Výlet poblíž Srní - Přírodně poznávací okruh Nelesní krajina

Výchozím bodem je jižní okraj obce Kvilda.

Délka trasy je 5 km (chůze 1,5-2 hod.)., celkové převýšení 100m - značení symboly s broukem svižníkem.

Ukazuje a přibližuje vývoj a vznik bezlesí v okolí Kvildy,  s vývojem a tvorbou krajiny, s hospodařením a lidskou činností v krajině v historických souvislostech

Na kole v okolí Srní - Modrava - Černá hora - Pramen Vltavy - Kvilda - Modrava

Délka : 26 - 27 km

Náročnost : pro cyklisty - středně obtížná.
Pro pěší turisty náročná cesta, v letních měsících při provozu autobusových linek autobusu po NP možné absolvovat zpáteční část cesty autobusem.

Od autobusové zastávky na Modravě, se vydáme směrem k Modravskému potoku. Po 200 metrech, kousek za můstkem, narazíme na rozcestník.
( 0,3 km )

Vydáme jižním směrem, po modré turistické značce, po asfaltové cestičce podél Modravského potoka. Hukot lesa a Modravského potoka působí jako balzám na nervy. Po dvou kilometrech přijdeme na rozcestí Modravský potok, kde se rozchází modrá a červená značka. Modrá pokračuje na Březník, červená přes mostík překříží potok a směřuje na Černohorskou nádrž a pramen Vltavy.
( 2,5 km )

My se vydáme po červené. Přes můstek přejdeme potok a stoupáme vzhůru k místu, které se nazývá Černohorská nádrž. Tato v minulosti za doby plavení dřeva sloužila jako zásobárna vody , která byla v době plávky dřeva odpouštěna do plavebního systému.
Zde máme možnost odbočit na žlutou na Filipovu Huť.
( 1, 5 km )

Pokračujeme po červené a žluté dále směrem na rozcestí Ptačí nádrž.
Žlutá pokračuje na Březník, červená na pramen Vltavy.
( 1 km )

Pokračujeme po červené, stoupáme na úbočí Černé hory. Po třech kilometrech se nám otevře nádherný výhled na panorama Šumavy s Roklanem a Velkým Javorem.

Po dalších dvou kilometrech se ocitneme na místě zvaném Alpská vyhlídka. Kde se nám při troše štěstí a pěkném počasí otevře nádherný výhled na Alpský masiv. Pohled je výrazný zvláště v ranních hodinách.
( 5 km )

Po dalších dvou kilometrech dojdeme na rozcestí Pramen Vltavy. Červená značka pokračuje na Bučinu, modrá přes pramen Vltavy na Kvildu.
( 2 km )

Vydáme se po modré a po pětistech metrech dojdeme k k místu, kde prameni Vltava , 1172 m.n.m. Velkou zásobárnou vody okolní rašeliniště, zvané Pramen Vltavy. Probíhá zde také rozvodí Severního a Černého moře. Zde stávala v historii chata Klubu českých turistů. Za II. světové války zde byl pracovní zajatecký tábor pro sovětské a francouské vojáky, kteří pracovali při těžbě dřeva
( 0,5 km )

Pokračujeme po modré značce lesní silnicí po proudu Teplé Vltavy mírným klesáním až do Kvildy.
( 5 km )

Jsme-li znaveni, do Modravy můžeme pokračovat autobusem.

Cyklisté využijí k návratu do Modravy cyklostezku vedoucí přes Filipovu Huť po silnici Kvilda - Modrava.
( 7,5 km )

Výkonní pěší turisté mohou pro cestu na Modravu využít žluté turistické cesty vedoucí na úpatí Březové hory a na Filipovu Huť. Odtud poté pokračovat po zelené do Modravy. ( 8,5 km )

Mapa ( 250 KB )

Máme zkolaudovaný SRUB

Naši milí hosté!


