Hrad Loket - kousek od Kovářské

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Opevněné město Loket s hradem mnozí nazývali "klíčem ku Království českému". Ve středověku se totiž říkalo, že kdo dobude Loket, dobude celé Česko. Otec vlasti, Karel IV., zařadil Loket po boku Karlštejna mezi sídla, která nesmějí být české koruně nikdy zcizena. Místní hrad však patřil k nejpevnějším místům Evropy a za jeho hradby se nedostali ani velcí válečníci.

Hrad Loket je prodchnut historií, příznivci tajemných příběhů a záhad si tu přijdou na své, hlavně v expozici útrpného práva, neboli tortury. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. V roce 2015 došlo k rozšíření expozice, a to o dvě nové kobky ve dvou místnostech vedle rotundy.

Expozice a zajímavosti hradu Loket

Rotunda

Hradní rotunda (capella castri) zasvěcená sv. Anežce pochází z konce 12. století. Tehdy byla samostatnou stavbou v severovýchodní části původního románského hradiště. V dalších stoletích byla zastavěna do tělesa schodiště severního paláce a na své znovuobjevení čekala až do roku 1966. S vnitřním průměrem pouhých 3,6 metru se jedná o nejmenší rotundu na světě.

Hradní vězení

Několik pater studených a vlhkých kobek se dochovalo v nezměněné podobě z let 1822-1948, kdy hrad sloužil jako městské vězení. V hradním vězení naleznete rozsáhlou expozici útrpného práva. Toho se užívalo ve středověku k doznání obžalovaných. Jeho nejhrůznější formu – týrání mučicími nástroji – ukazují pohybující se figuríny v životní velikosti dokreslené drásajícím zvukovým doprovodem, drásajícím uši.

Výstup na věž

26 metrů vysoká románská věž je nejvýraznější dominantou hradu Loket. Nabízí překrásný výhled do širokého okolí a ve svém čtvercovém půdorysu ukrývá pozůstatky obytné místnosti s krbem a prevétem (středověkým záchodkem) a loketského draka.

Markrabství

Pozdně románská stavba markrabství v roce 1725 vyhořela. Původní jsou tak pouze základy (vše pod podlahou přízemí), zbytek budovy vzešel z úprav na počátku 20. století, kdy se budova přestavovala na muzeum. V prvním patře markrabského domu se nachází exponáty z navrácených původních loketských sbírek. Také je zde vystavena originální část loketského meteoritu, který patří k nejstarším nálezům svého druhu na světě. V hradu je uchováván od 15. století.

Křídlo při věži

V traktu pod hradní věží najdete stálou expozici historických zbraní: chladných (tyčové, šavle aj.) i palných (horské dělo, umělecky zdobené muškety aj.). Sbírku doplňují plátové zbroje, přilbice nebo umělecky vykreslené terče.

Hejtmanství

Sál v prvním patře budovy skrývá jeden z klenotů hradu: nástěnné malby z počátku 15. století, znázorňující pohled za hradby do zahrad s ovocnými stromy, květinami a ptactvem. V přízemí hejtmanství najdete něžnou porcelánovou expozici z produkce zaniklých i současných továren z okolí. Oko potěší stará škrtátka, stojánky na párátka ve tvaru postaviček, porcelánové hlavičky panenek nebo staré lázeňské koflíky. Ke vzácným exponátům také patří vídeňské lázeňské pohárky z přelomu 18. a 19. století, ručně malované porcelánové hlavičky dýmek nebo také úplně první výrobek z loketské porcelánky. Expozici doplňuje sklo ze světoznámé karlovarské sklárny Moser.

Východní křídlo

V patře východního křídla hradu se nachází slavnostní sál, hojně využívaný k hudebním a divadelním akcím nebo středověkým i svatebním hostinám. Ze sálu sestupuje schodiště do obřadní síně zdobené velkou freskou ze 17. století. Na malbě je vyobrazena stráž a detail hořící loketské hlavní brány. Ostatní stěny lemují obrazy historických osobností, strop je obložen malovanými deskami. Slavnostní sál i obřadní síň si můžete pronajmout.

Rekonstrukce krovů a střech na Lokti

V roce 2024 začaly opravy historických krovů a střech. Loketský hrad dostane po více než 20 letech původní pálené tašky (dosud byly krytinou dřevěné šindele). Díky opravám je částečně omezen pohyb na nádvoří hradu a soukromém parkovišti hradu.

Modernizace expozic hradu Loket – 1. část historie hradu

Projekt modernizující hradní expozice si klade za cíl lepší ochranu i přístupnost místních muzejních sbírek. Práce započaly v roce 2024, dokončení je naplánováno na rok 2028. Projekt spolufinancuje Evropská unie.

