Námět na výlet v okolí Kovářské

Český Jiřetín

50°42'19.985 / 13°32'40.952

 

Český Jiřetín byla původně dřevorubecká ves, která nese název pravděpodobně podle prvního majitele Jiřího z Lobkovic. Roku 1760 si v Českém Jiřetíně nechal hrabě E. P. Waldstein - Wartenberg postavit lovecký zámeček, který nazval Lichtenwal. Tento zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře, později se stal myslivnou a loveckou chatou – tomuto účelu slouží v podstatě dodnes.

V dolní části obce je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, který byl zde přenesen ze zatopené obce Fláje. Jedná se o lidovou památku z pol. 17. stol.. Patří mezi nejhodnotnější celodřevěné lidové sakrální památky v naší republice. Roubená stavba sloužila původně  protestantům. Teprve po rekatolizaci českých zemí, která se Flájí dotkla relativně pozdě (1667-70) byl kostel vysvěcen jako místo pro bohoslužby římského obřadu

Po rekonstrukci interiéru zde byla umístěna pobočka Oblastního muzea v Mostě s expozicí dokumentující život na horách a s výstavou lidového umění.

Český Jiřetín je dnes vyhledávaným horským střediskem, nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok řadu zajímavostí a služeb.

Krušné Hory mezi Českým Jiřetínem a Cínovcem

Tento výlet představuje krásu Krušných hor v jejich rozmanitosti. Pojedeme v hustých lesích i po rozlehlých loukách, kolem křišťálových potůčků i Flájské přehrady, budeme míjet opuštěné osady i místa s čilým pohraničním stykem.

Výchozím bodem je Nové Město v Krušných Horách, ze kterého pojedeme po červené směr „Vrch tří pánů". Na Vrch tří pánů přijedeme velmi mírným stoupáním po lesácké cestě, pak pokračujeme po žluté dolů pohodovým sjezdem. U rozcestí Pod Vrchem tří pánů zahneme vpravo a pojedeme pěkným sjezdem v terénu. Přijedeme k rozc. Vilejšov (zaniklá obec), odkud pokračujeme po červené směr „Fláje - hájovna".

Za rozcestím přejedeme přes most, pod kterým teče průzračný Flajský potok. Dál pojedeme po opuštěných lesáckých cestách, až se napojíme na silničku a začneme klesat. Červená z ní odbočí vlevo k památníku na obec Fláje, která musela ustoupit přehradě, tam ale nepojedeme. My budeme pokračovat po silnici až k hájovně Fláje, od které pokračujeme po zelené směr „Fláje přehrada". Prakticky pokračujeme po stále stejné silnici až k hrázi Flájské přehrady a od ní pojedeme dolů po silnici už bez značení až do Českého Jiřetína. Na začátku Jiřetína u Obecního úřadu uvidíme rozcestník s červenou značkou, kde odbočíme vpravo směr „Horní Ves - pramen". Pokud si budete chtít Český Jiřetín prohlédnout, pak musíte sjet ještě 1 km dolů do centra a pak se vrátit zpět. Určitě byste tam neměli přehlédnout nádherný dřevěný kostelík přenesený z Flájí do Jiřetína. Prvních 1,5 km stoupání od Obecního úřadu je velmi prudké /3/ a nenechá nás nikde odpočinout. Pak se trochu zvolní na /2/ a posledních 100 m dokonce mírně sjíždíme až k rozc. Horní Ves - pramen 738 m.

Pokračujeme po žluté směr „Pastviny" střídavým stoupáním a klesáním v terénu /2/ až sjedeme zajímavou jeřabinovou alejí k rozvalinám bývalého statku. U něj je rozcestník Pastviny, kde odbočíme vlevo směr „Moldava". Dál pojedeme po otevřených loukách a pastvinách s pěknými výhledy střídavě stoupáním a klesáním /2-3/, až se pod námi vynoří barokní kostel Navštívení P. Marie, který je na začátku Moldavy. Tam se napojíme na silnici a po ní pojedeme vpravo. Opět budeme muset prudce stoupat až /3/ po silnici, po které přijedeme ke Sklářskému hotelu a restauraci. Zde odbočíme vlevo spolu s cyklotrasou č.3010 a té už se držíme. Projedeme kolem stánků u hraničního přechodu a pokračujeme dále. U nádraží se nachází rozcestí pro naší cyklotrasu č. 3010 a tam si upřesníme směr na „Cínovec - hotel" 9 km. Cyklotrasa je vedena v krásné přírodě, zejména úsek kolem Hraničního potoku po česko-německé hranici je velice malebný. Scenérie zde připomínají Šumavu. Zprvu mírně se vlnící terén se začne proměňovat ve stoupání, obtížnost /2/ se rychle změní na /3/. Na úplný závěr je zde odbočka doleva do velmi prudkého kopce /3-4/, navíc vysypaného štěrkem. Pro většinu cyklistů je tento úsek nesjízdný, ale jedná se pouze o 100 m. Pak už následuje stoupání /2/ a v dohledu se objeví vrchol. Následuje rovinka a za ní je cyklistické rozcestí U vojáka. Zde se napojíme na asfaltovou silnici a po ní pojedeme vlevo až do Cínovce. Máme tady několik možností, jak se občerstvit a načerpat ztracené síly.

