Krásný výlet v okolí Kovářské

Během 14 km dlouhého výletu navštívíte dvě zříceniny gotických hradů, seznámíte se s pozůstatky středověké těžby a při dobré viditelnosti se pokocháte kruhovým výhledem na České středohoří a panorama Krušných hor z vrcholu Komáří hůrky.

Tato trasa začíná v podhorském městečku Krupka. Ještě než vyrazíte do hor, měli byste si prohlédnout významné pamětihodnosti tohoto města s velkou hornickou tradicí sahající až do 12. stol.. Určitě nepřehlédnete zříceninu hradu vybudovaného na protáhlém skalním ostrohu. Nyní je v ní otevřená hradní restaurace. V blízkosti hradu uvidíte monumentální gotický kostel Nanebevzetí P. Marie. Za kopcem naproti pak najdete cenný renesanční hřbitovní kostel sv. Anny z r. 1516 postavený ve stylu saské renesance. Historické centrum města je chráněnou městskou památkovou zónou. Můžete zde navštívit také Muzeum těžby a zpracování cínu.

Z náměstí se vydáme po žlutě značené turistické trase do Horní Krupky. Celý úsek budeme prudce stoupat /2-3/. Zpočátku po silnici a pak již lesem. Po projití Horní Krupky nás čeká  další 1,5 km dlouhé stoupání na vrchol Komáří hůrky. U turistického rozcestníku Komáří Vížka-kněžiště najdeme hotel s restaurací, ve kterém se můžeme občerstvit. Je zde také konečná stanice lanovky z Krupky-Bohosudov, kterou můžete využít, pokud se chcete vyhnout namáhavému stoupání z Krupky. Z Komáří Vížky se nám, v případě dobré viditelnosti, nabízejí krásné výhledy jak na Krušné hory tak na České středohoří. V okolí tohoto z dálky dobře viditelného vrcholu Krušných hor se hojně těžilo, zejména cín. Pod vrcholem je pěkná Wolfgangova kaplička z r. 1692.

My zde vyměníme žlutou značku za modrou a vydáme se po ní společně s červenou lyžařskou magistrálou 1,5 km k rozcestí Fojtovická pláň. Jdeme po náhorní planině, ale z Komáří vížky nejprve klesáme /1-2/ a pak již pokračujeme kolem pastvin po rozlehlé Fojtovické pláni rovně k rozcestí. Zde odbočíme společně s modrou značkou doprava a začínáme chvíli mírněji klesat po asfaltové silnici, později lesem horší cestou prudce dolů /3/ k zřícenině hradu Kyšperk.

Zřícenina hradu Kyšperk je v první ostré pravotočivé zatáčce při klesání do Bohosudova, kde modrá značka pokračuje po lesácké cestě vpravo prudce dolů /2-3/ k dolní stanici lanovky v Bohosudově.

Zřícenina Kyšperk (dříve též Supí hora) se nachází na stromy zarostlé skále a zachovaly se z ní zbytky zdí budov bývalého hradu a vysoká věž. V jedné ze zachovalejších částí se můžete podívat do sklepních prostorů nebo na vyhlídku ze skály. První zmínka o tomto hradu je z r. 1319 a postavil ho buď sám král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova. Obýván byl až do roku 1526, kdy vyhořel a už nebyl obnoven. Po rozjímání nad osudy působivé zříceniny se můžeme vrátit na modrou značku a sejít dolů do Krupky-Bohosudov. Od dolní stanice lanovky nás žlutá značka přivede během 1 km zpět na náměstí v Krupce.


Autor: Filip Balogh

Jeden delší výlet v okolí Srubu - Kašp.Hory - Kašperk - Javorník - Nicov - Kašperské Hory

Z náměstí v Kašperských Horách vyrazíme po zelené turistické značce směrem na sever. Čeká nás zajímavá vyhlídka na hrad Kašperk. Sestoupáme do údolí Opolenského potoka a následně naopak stoupáme až k hradu Kašperku. Zde můžeme volit několik variant cesty, my zvolíme žlutou značku která nás strmou kamenitou cestou dovede pod Pustý hrádek, předsunuté opevnění Kašperku.

 

Pokračujeme po žluté až na rozcestník a ostud se již necháme vést červenou trasou.

Červená vede střídavě lesem či pláněmi, pod vrchem Ždánov (1.064 m) projdeme zaniklou obcí bývalý Ždánov. Dlaší zajímavostí na trase je kaplička sv. Jana z roku 1836, údajně v minulosti místo setkávání pašeráků cukerinu z Bavor. Od ní mírně sestoupíme a začínáme stoupat k výraznému skalnímu bodu Královský kámen (1.059 m). Na vrcholku objevíme četné skalní útvary s mrazovými sruby, místo je zajímavé i kamenným mořem na úpatí. Nádherným výhledem na Boubín a Třístoličník. Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička.
Stále s červenou značkou zažijeme nepříliš schůdný sestup a pokračujeme dále až nás cesta dovede na pláň Krankoty a pak znovu lesem až ke Krásné vyhlídce. Odtud pokračujeme po zelené až k silnici a po ní dojdeme do obce Javorník.

