Translate

2016-08-28

Výlet v okolí Srní - Březník

Zde, téměř na zemské hranici, při staré obchodní stezce do Bavorska, v osamocené lokalitě uprostřed rozlehlých šumavských hvozdů, stávala hájovna a myslivna, vždy v historii obývané českými lesníky, po druhé světové válce opuštěné na dlouhých čtyřicet let.

Březník (Pürstling) je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice se SRN. Toto vyhlídkové místo poskytuje pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jejíž vrchol s vyhlídkou se nachází ve výšce 1373 m n.m.. V současné době je vrchol hory s průvodcem přístupný.

Spisovatel Karel Klostermann zde situoval místo děje svého románu "Ze světa lesních samot", který popisuje život na Šumavě v 19. století. Březník je uváděn jako nejdeštivější místo ČR, neboť roční úhrn srážek činí průměrně 1552 mm. Nachází se cca 6 km jižně od Modravy.

Poměrně zachovalou stavbu bývalé myslivny adaptoval v roce 2002 Národní park Šumava a upravil ji na informační středisko správy Národního parku Šumava s možností jednoduchého občerstvení.
Součástí střediska je také galerie řezbářství, část expozice je věnovaná Karlu Klostermannovi. V blízkosti jsou turistické trasy a naučná stezka "Proměna horské smrčiny".

Přístup:
Přístup z Modravy nebo Kvildy pěšky, délka trasy cca 7 km, resp. 13 km.

2016-08-21

Námět na výlet v okolý Srubu v Laznech - Obří Hrad - tajemné keltské místo na Šumavě

Zbytky pravěkého keltského hradiště nad údolím říčky Losenice na zalesněném hřebeni vrchu Valy (1010 m).

Kamenné moře a vyhlídka z Obřího hradu

Toto nejvýše položené hradiště v České republice nalezneme poblíž osady Popelná u Nicova, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, na území I. zóny Národního parku Šumava.

Strmá a kamenitá cesta z Popelné na vrchol

Následky orkánu Kyrill z ledna 2007 v předhradí keltského hradiště

Zbytky valů hradiště byly objeveny teprve v roce 1926. Keltská pevnost pocházející pravděpodobně z 2. - 1. století před naším letopočtem, sloužila patrně k ochraně rýžovišť zlata na říčce Losenici. Novější výzkumy uvádí možnost, že se jedná o ohrazení posvátného místa. Celý areál o velikosti 80 × 370 m tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamených valů a předhradí obehnané 2 m širokým náspem. V blízkosti hradiště západním směrem nalezneme kamenné moře s vyhlídkou do okolí.

Kamenné moře

Podle pověsti byl v minulosti Obří hrad sídlem devíti obrů. Když k nim jednoho dne přišel chudý krejčí s prosbou o pomoc, protože nemohl uživit svých deset dětí, se zlou se potázal. Obři jej namísto pomoci shodili ze srázu a jeden po něm dokonce hodil kámen. Krejčí pád přežil a když přišel k sobě, poznal v onom kameni velký kus zlata. Díky němu měl vystaráno až do konce života.
Jiná pověst vypráví o tom, že obrovská kost, kterou tady vesničané našli, sloužila dlouhá léta jako lávka přes říčku Losenici.

Zbytky zadní stěny vnitřní hradby

Skalní bránou byl umožněn vstup mezi hradby akropole

Naučná stezka Keltové na Šumavě - byla otevřena 23. září 2005. Tři informační panely seznamují návštěvníky s historií osídlení Šumavy kelty a dále pak popisují zbytky keltského hradiště Obří hrad u Popelné. Výchozím místem 1,5 km dlouhé stezky (3km se zpáteční cestou po stejné trase) je parkoviště v Popelné, na které je možno dojet po úzké silnici z Nicova.