Kulturní a kreativní centrum hradu Loket

Na hradě vzniklo nové kulturní a kreativní centrum, které se veřejnosti otevřelo 31.12.2025. Jeho cílem je znovuoživit  typická řemesla, která jsou již dochována jen díky předmětům uloženým ve sbírkách hradu Loket. Za poslání si projekt vzal předat tato umění další generaci, a čerpat z něj pro výrobu a umění 21. století. Stěžejními artefakty zde jsou stříbrné šperky s granátovým zdobením, porcelán, perníkové formy, modrotisk, hedvábné vyšívané šátky. Centrum vzniklo za finanční podpory EU a města Loket.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/impozantni-prostory-hradu-loket-ukryvaji-zabavu-i

Červen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Zajímavý výlet

 V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Jako „flusárny“ byly označovány části skláren (nemusely však být skutečně součástí stavby hutě), kde se vyráběl „flus“, známý také jako potaš, salajka či uhličitan draselný (K2CO3), jedna z přísad při výrobě skla. Flus se získával loužením dřevěného popela. Výroba, ačkoli po technické stránce poměrně jednoduchá, vyžadovala značné množství dřeva. Vysoká spotřeba dřeva při získávání potaše i při běžném hutním provozu byla jedním z důvodů, proč se právě hustě zalesněná Šumava stala jednou z významných sklářských lokalit.

Od 16. do 17. století se hutě na Kašperskohorsku soustředily především na výrobu pateříků, malých korálků používaných k výrobě růženců – růženec byl tehdy také nazýván „páteř“, podle prvních slov latinské verze Otčenáše („Pater noster…“), odtud jejich označení. Vyráběly se navíjením skloviny na železnou tyč. Z technologického hlediska byla výroba poměrně jednoduchá, ačkoli i tak vyžadovala po skláři zručnost a rychlost – jeden sklář údajně zvládl za den vytvořit něco mezi pěti a deseti tisíci pateříky. Do Kašperských Hor dodávalo páteříky sedm skláren, odtud se pak transportovaly dále, ponejvíce do Bavorska. S páteříky se přes česko-bavorské hranice obchodovalo ve velkém – jako základní jednotka sloužily sudy, do jednoho se dle velikosti a druhu vešlo 100 000 až 200 000 páteříků. Z Bavorska výměnou za páteříky přicházely buď peníze nebo objednané zboží ať už pro skláře, či určené k dalšímu prodeji – látky, brousky, koření, proso, víno nebo například náboženská literatura.

Zde, na severním svahu Huťské hory v nadmořské výšce 950 metrů, stávala osada zvaná Flusárna či německy Flusshaus. Její minulost je tedy úzce svázána se sklářstvím, stejně jako mnoho dalších míst na svazích zmíněné hory. Vyráběla se zde potaš, surovina tolik potřebná pro výrobu skla. Je možné, že osada nějakým způsobem prosperovala i ze Zlaté stezky, která procházela po horním okraji louky.

Osada Flusárna na přelomu 19. a 20. století

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení (č. p. 6 ) s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Druhá usedlost (čp. 19) ležela výše na louce. Patřilo k ní ještě druhé obytné stavení, ale to zaniklo již na počátku 20. století. V poslední drobné budově (vedle čp. 6) se zpracovávala potaš. Po útlumu sklářství byla tato stavba nejspíš přestavěna na kapličku. Ta stávala přibližně ve stejných místech. Domy byly zbořeny v 50. letech.

Kontakt

Mikroregion Šumava – západ

Modrava 63, 341 92 Kašperské Hory

E-mail:

mikroregion@sumavanet.cz

Web:

www.sumava-bavorskyles.cz/gabreta/fr.asp?tab=gabstezcz&id=318&burl=&pt=STS1

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-obec-flusarna-na-sumave

Muzeum kousek od Kovářské

Expozice vlastivědného muzea Boží Daru pojednává o historii nejvýše položeného města ve střední Evropě. Muzeum sídlí ve stejné budově jako městský úřad a Infocentrum. Najdete tu také Ježíškovu poštu.

Vlastivědné muzeum Boží Dar bylo vybudováno na Božím Daru v budově bývalé hasičské zbrojnice. Jedná se o nejvýše položené muzeum (1030 m) v České republice.

Vlastivědná expozice ilustruje historii Božího Daru, mimo ni představuje také osobu místního rodáka a písničkáře A. Günthera či pobyty řeckého prozaika N. Kazantzakise. Najdete tu také ukázku předmětů denní potřeby obyvatel Krušnohoří z minulých století v lidové jizbě. Božídarské muzeum najdete ve stejné budově jako městský úřad a Infocentrum. Sídlí tu také Ježíškova pošta.

