Pečení chleba na Lenoře

Pochvala panu Sobotovičovi a jeho pomocnicím 

 Informace o pečení

  Pečení chleba v obecní peci

Tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Od 9 do 13 hodin

Fotogalerie na www.lenora.cz

Video z pečení zde

Po stopách Policie Modrava II. – okruh pro cyklist

      Cyklistický okruh vyráží z Kašperských Hor a po cca 23 km se zpět do města vrací. Okruh není příliš náročný a je vhodný zejména pro trekkingová a mtb kola.

     Z kašperskohorského Náměstí počátečním sjezdem do městečka Rejštejn po modrém turistickém značení minete řadu výhledů do okolí i do údolí řeky Otavy. V Rejštejně doporučujeme prohlídku kostela sv. Bartoloměje, scény seriálu Policie Modrava byly natáčeny u budovy pošty a přímo na náměstí, dále pokračujte do Klášterského Mlýna, kolem restaurace Lötz, kde je možné občerstvení.

     Držte se červeného turistického značení přes místní část Radešov, navštivte most přes řeku Otavu a kemp, kde se také natáčel policejní seriál. Pokračujte dále po červeném značení až ke kostelíčku na Mouřenci, v jehož okolí natáčení také probíhalo. Neopomeňte si prohlédnout hřbitov i s kostnicí. Dále sjedete po silničce do osady Rajsko, zde pokračujte vlevo po silnici do Dlouhé Vsi. Hned na začátku obce uvidíte dlouhoveskou pilu, projeďte obcí, a v polovině obce se dejte vpravo na Bohdašice, po stoupání se vám naskytnou krásné výhledy na údolí Otavy a kostel sv. Mořice nad Annínem. Z Bohdašic sjedete dolů přes most, po cca 100 m se napojíte na žluté turistické značení vpravo, projedete spojnicí na hlavní silnici. Zde budete pokračovat vlevo do Annína, můžete se však zajet podívat 50 m vpravo k bývalému lomu, kde se také seriál natáčel a za autobusovou zastávkou bývá občas možnost navštívit Muzeum lehkého opevnění.

     Po krátké zajížďce pokračujte po silnici směr K. Hory k mostu – zde vpravo na zelený most uvidíte chaloupku, kde „Policie Modrava“ také působila. Můžete si projet tam a zpět celou vesničku Annín, určitě neminete Annínské sádky, kterým se filmování taktéž nevyhlo, na konci Annína filmaři měli také svoji lokalitu. Navštívit zde můžete brusírnu skla s novou expozicí. Dále pokračujte zpět na most a po trase na Kašperské Hory. Po cca 1 km sjeďte z hlavní silnice na lesní cestu vlevo, až dojedete do osady Opolenec. Na Opolenci se nacházejí krásné roubené chaloupky a dvě malebné kapličky. Odtud projedete do vesničky Tuškov, zde vpravo a za pár km skrze kaštanovou alej se vrátíte zpět do Kašperských Hor.

Náročnost:

Střední

Délka:

25.31km

Celkové stoupání:

655.00m

Celkové klesání:

656.40m

Turistický pěší okruh po stopách Policie Modrava I

       Turistický okruh po stopách Policie Modrava vychází z Kašperských Hor a opět se zpět do města vrací. Procházkou malebným Amáliným údolím zhlédnete vstupy do několika štol, ve kterých se od 14. století těžila zlatá ruda. Cestou minete seismickou stanici založenou v roce 1961 – jedna z nejcitlivějších světových stanic, která je umístěná v zlatonosné štole Kristýna z r. 1802 hluboko ve skále v údolí Zlatého potoka. Krásné výhledy na hrad Kašperk a do šumavského okolí uvidíte jak před osadou Lídlovy Dvory, tak u Ranche na Vogelsangu, který je prvním místem, kde se natáčel seriál Policie Modrava, dalším filmovým místem je osada Malý Kozí Hřbet, která po trase následuje, a také Pila Červená, která posloužila svými objekty při natáčení jednoho z dílů taktéž. 