Poslední informační tabule naučné stezky Keltové na Šumavě





Přístup

Z Popelné
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km

Z Nicova
  Nicov - Pod Milovským vrchem   1,3 km
  Pod Milovským vrchem - Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   3,2 km
- celková délka   4,5 km

Z Churáňova
  Hotel Churáňov - U Lanovky - Na Rovinách - U Nového mostu   2,1 km
  U Nového mostu - Popelná   2,8 km
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km - celková délka   5,6 km

Z Kašperských Hor
  Kašperské Hory - Zlatý potok - Karlina Pila - Popelná   7,6 km
  Popelná - Keltské hradiště (Obří hrad)   0,7 km - celková délka   8,3 km

2016-08-15

Námět na výlet na Šumavě - Nicov, Královský kámen, Javorník - Kašperské Hory,


Pěší výlet
 
Délka 10,201 km  

Střední převýšení   306 m  

Mapa     www.vyletynaden.cz

Body zájmu   Výlety Kašperské Hory, Česká Republika

Start - Parkoviště Nicov Odbočku na neplacené parkoviště najdete u zrcadla  a telefonní budky     
8 m

Královský kámen Královský kámen (Královák), je jedním z vrchů Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář tzv. nika. Nejvyšší horou Javornické pahorkatiny je blízký Javorník s Klostermannovou rozhlednou. Královský kámen je od rozhledny oddělen Krankotským sedlem. Název místa Královský kámen. Družinu českého krále pronásledoval houf cizího vojska a mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a hnal svého koně přes horský hřbet Ždánov, jenž byl v těch dobách zarostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho družina prchala dál. Cizí vojska si nevšimla, že se král ukryl a pronásledovala královskou družinu. Král se zachránil a lidé toto místo i celý vrch pojmenovali Královský.      
1,549 km

Rozhledna Javorník Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který rád vystupoval na vrchol Javorník. K této vyhlídce ho pojilo tak silné pouto, že výustilo přáním, aby na vrcholu byla vystavěna rozhledna. Počátkem 20. století získal pro svúj záměr několik přátel zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto záměru.      
3,775 km

Rotunda sv. Antonína Paduánského Antonín Paduánský byl portugalský mnich a teolog. Působil ve Francii a Itálii ( roku 1232 svatořečen). Každoročně na svátek sv. Antonína se na Javorníku koná pouť. Motivem českých vlastenců bylo i připomenutí politika a státníka I. ČSR Antonína Švehly. Motivy na oknech zobrazují patrony Českých zemí a Pannu Marii.      
4,807 km

Javorník náves; Na návsi stojí socha spisovatele Karla Klostermanna (více se dočtete na info. tabuli). Ve směru chůze z obou stran silnice je autobusová zastávka a penziony s pěknými vyhlídkami do českého vnitrozemí. V zimním období můžete zde s dětmi nastoupit na sjezdovku.      
5,653 km

Fotopoint Fotopoint u obra Kleofáše. Večer jsme si fotku prohlédli na www.jerabina.cz.     
7,127 km

Krásná vyhlídka V létě pěkná vyhlídka v zimě nástupiště do běžkařské stopy.     
7,372 km

Krankoty výhledy     
7,565 km

Rozcestí ke Královskému kameni Pouze pro ty co půjdou výlet z Javorníka. Třista metrů půjdete stoupání.     
8,538 km

Kohoutí kříž Na vrcholu nicovského kříže je kohout jako připomínka trojího zapření Krista apoštolem Petrem. Kohout stojí na hodinách, které ukazují třetí hodinu, t.j. čas, kdy Kristus na kříží skonal. Na kříži vedle Kristova těla jsou dále ze silného plechu znázorněny siluety dalších předmětů jako kopí, tyče, žebřík, lopata, kalich, džbán, tesák, třtina, houba, kladivo, kleště, lucerna, ruka, trnová koruna, apod. Podle vyprávění Evangelií byla Kristovi před smrtí nabídnuta houba namočená v octu a nabodnutá na tyč. Kopí připomíná vojáka Longina, který mrtvému Kristu probodl kopím bok, ze kterého vyšla krev a voda.

2016-08-09

Výlet v okolí Kovářské - Cínovecký hřbet a okolí Komáří Vížky

Vydejme se za nenápadným půvabem luk a strání Krušnohorské náhorní planiny přes Cínovecký hřeben do Přírodního parku Východní Krušné hory.

