Translate

2025-02-25

C.K. Masopust v Kadani 2025 - kousek od Kovářské

Masopustní trh s programem, průvod masek.

Kdy - 1.3.2024  od 10 – 16 hodin na Mírovém náměstí

Po prvním ročníku dostal označení C. K., o což se postarala postava dobrého vojáka Josefa Švejka, který se stal spojnicí mezi současností a dobou, do kterého masopust návštěvníky přenesl.

K Masopustu neodmyslitelně patří dobré jídlo, pití a zábava! To všechno samozřejmě najdete i u nás na Mírovém náměstí v Kadani. Celým dnem vás každý rok provází Švejk, ale také hudební kapely hrající k poslechu i tanci. Dejte si něco dobrého k snědku a zapijte to pivem, vínem nebo slivovičkou. Ze stánků rozmístěných po celém náměstí si vybere každý.

Nesmíme samozřejmě zapomenout na maškarní průvod spojený s odsouzením a poté topením Morany. To vše vás samozřejmě čeká ve stylu Rakouska-Uherska a 1. republiky.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/c-k-masopust

2025-02-05

Návštěvnické centrum Kvilda – za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.

Návštěvnická centra prezentují původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Budovy návštěvnických center jsou projektovány jako energeticky pasivní stavby s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Významným specifikem je nezbytnost lesního prostředí včetně zdrojů vody pro napájení zvířat. Reliéf terénu a každý biotop je zcela originální pro určený druh zvířat a jednotlivé stavby.

Budovy mají celou řadu moderních technologií a za zmínku stojí přenos obrazu z výběhů, kdy pohybově omezený návštěvník může sám ovládat kamery ve výběhu zvířat a obraz bude přenesen na velkoplošnou obrazovku v hlavní expoziční místnosti. Součástí expozice pak bude šest multifunkčních vitrín s interaktivními prvky a exponáty. Hned vedle této budovy je také dětské hřiště s netradičními herními prvky.

Uvnitř návštěvnického centra je také konferenční sál pro zhruba 40 osob, který slouží k pořádání výstavy fotografií a odborných seminářů zaměřených především na zoologii. Na budovu pak navazuje naučný okruh o délce 2,5 km a výběh o velikosti skoro 9 hektarů, ve kterém žije až dvanáct kusů jelení zvěře. Na stezce jsou tři vyhlídkové věže, díky kterým mohou návštěvníci sledovat jeleny a laně s nejlepším výhledem.

Nová věž, přístupná od února 2020 je vysoká sedm metrů a návštěvníkům slouží celoročně. Turisté ji mohou využít i v době jelení říje, kdy je pozorovací centrum nepřístupné.

Co Návštěvnické středisko Kvilda nabízí

stálou expozici, jejíž vstupní část je zaměřena na možnosti turistiky, zbývající část představuje horské lesy Šumavy.

programy pro veřejnost: v období jarních a letních školních prázdnin.

v zimním období vycházky na sněžnicích, v létě pak opět vycházky do přírody zaměřené na různá témata.

v přízemí je šatna, dětský koutek a prodejní přepážka obsluhy.

klidnější prostory v 1. patře umožňují využití promítacího sálu s kapacitou 45 míst a knihovny, včetně veřejného internetu.

v chodbě mezi sálem a knihovnou se pořádají fotografické výstavy.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/navstevnicke-centrum-kvilda-za-poznanim-zivota-j

2025-01-29

Šumavské betlémy a podmalby na skle

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory vás zve na výstavu betlémů a podmaleb na skle.

Výstava byla uspořádána ve spolupráci s Muzeem Šumavy, místním truhlářem Miroslavem Kůsem a výtvarnicí Jaroslavou Korandovou. Na výstavě bude k vidění několik domácích betlémů a podmaleb na skle s duchovní tématikou.

Výstava je přístupná vždy dle otevírací doby informačního centra.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/sumavske-betlemy-a-podmalby-na-skle

2025-01-02

Štít Krušných hor 2025

4. ledna 2025 od 10:00 do 14:00 se pořádá závod - Štít Krušných hor. Je to závod v běhu na lyžích pro všechny věkové kategorie s dlouholetou historií.

