Dobrodružná akce - Podzim zrady 1938 – Horké září ožívá na Šumavě

Město Prachatice ve spolupráci s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty pořádá 26. září 2026 historickou akci Podzim zrady 1938, jejímž vrcholem bude rozsáhlá dynamická bojová ukázka z období tzv. Horkého září 1938.

Na jeden den se okolí Prachatic vrátí do dramatického podzimu roku 1938. Přijďte zažít historii tam, kde se tehdy skutečně rozhodovalo o obraně československých hranic.

Město Prachatice ve spolupráci s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty pořádá 26. září 2026 historickou akci Podzim zrady 1938, jejímž vrcholem bude rozsáhlá dynamická bojová ukázka z období tzv. Horkého září 1938.

A právě Šumava je pro připomenutí těchto událostí mimořádným místem.

Pohraničí tehdejšího Československa prožívalo na konci léta a během září 1938 týdny rostoucího napětí. Radikalizace části německého obyvatelstva, působení Sudetoněmeckého Freikorpsu, ozbrojené incidenty, mobilizace československé armády a očekávání možného německého útoku proměnily hranici v místo, kde už nešlo pouze o politická jednání.

Šlo o skutečné střety a skutečné lidské osudy.

Také okolí Prachatic bylo součástí připravované obrany republiky. Na Šumavě vznikaly od roku 1937 objekty lehkého opevnění a po připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938 význam zdejšího obranného prostoru ještě vzrostl. Prachaticko se tak ocitlo v bezprostředním sousedství území ovládaného nacistickým Německem.

O necelý měsíc později, než jsou události připomínané bojovou ukázkou, už byla situace zcela jiná. Československo bylo nuceno po Mnichovské dohodě pohraničí vyklidit a 14. října 1938 si opevnění na Libínském Sedle během inspekční cesty po Šumavě osobně prohlédl vrchní velitel německé pozemní armády Walther von Brauchitsch.

Právě do atmosféry těchto několika dramatických týdnů zavede návštěvníky akce Podzim zrady 1938.

Hlavní bojová ukázka začne ve 14:30 hodin a bude rozdělena do dvou částí.

V první se diváci přenesou na neklidnou československo-německou hranici a uvidí ozbrojený střet československého četnictva se Sudetoněmeckým Freikorpsem.

Druhá část přinese regulérní bojovou situaci – střet průzkumné jednotky SS-TV na německé straně s jednotkou Československé armády.

Nejde však jen o samotnou bitvu.

Program začíná již v 10:00 hodin. Na místě budou dobově oblečení civilisté i uniformované osoby, historická technika, výstroj, výzbroj a další předměty připomínající rok 1938.

Od 10:00 do 12:00 hodin se podle zájmu uskuteční několik komentovaných prohlídek Muzea lehkého opevnění Libínské Sedlo.

Po skončení hlavní bojové ukázky bude historická technika vystavena k prohlédnutí návštěvníkům a muzeum lehkého opevnění se znovu otevře.

Přijeďte si připomenout okamžiky, kdy se o budoucnosti Československa nerozhodovalo jen u jednacích stolů evropských mocností, ale také přímo na jeho hranicích.

Hlavní dynamická bojová ukázka: 14:30

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/podzim-zrady-horke-zari-oziva-na-sumave

Červen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Květen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pancíř má rozhlednu a chatu, ale žádný oficiální vrchol. Spolek We Love Šumava z.s. proto vytvořil symbolický vrchol, který je nyní zároveň zajímavým fotopointem s nádherným výhledem do vnitrozemí na nýrské údolí a vodní nádrž, vrcholy Ostrého a mnohé další dominanty Železnorudska.

Na vrchol Pancíře se můžete dopravit například jedinečnou sedačkovou lanovkou Špičák – Hofmanky – Pancíř

Dveře nejsou na Pancíři celoročně, vždy na zimu je spolek We Love Šumava uklízí do depozitáře, aby nebyly během zimy poškozeny povětrnostními vlivy a sněhovou nadílkou. Dveře jsou odstraněny s prvním sněhem, který je již stabilního charakteru.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-na-vrcholu-pancire-na-sumave

Venkovní areál a geologická expozice Stožec

Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.

K upoutání pozornosti veřejnosti, byl u vstupní pěšinky umístěn balvan do něhož je ukotvena zeměkoule z leštěné žuly. Na dvou tabulích naproti jsou podány informace objasňující obecné geologické termíny, výskyt typů hornin v území a podmínky, které utvářely krajinu jižní části Šumavy od dávných geologických epoch po současnost.