Zpátky do výchozího bodu pojedeme po červené směr „horská chata Vitiška" a „Nové Město - obec". Těchto posledních 7 km už má spíše rekreační charakter. První 3 km budeme mírně stoupat /2/, až mineme výrazné skalisko „Na skále", odkud začneme klesat až k horské chatě Vitiška. Pak pojedeme střídavým mírným stoupáním a klesáním po polních cestách až se před námi otevře výhled na Nové Město s vrchem Bouřňák a tam se náš okruh uzavře.

 

Autor: Daniel Balogh

Námět na výlet v okolí Lenory

Svatý Tomáš

(48°38'23.079 / 14°6'16.487)

Svatý Tomáš je osada v podhradí hradu Vítkův Kámen, které vévodí překrásný osamoceně stojící gotický farní a poutní kostel na Sv. Tomáši zasvěcený Kristovu utrpení. K dalším zajímavostem ve Svatém Tomáši patří Lovecký zámeček. Je to vlastně bývalá lovecká usedlost, které se zámeček říkalo podle jejího architektonického stylu a bohaté výzdoby. Dřevěné křídlo budovy bylo zdobeno bohatým vyřezáváním. Místnosti byly ozdobeny četnými loveckými trofejemi a kopiemi obrazů Albrechta Dürrera. Dnes je v soukromých rukou a chátrá.

Na kole od Lipna na Svatý Tomáš a dál až ke Spáleništi

Nenáročná trasa během níž uvidíte zříceninu Vítkův kámen, osady v okolí Multerbergského rašeliniště a mnoho krásných výhledů na Lipno a Pošumaví.

Výchozím bodem je malá rekreační osada Frýdava, která se nachází na břehu Lipenské přehrady. Tato vodní nádrž patří mezi nejvýznamnější, a také nejvyhledávanější vodní plochy u nás. 48 km dlouhé a až 16 km široké vodní jezero umístěné pod Šumavskými vrchy je velkým lákadlem pro aktivně založené turisty od nás i ze zahraničí. K rozcestí Frýdava přívoz (brod) můžeme přijet autem z Přední Výtoně nebo se nechat převézt lodí z protějšího břehu z Frymburku. Od přívozu pojedeme asi 500 m po žluté, až se ocitneme u dalšího rozcestníku, kde se trasy dělí na několik směrů.

Vydáme se po cyklotrase směr „Svatý Tomáš". Stoupáním /2/ po silničce se dostaneme až na vrchol k rozc. Svatý Tomáš. Zde odbočíme vlevo k prohlídce hradu Vítkův Kámen. Tato druhá nejvýše položená zřícenina hradu založeného ve 13.stol. je zajímavá především dobře zachovalou velkou obrannou věží umístěnou na skále. Při dobré viditelnosti je odsud vidět až na Alpy. Podhradí tvoří malebná osada Svatý Tomáš s citlivě zrekonstruovaným gotickým kostelem sv. Tomáše. Hrad byl volně přístupný a v podhradí je útulná hospůdka.

Pak se vrátíme k rozc. Svatý Tomáš a vydáme se po žluté směr „Linda" a „Pasečná". Žlutá je vedena krásným sjezdem přes louky a paseky. Cestou máme překrásné výhledy do kraje, a tak lze říct, že tento úsek je mimořádně silným zážitkem pro každého cyklistu a krajináře. Sjezd je obtížnost /2/, místy /3/ a všechno jedeme v terénu.

Po sjezdu přijedeme k malé asfaltce a po ní dojedeme do osady Pasečná. Dál pokračujeme po silnici a cyklotrase směr „Spáleniště". Mírně zvlněným terénem pojedeme kolem přírodní památky Multerbergské rašeliniště. Jedná se o chráněné území zahrnující rašeliniště se zachovalými porosty borovice blatky a na východním okraji přecházející do podmáčených smrčin téměř nedotčených lidskou činností. V chráněném území rostou silně ohrožené druhy rostlin a vyskytují se zde i kriticky ohrožené druhy živočichů vázaných na rašeliniště.