      Trasa začíná v Kašperských Horách, vychází se z náměstí po symbolu Naučné stezky cestou zlatokopů do Amálina údolí, vlevo proti proudu Zlatého potoka až k silnici u seismické stanice, zde vpravo po silnici ke kapličce u osady Červená (zde soukromý chov bizonů – nekrmit, nehladit, divoká a nebezpečná zvířata), od kapličky polní cestou k osadě Lídlovy Dvory odtud lehce zarostlou lesní cestou na silnici vpravo po červené turistické značce k rozcestí, u zastávky bus vlevo směr Podlesí (Vogelsang), odtud polní cestou na Malý Kozí hřbet, zde zelené turistické značení dolů směr K. Hory a na silnici odbočit vpravo na Pilu Červená poté pokračovat po silnici stejným směrem dojdete opět o zastávce BUS u odbočky na Podlesí, ještě 500 m proti směru původní trasy k rozcestí se napojíte na červené turistické značení přes Kaisrův Dvůr a po této značce až do Kašperských Hor

Náročnost:

Střední

Délka:

19.32km

Celkové stoupání:

775.50m

Celkové klesání:

691.20m

Výlet poblíž Kovářské - Rozhledna Plešivec u Abert

Vydejte se na kopec Plešivec a vystoupejte po schodech až na vrchol zdejší rozhledny! Odměnou vám bude čarokrásný výhled na Krušné hory či Slavkovský les!

Na kopci Plešivec, asi 3 km směrem na jihovýchod od Abertam, se nachází zděná rozhledna. Od Karlových Varů je vzdálená asi 25 km směrem na sever a je položena v nadmořské výšce 1028 metrů. Turistům se oficiálně otevřela 4.srpna 1895.

Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 16 metrů nad zemí a vede na ni celkem 66 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytne pohled na Slavkovský les, Krušné hory a Domovské hory.

Z Abertam se k rozhledně dostanete snadno po zelené turistické značce. Tato cesta je dlouhá asi 3 km a vede dál do Merklína.Další turistická značka, spojující Jáchymov a Pstruží, je označena modře a také vás na Plešivec dovede. Pokud sem vyrazíte autem, je možné se dostat až přímo k rozhledně, a to po silnici vedoucí z Abertam na Boží Dar. Odbočka na Plešivec je dobře značená.

Rozhledna je otevřena celoročně mezi 10. a 20. hodinou. Rozhledna je spojena s turistickou chatou a na věž se chodí právě z jídelny hotelu. Vchod na rozhlednu najdete naproti baru.

Rozhledna na Plešivci je spojena s horským hotelem, který byl postaven již roku 1895. Za jejím vznikem stál Spolek přátel přírody, který byl založen roku 1889. Cílem členů tohoto spolku bylo založit na kopci Plešivec chatu s rozhlednou. Za tímto účelem byla dokonce uspořádána veřejná sbírka. Návštěvníci všech hostinců mohli přispět finančním darem do kasičky, která byla umístěna nejen tam, ale i v jiných budovách.

Pozemek, na kterém chata s rozhlednou stojí, byla zakoupena občany Abertam. Na podzim roku 1894 se do Abertam dovezl materiál na stavbu rozhledny a během zimy byl na kopec dopravován pomocí volů. Položení základního kamene se uskutečnilo 14. dubna 1895. Stavbu, která byla dokončena již za čtyři měsíce, tehdy projektoval Johann Glaser.

Dominantu tehdejší stavby tvořila vyhlídková věž o celkové výšce 16 metrů, postavená ze žulových kamenů. Na rozhlednu navazovala malá zděná chata.

Celý objekt postupem let prošel několika úpravami a rozšířením. První se uskutečnila roku 1908, další pak v roce 1926 a potom roku 1939. Po poslední úpravě se z původní malé chaty stal velký horský hotel, ve kterém se rozhledna, která mu doposud dominovala, takřka ztrácí.

Rozsáhlá rekonstrukce areálu se uskutečnila v letech 1992-94. U objektu bylo zřízeno parkoviště a změnila se také celková podoba věže. Původní nejvyšší dřevěnou částí totiž do rozhledny zatékalo, a proto byla snesena. Místo ní byla věž opatřena zděnou krytou vyhlídkou s ocelovým zábradlím. Nad ní se pak navíc klene nástavba, na níž byly umístěny antény.

Roku 2010 byla na vrchu Plešivec zřízena ještě dvě lanová centra.