Expozice vznikla v rámci výzkumného projektu České geologické služby "Geologické mapování 1:25 000 a výzkum NP Šumava". Vzorky hornin, pocházející z jižní části Šumavy jsou umístěny v příjemném prostředí stínu malého lesíka.

Na části plochy se nachází vyleštěná plocha usnadňující pozorování textury horniny. U vybraných vzorků jsou tabulky formátu A4 s rozšiřujícími informacemi o výskytu horniny v území, jejích vlastnostech a užití.

Od léta 2005 si mohou návštěvníci vyzkoušet svoji kreativitu a znalosti o přírodě v NP Šumava ve venkovním areálu

Areál umožňuje seznámení s obyvateli šumavských lesů i luk, jejich životními nároky a vývojem, ale také skupinové nebo individuální hry na kládě či plácku pro kuličky.

V informačním středisku vám ochotně zapůjčí káči, kuličky nebo drápky pro pobavení a zkoušku šikovnosti.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/venkovni-areal-a-geologicka-expozice-stozec

Hradozámecká noc na zámku Vimperk 2025

Zámek Vimperk ožije během Hradozámecké noci divadelní hrou „Rytířova dcera“ a strhující ohňovou show skupiny SHŠ Artego. Užijte si magický večer plný příběhů, světel a plamenů ve východní zahradě zámku.

Zažijte magickou atmosféru večerního zámku Vimperk při Hradozámecké noci 2025. V kulisách východní zahrady s renesanční arkádovou lodžií se od 20:30 představí divadelní spolek Bouček s původní hrou „Rytířova dcera“ – poutavým příběhem o odvaze, touze po svobodě a humoru středověku.

Ve 22:10 večer program vyvrcholí strhující ohňovou a světelnou show skupiny SHŠ Artego, která rozzáří noční oblohu poi, hořícími tyčemi, vějíři, hula hoop i sprškou jisker.

Na místě bude zajištěno občerstvení, program je vhodný pro dospělé i děti. Přijďte si užít výjimečný letní večer v jedničném prostředí památky, kdy historie, divadlo a oheň splynou v nezapomenutelný zážitek.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/hradozamecka-noc-na-zamku-vimperk-2025

Pečeť panství sušického - super akce na Šumavě

Probíhá od 27. červen 2025 do 31. srpen 2025

Staň se rytířem či komtesou a objevuj známé i méně známé zámky a zámečky na Sušicku. Sbírej turistická razítka a získej Pečeť panství sušického.

Pravidla soutěže:

Poznejte objevené i neobjevené zámky a zámečky na Sušicku a staňte se rytířem či komtesou panství sušického.

Vyzvedněte si pracovní sešit, nasbírejte alespoň tři razítka a získejte pečeť panství sušického nebo navštivte všech šest zámků zapojených do soutěže a vyberte si na IC Sušice odměnu pro komtesy a rytíře.

Zapojené zámky:

Zámek Horažďovice

Zámek Žihobce

Zámek Hrádek

Zámek Mokrosuky

Zámek Mlázovy

Zámek Velhartice (Statní hrad Velhartice)

Soutěžit můžete také s elektronickou verzí soutěže v mobilní aplikaci Sušicka

Kde seženu pracovní sešit

Zdarma na jednotlivých zámcích a na IC Sušice

Kde si mohu vyzvednout odměnu

Pokud získáte třetí razítko, tak si můžete obratem na zámku vyzvednout “pečeť panství sušického”. Za všech šest navštívených míst si můžete vyzvednout odměnu na Informačním centru v Sušici.

Co potřebuji, abych mohl hrát?

Abyste mohli hrát, tak potřebujete pouze chytrý telefon s datovým připojením. Do něj si stačí stáhnout aplikaci Uneeqly a pak už jen vyrazit. Celá hra je pro vás ZDARMA. Za navštívená místa se správnou odpovědí dostane bod a za šest bodů si můžete na IC Sušice vyzvednout odměnu pro komtesu či rytíře.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/pecet-panstvi-susickeho

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě kousek od Lenory

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Východní z nich byl v minulosti několikrát povalen a jako ležící též popsán v knize Tajemná místa Pošumaví. V roce 2003 byl příznivci megalitů opět postaven přibližně do původní polohy. Dnes tu tedy můžete spatřit působivou dvojici menhirů, která přivedla kdysi českokrumlovského badatele Schefczika k názoru, že jde o vizíry ke sledování data letního slunovratu dle východu slunce. Ten se měl na místním horizontu odehrávat v azimutu 53°. Odtud byl odvozen i další název kamenů Sonnwendsteine, to jest slunovratové kameny. Oba kameny jsou aktility, tj. vyzařují energii kamene.

