a o třicet let později byla nedaleko vystavěna hřbitovní kaple sv. Kříže.

Ve Staré Hůrce žilo kolem 200 obyvatel, sklářů, sklářských pomocníků, lesních dělníků. Před 2. světovou válkou se Hůrka a okolí stalo oblíbeným výletním místem. Poblíž se totiž nachází nejmenší šumavské ledovcové jezero Laka. Stával zde zámeček, hotel U jezera Laka, hostinec, pošta, dva mlýny a lesovna.

Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno, noví osídlenci museli z Hůrky odejít v roce 1952. Obec byla začleněla do vojenského újezdu Dobrá Voda a stejně jako většina okolních obcí zcela zničena. Ze staveb se dochovala jen hřbitovní kaple sv. Kříže, která údajně sloužila jako pozorovatelna.

Hřbitovní kaple sv. Kříže

Kapli sv. Kříže nechal postavit roku 1820 Jiří Kryštof Abele jako rodinnou hrobku. Jako první zde byla pochována v roce 1832 Marie Zuzana Hafenbrädlová, vdova po majiteli bavorské Železné Rudy. V kryptě bylo pohřbeno 26 členů sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. K nim patřil i otec Karla Klostermanna. Dřevěné rakve měly horní část prosklenou, aby bylo vidět na mumie těl, které byly často ozdobeny i velmi vzácnými šperky.

Kaple ve zdevastovaném stavu přečkala i likvidaci obce, neb se hodila jako pozorovatelna. Všech 23 mumifikovaných těl bylo v roce 1952 přibito na prkna a rozstříleno pohraničníky. Údajně došlo i na tanec s mrtvými, neověřené zprávy hovoří o neznámé kožní nemoci a úmrtí jednoho z pohraničníků. V dnešní době je už hřbitovní kaple opravena a v roce 2003 byla znovu vysvěcena. Do věže zavěšen Zvon smíření. Jeho provaz je vyveden ven a každý si může zvon rozeznít na smíření mezi lidmi. V roce 2011 byla v kapli umístěna skleněná socha Ježíše Krista s trnovou korunou z hraničního drátu od šumavské sochařky Vladimíry Tesařové.

Osada Hůrka v současnosti

V 90. letech bylo opraveno i torzo kostela sv. Vincence Ferrarského a pietně byly upraveny i zbytky hřbitova.  V místě je instalována deska na paměť zastřelených při pokusu o překročení státní hranice. Pamětníkem pohnuté historie obce je chráněné stromořadí lip a javorů – Hůrecká alej.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-osada-stara-hurka-u-prasil

2022-06-01

Bikepark Špičák v Železné Rudě

Šumava nabízí stovky kilometrů tras pro horská kola. Bikepark Ski&bike Špičák – Železná Ruda se nachází v pohoří Šumavy ve Sport areálu Špičák, který je vzdálen 5 km od Rudy směrem na Nýrsko. Užít si můžete také společnou jízdenku s přeshraničním bikeparkem Geisskopf.

Vyznavači jízdy na kole v terénu mohou využít Bikepark Špičák, kde si mohou vyzkoušet své dovednosti při jízdě v terénu. Bikepark sestává z několika tras s různou obtížností a je v provozu v letním období od poloviny června do poloviny září.  Přepravu na vrchol zajišťuje sedačková lanovka, která přepraví vás i vaše kolo. Dolů už sjíždíte na svém kole.

Pro takovouto jízdu v náročnějším terénu jsou určena speciální sjezdová a freeridová kola, které je možné zapůjčit si v naší půjčovně. K zapůjčení nabízíme i chrániče a helmy. Jízda v bikeparku je dovolena pouze s přilbou!

Tratě:

· Freeriding – dvě freeridové tratě střední obtížnosti velmi plynulé a hravé. Najdete zde klopenky, skoky, lávky, wallride, step up a mnoho dalšího. Jedna DH trať pro experty. Převýšení: 336 m, celková délka: 6500 m

· Dirtjump Park – skoková sekce, která navazuje na tratě vedoucí z vrcholu. Jsou zde 4 skoky střední obtížnosti umístěné v lese ve spodní části parku.

· Skillcenter – místo pro nácvik základních dovedností a pro děti. Najdete zde houpačky, lávky, skoky.

· XC – Šumava nabízí nespočet značených cyklotras s napojením i na trasy v Německu.

· Sleeping Snake – trasa roku 2014 vede od Špičáckého sedla přes Jezerní cestu k lanovce. Širokou, pohodlnou a nenáročnou cyklostezku zvládnou všichni cyklisté včetně začátečníků.

Zázemí bikeparku:

· půjčovna kol značky KONA, Bike shop a servis kol

· ubytování a stravování přímo v místě

· úschovna

V bikeparcích Špičák a Geisskopf můžete nyní jezdit s jednou společnou jízdenkou. V obou Šumavských bikeparkcích můžete zakoupit čtyřdenní jízdenku 3+1. Ta nabízí 3dny ježdění na Špičáku plus jeden den na Geisskopfu. Nebo naopak 3dny Geisskopf a 1 den Špičák. Na této jízdence ušetříte až 14% oproti standardním cenám a navíc po příjezdu do partnerského bikeparku, minete pokladnu a jdete rovnou na věc (dospělí 7 830 Kč, mládež 6 750 Kč, děti a senioři 4 320 Kč).

Stejně tak jednoduše funguje i Gravity card, kterou je již druhým rokem možno zakoupit v obou bikeparcích a platí v 16 bikeparcích v několika zemích Evropy (ta vyjde na 11 890 Kč/439 Eur).

2022-05-25

Vyhlídka Hadí hora v Krušných horách

Vyhlídka nedaleko Klínovce je pojmenovaná podle Hadí hory, na které se nachází. Z místa je pěkný pohled do krajiny.

Z Hadí hory je nádherný výhled na lázeňské údolí a na hřebeny hor nad Jáchymovem v horní části města.

Pokud by jste od Hadí hory šli vpravo necelých sto metrů, mezi stromy uvidíte klikatit se jáchymovskou sjezdovku z Klínovce.

Šedé kamenné moře vzniklo rozpadem žíly křemenem bohatého granitového porfyru. Porfyr je žilná vyvřelá hornina, to znamená, že vzniká tuhnutím magmatu např. v puklinách a zlomech zemské kůry. Vysoký obsah křemene dodává této hornině odolnost vůči zvětrávání. Původní odolná skála byla roztrhána do bloků rozpínavostí ledu, který v každém zimním období krystalizuje z vody nateklé do puklin. Bloky pak byly vlečeny až do údolí.

Šedá barva dala této hoře jméno Grauenstein (grau = šedý) a v češtině se jí říká buď Hadí hora (tak se uvádí i v mapách) nebo Kamenná hora. Její nadmořská výška činí 940 metrů, vrchol je ovšem ukryt v lese, ne na místě výhledu.

K Hadí hoře se váže i několik pověstí. Jedna z nich říká, že už od pradávna měla tato hora špatnou pověst. Dokonce se zde nesměli pást dobytek a žádný místní obyvatel by si netroufl zde přespat.

Zdroj: Kudy z Nudy