Mohu Vám s radostí oznámit, že srub je konečně zkolaudován !!!

Tedy nic nebrání tomu abychom zahájili provoz !!!..:)

Což se stane dnem 1.5.2016

Tedy kdo máte zájem, budeme rádi, když k nám přijedete a strávíte čas v krásném úplně novém voňavém srubu..:) !

Moc se na vás všechny těšíme

Z a Z

Máme hotovo - Srub - Lazny

Naši milí hosté!


Mohu s radostí oznámit, že srub je úplně hotový !!!


Jediné co schází je "státní" kolaudace.¨


Naše kolaudace již proběhla..:)


Většina je vidět na fotografiích. Jediné co ještě mohu doplnit je pár informací k vybavení atd. = srub má v přízemí jednu velkou obytnou místnost s kuchyní a jídelnou a přilehlou letní terasou, 4 ložnice s 9 pevnými lůžky, kde 2 postele jsou rozkládací a v jedné ložnici je ještě rozkládací sedací souprava, tedy maximální počet osob, které se u nás mohou ubytovat je 13. Pak zde máme dvě koupelny se sprchovými kouty, s WC včetně bidetů. V obytné místnosti je TV se satelitním přijímačem a DVD. V každé ložnici je TV s DVD přehrávačem. Kuchyně je vybavena všemi vymoženostmi - sklokeramická deska, mikrovlnná trouba, normální trouba s grilem a horkovzduchem, presovač atd apod... Vytápění je v celém přízemí v podlaze. V prvním patře jsou topná tělesa. Vše je vytápěno elektrickým kotlem.

 

...komplet hotový srub i s plotem..:)...

...vstupní chodba...

...WC s koupelnou v přízemí...

...malá dvoulůžková ložnice v přízemí...

...pohled do obytného prostoru s kuchyní z chodby...

...pohled do obytného prostoru s kuchyní ze schodů...

...také bar tu máme...

...i když máme ústřední topení je možno přitopit přírodním ohněm...

 ...schody do patra...

...odpočinková zóna nad schody v prvním patře...

...první ložnice v patře - třílůžková...

...druhá ložnice - dvoulůžková /postele jsou rozkládací/...

...třetí ložnice - dvoulůžková + rozkládací sedací souprava...

...koupelna v patře...

Informace o Srubu v Laznech

 

 

Vážení a milí hosté!

Dlouho jsem nenapsal žádné nové informace o tom, jak to vypadá se stavbou srubu v Laznech

No nepovedlo se nám dodržet plán a ukončit stavbu ke konci října 2015.

Ale ukázalo se, že pár věcí bylo složitějších, než jsme si mysleli. A také srubařská firma svojí práci dělala jinak, než jsme měli původně v plánu. Také bylo třeba odstraňovat ne úplně málo závad apod.

Dnešního dne 15.11.2015 jsme vše prošli, zaměřili pokoje a „nasáli“ atmosféru na nákup nábytku a dalších doplňků. A myslím, že do poloviny prosince 2015 bychom mohli mít srub hotový i s vybavením a vším dalším příslušenstvím.

Pro představu jak to teď na srubu vypadá, přikládám naprosto aktuální fotografie.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

...už máme upravené i okolí..:)...

...první foto se schody..:)...

...první ložnice v patře...

...prostor nad schody...

 

...druhá ložnice v patře...

...třetí ložnice i s naším psem Waldemarem...

...pohled s terasy...

 

 

Pečení chleba na Lenoře v roce 2015

Tradiční pečení ve veřejné peci na chleba

Nejznámější a nejatraktivnější památkou Lenory je veřejná obecní pec na chleba z roku 1837. Sloužila nemajetným občanům, kteří neměli dost peněz na to, aby si mohli doma vybudovat pec vlastní. Na pečení se většinou domluvilo více rodin najednou, aby ušetřili na palivu. Do správně rozehřáté pece se potom nasázelo připravené vykynuté těsto, které si hospodyně doma připravily, a zpět si odnášely dozlatova upečené chlebové bochníky. 