Severně od skály je v kameni vodní mísa. Původní domněnka, že tu byl ještě třetí kámen v řadě, se při bližším průzkumu nepotvrdila. Zato je pravděpodobné, že jižně pod kameny stál menší vizír, bez kterého by určení přesného směru východu slunce nebylo možné. Je již však rozbit.

Útvar se nachází na kótě 1056 m a je na dnešních mapách nesprávně označován názvem Homole (svým tvarem homoli nepřipomíná). Původní název celého rozsáhlého vrcholu, který býval odlesněn a dobře viditelný ze širokého okolí, byl Fanflek nebo Farrenfleck – Býčí skvrna. Samotný skalnatý vrcholový útvar byl odedávna označován jako Heidensteine – Pohanské kameny.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/slunovratove-kameny-u-strazneho-na-sumave

Volarské menhiry kousek od Lenory

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Menhiry opravdu pocházejí z předkřesťanské doby a jejich věk je odhadován na několik tisíc let. Původně stály na bezejmenné náhorní plošině v Krušných horách, kde tvořily zbytky rondelu o několika desítkách kamenů. Rondel definitivně zanikl při stavbě silnice procházející jeho středem. O jejich převoz do Volar se zasloužil geolog a chemik Ing. Pavel Polák.

Nynější volarský rondel tvoří jedenáct kamenů a je koncipován zčásti jako svatyně a zčásti jako observatoř.

Nejvyšší, vizírová stéla, stojí uprostřed. Ostatní jsou osazeny do dvou protínajících se pentagramů. Rozmístění kamenů v kruhu není ani pravidelné ani náhodné. Kameny jsou situovány dle postavení slunce o letním a zimním slunovratu a při keltském svátku Beltain.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/volarske-menhiry

Národní geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Národní Geopark Královská Šumava představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo – jako hraniční území – přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu". Geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 – na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru – jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. V roce 2022 získala Královská Šumava titul "Národní geopark".

Pojďme společně nahlédnout do Návštěvnického geobodu ve městě Rejštejn, který tvoří branu Geoparku, a poslechněme si povídání o kraji přírodních unikátů i o lidské historii města a okolí.

Nabídka komentovaných procházek a připravovaných novinek pak určitě přijde vhod těm, kteří chtějí pochopit, jaká je Šumava doopravdy. Královská Šumava totiž organizuje geotoulky, otevírá málo známá místa a vypráví o Zemi, o horách, o přírodě, kultuře a historii bývalého Královského hvozdu.

Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu Národního parku) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy (Otavy a Losenice), které leželo ve středu zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával Karel Klostermann a psal odsud o Šumavě.

Návštěvnický geobod Rejštejn

První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí. Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.

Návštěvnický geobod Stará Vápenka

V kraji kdysi bohatých selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.

Návštěvnický geobod Špičák

V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími (CHKO a NP Šumava) je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými "nej".

Návštěvnický geobod Rokyta

V oblasti  bývalé dřevařské osady prochází atraktivní Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek NP Šumava v pásmu smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.

Návštěvnický geobod Chata Rovina

U chaty Rovina všechno začíná. Rozlehlé panoráma vás o tom přesvědčí. Obnovená šumavská chalupa ležící zde v pásmu smíšených horských lesů, v domově vlka evropského a rysa ostrovida, pyšnící se úchvatnými výhledy do krajiny NP Šumava skrývá útulný hotel s restaurací – Chata Rovina. Nedaleký hraniční masiv šumavských vrcholů dosahujících výšek nad 1300 m n. m. přímo vyzývá k umístění geobodu Geoparku Královská Šumava.

Návštěvnický Geobod Štola Kristina

Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku Královská Šumava, kde načerpáte informace o dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.

Původní obyvatelé Šumavy – Králováci

Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci. V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.

Králováci byli – což bylo ve své době skutečně výjimečné – svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.

Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává. Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji – jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní – nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu – mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli. Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/geotoulky-zapomenutymi-cestami-sumavy

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2024

 29. červen 2024 9:00 - 13:00

20. červenec 2024 9:00 - 13:00

31. srpen 2024 9:00 - 13:00

28. září 2024 9:00 - 13:00

26. říjen 2024 9:00 - 13:00

28. prosinec 2024 9:00 - 13:00

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/peceni-chleba-v-obecni-peci-v-lenore?datum=2024-05-25

Z Lenory na do pralesa Boubína

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.