Převážně mírným sjezdem s občasným mírným stoupáním se dostaneme k rozc. Spáleniště, které se nachází v místech zaniklé obce. Od něj pokračujeme vlevo po silnici vedoucí ze sousedního Rakouska směr „Přední Výtoň" a „Frýdava-přívoz". Pojedeme po málo frekventované silnici malebnou krajinou lesů a luk až k Přední Výtoni a dál pokračujeme podél Lipna zpět do výchozího bodu.

Autor: Daniel Balogh

Námět na výlet v okolí Kovářské

Zřícenina hradu Himlštejn (Nebeská skála)

50°20'57.726 / 13°2'41.2

 

Gotický hrad Himlštejn byl vystavěn pravděpodobně Vilémem z Illburga někdy ve 30. letech 15. století. Z ohledu na husitské války, byl postaven jako obranná tvrz. Stojí na Nebeské skále (634 m n.m.), která převyšuje o dobrých 300 metrů své okolí. V roce 1528 Himlštejn získali Šlikové. Ti ho vlastnili do roku 1588, kdy hrad odkoupil Kryštof z Fictumu a připojil jej ke Klášterci. V průběhu následujících desetiletí hrad však zpustl a zvolna se měnil ve zříceninu.

Přístup:
Na hrad vede z obce Stráž nad Ohří zelená tur. značka.

Námět na výlet poblíž Lenory

Medvědí Stezka

48°49'59.563 / 13°52'20.73

Medvědí stezka se nachází na jihovýchodě Národního parku Šumava v nadmořské výšce 740 - 1040 m. V terénu byla vyznačena již v roce 1967. Stezka je zaměřena především na seznámení s výraznými geologickými a geomorfologickými zajímavostmi severní části Trojmezenské hornatiny.

K atraktivitám na trase patří: Skalní vyhlídka - skalní město na úbočí vrchu Perník (1.049 m); Viklan - mimořádně pěkně vyvinutá forma viklanu; Obří kostky - pravidelné krychlové balvany; Kamenná kráska; Pašerácká jeskyně - skalní útvar připomínající jeskyni; Hřib - skalní útvar ve tvaru obří houby.

Mezi další atraktvivní zajímavosti v okolí patří určitě: Bären Stein - památníček na místě zástřelu posledního šumavského medvěda; Schwarzenberský kanál - část kanálu s tunelem v sousedství osady Jelení.

Námět na výlet v okolí Kovářské

Přebuzské vřesoviště

50°21´56.802 / 12°37´12.14

 

Dnes je obec Přebuz známá především jako rekreační středisko, neboť obec a její okolí bylo vyhlášeno přírodním parkem. V roce 1978 byla vyhlášena jako v "Klidová obec Přebuz" v roce 1992, byl název změněn na Přírodní park Přebuz.

Patří sem přírodní rezervace Velké a malé jeřábí jezero a Velký a malý močál,Přebuzské vřesoviště. Velké a malé jeřábí jezero - národní rezervace na náhorní planině, vodní předěl.

Rezervace překračuje státní hranici do SRN, kde nese název "Groseer Kranichsee". Chráněny jsou rozsáhlé porosty borovice bahenní, v jejímž podrostu roste brusnice vlochyně, přeslička říční, klivka žirovina, ostřice, suchopýr, masožravá tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá a vyskytují se bříza zakrslá a vrba borůvkolistá. Podobné složení mají i další rezervace. Velký močál je národní přírodní rezervace s výskytem stejného rostlinstva jako na Velkém jeřábím jezeře.

Nad rezervací je hráz vodní nádrže, která sloužila jako vodní zdroj pro blízké cínové doly a třídírnu. Doly otevřely fašisté za 2. světové války a byl u nich zajatecký tábor. V okolí je několik hrobů zajatců zastřelených na útěku z tábora. V obci stojí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1781. Další historickou památkou je Památník obětem fašismu.

Přístup:
Z Karlových Varů po silnici č.6, po 3 km sjezd na silnici ll.třídy č.220. V Nejdku sjezd na silnici č.218. Celková vzdálenost činí cca 30km.

Námět na výlet na Šumavě

Vrchol Můstek

/49°12'5.433 / 13°14'49.294/

Můstek (1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu a jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Přes Můstek směřovala k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta. Můstek je jako celý hřeben zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně, mírné stoupající a klesající. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.
 

