Translate

2015-07-29

Námět na výlet v okolí Kovářské


Zřícenina hradu Himlštejn (Nebeská skála)

50°20'57.726 / 13°2'41.2

 
Gotický hrad Himlštejn byl vystavěn pravděpodobně Vilémem z Illburga někdy ve 30. letech 15. století. Z ohledu na husitské války, byl postaven jako obranná tvrz. Stojí na Nebeské skále (634 m n.m.), která převyšuje o dobrých 300 metrů své okolí. V roce 1528 Himlštejn získali Šlikové. Ti ho vlastnili do roku 1588, kdy hrad odkoupil Kryštof z Fictumu a připojil jej ke Klášterci. V průběhu následujících desetiletí hrad však zpustl a zvolna se měnil ve zříceninu.

Přístup:
Na hrad vede z obce Stráž nad Ohří zelená tur. značka.

2015-07-23

Námět na výlet poblíž Lenory

Medvědí Stezka

48°49'59.563 / 13°52'20.73

Medvědí stezka se nachází na jihovýchodě Národního parku Šumava v nadmořské výšce 740 - 1040 m. V terénu byla vyznačena již v roce 1967. Stezka je zaměřena především na seznámení s výraznými geologickými a geomorfologickými zajímavostmi severní části Trojmezenské hornatiny.

K atraktivitám na trase patří: Skalní vyhlídka - skalní město na úbočí vrchu Perník (1.049 m); Viklan - mimořádně pěkně vyvinutá forma viklanu; Obří kostky - pravidelné krychlové balvany; Kamenná kráska; Pašerácká jeskyně - skalní útvar připomínající jeskyni; Hřib - skalní útvar ve tvaru obří houby.

Mezi další atraktvivní zajímavosti v okolí
 patří určitě: Bären Stein - památníček na místě zástřelu posledního šumavského medvěda; Schwarzenberský kanál - část kanálu s tunelem v sousedství osady Jelení.

2015-07-15

Námět na výlet v okolí Kovářské


Přebuzské vřesoviště


50°21´56.802 / 12°37´12.14

 
Dnes je obec Přebuz známá především jako rekreační středisko, neboť obec a její okolí bylo vyhlášeno přírodním parkem. V roce 1978 byla vyhlášena jako v "Klidová obec Přebuz" v roce 1992, byl název změněn na Přírodní park Přebuz.

Patří sem přírodní rezervace Velké a malé jeřábí jezero a Velký a malý močál,Přebuzské vřesoviště. Velké a malé jeřábí jezero - národní rezervace na náhorní planině, vodní předěl.


Rezervace překračuje státní hranici do SRN, kde nese název "Groseer Kranichsee". Chráněny jsou rozsáhlé porosty borovice bahenní, v jejímž podrostu roste brusnice vlochyně, přeslička říční, klivka žirovina, ostřice, suchopýr, masožravá tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá a vyskytují se bříza zakrslá a vrba borůvkolistá. Podobné složení mají i další rezervace. Velký močál je národní přírodní rezervace s výskytem stejného rostlinstva jako na Velkém jeřábím jezeře.

Nad rezervací je hráz vodní nádrže, která sloužila jako vodní zdroj pro blízké cínové doly a třídírnu. Doly otevřely fašisté za 2. světové války a byl u nich zajatecký tábor. V okolí je několik hrobů zajatců zastřelených na útěku z tábora. V obci stojí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1781. Další historickou památkou je Památník obětem fašismu.

Přístup:
Z Karlových Varů po silnici č.6, po 3 km sjezd na silnici ll.třídy č.220. V Nejdku sjezd na silnici č.218. Celková vzdálenost činí cca 30km.

2015-07-05

Námět na výlet na Šumavě

Vrchol Můstek

/49°12'5.433 / 13°14'49.294/

Můstek (1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu a jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Přes Můstek směřovala k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta. Můstek je jako celý hřeben zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně, mírné stoupající a klesající. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.
 
Ze Špičáckého sedla na všechny strany

Vydáme se ze Špičáckého sedla za pěknými výhledy na vrchol Pancíře a dále po hřebeni až pod Můstek. Na opačné straně Špičáckého sedla pak navštívíme nejhezčí jezera Šumavy - rozlehlé Černé a tajuplné Čertovo jezero.