Prales Boubín je největší nedotčenou plochou původního lesa ve střední Evropě, s porosty smrku, jedle a buku. Rozkládá se na západním svahu hory Boubín. Některé vzácné stromy zde dosahují věku 300 až 400 let. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Kmeny stromů jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů. Zajímavé jsou například chůdové kořeny - mohutné kořenové systémy, které rostou nad zemí. Vznikají tak, že mladý strom využije starého nebo často tlejícího stromu pro svůj růst.

Kolem jádra pralesa veze okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko, které vzniklo roku 1836 jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Stezka procházející několik pásem, která se odlišují mírou, jakou do života lesa zasahoval a zasahuje člověk. Prastarý les byl zachován díky lesmistru Johnovi, když na jeho naléhání nakonec tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak pralesní rezervací.

Na Boubín můžete přijet autem a zaparkovat na parkovišti pod Boubínem (tábořiště Horní Vltavice). Lze si také naplánovat výlet spojený s romantickou cestou vlakem. Automobil můžete zaparkovat na parkovišti v Kubově Huti, odtud vyjít na Boubín a zpět sejít k vlaku do Kaplice nebo do Zátoně a svézt se zpět do Kubovy Hutě zdejší romantickou lokálkou.

Upozornění na uzavření NS – nebezpečí pádu stromů!

Na naučnou stezku a část trasy kolem jádra Boubínského pralesa je zakázán vstup z důvodu hrozících pádů stromů. Jakýkoli zásah, včetně lesníky navrhovaného zlomení třinácti nejrizikovějších stromů, není v bezzásahové zóně možný. Všechny turistické trasy a naučná stezka v centrální části Boubínského pralesa jsou do odvolání uzavřené (mimo nově otevřené trasy v červenci 2023). Rozhledna Boubín stojí mimo rezervaci a je tedy přístupná.

Nová stezka k Boubínskému jezírku

Lesy ČR v červnu 2023 instalovaly novou stezku, vstup na Knížecí a Lukenskou cestu zůstává nadále zakázaný. Nová stezka k Boubínskému jezírku vede po zelené trase z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile až na rozcestí. Odtud pokračuje od Amortovky směrem k jezírku, kde se odkloní vpravo do porostu na první povalový chodník. Přes Kaplický potok pak lze přejít po novém mostku a vydat se po nezpevněné cestě, kde se po dalším povalovém chodníku a mírném svahu dostanete na hráz Boubínského jezírka s novými lavičkami a informačními tabulemi. Vrátit se zpět je nutné stejnou cestou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlakem-boubinskym-pralesem

A opět něco o pečení chleba na Lenoře

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu. V letní sezóně zde lenorští pořádají každou poslední sobotu v měsíci veřejné pečení chleba, koláčů, housek a lenorských placek.

Tradiční pečení v obecní historické peci v Lenoře. Ochutnáte zde výborné tradiční lenorské placky, housky a samozřejmě výtečný chléb.

Dobroty houstičky, česnekové placky, dalámánky a samozřejmě výborný chléb. Připravují Augustin Sobotovič a jeho dámská posádka Velké lóže pecařské. Chléb z Lenorské pece a ostatní pečivo se neprodává, ale rozdává. Mouka je dodávána zdarma z Mlýna Bratři Zátkové z Boršova a dřevo zdarma dodává pan Z. Kašpar z Volar.

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře

26. srpen 2023 9:00 - 13:00

30. září 2023 9:00 - 13:00

28. říjen 2023 9:00 - 13:00

30. prosinec 2023 9:00 - 13:00 

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/peceni-chleba-v-obecni-peci-v-lenore?datum=2023-08-26

Slavnosti chleba na Lenoře 22.7.2023

 

Pečení chleba na Lenoře

 

Slavnosti chleba na Lenoře

Bikepark Špičák v Železné Rudě

Šumava nabízí stovky kilometrů tras pro horská kola. Bikepark Ski&bike Špičák – Železná Ruda se nachází v pohoří Šumavy ve Sport areálu Špičák, který je vzdálen 5 km od Rudy směrem na Nýrsko. Užít si můžete také společnou jízdenku s přeshraničním bikeparkem Geisskopf.

Vyznavači jízdy na kole v terénu mohou využít Bikepark Špičák, kde si mohou vyzkoušet své dovednosti při jízdě v terénu. Bikepark sestává z několika tras s různou obtížností a je v provozu v letním období od poloviny června do poloviny září.  Přepravu na vrchol zajišťuje sedačková lanovka, která přepraví vás i vaše kolo. Dolů už sjíždíte na svém kole.

Pro takovouto jízdu v náročnějším terénu jsou určena speciální sjezdová a freeridová kola, které je možné zapůjčit si v naší půjčovně. K zapůjčení nabízíme i chrániče a helmy. Jízda v bikeparku je dovolena pouze s přilbou!

