Květen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Obora svatý Linhart v Karlových Varech - kousek od Kovářské

Obora sv. Linhart, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu, a to shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky.

Obora Linhart v Karlových Varech – Doubí má tři části. Přímo u Linhartu je možné pozorovat jelena siky Dybowského, ve střední části daněk skvrnitý a špička obory patří praseti divokému.

Obora se zvěří se rozkládá na 67 hektarech a během několika let se v ní budou prohánět řádově desítky kusů zvěře. Pozorovat je můžete z visutých mostů, které jsou místy až v šestimetrové výšce. Stezka vás zavede také k malým rybníkům, kde se podíváte na typický vodní hmyz.

Obora je uzpůsobená pro pozorování zvěře. Napříč oborou procházejí dvě pozorovací lávky, které zvěř může podcházet a jejichž hlavní účel je umožnit pozorování zvěře v lokalitách, kde se zvěř nejčastěji vyskytuje.

Delší pozorovací lávka prochází hlavní komorou a vede převážně po lokalitě louky, podél pěti lučních rybníků propojených potůčkem a v části prochází hlubokým lesem v těsné blízkosti kmenů. Kratší pozorovací lávka prochází vedlejší komorou obory pro černou zvěř v hlubokém lese a v části mlázím.

Poblíže budovy Linhart je umístěna samostatná zastřešená pozorovatelna, zajišťující výhled na zvěř pasoucí se na přilehlém palouku. Cesty podél obory i pozorovací lávky jsou součástí naučných okruhů vybavených zajímavými informačními tabulemi

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/obora-svaty-linhart-v-karlovych-varech

Jezerní slať - velmi studené místu na Šumavě

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pancíř má rozhlednu a chatu, ale žádný oficiální vrchol. Spolek We Love Šumava z.s. proto vytvořil symbolický vrchol, který je nyní zároveň zajímavým fotopointem s nádherným výhledem do vnitrozemí na nýrské údolí a vodní nádrž, vrcholy Ostrého a mnohé další dominanty Železnorudska.

Na vrchol Pancíře se můžete dopravit například jedinečnou sedačkovou lanovkou Špičák – Hofmanky – Pancíř

Dveře nejsou na Pancíři celoročně, vždy na zimu je spolek We Love Šumava uklízí do depozitáře, aby nebyly během zimy poškozeny povětrnostními vlivy a sněhovou nadílkou. Dveře jsou odstraněny s prvním sněhem, který je již stabilního charakteru.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-na-vrcholu-pancire-na-sumave

Otevřené dveře v Krušných horách

V Krušných horách, v trochu zapomenutém koutu u osady Nová Ves nedaleko Kraslic, objevíte rozhledové místo v podobě otevřených dřevěných dveří, odkud se rozprostírá krásný výhled na okolní hory.

Otevřené dveře se nacházejí v tak trochu utajeném koutku Krušných hor. Stojí stranou všech cest, přesto v okolí vede horská silnička s cyklostezkou a žlutou turistickou značkou z osady Nová Ves pod Bukový vrch, a pak třeba dále do Přebuze nebo Stříbrné. Místo vás nadchne krásným výhledem na hory a lesy Kraslicka.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-v-krusnych-horach

Šumavou na sněžnicích

Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.

Správa Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava nabízí během zimní sezóny (od ledna do března) návštěvníkům vycházky na sněžnicích. Trasy si můžete  vybrat v okolí Kvildy, Stožce, Svinných Lad a Kašperských Hor. Informační střediska pořádají výlety tohoto druhu každé dva týdny.

Výletní trasy jsou maximálně pět kilometrů dlouhé a nejsou nijak náročné. Trasa výletu se mění podle výkonnostního složení skupiny a také podle sněhových podmínek. Jestliže nemáte vlastní sněžnice, můžete si je vypůjčit na informačních střediscích Správy NP Šumava. Sněžnice se však půjčují jen na společný výlet. Na Kvildě mají k dispozici 13 párů sněžnic, na zbývajících střediscích až třicet. Během výletu na sněžnicích se dozvíte od průvodce informace o zajímavých místech a šumavské přírodě, historii dané lokality a oblíbeným tématem je také určování stop zvířat.