Výchozím bodem je parkoviště na Špičáckém sedle (975 m), odkud nepřerušovaně stoupáme /2-3/ po červené značce vedené lesem po zásobovací cestě, částečně i pod lanovkou 2,5 km na vrchol Pancíře (1213,5 m). Na turisticky atraktivním vrcholu se nachází rozhledna s nádherným panoramatickým výhledem. Pův. Matušova chata byla postavena r. 1923 KČT. Sedačková lanovka na vrchol vede ze Špičáku (s mezistanicí Hofmanky), je dlouhá 2750 m a překonává výškový rozdíl 350 m. Na vrcholu si můžeme odpočinout a občerstvit se v horské chatě nebo bufetu a pokochat se krásnými výhledy do kraje.

Z Pancíře pokračujeme po červené po hřebeni 1 km k rozc. Tomandlův kříž (1155 m). Prvních 500 m prudce klesáme /2-3/ divokou kamenitou cestičkou, až se napojíme na štěrkem sypanou cestu. Od Tomandlova kříže jdeme po hřebeni 2 km kolem rozc. Habr (1185 m), nacházejícího se kousek pod samotným vrcholem, k rozc. Můstek (1227 m). Můstek (1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu. Celý hřeben je zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.

Z Můstku scházíme dolů do lesa po modré značce směr Hojsova Stráž a rozc. Nad silnicí. Po necelém 1 km klesání /2/ se k modré značce připojí žlutá, na kterou odbočíme a pomalu stoupáme /1-2/ 1,5 km lesem až k rozc. Pod Habrem. U rozc. odbočíme vpravo na modrou značku a pokračujeme 1 km z kopce /2-3/ lesem po kamenité pěšině. Jakmile se u běžkařského a cyklistického rozcestníku napojíme na lesní silnici, odbočíme na ni vlevo a sejdeme /1-2/ zpět do Špičáckého sedla.

Náš druhý okruh nyní vede po žluté značce 3,5 km směrem k Černému jezeru. Jdeme po silnici působící díky vysoké turistické návštěvnosti jako promenáda. Cestou míjíme skalní hřeben - Černá skála a vyhlídku na Úhlavské údolí. Černé jezero je největším šumavským jezerem ledovcového původu. Nad jezerem se týčí 320 m vysoká jezerní stěna s jedinečným výhledem. V r. 1965 byly v jezeře objeveny písemnosti říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně, které zde koncem 2. svět.války uložila do beden hitlerovská armáda.

Od nádherného Černého jezera stoupáme prudce do kopce /3/ po červené 1 km na vrchol Malého Špičáku - Rozvodí (1159 m). Pokud nebude cesta z Malého Špičáku na Špičák uzavřena, lze po necelém 1 km stoupání /2-3/ dojít až na samotný vrchol Špičáku (1202 m). Zpět od rozc. Rozvodí pak klesáme /2-3/ 1,5 km lesem mezi kamením po červené, až se nám před očima z hustého lesa rozprostře nádherné Čertovo jezero (1030 m). Čertovo jezero je druhé největší šumavské jezero, hluboké 36 m (o necelé 3 m méně než Černé j.), má průzračnou vodu a vyplňuje jezerní pánev vyhloubenou horským karovým ledovcem. Voda z Čertova j. je odváděna Jezerním potokem do Řezné, Dunaje a končí v moři Černém, zatímco voda z Černého j. se vlévá do Úslavy a nakonec do moře Severního. Černé a Čertovo jezero jsou součástí stejnojmenné Národní přírodní rezervace v Železnorudské hornatině na území Šumavy. NPR chrání obě jezera s okolím, vzniklá v karech ledovců poslední doby ledové.

Od jezera pokračujeme v túře po žluté, která vede chvíli stejnou cestou jako červená, po které jsme k jezeru přišli, ale dále již pokračuje samostatně hustým lesem kolem rozc. Špičák na Šancích (927 m) a kolem lyžařských vleků k rozc. Špičák pod poštou. Od posledního rozcestníku se vracíme přes silnici a posledních 500 m prudce stoupáme /2/ zpět do Špičáckého sedla.