Tratě:

· Freeriding – dvě freeridové tratě střední obtížnosti velmi plynulé a hravé. Najdete zde klopenky, skoky, lávky, wallride, step up a mnoho dalšího. Jedna DH trať pro experty. Převýšení: 336 m, celková délka: 6500 m

· Dirtjump Park – skoková sekce, která navazuje na tratě vedoucí z vrcholu. Jsou zde 4 skoky střední obtížnosti umístěné v lese ve spodní části parku.

· Skillcenter – místo pro nácvik základních dovedností a pro děti. Najdete zde houpačky, lávky, skoky.

· XC – Šumava nabízí nespočet značených cyklotras s napojením i na trasy v Německu.

· Sleeping Snake – trasa roku 2014 vede od Špičáckého sedla přes Jezerní cestu k lanovce. Širokou, pohodlnou a nenáročnou cyklostezku zvládnou všichni cyklisté včetně začátečníků.

Zázemí bikeparku:

· půjčovna kol značky KONA, Bike shop a servis kol

· ubytování a stravování přímo v místě

· úschovna

V bikeparcích Špičák a Geisskopf můžete nyní jezdit s jednou společnou jízdenkou. V obou Šumavských bikeparkcích můžete zakoupit čtyřdenní jízdenku 3+1. Ta nabízí 3dny ježdění na Špičáku plus jeden den na Geisskopfu. Nebo naopak 3dny Geisskopf a 1 den Špičák. Na této jízdence ušetříte až 14% oproti standardním cenám a navíc po příjezdu do partnerského bikeparku, minete pokladnu a jdete rovnou na věc (dospělí 7 830 Kč, mládež 6 750 Kč, děti a senioři 4 320 Kč).

Stejně tak jednoduše funguje i Gravity card, kterou je již druhým rokem možno zakoupit v obou bikeparcích a platí v 16 bikeparcích v několika zemích Evropy (ta vyjde na 11 890 Kč/439 Eur).

Rezervační systém pro splouvání části Teplé Vltavy na Šumavě

Kvůli ochraně vzácných druhů rostlin a živočichů se snaží Správa národního parku Šumava regulovat počet místních vodáků. Vodáci se mohou k cestě po Vltavě zaregistrovat na webu NP Šumava. V květnu je splouvání řeky povoleno pouze o víkendech, v červnu a červenci pak denně.

Regulovaný je úsek řeky Vltavy mezi Borovou Ladou a Polkou a Soumarským mostem a Pěknou. Tak, jak tomu bylo i v předchozích letech, platí pro návštěvníky NP Šumava, kteří budou chtít splouvat řeku Vltavu v úseku Soumarský Most – most u Pěkné, povinnost registrace.

Omezení provozu je závislé na výšce hladiny řeky. Pokud ukazuje hladina vody na vodočetné lati na patě Soumarského mostu v 8:00 ráno více než 61 cm, mohou lodě na Vltavu bez regulace. Jinak je stanoven minimální limit stavu vody červenou ryskou u pravého mostního pilíře. Horní hrana červené rysky odpovídá minimálnímu požadovanému stavu vody: úsek Lenora – Soumarský Most 45 cm a úsek Soumarský Most – Pěkná 50 cm. Respektovat se musí také splouvání. Kajaky a kánoe se mohou pohybovat po chráněném úseku řeky od 8:00 do 20:00 hodin. Návštěvní řád Národního parku Šumava upravuje také režim splouvání na vodních tocích Vydra a Otava.

Úsek Soumarský most – Pěkná:

· v období od 1.5. – 31.5.  se může splouvat jen o sobotách a nedělích, od 8.00 – 20.00 hodin, při výšce hladiny od 50 do 61 cm – nejvýše 63 registrovaných plavidel denně, nad 61 cm je počet plavidel neomezen. NEPLATÍ PRO ROK 2021 – Splouvání je možné až od 1. 6. 2021.

· od 1.6. do 31.10. se může plavit nejvýše 63 registrovaných plavidel denně po všechny dny v týdnu za podmínek, kdy výše hladiny toku je od 50 do 61 cm, nad 61 cm není počet lodí omezen.

· platba za registraci – záleží na stavu vody: při stavu vody 50–61 cm: elektronická registrace – poplatek za jednu loď je 500 Kč nebo na místě v den vyplutí – poplatek za jednu loď je 600 Kč. Při stavu vody nad 61 cm: registrace možná pouze na místě: registrační poplatek za jednu loď je 500 Kč. Každé registrované plavidlo obdrží v nástupním místě Soumarský Most registrační známku, která se lepí shora na přední špičku lodi; na lodi smí být pouze tato jediná aktuální známka.