Vzhledem k omezenému počtu sněžnic je výlet třeba předem rezervovat. Podrobné informace o termínech výletů naleznete na webových stránkách NP Šumava nebo v informačních střediscích na Kvildě, Stožci, Svinných Ladách a v Kašperských Horách. Výlety na sněžnicích se pořádají zhruba jednou za dva týdny, v některých IC je možné výlet naplánovat kdykoliv.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sumavou-na-sneznicich-vylety-prirodou-se-spravou

Jezerní slať – unikátní rašeliniště

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Starý kostelní betlém v Kašperských horách

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.

Betlém je tzv. přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Výrazně polychromované figury vysoké 60 – 70 cm jsou vyřezány jako reliéfy z lipových fošen.

Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19. století. Snadno tu rozpoznáte místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny. Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy.

Na doporučení regionální badatelky – německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor stal v roce 1994 jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P. Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově. Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“ (ne mechanický).

Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.

Tvůrce jesliček Prokop Mack

Jesličky tehdy vytvořil truhlář, řezbář a betlémář Prokop Mack. Tvůrce, který byl v "Kašperkách" známou postavou však zřejmě nikdy neviděl exotická zvířata, možná proto mají velbloud a slon koňské ocasy. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné.

Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50. let 19. století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy.

O vzniku kostelního betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stary-kostelni-betlem-v-kasperskych-horach-nejvets

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Medvědí stezka, která byla vyznačena v roce 1967 je dlouhá 14 kilometrů s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Trasa spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž na trati Český Krumlov – Volary. V terénu je po celé délce vytyčena žlutou turistickou značkou a po celou dobu vás budou provázet informační panely a několik odpočívek. Trasa divokou přírodou je vhodná pouze pro pěší turisty.

Příroda lemovaná skalními masivy z plekenštejnské žuly vytvořila skutečně neuvěřitelné útvary, kterým místní obyvatelé přisoudili roztodivná jména. Uvidíte zde například Dračí tlamu (v zimě se v ní tvoří rampouchy, které vypadají jako dračí zuby), Skalní hrad, Perníkovou skálu, Soutěsku lapků, skalní vyhlídku s výhledem do údolí Vltavy a na přilehlé vrchy Špičák a Knížecí stolec, Loveckou jeskyni, Hřib, Viklan, Mechovou pyramidu (skalisko porostlé mechorosty), Kamennou krásku, Obří kostky, Medvědí vyhlídku, kde se zvětráním žuly vytvořila tzv. okna, odtud je pěkný výhled na Jelenskou horu a Stožec.

Na jednom místě po cestě se nachází pomníček Bärenstein posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka své jméno. Jednalo se vlastně o medvědici – poslední žijící exemplář, na kterou vypukl nelítostný hon několika honců a 112 psů. Místní zprávy zmiňují, že rozhodující rána prý padla v moment, kdy se medvědice snažila rozsápat čtyři lovce. V tu chvíli zakročil zastřelil syn schwarzenberského hajného a medvěda skolil. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/medvedi-stezka-na-sumave

Skalní útvar Sfingy u Měděnce - Kovářská

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

V serpentinách silnice vedoucí z Klášterce nad Ohří do Měděnce, krátce před obcí Měděnec se nachází skalní útvary Sfingy u Měděnce. Tvoří je rulové skály bizarních tvarů připomínající trochu egyptské sfingy. Jelikož to bývalo proslulé výletní místo, nacházel se tu až do 50. let 20. století výletní hostinec.

Sfingy vznikly procesem mrazového zvětrávání ruly a název získaly díky svému tvaru, jež připomíná hlavu Sfingy. Z vrcholku můžete spatřit údolí, kde protéká Ohře Kláštercem, Kadaní a pokračuje daleko za obzor. V okolí jsou samé lesy s mnoha paloučky, kam se můžete jen měkce posadit a ochutnat zdejší borůvky.

Auto lze nechat v obci Měděnec a ke Sfingám dojít pěšky (i z autobusové zastávky). Přírodní parkoviště je však i přímo na místě. Kolem přírodní památky vede také značená cyklostezka č. 35.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/skalni-utvar-sfingy-u-medence

Vyhlídka Kočičí skála v Krušných horách

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Z vyhlídky je hezký výhled do údolí potoka Lužec, na protilehlé svahy Krušných hor a obec Svahová, v dáli pak na oblast Chomutovska a Doupovské hory.

