Níže trochu historie a tajemna, které se vždy spojuje s Kelty. Po přečtení tohoto článku vám již nebrání nic v tom, aby jste se vyrazili na místo Obřího hradu sami kouknout.

___

Drahý žlutý kov - zlato, budil zájem lidí na Šumavě již od nejstarších dob. Nehostinný kraj ožil hlavně v polovině prvního tisíciletí před Kristem, kdy do oblasti přicházely keltské kmeny, které nepochybně lákala zrnka zlata v náplavech Otavy a jejích přítoků. Keltové představují civilizační vrchol pravěku. Nelze nic namítat proti tvrzení, že právě zlato jihozápadních Čech umožnilo Keltům razit první zlaté mince na českém území.
Keltové dali Šumavě jméno Gabreta. Název šumavské řeky Otava vychází z keltského Atawa, což znamená bohatá řeka - nepochybně zlatem. Zlatonosnost Otavy a jejích přítoků byla v nejstarších dobách opravdu vysoká. Odborníci připouštějí, že v pravěku byli na Otavě kromě zlatých šupinek a zrnek nalézány dokonce i celé valouny zlata.
Také vznik dvou keltských hradišť s mohutnými valy v oblasti horního Pootaví - Sedla a Obřího hradu - se dává do souvislosti se zdejšími výskyty zlata. Stalo se tak 5. - 7. století před Kristem.

Pohled na vrch Sedlo

Hradiště na Sedle (902 m.n.m.) - 1 km jižně od Albrechtic u Sušice, má protáhlý nepravidelný půdorys o délce přes 400 m. Pevnost vznikla kombinací přirozených sklaních stěn a uměle navršeného kamenného valu.
Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí.
Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti.

Obří hrad

Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici.
Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají.

V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé.
Ještě dodejme, že stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.
____________________________

A jak se na Obří hrad dostaneme ?

Z Kašperských Hor : po červené, údolím říčky Losenice pozvolna stoupáme proti proudu. Podél cesty jsou vidět sejpy, připomínající rýžování zlata. Z obou stran nás obklopí kamenná moře a zanedlouho dojdeme na Popelnou. Zde odbočíme kolmo vpravo a prudkým stoupáním se dostaneme k Obřímu hradu.
Z Churáňova : po žluté až na rozcestí U Nového mostu, dále klesáme po červené značce po proudu říčky Losenice až na Popelnou. Zde odbočíme kolmo vlevo a prudkým stoupáním se dostaneme k Obřímu hradu.
Z Horské Kvildy a Javorníka - pro zdatnější turisty