· Zrušení registrace – podmínky pro zrušení rezervace (z roku 2021): při odhlášení do 30 dnů před vyplutím se vrací 100 % registračního poplatku; při odhlášení v době 30 dnů a méně před vyplutím se registrační poplatek nevrací. Vždy je nutné stornovat celou objednávku. Registrační poplatek se automaticky vrací v plné výši při výšce hladiny vody pod 50 cm. Žádost o vrácení poplatku v rámci storno podmínek je nutné doručit e-mailem na adresu splouvani.vltava@npsumava.cz platí den doručení. V odůvodněných případech lze vrátit registrační poplatek v plné výši – posuzuje Správa NP Šumava a vodák na toto vrácení nemá právní nárok.

Úsek Lenora – Soumarský Most

· Pro splouvání Vltavy v úseku Lenora – Soumarský Most – most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský Most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře.

· Horní hrana červené rysky odpovídá minimálnímu požadovanému stavu vody: úsek Lenora – Soumarský Most: 45 cm (úsek Soumarský Most – Pěkná: 50 cm)

· Upozornění pro vodáky splouvající z Lenory – dbejte na včasný příjezd na Soumarský Most, tzn. nejdéle 15 minut před celou hodinou vyplutí. Je nutné si včas vyzvednou registrační známku a v celou hodinu vyplout na další úsek! Čas potřebný na splutí z Lenory s rezervou je 90 minut.

Úsek Horní úsek Borová Lada – Polka

· je možné splouvat pouze od 15. 3. do 31.5. mezi 8 a 18 hodinou. Nástupní a výstupní místa jsou: Borová Lada – Zahrádky – Polka

Zdroj: Kudy z Nudy

Železnice Nové Údolí – Haidmühle na Šumavě – nejkratší mezinárodní železnice na světě

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem, kde bývala rušná pohraniční osada, ze které se však do dnešních dnů zachovala jedna chalupa, bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Nejkratší mezinárodní železnice na světě vás přepraví z Čech do Bavorska zhruba za minutu. Délka dráhy je totiž pouhých 105 metrů, z toho tři metry vedou za hranicí. Trať začíná u zaniklé šumavské obce Nové Údolí, na historickém náspu bývalé trati z jihočeských Volar do německého Pasova. Na mostku překračuje tok Údolského potoka, tvořícího státní hranici, a po pár metrech končí v Bavorsku.

Občanské sdružení  Pošumavská jízdní dráha v Novém Údolí na Šumavě v devadesátých letech minulého století obnovila část železniční tratě vedoucí z Čech do Bavorska přes hraniční Údolský potok. Díky tomu došlo k obnovení železničního spojení mezi Čechami a Bavorskem, které zde v roce 1948 bylo zrušeno.

Jízdné je dobrovolné a přispívá na údržbu areálu. Navštívit zde můžete i originální muzeum šumavských lokálek, které najdete v železničním vagonu na konci trati, po které vás do Nového Údolí doveze vlak od Volar či od Lipna. Dojet sem můžete na kole i ze Stožce, kde lze zaparkovat auto. Pěšky po žluté značce ujdete asi 4,5 kilometru.

Dráha vznikla jako dřevařská v roce 1795, na sklonku roku 1910 sem přivedli koleje z Černého Kříže, a tím bylo umožněné další spojení s vnitrozemím. Přes celnici v Haidmühle pokračovala na německou stranu. Po vzniku republiky v Údolí byla celní a pasová kontrola, dva ubytovací hostince, schwarzenberské panství tu mělo lesovnu, škola, obchod a hasičská stanice. Po druhé válce byla trať na české stramě zrušena, Bavoři ji na své straně pro nerentabilitu ropku 1974 zrušili také.

Zdroj: Kudy z Nudy

Bílé stopy na Šumavu - zdroj Kudy z Nudy

Šumava nyní nabízí ideální podmínky pro zimní turistiku na běžkách. Pozvolná stoupání a mírné sjezdy jsou charakteristická pro rozsáhlé Šumavské Pláně. Nadmořská výška se téměř stále pohybuje nad 1 000 m, a proto jsou zde i sněhové podmínky po většinu zimy dostatečné. Trasy vedené podél plavebních kanálů jsou velmi zajímavé a vůbec ne náročné.

Na Šumavě je proznačena síť lyžařských tras o celkové délce 450 km (z toho 250 km v NP), rolbou se udržuje 320 km (v NP 200 km). Lyžařské trasy jsou zde udržovány od prosince do konce března, podle sněhových podmínek. 
 

