Námět na výlet v okolí Kovářské

Komáří Hůrka - po stopách středověkého hornictví

 

Důlní činnost zanechala ve krajině Krušných hor nesmazatelné stopy a právě Komáří Hůrka je toho vhodným důkazem. Pod svým povrchem ukrývá řadu starých štol a v celém svahu pod ní je možné objevit takzvané pinky, zavalené doly, pozůstatky po staleté hornické činnosti. Dominantou vrcholu je ovšem nejstarší rozhledna Krušných hor přestavěná na hotel Komáří vížka. I když je rozhledna nepřístupná, nabízejí se z restaurace nebo vyhlídkové terasy nádherné výhledy do všech světových stran.

Historie a současnost

Se svými 807 metry nadmořské výšky je Komáří Hůrka dominantou hřebenu východních Krušných hor, na jehož úpatí se rozkládá město Krupka. Podmínky k životu jsou na vrcholcích hor opravdu tvrdé, přesto tu v minulosti bylo založeno několik osad, ve kterých se usídlovali horníci a řemeslníci, spojení s těžbou a zpracováním cínové rudy. První písemné záznamy o zdejším osídlení pocházejí ze 14. a 15. století - Habartice jsou zmiňovány v roce 1363, Horní Krupka před rokem 1370, Fojtovice roku 1446 a Mohelnice roku 1477. Samotným dolováním se zabývali především obyvatelé Krupky, Horní Krupky a Fojtovic. Přelom 19. a 20. století přinesl s koncem těžební činnosti velký zvrat do života zdejších lidí. Někteří se odstěhovali, jiní hledali nové způsoby obživy v hospodaření a podnikání, většina ale za prací zamířila do blízkých průmyslových měst na obou stranách hranice. Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce způsobil téměř vylidnění celé oblasti. Opuštěna byla a později zanikla ves Mohelnice, podobný osud postihl i Habartice. Horní Krupka se postupně stala rekreační lokalitou, pouze obec Fojtovice se udržela a v roce 1961 se stala osadou města Krupky. Pro horníky, kteří v okolí pracovali, byla na vrcholku roku 1568 postavena zvonice, odkud se do kraje oznamoval začátek a konec pracovní doby. Právě tady, hned vedle hotelu s názvem Komáří vížka, je možné spatřit velkou pinku a poblíž leží i další, tentokrát malá pinka. Ta vznikla závalem štoly, zvané "U Höllensturz". Pronajal si ji a horninu z ní těžil krupský občan Woid v roce 1820. Několik let poté však tato poslední důlní činnost v těchto místech skončila. Komáří Hůrka je již od devatenáctého století výletním místem. Nabízí nejen nádherný výhled do kraje, ale také ideální podmínky pro letní i zimní turistiku, lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a s lyžařskými vleky, udržované lyžařské stopy i cyklistické stezky. Sjíždějí se sem i milovníci nových sportů, jako je sjezd na horských kolech, rogalové létání, paragliding a zimní závody psích spřežení. Mnoho návštěvníků ke Komáří vížce vyveze z Krupky sedačková lanová dráha, která v době svého vzniku v letech 1950-1952 byla nejdelší ve střední Evropě, její délka je 2 348 metrů, převýšení 482 metrů a příjemná cesta trvá pouhou čtvrthodinku. Pod vrcholem v kapli sv. Wolfganga je dnes instalovaná expozice o vývoji osídlování příhraniční oblasti a rozvoji řemesel.

Přístup

Autem cestou z Krupky na Fojtovice po 6 km stoupání dojedeme na parkoviště u Kaple sv. Wolfganga. Parkoviště se nachází 200 metrů pod vrcholem a je zde též zastávka autobusu. K hotelu a bývalé rozhledně je vjezd zakázán, takže je třeba zbylý úsek po asfaltce dojít pěšky.
Lanovkou od ŽST v obci Bohosudov. Lanová dráha je v provozu pondělí až neděle : 8.30 - 18.30, v zimním období do 16.30 hod. Odjezd je každou hodinu vždy v půl.

 

KAPLE SV.WOLFGANGA - výstava o historii města Krupka a jeho částí.
Průvodce : květen – září
Pátek : 14.00 – 17.30 hod.
Sobota – neděle : 10.30 – 17.30 hod.

Další shodným, turistickým cílem je štola Svatý Martin, kterou lze navštívit formou exkurze.

Richard Kaule - Průvodcovské služby po hornických štolách.
tel.: +420 417 530 234, mobil: +420 739 751 567

Kontakt: Informační služba MěÚ Krupka - tel: +420 417 803 13