Šumavou na sněžnicích

Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.

Správa Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava nabízí během zimní sezóny (od ledna do března) návštěvníkům vycházky na sněžnicích. Trasy si můžete  vybrat v okolí Kvildy, Stožce, Svinných Lad a Kašperských Hor. Informační střediska pořádají výlety tohoto druhu každé dva týdny.

Výletní trasy jsou maximálně pět kilometrů dlouhé a nejsou nijak náročné. Trasa výletu se mění podle výkonnostního složení skupiny a také podle sněhových podmínek. Jestliže nemáte vlastní sněžnice, můžete si je vypůjčit na informačních střediscích Správy NP Šumava. Sněžnice se však půjčují jen na společný výlet. Na Kvildě mají k dispozici 13 párů sněžnic, na zbývajících střediscích až třicet. Během výletu na sněžnicích se dozvíte od průvodce informace o zajímavých místech a šumavské přírodě, historii dané lokality a oblíbeným tématem je také určování stop zvířat.

Vzhledem k omezenému počtu sněžnic je výlet třeba předem rezervovat. Podrobné informace o termínech výletů naleznete na webových stránkách NP Šumava nebo v informačních střediscích na Kvildě, Stožci, Svinných Ladách a v Kašperských Horách. Výlety na sněžnicích se pořádají zhruba jednou za dva týdny, v některých IC je možné výlet naplánovat kdykoliv.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sumavou-na-sneznicich-vylety-prirodou-se-spravou

Jezerní slať – unikátní rašeliniště

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Starý kostelní betlém v Kašperských horách

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.

Betlém je tzv. přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Výrazně polychromované figury vysoké 60 – 70 cm jsou vyřezány jako reliéfy z lipových fošen.

Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19. století. Snadno tu rozpoznáte místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny. Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy.

Na doporučení regionální badatelky – německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor stal v roce 1994 jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P. Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově. Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“ (ne mechanický).

Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.

Tvůrce jesliček Prokop Mack

Jesličky tehdy vytvořil truhlář, řezbář a betlémář Prokop Mack. Tvůrce, který byl v "Kašperkách" známou postavou však zřejmě nikdy neviděl exotická zvířata, možná proto mají velbloud a slon koňské ocasy. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné.

Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50. let 19. století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy.

O vzniku kostelního betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stary-kostelni-betlem-v-kasperskych-horach-nejvets

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Medvědí stezka, která byla vyznačena v roce 1967 je dlouhá 14 kilometrů s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Trasa spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž na trati Český Krumlov – Volary. V terénu je po celé délce vytyčena žlutou turistickou značkou a po celou dobu vás budou provázet informační panely a několik odpočívek. Trasa divokou přírodou je vhodná pouze pro pěší turisty.

Příroda lemovaná skalními masivy z plekenštejnské žuly vytvořila skutečně neuvěřitelné útvary, kterým místní obyvatelé přisoudili roztodivná jména. Uvidíte zde například Dračí tlamu (v zimě se v ní tvoří rampouchy, které vypadají jako dračí zuby), Skalní hrad, Perníkovou skálu, Soutěsku lapků, skalní vyhlídku s výhledem do údolí Vltavy a na přilehlé vrchy Špičák a Knížecí stolec, Loveckou jeskyni, Hřib, Viklan, Mechovou pyramidu (skalisko porostlé mechorosty), Kamennou krásku, Obří kostky, Medvědí vyhlídku, kde se zvětráním žuly vytvořila tzv. okna, odtud je pěkný výhled na Jelenskou horu a Stožec.

Na jednom místě po cestě se nachází pomníček Bärenstein posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka své jméno. Jednalo se vlastně o medvědici – poslední žijící exemplář, na kterou vypukl nelítostný hon několika honců a 112 psů. Místní zprávy zmiňují, že rozhodující rána prý padla v moment, kdy se medvědice snažila rozsápat čtyři lovce. V tu chvíli zakročil zastřelil syn schwarzenberského hajného a medvěda skolil. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/medvedi-stezka-na-sumave

Skalní útvar Sfingy u Měděnce - Kovářská

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

V serpentinách silnice vedoucí z Klášterce nad Ohří do Měděnce, krátce před obcí Měděnec se nachází skalní útvary Sfingy u Měděnce. Tvoří je rulové skály bizarních tvarů připomínající trochu egyptské sfingy. Jelikož to bývalo proslulé výletní místo, nacházel se tu až do 50. let 20. století výletní hostinec.

Sfingy vznikly procesem mrazového zvětrávání ruly a název získaly díky svému tvaru, jež připomíná hlavu Sfingy. Z vrcholku můžete spatřit údolí, kde protéká Ohře Kláštercem, Kadaní a pokračuje daleko za obzor. V okolí jsou samé lesy s mnoha paloučky, kam se můžete jen měkce posadit a ochutnat zdejší borůvky.

Auto lze nechat v obci Měděnec a ke Sfingám dojít pěšky (i z autobusové zastávky). Přírodní parkoviště je však i přímo na místě. Kolem přírodní památky vede také značená cyklostezka č. 35.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/skalni-utvar-sfingy-u-medence

Vyhlídka Kočičí skála v Krušných horách

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Z vyhlídky je hezký výhled do údolí potoka Lužec, na protilehlé svahy Krušných hor a obec Svahová, v dáli pak na oblast Chomutovska a Doupovské hory.

Dnes je Kočka oblíbeným místem horolezců, je tu vytyčeno několik náročných lezeckých cest.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vyhlidka-kocici-skala-v-krusnych-horach

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Zaniklá obec Zhůří u Rejštejna (německy Haidl) se nachází při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Území je od roku 1961 součástí města Rejštejn. Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.

V roce 1900 v obci stálo 20 domů, kaple sv. Václava a žilo zde celkem 168 obyvatel německé národnosti. V předválečném čase, v roce 1937 se na Štedrý den večer (17:37 hod.) odehrála poblíž obce tragická a záhadami opředená letecká nehoda, kdy ve výšce 1080 metrů nad mořem narazilo dopravní letadlo linky Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž do severovýchodního svahu Huťské hory. Oba členové posádky a jediný cestující JUDr. Fladerka při nehodě zahynuli. Šířily se pověsti o existenci tajných materiálů, které Dr. Flanderka údajně převážel a které měly kompromitovat samotného Hitlera.

Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byly postaveny nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic. Kasárna byla opuštěna v roce 1990 a chátrající budovy byly v roce 2009 zbourány. Ze čtyř důstojnických domků se staly rekreační objekty.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zanikla-obec-zhuri-na-sumave