Modravsko

Na Modravsku byla 22.1. ráno teplota 5°C a zataženo s přeháňkami. U Modravy leží cca 38 cm mokrého sněhu. Trasy byly naposledy upraveny ve středu, kvalita stop je zhoršená díky výraznému oteplení.

Do stopy můžete na tyto trasy:

• Modrava – Rybárna-Tříjezerní slať – Javoří pila – Modrava (12 km)
• Modrava – Březník (7,5 km)
• Ptačí nádrž – Černá hora – Pramen Vltavy  (5 km)
• Na Ztraceném – Ptačí nádrž – Černohorská nádrž – Filipova Huť – Modrava  (11 km)

 

Kvilda a Horská Kvilda

Na Kvildě je 22. 1. oblačno, teplota 4°C, výška sněhu kolem 30 cm. Stopy bývají k ránu zledovatělé, přes den sníh povolí.

Upraveny jsou tyto trasy:

• Kvilda – Pramen Vltavy (6,5 km)
• Kvilda – Bučina (9 km)
• Spojka pod Jezerní slatí – Tetřeví cesta (6,6 km)

Na Horské Kvildě je oblačno, větrno, teplota +5°C. Výška sněhu dosahuje kolem 30 cm. Stopy v okolí byly upraveny 21. ledna 2021, jsou zledovatělé, v lesních úsecích znečištěné.

Jedná se o populární úseky:

• Kvilda – Horská Kvilda (5,6 km)
• Horská Kvilda – po Danielově cestě na Zhůří (3 km) – Horská Kvilda (7 km po Danielce a Šumavské magistrále)

Stopy jsou upravovány v širokém profilu, jsou vhodné i na bruslení.
 

Churáňov a Zadov

Běžkařské stopy se upravijí také v okolí Churáňova a v lyžařském středisku Zadov. Je zde polojasno, cca +6°C, avšak v příštích dnech teploty opět spadnou pod nulu. Skiareál Zadov upravuje množství stop:

• Zadov – Zlatá Studna (3 km)
• Zlatá Studna – Zhůří (6 km)
• Zlatá Studna – V sedle Přilby (3 km)
• V sedle Přilby – Přilba – U Starých Hutí – Pláně (7 km)
• Zadov – Pláně (3 km)
• Pláně – Nové Hutě (4 km)
• Zadov – Roviny – Popelná – Německý most – Malý most – Zadov (14 km)
• U žebříku – U Matesa – Zlatá Studna (3 km)
• Malý most – U Matesa – U tří jedlí (2 km)
• Churáňovský okruh (2 km)
• Závodní tratě (5 km)
   

Srní a okolí

U Srní konečně připadl sníh a trasy se mohou upravit pro klasiku. Ráno 20. 1. zde bylo okolo 4°C, oblačno. Děti potěší upravený kopec na sáňkování naproti čerpací stanici. Dvě stopy pro běžky byly upraveny sněžným skútrem:

• Srní – okruh Na Vrchách je upravený pro techniku bruslení
• Velký Bor – Srní/Mechov

Minulý pátek 15. 1. byl upraven okruh Srní (nástupní místo u hasičské zbrojnice) – plavební kanál – Hakešická cesta – Pod Oblíkem – Rybárna – Modrava u Skiklubu – Vchynice – Tetov – Rokyta –
Skluz kanál. Úsek mezi Rokytou a Plavebním kanálem pod skluzem je udržovaný pluhováním.
 

Železnorudsko

V pátek 22. ledna bylo na Železnorudsku polojasno. Teploty se drží okolo +5,5 °C v Železné Rudě až +3 °C na Pancíři. V oblasti leží aktuálně cca 30–45 cm sněhu dle polohy.

Trasy byly naposled upraveny 20. ledna. V upravených lyžařských stopách prosíme o dodržování zákazu pěší chůze, volného pobíhání psů, bruslení v klasických stopách, sáňkování, bobování, jízdy skútrů i čtyřkolek.
 