Své síly zde mohou účastníci změřit na závodních tratích v areálu Jahodová louka u Božího Daru, které jsou vyhlášené svojí náročností a atraktivitou. Závody jsou dvoudenní – v sobotu 4. ledna 2025 se závodí volnou technikou a v neděli 5. ledna 2025 se pojede klasickou technikou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/stit-krusnych-hor-2025

2024-12-30

Novoroční výstup na Javorník

1. ledna 2025 od 10:00 do 16:00 pořádá Tělovýchovný spolek Javorník tradiční výstup na rozhlednu Karla Klostermanna na Javorníku. K poslechu zahrají Šumavští mazáci a Šumaři ze Stach.

Zvolit můžete libovolné pěší trasy na vrchol Javorníku s rozhlednou K. Klostermana. Na vrcholu bude možnost obbčerstvení.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/silvestrovsky-a-novorocni-vystup-na-javornik-2013

2024-12-14

Hrad Kašperk - Vánoce a konec roku 2024

Hrad otevře bránu návštěvníkům 28. prosince, možnost zavítat na nejvýše položený královský hrad se naskytne následně každý další den až do soboty 4. ledna, a to v časech 10.00 - 16.00 hod. Připravuje se pro návštěvník rovněž kulturní program.



2024-11-26

Lidové pranostiky: prosinec, čas adventu, Tomášské zimy a vánoční oblevy

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Na Kudy z nudy máme prosinec rádi: je to čas adventu a Vánoc, čas končícího roku, Silvestra a plánování novoročních předsevzetí. Na opravdu mrazivé a studené zimní výlety si musíte počkat na leden, ale rozhodně to neznamená, že by nás prosinec šetřil. A jde na to dost zhurta: už k prvnímu prosinci na svátek Ivy (dříve svátek sv. Eligia a Edmunda Kampiána) se vztahují pranostiky, plné mrazu a ledového větru:

Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.

Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.

O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.

Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

Svatá Barbora a Mikuláš

Svátek svaté Barbory se slaví 4. prosince a je spojený nejenom s řadou lidových zvyků, ale také pranostik a průpovídek. S patronkou horníků, sedláků, architektů, kuchařů, řezníků, dělostřelců, zajatců a umírajících jsme se krátce potkali už v listopadových pranostikách, kdy je družkou Barbory Kateřina. Například se říká, že mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší, anebo že svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí. Kromě toho s sebou ale svatá Barbora coby ochránkyně před bouřkou, horečkou a morem přináší spousty vlastních pranostik: 

Barbora na ledu, Vánoce na blátě.

Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.

Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.

Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.

Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.

Svata Barbora chystá saně do dvora.

Se spoustou předpovědí je spojený i oblíbený svatý Mikuláš:

Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.

O svatém Mikuláši často snížek práší.

Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

Zelený Mikuláš – bílý leden.

Svatá Lucie a zimní slunovrat

Lidové pořekadlo o svaté Lucii, která noci upije, ale dne nepřidá, znají všichni. Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a zimní slunovrat připadal na 13. prosince. V 16. století se však začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul, dnes nastává okolo 21. prosince. Období nejdelších nocí v roce se v pranostikách potkává s takzvanou Tomášskou zimou. Ta trvá přibližně od 8. do 21. prosince (kdy dřív býval svátek sv. Tomáše) a jde o období, v němž nastává skutečné zimní počasí se sněžením a častými mrazy.

Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.

Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

O svatém Tomáši meluzína straší.

Bílé Vánoce a vánoční obleva

Dokonalé Vánoce si představujeme jako ty obrázcích od Josefa Lady. Většinou ale na bílé Vánoce čekáme marně: šance na zasněžené vánoční svátky je malá, uvádí se asi 20 %. Proč bývají středoevropské Vánoce většinou na blátě? Může za to takzvaná vánoční nebo předvánoční obleva, teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Její pravděpodobnost bývá až 70 %, tedy dost na to, aby se objevila i v pranostikách. Například průpovídka Na Adama a Evu čekejte oblevu vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností.

Co dál naši předkové na Štědrý den, na Boží hod a na Štěpána vypozorovali?

Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.

Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.

Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.

Jezdí-li se na Vánoce na saních, hodně obilí bude na polích.

Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.

Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.

Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě. 

Bez povšimnutí samozřejmě nemohli nechat ani poslední den v roce, tedy Silvestr. A tak se například říká, že jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/lidove-pranostiky-prosinec-cas-adventu-tomasske-zi?utm_source=b2cnewsletter_zima_20242025_nejdelsi_a_nejstrmejsi_sjezdovky_nejvetsi_snowparky_a_dalsi_rekordy_nasich_hor&utm_campaign=b2cnewsletter&utm_medium=email