Výchozí bod je odstavné parkoviště na Komáří Vížce, kam můžeme přijet autem nebo lanovkou z Krupky-Bohosudova. Od něj se vydáme po červené směr „Pod Komáří hůrkou" 0,5 km. Po chvíli přijedeme k rozcestí Pod Komáří hůrkou a dále pojedeme po červené směr „Přední Cínovec". Mírně zvlněným terénem po lesních pěšinách dojedeme k rozc. Přednímu Cínovci a pokračujeme dále po červené. Nyní už pojedeme po území Přírodního parku Východní Krušné hory. Ten byl založen v r. 1995 s cílem řízené péče o zachování typické horské krajiny Krušných hor. Největší druhové bohatství je soustředěno v jádrových zónách, ve kterých byl zjištěn výskyt 23 druhů zvlášť chráněných rostlin a je odtud udáváno 32 druhů ptáků zařazených v Červené knize ohrožených a vzácných druhů živočichů. Hned za rozcestníkem na nás čeká výraznější 0,5 km dlouhé stoupání /2-3/ v terénu, pak se stoupání zmírní a my přijedeme k rozcestí s Krušnohorskou lyžařskou magistrálou, kde zahneme vlevo spolu s magistrálou. Ta vede po lesácké cestě až k hotelu Pomezí u silnice E55. Zde se nachází turistický rozcestník, od kterého pojedeme mírným stoupáním 1 km po modré značce do Horního Cínovce. Dál se budeme držet pro lepší orientaci červené značky směr Cínovec - obec, která nás provede Cínovcem až k silničce vedoucí do Fojtovic, po které budeme pokračovat. Po pravé straně uvidíme Cínovecký hřbet a pak Lysou horu. Po levé straně budeme mít jádrovou zónu přírodního parku.

Necelých 0,5 km před Fojtovicemi ve výrazné pravotočivé zatáčce se nachází pomník, kde odpočívá 59 obětí pochodu smrti a jeden padlý sovětský voják. V obci Fojtovice odbočíme vlevo na asfaltovou silnici vedoucí kolem hospody (t.č. nefunkční) a za ní zahájíme stoupání /2/ zprvu kolem hospodářských budov statku, pak již kolem luk a strání, až přijedeme do osady Habartice. Z Habartic pokračujeme dále po stejné cestě společně s červenou značkou do Adolfova. Převažující stoupání /2/ nám budou zpestřovat výhledy na horské louky v jádrové zóně přírodního parku.

V obci Adolfov je možnost se občerstvit. Dál budeme pokračovat po červené směr „Pod Jelením vrchem". Ta nás hned za obcí zavede mimo silniční tahy na lesní cestu vinoucí se uprostřed krásných bukových hvozdů. Převažujícím klesáním /2-3/ v terénu se dostaneme k rozc. Pod Liškárnou. Od něj pokračujeme dále po červené, ale po asi 100 m budeme protínat asfaltovou silnici, na kterou odbočíme vlevo nahoru a tím opustíme značené cesty. Mírným stoupání max. /2/ se rychle dostaneme zpět mezi louky náhorní planiny a po 1 km přijedeme ke křižovatce cest ve tvaru T, kde odbočíme vlevo směr obec „Krásný les". Následně sjedeme dolů do obce, kterou projedeme rovně až na konec (pozor neodbočit vpravo na Petrovice). Přijedeme na rozcestí, kde se nachází pěkná Boží muka a odbočíme vlevo směr Adolfov. Mimo krátký závěrečný sjezd celou cestu do Adolfova stoupáme /2-3/. Od rozc. Adolfov pokračujeme po silnici až do Habartic. V Habarticích opustíme silnici a pokračujeme terénem dále po červené na Komáří Vížku. Značka nás povede po polní cestě protínající rozlehlou Fojtovickou pláň. V závěru nás čeká 1 km stoupání /3/ v terénu na vrchol Komáří Vížka. Zde máme možnost se občerstvit a zároveň se pokochat krásným výhledem na podstatnou část námi absolvované cesty. Z Komáří Vížky (807 m) pak sjedeme 200 m dolů k odstavnému parkovišti, kde se náš okruh uzavře.

Autor: Daniel Balogh