• Belveder – Hofmanky – Prameniště Řezné – Nový Brunst – Gerlova Huť  (10 km, upraveno 20. 1.)
• Nad Brunstem – U Obrázku – Jedlová – Můstek  (10 km, upraveno 20. 1. 2021)
• Pod Pancířem – Pancíř – Tomandlův kříž – Pod Habrem – Pod Můstkem rozcestí – Nad silnicí rozcestí (7 km upraveno 21. 1.)
• Nad silnicí rozcestí – Na sjezdovce – Můstek rozcestí – Můstek (6 km upraveno 15. 1.)
• Špičácké sedlo – Pod Pancířskou sjezdovkou – Nad silnicí rozcestí – Hojsova Stráž  (7,5 km upraveno 21. 1.)
• Zámecký les – Nad Samotami – Pod Sklářským vrchem/ Šumavská magistrála/ Hůrecká silnice/ Gerlova Huť/ – Nad Pošťákem – Horní Grádelská – Grádl – Spodní Grádelská  (12 km upraveno 20. 1.)
• Debrník – Zámecký les – Pod Polomem – V zátočině – Rudská křižovatka – Popelní domky /Ašerlák/ – Hůrka – Nová Hůrka – Hůrecká silnice – Gerlova Huť (15,5 km upraveno 20.1.)
• Dále je upraven cca 1 km dlouhý okruh na louce u Belvederu

 

Stožecko, Strážensko a Novopecko

Stožec 22. 1. 2021 hlásí polojasno, teplotu -2°C, Nová Pec 1°C,  Hliniště -4,1°C a sněhová pokrývka je cca 30 cm, v lesních úsecích 15-20 cm, na Plechém až 70 cm.
Stopy na Nové Údolí a Krásnou Horu se v pátek 22. ledna z technických důvodů nebudou upravovat.

Stopy byly upraveny ve čtvrtek 21. ledna:

• Stožec – Stožecký luka (vč. okruhu „stadionu“) – Dobrá – Lenorská cesta (10, 5 km)
• Klápa – Raškov – Říjiště – Pod Raškovem – U Stříšky – Plešné jezero – Hučina – Jelení Vrchy – Jezerní skluz – Rosenauerova kaplička (plavební kanál) – Rossbach – Raškov/pastviny – Nová Pec/Láz – Klápa (34 km)

Úprava stop 15. 1. 2020:

• České Žleby/sjezdovka – Soumarský Most – Volary – Lenora – České Žleby (27 km)
• České Žleby – Radvanovice – Dolní Cazov – Strážný – Mlaka – Kamenná Hlava – České Žleby (25 km)
• Stožec – Bonarova cesta – Ministerka – Hučina – Tovární cesta – Stožec (20,5 km)
• Stožec – Nové Údolí – Krásná Hora – Kamenná Hlava – Mlaka– Horní Krásnohorská cesta – Kostelní cesta – Travní cesta – Stožecká luka – Stožec (20 km)
• Strážný – Knížecí Pláně – Polka – Strážný (24,5 km)

 

Frymburk – Lipensko

U Frymburku je polojasno s teplotami okolo 2°C. Sníh ve stopách se drží na 10 – 20 cm, ale je mokrý. Stopy byly upraveny naposled ve středu 20.1. v kompletní délce 18 km (2 stopy na klasiku + široký pás na bruslení).

Kvůli oblevě je stav stop zhoršený (na horních loukách jsou podmínky lepší). Vstup do stop je zdarma – nástup na fotbalovém stadionu, vedle kterého se nachází bezplatné parkoviště.

Hamry a okolí

V pátek 22.1. jsou + 4,0°C, polojasno, sněhová pokrývka se drží mezi 20 – 40 cm. Sníh je mokrý. Ve čtvrtek odpoledne byla provedena úprava Hamerského okruhu stopovačem. Podmínky jsou velmi dobré. Dále byla projeta i trasa od křižovatky pod Statečkem k Bílému potoku.

• Hamry – Bílý potok – Černé jezero – Stateček – Hamry  (14 km)
• Křižovatka pod Statečkem – Bílý potok
• Černé jezero – parkoviště Špičácké sedlo (neupraveno, vyšlapáno od pěších turistů)
• Stateček – Rittsteig (neupraveno)

 

Prášilsko

V Prášilech je polojasno, +4 °C, sníh se drží okolo 30 cm – 50 cm (na hřebenech). Ve středu 20. ledna byly strojově upraveny všechny prášilské okruhy (kromě části Prášilského okruhu):

• Poledník: Prášily – Slunečná – Liščí díry – Předěl – Poledník – Bavorská cesta (plus Javoří Pila) – Nová Studnice – Velký Bor – Prášily (19,5 km)
• Prášily – Formberg – Hůrka – jezero Laka – Zlatý stoleček – Gsenget – Frantův most – Prášily
• Gsenget: Prášily – Frantův most – Gsenget – Prášily (17,5 km)
• Prášilský okruh: cca 3 km okruh mezi Prášily a Slunečnou, začátek 100 m za cedulí Prášily směrem na Srní
• Úsek Prášily – Skelná (7 km)