Dnes je Kočka oblíbeným místem horolezců, je tu vytyčeno několik náročných lezeckých cest.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vyhlidka-kocici-skala-v-krusnych-horach

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Zaniklá obec Zhůří u Rejštejna (německy Haidl) se nachází při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Území je od roku 1961 součástí města Rejštejn. Místo se zvláštní atmosférou zaniklých obcí, tvořenou nelehkými osudy lidí, kteří se zde po staletí rodili, pachtili se za obživou a umírali. Turista je zde odměněn nádherným výhledem na hřebeny Šumavy i na dominantní Roklan v Bavorském lese.

V roce 1900 v obci stálo 20 domů, kaple sv. Václava a žilo zde celkem 168 obyvatel německé národnosti. V předválečném čase, v roce 1937 se na Štedrý den večer (17:37 hod.) odehrála poblíž obce tragická a záhadami opředená letecká nehoda, kdy ve výšce 1080 metrů nad mořem narazilo dopravní letadlo linky Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž do severovýchodního svahu Huťské hory. Oba členové posádky a jediný cestující JUDr. Fladerka při nehodě zahynuli. Šířily se pověsti o existenci tajných materiálů, které Dr. Flanderka údajně převážel a které měly kompromitovat samotného Hitlera.

Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byly postaveny nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic. Kasárna byla opuštěna v roce 1990 a chátrající budovy byly v roce 2009 zbourány. Ze čtyř důstojnických domků se staly rekreační objekty.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zanikla-obec-zhuri-na-sumave

Popovská bříza - Jáchymov - Kovářská

Popovská bříza je památný strom v zaniklé vsi Popov u Jáchymova. Samostatně stojící bříza bělokorá má výšku 22 m a měřený obvod kmene 285 cm. Strom je chráněn od roku 2003 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.

Památná bříza byla zřejmě vysazena u některého z domů v dnes již zaniklé obci Popov. Jde patrně o největší a nejstarší břízu u nás. Poutníci, kteří sem zavítají, jsou překvapeni bizarním vzhledem koruny. Silné pokroucené uzlovité větve má na svědomí především sníh, vítr a námraza. Strom je stár cca 100 až 130 let, obvod kmene je 292 cm.

Zaniklá obec Popov (původní název Pfaffengrün) se nachází 3 km jižně od města Jáchymova a byla trvale osídlena od 13. století až do roku 1945.

Bříza byla nominována do soutěže Strom roku 2022, nedaleko břízy stojí finalistka Popovská lípa z roku 2021, o kousek dál pak první vítěz ankety Strom roku 2002, Popovský jasan.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/popovska-briza-svedek-zaniklych-casu

Street Food Festival Kašperské Hory

Letos se při pořádání Městských slavností v Kašperských Horách bude konat 1. ročník akce STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory, a to v sobotu 13. září 2025.

Co vás čeká?

Široká nabídka specialit:

• Šťavnaté burgery, tortilly a stripsy

• Vietnamské, mexické a africké pochoutky

• Sušení červíci (pro odvážné!)

• Staročeské langoše a pravá italská pizza

• Speciality na grilu, trhaná masa

• A mnoho dalšího!

Máte radši sladké?

Tak se těšte se na:

• Slané karamely

• Kuličkovou zmrzlinu

• Americké donuty

A co pití?

• Domácí limonády

• Craftová piva a cidery, víno či šumivé prosecco

• Míchané nápoje

• Ginger Beer z čerstvého zázvoru alko/ nealko

DOPROVODNÝ PROGRAM zajištěn, více informací již brzy.

*Změna programu vyhrazena.

STREET FOOD FESTIVAL Kašperské Hory

Kdy: sobota 13. září 2025

Čas: 11:00-20:00 hod.

Kde: náměstí, Kašperské Hory

Vstup: ZDARMA

Akce se koná ve spolupráci s Městem Kašperské Hory a Městským kulturním a informačním střediskem.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/street-food-festival-kasperske-hory

Venkovní areál a geologická expozice Stožec

Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.

K upoutání pozornosti veřejnosti, byl u vstupní pěšinky umístěn balvan do něhož je ukotvena zeměkoule z leštěné žuly. Na dvou tabulích naproti jsou podány informace objasňující obecné geologické termíny, výskyt typů hornin v území a podmínky, které utvářely krajinu jižní části Šumavy od dávných geologických epoch po současnost.

Expozice vznikla v rámci výzkumného projektu České geologické služby "Geologické mapování 1:25 000 a výzkum NP Šumava". Vzorky hornin, pocházející z jižní části Šumavy jsou umístěny v příjemném prostředí stínu malého lesíka.