Mezi exponáty naleznete:

selskou jizbu s předměty denní potřeby minulých století

krušnohorské minerály

věci potřebné k dolování nerostného bohatství a těžbě rašeliny

vánoční betlémy

památky na pobyt řeckého prozaika Nikose Kazantzakise na Božím Daru

a další zajímavé věci

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlastivedne-muzeum-bozi-dar

Květen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Obora svatý Linhart v Karlových Varech - kousek od Kovářské

Obora sv. Linhart, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu, a to shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky.

Obora Linhart v Karlových Varech – Doubí má tři části. Přímo u Linhartu je možné pozorovat jelena siky Dybowského, ve střední části daněk skvrnitý a špička obory patří praseti divokému.

Obora se zvěří se rozkládá na 67 hektarech a během několika let se v ní budou prohánět řádově desítky kusů zvěře. Pozorovat je můžete z visutých mostů, které jsou místy až v šestimetrové výšce. Stezka vás zavede také k malým rybníkům, kde se podíváte na typický vodní hmyz.

Obora je uzpůsobená pro pozorování zvěře. Napříč oborou procházejí dvě pozorovací lávky, které zvěř může podcházet a jejichž hlavní účel je umožnit pozorování zvěře v lokalitách, kde se zvěř nejčastěji vyskytuje.

Delší pozorovací lávka prochází hlavní komorou a vede převážně po lokalitě louky, podél pěti lučních rybníků propojených potůčkem a v části prochází hlubokým lesem v těsné blízkosti kmenů. Kratší pozorovací lávka prochází vedlejší komorou obory pro černou zvěř v hlubokém lese a v části mlázím.

Poblíže budovy Linhart je umístěna samostatná zastřešená pozorovatelna, zajišťující výhled na zvěř pasoucí se na přilehlém palouku. Cesty podél obory i pozorovací lávky jsou součástí naučných okruhů vybavených zajímavými informačními tabulemi

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/obora-svaty-linhart-v-karlovych-varech

Jezerní slať - velmi studené místu na Šumavě

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pancíř má rozhlednu a chatu, ale žádný oficiální vrchol. Spolek We Love Šumava z.s. proto vytvořil symbolický vrchol, který je nyní zároveň zajímavým fotopointem s nádherným výhledem do vnitrozemí na nýrské údolí a vodní nádrž, vrcholy Ostrého a mnohé další dominanty Železnorudska.

Na vrchol Pancíře se můžete dopravit například jedinečnou sedačkovou lanovkou Špičák – Hofmanky – Pancíř

Dveře nejsou na Pancíři celoročně, vždy na zimu je spolek We Love Šumava uklízí do depozitáře, aby nebyly během zimy poškozeny povětrnostními vlivy a sněhovou nadílkou. Dveře jsou odstraněny s prvním sněhem, který je již stabilního charakteru.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-na-vrcholu-pancire-na-sumave

Otevřené dveře v Krušných horách

V Krušných horách, v trochu zapomenutém koutu u osady Nová Ves nedaleko Kraslic, objevíte rozhledové místo v podobě otevřených dřevěných dveří, odkud se rozprostírá krásný výhled na okolní hory.

Otevřené dveře se nacházejí v tak trochu utajeném koutku Krušných hor. Stojí stranou všech cest, přesto v okolí vede horská silnička s cyklostezkou a žlutou turistickou značkou z osady Nová Ves pod Bukový vrch, a pak třeba dále do Přebuze nebo Stříbrné. Místo vás nadchne krásným výhledem na hory a lesy Kraslicka.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-v-krusnych-horach

Šumavou na sněžnicích

Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.

Správa Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava nabízí během zimní sezóny (od ledna do března) návštěvníkům vycházky na sněžnicích. Trasy si můžete  vybrat v okolí Kvildy, Stožce, Svinných Lad a Kašperských Hor. Informační střediska pořádají výlety tohoto druhu každé dva týdny.

Výletní trasy jsou maximálně pět kilometrů dlouhé a nejsou nijak náročné. Trasa výletu se mění podle výkonnostního složení skupiny a také podle sněhových podmínek. Jestliže nemáte vlastní sněžnice, můžete si je vypůjčit na informačních střediscích Správy NP Šumava. Sněžnice se však půjčují jen na společný výlet. Na Kvildě mají k dispozici 13 párů sněžnic, na zbývajících střediscích až třicet. Během výletu na sněžnicích se dozvíte od průvodce informace o zajímavých místech a šumavské přírodě, historii dané lokality a oblíbeným tématem je také určování stop zvířat.

Vzhledem k omezenému počtu sněžnic je výlet třeba předem rezervovat. Podrobné informace o termínech výletů naleznete na webových stránkách NP Šumava nebo v informačních střediscích na Kvildě, Stožci, Svinných Ladách a v Kašperských Horách. Výlety na sněžnicích se pořádají zhruba jednou za dva týdny, v některých IC je možné výlet naplánovat kdykoliv.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sumavou-na-sneznicich-vylety-prirodou-se-spravou

Jezerní slať – unikátní rašeliniště

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s