Podobných pecí zde bylo několik. V naší dochované se peklo ještě několik let po 2. Světové válce.

Obecní pec na chleba je od roku 1958 zapsaná jako nemovitá kulturní památka. Na podzim roku 1998 pan Václav Mráz znovu oživil tradici pečení. V roce 2000 bylo založeno občanské sdružení Velká lóže pecařská. Kořeny novodobého veřejného pečení chleba spočívají především v úctě k tvořivé lidské práci. Pekař Augustin Sobotovič a jeho pomocníci obětavě zachovávají tradici pečení chleba, ale také housek, koláčů a výborných lenorských česnekových placek.

Pec stojí hned vedle hlavní silnice v centru Lenory. Parkoviště je u obecního úřadu, odkud se po chodníku dostanete k volně přístupné peci. Samotné pečení probíhá každou poslední sobotu v měsíci od dubna do prosince přibližně od 9 -13 hodin. Den předem pekař připravuje kvásek na chleba. Brzy ráno pak musí pec roztopit nejčastěji tvrdým dřevem na potřebnou teplotu kolem 220° C. Mezitím si připraví těsto. Následuje vymetení žhavých dřevěných uhlíků z pece, pak se již sází do pece placky, housky a nakonec chleba. Atmosféra při pečení je ojedinělá, po vytažení to kolem pece voní čerstvým pečivem, které se rozdává na ochutnání. Pečivo z lenorské pece je zásadně neprodejné a je rozdáno zdarma všem účastníkům veřejného pečení. Tyto výrobky jsou také nositeli regionální značky „ŠUMAVA originální produkt®“.

Poslední sobota v měsíci červenci již tradičně patří Lenorské slavnosti chleba. Každoročně vedle pečení chleba probíhá mnoho dalších doprovodných lákavých akcí.

Námět na výlet v okolí Kovářské

Český Jiřetín

50°42'19.985 / 13°32'40.952

 

Český Jiřetín byla původně dřevorubecká ves, která nese název pravděpodobně podle prvního majitele Jiřího z Lobkovic. Roku 1760 si v Českém Jiřetíně nechal hrabě E. P. Waldstein - Wartenberg postavit lovecký zámeček, který nazval Lichtenwal. Tento zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře, později se stal myslivnou a loveckou chatou – tomuto účelu slouží v podstatě dodnes.

V dolní části obce je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, který byl zde přenesen ze zatopené obce Fláje. Jedná se o lidovou památku z pol. 17. stol.. Patří mezi nejhodnotnější celodřevěné lidové sakrální památky v naší republice. Roubená stavba sloužila původně  protestantům. Teprve po rekatolizaci českých zemí, která se Flájí dotkla relativně pozdě (1667-70) byl kostel vysvěcen jako místo pro bohoslužby římského obřadu

Po rekonstrukci interiéru zde byla umístěna pobočka Oblastního muzea v Mostě s expozicí dokumentující život na horách a s výstavou lidového umění.

Český Jiřetín je dnes vyhledávaným horským střediskem, nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok řadu zajímavostí a služeb.

Krušné Hory mezi Českým Jiřetínem a Cínovcem

Tento výlet představuje krásu Krušných hor v jejich rozmanitosti. Pojedeme v hustých lesích i po rozlehlých loukách, kolem křišťálových potůčků i Flájské přehrady, budeme míjet opuštěné osady i místa s čilým pohraničním stykem.

Výchozím bodem je Nové Město v Krušných Horách, ze kterého pojedeme po červené směr „Vrch tří pánů". Na Vrch tří pánů přijedeme velmi mírným stoupáním po lesácké cestě, pak pokračujeme po žluté dolů pohodovým sjezdem. U rozcestí Pod Vrchem tří pánů zahneme vpravo a pojedeme pěkným sjezdem v terénu. Přijedeme k rozc. Vilejšov (zaniklá obec), odkud pokračujeme po červené směr „Fláje - hájovna".