Objekt je pro návštěvníky otevřen celoročně.

Autor: Andrea Štyndlová

Téme na výlet - Klášter Vyšší Brod

Přibližně 30 km na jih od Českého Krumlova je položen klášter Vyšší Brod, zasazený do romantické krajiny jen nedaleko od českých hranic s Rakouskem. K jeho založení se váže pověst, týkající se Voka z Rožmberka, jenž Vyšší Brod jednou navštívil kvůli vykonání pobožnosti v kapli, stojící přibližně na místě současného kostela sv. Anny. V momentě, kdy se brodil Vltavou ho však strhl proud, začal se topit a v těžkých chvílích slíbil stavbu kláštera ve Vyšším Brodě coby dík za záchranu svého života. Vok z Rožmberka nehodu přežil a klášter skutečně postavil.

Založen byl v roce 1259, měl sloužit cisterciákům, kteří v klášteře žijí dodnes, starají se o jeho chod a rekonstrukce. Klášter je v současné době přístupný veřejnosti a vidět lze klášterní kostel, knihovnu, obrazárnu či kapitulní síň a další prostory, například budovu opatství, která je v současné době sídlem Poštovního muzea. Zvláštností je, že návštěvníky kláštera provází samotní mniši.

Mezi nejvzácnější umělecké artefakty kláštera se řadí Závišův kříž a Vyšebrodská madona. Vzácná je také klášterní knihovna, která se se sedmdesáti tisíci svazky řadí mezi třetí největší knihovnu v České republice.

Klášter Vyšší Brod je turisticky velmi vyhledávaným místem samozřejmě především pro svou architektonickou, kulturní i historickou hodnotu a bezesporu také díky výhodné poloze poblíž vodní nádrže Lipno.

Výlet na Vysoký kámen v Krušných horách

Přírodní památka

Jako návštěvníci západní části Krušných hor si nenechte ujít zcela ojedinělou přírodní památku nazvanou prozaicky Vysoký kámen. Vydáte-li se k této zajímavosti, dostanete se na hranice České republiky a Německa, kde se v blízkosti obce Luby tato přírodní památka nachází. Vysoký kámen leží na rozhraní dvou horských masivů, v nejdelším místě je dlouhý až 300 metrů, v nejširším místě má 40 metrů. Mohutný skalní útvar se skládá z několika částí, z nichž nejznámější jsou skalní věž Větrná skála, Vyhlídková skála, Zobák a Hradby.

Vysoký kámen je i vyhlídka

Výjimečnost Vysokého kamene spočívá v tom, že je z něj nádherný výhled všemi směry, na západ Krušných hor, Slavkovský a Český les, Smrčiny i do Německa. Skalní věž svým vzhledem připomíná zříceninu hradní věže. Nahoře je vyhlídková plošina, na kterou vede dlouhý můstek a železné schody. Přírodní památkou je od roku 1974, patří do přírodního parku Leopoldovy hamry. Tento skalní křemencový útvar slouží i horolezcům.

Výrazné skalní bloky

Vysoký kámen je chráněn pro svou ojedinělost- skalní útvar vypadá, jako by najednou vystupoval z plošiny, na které se nachází. I jeho tvar je zvláštní. Skalní bloky jsou holé, bez výrazné vegetace. Typickým porostem na okolním svahu jsou brusnice, najdete zde i velké množství lišejníků a mechorostů, z nichž některé patří k vzácným druhům. Vyskytuje se zde i tetřívek obecný a dříve zde hnízdil výr velký, na něj je však zde příliš čilý turistický ruch. Okolí Vysokého kamene je tvořeno břidlicemi, které zde byly těženy až do roku 1906.

Vysoký kámen turisty přitahuje

I z dálky a na fotografiích působí Vysoký kámen trochu tajuplně. Zdáli připomíná hradní zříceninu, při pohledu zblízka poskládané bloky kamenů. Tento vzhled se zasloužil i o vznik mnoha pověstí, podle nichž byste se zde mohli setkat s bílou paní, skřítky, divoženkami nebo zakletým rytířem. Vede k němu několik turistických tras, a i když je zde trochu stoupání, nejedná se o příliš náročnou trasu.

Námět na Super akci o Velikonocích na Šumavě