Po modré vystoupáme k rotundě - kapli sv. Antonína Paduánského a následně až na vrchol Javorníka s kamennou Klostermannovou rozhlednou.  Pokračuje dál po modré značce (tzv. Klostermannova cesta) a sestoupáme opět na pláň Krankoty, opět (ale tentokrát odjinud) vystoupáme na Královský kámen a pokračujeme směrem dolů do Nicova. Odtud sjedeme do Nicova (pozdně románský kostel sv. Martina, barokní fara, roubenky), přejdeme silnici Kašperské Hory – Stachy. Po modré Klostermannově cestě stoupáme na rozcestí Pod Milovským vrchem, při následném klesání se kocháme vyhlídkovou krajinou až nás cesta zavede do Amálina údolí k Zlatému potoku. Zde načerpáme síly  na závěrečný výstup do Kašperských Hor

Tento výlet má cca 25 km

Výlet v okolí Kovářské - Přírodním parkem Východní Krušné hory

Vydejme se za nenápadným půvabem a divokou krásou Přírodního parku Východní Krušné hory v okolí Cínoveckého hřbetu a Komáří hůrky. Prozkoumáme území, kde se nachází hojně mokřadů a rašelinišť, časté jsou i horské květnaté louky. Typické pro krajinný ráz přírodního parku jsou kamenné hrázky mezi poličky a loukami a také rozptýlené skupiny dřevin v rozlehlých pláních.

Výchozí bod je odstavné parkoviště a rozc. Komáří hůrka. Na Komáří hůrku (vížku) se dostaneme autem z Krupky nebo lanovkou z Bohosudova. Za pěkného počasí nabízí vrchol Komáří hůrky vynikající kruhový rozhled na České středohoří, Krušné hory, Lužické hory a Jizerské hory. Za každého počasí se můžeme posilnit v hotelu s restaurací a cestou z vrcholu k rozcestí si prohlédnout kapli sv. Wolfganga z r.1700.

Od parkoviště se vydáme po červené směr Cínovec - obec 7,5 km. Po chvíli přijdeme k rozc. Pod Komáří hůrkou, odkud pokračujeme po červené směr Přední Cínovec 3 km. Mírně zvlněným terénem po lesních pěšinách dojdeme k rozc. Přední Cínovec a pokračujeme dále na Cínovec obec.

Nyní se již dostáváme na území Přírodního parku Východní Krušné hory. Ten byl založen v r. 1995 s cílem řízené péče o zachování typické horské krajiny Krušných hor. Zaujímá kolem 40 km2 ve vrcholových partiích Krušných hor o průměrné nadm. výšce 700 m. Jde o krajinu převážně odlesněnou a v minulosti zemědělsky využívanou. Největší druhové bohatství je soustředěno v jádrových zónách, ve kterých byl zjištěn výskyt 23 druhů zvlášť chráněných rostlin a je odtud udáváno 32 druhů ptáků zařazených v Červené knize ohrožených a vzácných druhů živočichů.
Poté, co mineme Cínovecký hřbet, přijdeme k málo frekventované silnici, po které se vydáme vlevo spolu s červenou. Po pravé straně budeme míjet jádrovou zónu přírodního parku, až přijdeme na začátek Cínovce. Ten byl založen na počátku 14. stol. jako hornické středisko těžby cínu. Později se zde těžilo také stříbro a wolfram. Nyní tudy prochází frekventovaná mezinárodní silnice E55 a město žije především z příhraničního ruchu.

Po prohlídce Cínovce se vydáme zpět po stejné silnici, ale tentokrát po ní půjdeme až do vesničky Fojtovice. Po pravé straně uvidíme Cínovecký hřbet a pak Lysou horu. Necelých 0,5 km před Fojtovicemi ve výrazné pravotočivé zatáčce se nachází pomník, kde odpočívá 59 obětí pochodu smrti a jeden padlý sovětský voják. To nám připomene, že zdejší krajina nebyla vždy pouze idylickou kulisou pro rekreační turistiku, ale i místem kde se odehrály mnohé lidské tragédie a bezpráví.
V osadě Fojtovice odbočíme vlevo opět na asfaltovou silnici vedoucí do Adolfova a po ní vystoupáme zprvu kolem hospodářských budov, pak již kolem luk a strání, tolik typických pro tuto část Krušných hor, až do osady Habartice.