Autor: Filip Balogh

2015-07-01

Námět na výlet v okolí Kovářské


Komáří Hůrka - po stopách středověkého hornictví

 
Důlní činnost zanechala ve krajině Krušných hor nesmazatelné stopy a právě Komáří Hůrka je toho vhodným důkazem. Pod svým povrchem ukrývá řadu starých štol a v celém svahu pod ní je možné objevit takzvané pinky, zavalené doly, pozůstatky po staleté hornické činnosti. Dominantou vrcholu je ovšem nejstarší rozhledna Krušných hor přestavěná na hotel Komáří vížka. I když je rozhledna nepřístupná, nabízejí se z restaurace nebo vyhlídkové terasy nádherné výhledy do všech světových stran.

Historie a současnost

Se svými 807 metry nadmořské výšky je Komáří Hůrka dominantou hřebenu východních Krušných hor, na jehož úpatí se rozkládá město Krupka. Podmínky k životu jsou na vrcholcích hor opravdu tvrdé, přesto tu v minulosti bylo založeno několik osad, ve kterých se usídlovali horníci a řemeslníci, spojení s těžbou a zpracováním cínové rudy. První písemné záznamy o zdejším osídlení pocházejí ze 14. a 15. století - Habartice jsou zmiňovány v roce 1363, Horní Krupka před rokem 1370, Fojtovice roku 1446 a Mohelnice roku 1477. Samotným dolováním se zabývali především obyvatelé Krupky, Horní Krupky a Fojtovic. Přelom 19. a 20. století přinesl s koncem těžební činnosti velký zvrat do života zdejších lidí. Někteří se odstěhovali, jiní hledali nové způsoby obživy v hospodaření a podnikání, většina ale za prací zamířila do blízkých průmyslových měst na obou stranách hranice. Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce způsobil téměř vylidnění celé oblasti. Opuštěna byla a později zanikla ves Mohelnice, podobný osud postihl i Habartice. Horní Krupka se postupně stala rekreační lokalitou, pouze obec Fojtovice se udržela a v roce 1961 se stala osadou města Krupky. Pro horníky, kteří v okolí pracovali, byla na vrcholku roku 1568 postavena zvonice, odkud se do kraje oznamoval začátek a konec pracovní doby. Právě tady, hned vedle hotelu s názvem Komáří vížka, je možné spatřit velkou pinku a poblíž leží i další, tentokrát malá pinka. Ta vznikla závalem štoly, zvané "U Höllensturz". Pronajal si ji a horninu z ní těžil krupský občan Woid v roce 1820. Několik let poté však tato poslední důlní činnost v těchto místech skončila. Komáří Hůrka je již od devatenáctého století výletním místem. Nabízí nejen nádherný výhled do kraje, ale také ideální podmínky pro letní i zimní turistiku, lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a s lyžařskými vleky, udržované lyžařské stopy i cyklistické stezky. Sjíždějí se sem i milovníci nových sportů, jako je sjezd na horských kolech, rogalové létání, paragliding a zimní závody psích spřežení. Mnoho návštěvníků ke Komáří vížce vyveze z Krupky sedačková lanová dráha, která v době svého vzniku v letech 1950-1952 byla nejdelší ve střední Evropě, její délka je 2 348 metrů, převýšení 482 metrů a příjemná cesta trvá pouhou čtvrthodinku. Pod vrcholem v kapli sv. Wolfganga je dnes instalovaná expozice o vývoji osídlování příhraniční oblasti a rozvoji řemesel.

Přístup
Autem cestou z Krupky na Fojtovice po 6 km stoupání dojedeme na parkoviště u Kaple sv. Wolfganga. Parkoviště se nachází 200 metrů pod vrcholem a je zde též zastávka autobusu. K hotelu a bývalé rozhledně je vjezd zakázán, takže je třeba zbylý úsek po asfaltce dojít pěšky.
Lanovkou od ŽST v obci Bohosudov. Lanová dráha je v provozu pondělí až neděle : 8.30 - 18.30, v zimním období do 16.30 hod. Odjezd je každou hodinu vždy v půl.


 
KAPLE SV.WOLFGANGA - výstava o historii města Krupka a jeho částí.
Průvodce : květen – září
Pátek : 14.00 – 17.30 hod.
Sobota – neděle : 10.30 – 17.30 hod.


Další shodným, turistickým cílem je štola Svatý Martin, kterou lze navštívit formou exkurze.

Richard Kaule - Průvodcovské služby po hornických štolách.
tel.: +420 417 530 234, mobil: +420 739 751 567

Kontakt: Informační služba MěÚ Krupka - tel: +420 417 803 13