Ze Špičáckého sedla na všechny strany

Vydáme se ze Špičáckého sedla za pěknými výhledy na vrchol Pancíře a dále po hřebeni až pod Můstek. Na opačné straně Špičáckého sedla pak navštívíme nejhezčí jezera Šumavy - rozlehlé Černé a tajuplné Čertovo jezero.

Výchozím bodem je parkoviště na Špičáckém sedle (975 m), odkud nepřerušovaně stoupáme /2-3/ po červené značce vedené lesem po zásobovací cestě, částečně i pod lanovkou 2,5 km na vrchol Pancíře (1213,5 m). Na turisticky atraktivním vrcholu se nachází rozhledna s nádherným panoramatickým výhledem. Pův. Matušova chata byla postavena r. 1923 KČT. Sedačková lanovka na vrchol vede ze Špičáku (s mezistanicí Hofmanky), je dlouhá 2750 m a překonává výškový rozdíl 350 m. Na vrcholu si můžeme odpočinout a občerstvit se v horské chatě nebo bufetu a pokochat se krásnými výhledy do kraje.

Z Pancíře pokračujeme po červené po hřebeni 1 km k rozc. Tomandlův kříž (1155 m). Prvních 500 m prudce klesáme /2-3/ divokou kamenitou cestičkou, až se napojíme na štěrkem sypanou cestu. Od Tomandlova kříže jdeme po hřebeni 2 km kolem rozc. Habr (1185 m), nacházejícího se kousek pod samotným vrcholem, k rozc. Můstek (1227 m). Můstek (1234 m n.m.) je nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu. Celý hřeben je zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz. Na východním svahu pramení Křemelná.

Z Můstku scházíme dolů do lesa po modré značce směr Hojsova Stráž a rozc. Nad silnicí. Po necelém 1 km klesání /2/ se k modré značce připojí žlutá, na kterou odbočíme a pomalu stoupáme /1-2/ 1,5 km lesem až k rozc. Pod Habrem. U rozc. odbočíme vpravo na modrou značku a pokračujeme 1 km z kopce /2-3/ lesem po kamenité pěšině. Jakmile se u běžkařského a cyklistického rozcestníku napojíme na lesní silnici, odbočíme na ni vlevo a sejdeme /1-2/ zpět do Špičáckého sedla.

Náš druhý okruh nyní vede po žluté značce 3,5 km směrem k Černému jezeru. Jdeme po silnici působící díky vysoké turistické návštěvnosti jako promenáda. Cestou míjíme skalní hřeben - Černá skála a vyhlídku na Úhlavské údolí. Černé jezero je největším šumavským jezerem ledovcového původu. Nad jezerem se týčí 320 m vysoká jezerní stěna s jedinečným výhledem. V r. 1965 byly v jezeře objeveny písemnosti říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně, které zde koncem 2. svět.války uložila do beden hitlerovská armáda.

Od nádherného Černého jezera stoupáme prudce do kopce /3/ po červené 1 km na vrchol Malého Špičáku - Rozvodí (1159 m). Pokud nebude cesta z Malého Špičáku na Špičák uzavřena, lze po necelém 1 km stoupání /2-3/ dojít až na samotný vrchol Špičáku (1202 m). Zpět od rozc. Rozvodí pak klesáme /2-3/ 1,5 km lesem mezi kamením po červené, až se nám před očima z hustého lesa rozprostře nádherné Čertovo jezero (1030 m). Čertovo jezero je druhé největší šumavské jezero, hluboké 36 m (o necelé 3 m méně než Černé j.), má průzračnou vodu a vyplňuje jezerní pánev vyhloubenou horským karovým ledovcem. Voda z Čertova j. je odváděna Jezerním potokem do Řezné, Dunaje a končí v moři Černém, zatímco voda z Černého j. se vlévá do Úslavy a nakonec do moře Severního. Černé a Čertovo jezero jsou součástí stejnojmenné Národní přírodní rezervace v Železnorudské hornatině na území Šumavy. NPR chrání obě jezera s okolím, vzniklá v karech ledovců poslední doby ledové.

Od jezera pokračujeme v túře po žluté, která vede chvíli stejnou cestou jako červená, po které jsme k jezeru přišli, ale dále již pokračuje samostatně hustým lesem kolem rozc. Špičák na Šancích (927 m) a kolem lyžařských vleků k rozc. Špičák pod poštou. Od posledního rozcestníku se vracíme přes silnici a posledních 500 m prudce stoupáme /2/ zpět do Špičáckého sedla.