Z Habartic pokračujeme stále po stejné cestě společně s červenou značkou směr Adolfov 2,5 km. Převažující mírné stoupání /2/ nám budou zpestřovat výhledy na horské louky v jádrové zóně přírodního parku. V malé, převážně chatařské obci Adolfov je možnost se občerstvit. Pak se vrátíme zpět po červené do Habartic. Z nich se teď vydáme po červené směr Komáří Vížka 2,5 km. Značka nás povede po polní cestě protínající rozlehlou Fojtovickou pláň. Z ní to je 1 km výraznějšího stoupání na vrchol Komáří hůrka (807 m). Zde máme možnost občerstvit se a zároveň se pokochat krásným výhledem na podstatnou část námi absolvované cesty. Z vrcholu pak sjedeme 200 m dolů k odstavnému parkovišti, kde se náš okruh uzavře.

Autor: Daniel Balogh

Námět na výlet poblíž Lenory - Ze Zbytin do království lesní železnice

Po turisticky značené trase (červená) je možné se vydat i do království lesní železnice. Cesta, vedoucí přes Spálenec a Arnoštov do Volar, prochází místy, kde na počátku minulého století byla vybudována úzkokolejná železniční trať. Ta sloužila k přiblížení kalamitního dřeva z arnoštovských lesů, její délka dosáhla 14 280 m a dopravu na ní zajišťovaly tři parní lokomotivy – Wilma, Ludvík a Lisel. Na této trati se jezdilo až do roku 1963, kdy byla zrušena. Dnes tuto zajímavou technickou památku připomíná již jen původní drážní těleso se zbytky pražců a v Arnoštově starý kamenný můstek

Stezkou zlotokopů poblíž Srubu v Laznech

Naučná stezka –  cca 7,5 km

 

Z náměstí od 1. informačního panelu u kostela se vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a  kaple P.M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta  byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla  podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-1366. Formanské povozy po ní přivážely do Čech  sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby,…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. stol.dávní horníci  podél cesty v hloubce cca 40 m   hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (umístěn informační panel).

Za ČOV vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák  - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou  Friedlholz  na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky  jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.)

Přibližně 50 m od ČOV, vpravo od cesty, vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.
Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k  inform. panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka.

V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského  pracovalo více než 300  mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy.

Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka.

Za přehradou na levé straně,  vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol.
Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů.
Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 m před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme)  napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu  ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme  strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.

Dále pokračuje jen jedna cesta (méně náročná) přímým směrem dle značení. Zavede nás pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k  důlním dílům. Hledejte proto značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující směr vzhůru ke skalám.  Po prohlídce jednotlivých  pozůstatků důlní činnosti nás značení přivede lesními pěšinami opět dolů ke Zlatému potoku. 

Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata.  O roku 1960 funguje ve štole seismická stanice – stanice GFÚ ČAV.  Údaje stanice jsou denně vyhodnocovány. Počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě.

Lesní pěšina se napojí na asfaltovou silnici. Po ní se dáme vpravo směrem dolů. Přijdeme k rozcestníku MLÝN NA RYBNÍCE. Odtud nás směrník po 200 m dovede k novodobé, průzkumné štole NADĚJE ( uzavřená) – podrobnosti na dalším inf. panelu. Štola sloužila k zjišťování obsahu zlata a wolframu. Pokračujeme krátkým stoupáním lesní cestou na okraj louky, kde odbočíme ihned doleva. Jdeme přes rozbořenou usedlost. Po polní cestě vstoupíme do lesa.Cca po 400 m odbočíme dle směrníku vlevo ke štole Bedřich (vzdálené 200 m). Zde je umístěn inf. panel. Od štoly  se stejnou cestou vrátíme k směrníku a pokračujeme dále vlevo po značené cestě. Ta nás přivede podél starých důlních děl a pinků   ke křížku a asfaltové silnici. Po ní pokračujeme vpravo do Kašperských Hor.
Z písemných pramenů se  dovídáme, že v 15. stol. pracovalo v okolí 37 dolů, z nichž některé lze lokalizovat.

Nyní po asfalt. cestě klesáme. Vpravo, v protějším kopci, neujde naší pozornosti velký dům na louce sevřené lesy. Je to penzion - Hájenka Nebe, který je nejvýše položeným domem v K. Horách. Klesání nás přivádí kolem staré zástavby domků (původní dělnické kolonie - dnes většinou víkendových) zpět do městečka - do části s místním názvem Na Prádle. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku.

Vlevo zůstává lyžařský vlek na Liščím vrchu.

V následném stoupání míjíme bývalé koupaliště. Nad ním odbočíme vpravo a přicházíme  k  archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy  (výzkum Národní techn. muzeum a Muzeum Šumavy) – základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední  informační  panel naučné stezky.

Přicházíme zpět na náměstí.  U kostela jsou umístěny mlecí kameny a balvany s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene.V historické expozici Muzea Šumavy je obsáhlý oddíl věnovaný těžbě a zpracování zlata na Kašperskohorsku.
Neničte, prosím, panely a značky!

Mapa naučných stezek zde ...