Za rozcestím přejedeme přes most, pod kterým teče průzračný Flajský potok. Dál pojedeme po opuštěných lesáckých cestách, až se napojíme na silničku a začneme klesat. Červená z ní odbočí vlevo k památníku na obec Fláje, která musela ustoupit přehradě, tam ale nepojedeme. My budeme pokračovat po silnici až k hájovně Fláje, od které pokračujeme po zelené směr „Fláje přehrada". Prakticky pokračujeme po stále stejné silnici až k hrázi Flájské přehrady a od ní pojedeme dolů po silnici už bez značení až do Českého Jiřetína. Na začátku Jiřetína u Obecního úřadu uvidíme rozcestník s červenou značkou, kde odbočíme vpravo směr „Horní Ves - pramen". Pokud si budete chtít Český Jiřetín prohlédnout, pak musíte sjet ještě 1 km dolů do centra a pak se vrátit zpět. Určitě byste tam neměli přehlédnout nádherný dřevěný kostelík přenesený z Flájí do Jiřetína. Prvních 1,5 km stoupání od Obecního úřadu je velmi prudké /3/ a nenechá nás nikde odpočinout. Pak se trochu zvolní na /2/ a posledních 100 m dokonce mírně sjíždíme až k rozc. Horní Ves - pramen 738 m.

Pokračujeme po žluté směr „Pastviny" střídavým stoupáním a klesáním v terénu /2/ až sjedeme zajímavou jeřabinovou alejí k rozvalinám bývalého statku. U něj je rozcestník Pastviny, kde odbočíme vlevo směr „Moldava". Dál pojedeme po otevřených loukách a pastvinách s pěknými výhledy střídavě stoupáním a klesáním /2-3/, až se pod námi vynoří barokní kostel Navštívení P. Marie, který je na začátku Moldavy. Tam se napojíme na silnici a po ní pojedeme vpravo. Opět budeme muset prudce stoupat až /3/ po silnici, po které přijedeme ke Sklářskému hotelu a restauraci. Zde odbočíme vlevo spolu s cyklotrasou č.3010 a té už se držíme. Projedeme kolem stánků u hraničního přechodu a pokračujeme dále. U nádraží se nachází rozcestí pro naší cyklotrasu č. 3010 a tam si upřesníme směr na „Cínovec - hotel" 9 km. Cyklotrasa je vedena v krásné přírodě, zejména úsek kolem Hraničního potoku po česko-německé hranici je velice malebný. Scenérie zde připomínají Šumavu. Zprvu mírně se vlnící terén se začne proměňovat ve stoupání, obtížnost /2/ se rychle změní na /3/. Na úplný závěr je zde odbočka doleva do velmi prudkého kopce /3-4/, navíc vysypaného štěrkem. Pro většinu cyklistů je tento úsek nesjízdný, ale jedná se pouze o 100 m. Pak už následuje stoupání /2/ a v dohledu se objeví vrchol. Následuje rovinka a za ní je cyklistické rozcestí U vojáka. Zde se napojíme na asfaltovou silnici a po ní pojedeme vlevo až do Cínovce. Máme tady několik možností, jak se občerstvit a načerpat ztracené síly.

Zpátky do výchozího bodu pojedeme po červené směr „horská chata Vitiška" a „Nové Město - obec". Těchto posledních 7 km už má spíše rekreační charakter. První 3 km budeme mírně stoupat /2/, až mineme výrazné skalisko „Na skále", odkud začneme klesat až k horské chatě Vitiška. Pak pojedeme střídavým mírným stoupáním a klesáním po polních cestách až se před námi otevře výhled na Nové Město s vrchem Bouřňák a tam se náš okruh uzavře.

 

Autor: Daniel Balogh