Autor: Filip Balogh

Námět na výlet v okolí Kovářské

Komáří Hůrka - po stopách středověkého hornictví

 

Důlní činnost zanechala ve krajině Krušných hor nesmazatelné stopy a právě Komáří Hůrka je toho vhodným důkazem. Pod svým povrchem ukrývá řadu starých štol a v celém svahu pod ní je možné objevit takzvané pinky, zavalené doly, pozůstatky po staleté hornické činnosti. Dominantou vrcholu je ovšem nejstarší rozhledna Krušných hor přestavěná na hotel Komáří vížka. I když je rozhledna nepřístupná, nabízejí se z restaurace nebo vyhlídkové terasy nádherné výhledy do všech světových stran.

Historie a současnost

Se svými 807 metry nadmořské výšky je Komáří Hůrka dominantou hřebenu východních Krušných hor, na jehož úpatí se rozkládá město Krupka. Podmínky k životu jsou na vrcholcích hor opravdu tvrdé, přesto tu v minulosti bylo založeno několik osad, ve kterých se usídlovali horníci a řemeslníci, spojení s těžbou a zpracováním cínové rudy. První písemné záznamy o zdejším osídlení pocházejí ze 14. a 15. století - Habartice jsou zmiňovány v roce 1363, Horní Krupka před rokem 1370, Fojtovice roku 1446 a Mohelnice roku 1477. Samotným dolováním se zabývali především obyvatelé Krupky, Horní Krupky a Fojtovic. Přelom 19. a 20. století přinesl s koncem těžební činnosti velký zvrat do života zdejších lidí. Někteří se odstěhovali, jiní hledali nové způsoby obživy v hospodaření a podnikání, většina ale za prací zamířila do blízkých průmyslových měst na obou stranách hranice. Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce způsobil téměř vylidnění celé oblasti. Opuštěna byla a později zanikla ves Mohelnice, podobný osud postihl i Habartice. Horní Krupka se postupně stala rekreační lokalitou, pouze obec Fojtovice se udržela a v roce 1961 se stala osadou města Krupky. Pro horníky, kteří v okolí pracovali, byla na vrcholku roku 1568 postavena zvonice, odkud se do kraje oznamoval začátek a konec pracovní doby. Právě tady, hned vedle hotelu s názvem Komáří vížka, je možné spatřit velkou pinku a poblíž leží i další, tentokrát malá pinka. Ta vznikla závalem štoly, zvané "U Höllensturz". Pronajal si ji a horninu z ní těžil krupský občan Woid v roce 1820. Několik let poté však tato poslední důlní činnost v těchto místech skončila. Komáří Hůrka je již od devatenáctého století výletním místem. Nabízí nejen nádherný výhled do kraje, ale také ideální podmínky pro letní i zimní turistiku, lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a s lyžařskými vleky, udržované lyžařské stopy i cyklistické stezky. Sjíždějí se sem i milovníci nových sportů, jako je sjezd na horských kolech, rogalové létání, paragliding a zimní závody psích spřežení. Mnoho návštěvníků ke Komáří vížce vyveze z Krupky sedačková lanová dráha, která v době svého vzniku v letech 1950-1952 byla nejdelší ve střední Evropě, její délka je 2 348 metrů, převýšení 482 metrů a příjemná cesta trvá pouhou čtvrthodinku. Pod vrcholem v kapli sv. Wolfganga je dnes instalovaná expozice o vývoji osídlování příhraniční oblasti a rozvoji řemesel.

Přístup

Autem cestou z Krupky na Fojtovice po 6 km stoupání dojedeme na parkoviště u Kaple sv. Wolfganga. Parkoviště se nachází 200 metrů pod vrcholem a je zde též zastávka autobusu. K hotelu a bývalé rozhledně je vjezd zakázán, takže je třeba zbylý úsek po asfaltce dojít pěšky.
Lanovkou od ŽST v obci Bohosudov. Lanová dráha je v provozu pondělí až neděle : 8.30 - 18.30, v zimním období do 16.30 hod. Odjezd je každou hodinu vždy v půl.

 

KAPLE SV.WOLFGANGA - výstava o historii města Krupka a jeho částí.
Průvodce : květen – září
Pátek : 14.00 – 17.30 hod.
Sobota – neděle : 10.30 – 17.30 hod.

Další shodným, turistickým cílem je štola Svatý Martin, kterou lze navštívit formou exkurze.

Richard Kaule - Průvodcovské služby po hornických štolách.
tel.: +420 417 530 234, mobil: +420 739 751 567

Kontakt: Informační služba MěÚ Krupka - tel: +420 417 803 13