Na části plochy se nachází vyleštěná plocha usnadňující pozorování textury horniny. U vybraných vzorků jsou tabulky formátu A4 s rozšiřujícími informacemi o výskytu horniny v území, jejích vlastnostech a užití.

Od léta 2005 si mohou návštěvníci vyzkoušet svoji kreativitu a znalosti o přírodě v NP Šumava ve venkovním areálu

Areál umožňuje seznámení s obyvateli šumavských lesů i luk, jejich životními nároky a vývojem, ale také skupinové nebo individuální hry na kládě či plácku pro kuličky.

V informačním středisku vám ochotně zapůjčí káči, kuličky nebo drápky pro pobavení a zkoušku šikovnosti.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/venkovni-areal-a-geologicka-expozice-stozec

Muzeum minerálů Kadaň - kousek od Kovářské

Už jste viděli jaspis-ametystového naleziště, odkud císař Karel IV. čerpal materiál k obložení stěn kaple sv. Víta i na Karlštejně? Ve sklepení františkánského kláštera v Kadani se ukrývá expozice, která mapuje nerostné bohatství z blízkého či vzdálenějšího okolí Kadaně.

Expozice nemůže pominout jaspis-ametystovou matérii z krušnohorských lokalit Ciboušov a Domašín. Počátkem 80. let 20. století se totiž podařilo prokázat, že právě tam se v době Karla IV. těžila tato polodrahokamová surovina, kterou císař používal k obkládání stěn kaple sv. Václava v katedrále sv.Víta na Pražském hradě i kaplí karlštejnských.

Pozornost je věnována rovněž geologické minulosti, doložené vystavenými zkamenělinami rostlin a živočichů, které při těžbě uhlí objevili důlní geologové. Část expozice v mineralogicko – hornickém muzeu je věnována těžbě, která tu probíhala a k vidění jsou staré i nové nástroje a modely těžebních strojů. Pohled archeologie na těžbu a zpracování nerostných surovin v pravěku a středověku vládne třetímu oddílu tohoto výstavního okruhu. Mezi nejzajímavější partie náleží úsek věnovaný středověkému sklářství na hřebenech Krušných hor. Expozice bere zřetel i na výskyt seladonitu, používaného v minulosti k výrobě charakteristické zelené barvy, tzv. "kadaňské hlinky".

Některé exponáty ze svých depozitářů zapůjčilo rovněž Národní muzeum a Národní technické muzeum v Praze.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/muzeum-mineralu-kadan

Hradozámecká noc na zámku Vimperk 2025

Zámek Vimperk ožije během Hradozámecké noci divadelní hrou „Rytířova dcera“ a strhující ohňovou show skupiny SHŠ Artego. Užijte si magický večer plný příběhů, světel a plamenů ve východní zahradě zámku.

Zažijte magickou atmosféru večerního zámku Vimperk při Hradozámecké noci 2025. V kulisách východní zahrady s renesanční arkádovou lodžií se od 20:30 představí divadelní spolek Bouček s původní hrou „Rytířova dcera“ – poutavým příběhem o odvaze, touze po svobodě a humoru středověku.

Ve 22:10 večer program vyvrcholí strhující ohňovou a světelnou show skupiny SHŠ Artego, která rozzáří noční oblohu poi, hořícími tyčemi, vějíři, hula hoop i sprškou jisker.

Na místě bude zajištěno občerstvení, program je vhodný pro dospělé i děti. Přijďte si užít výjimečný letní večer v jedničném prostředí památky, kdy historie, divadlo a oheň splynou v nezapomenutelný zážitek.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/hradozamecka-noc-na-zamku-vimperk-2025

Slavnosti města Jáchymov - okolí Kovářské

Slavnost Jáchymov UNESCO Krušné hory Merlet jídlo historie Jiří Schelinger Viktoriánské období zábava styl Schneeberg proběhne dne 16.8. od 11:00 do 20:00.

Připravte se na den plný zážitků, chutí, hudby a historie – Jáchymov bude slavit ve velkém stylu! Letos si připomeneme 100 let od historické návštěvy Marie Curie-Skłodowské a nebude chybět pořádná dávka steampunku, zábavy a dobrého jídla.

Celý den budou k dispozici stánky s rozmanitým občerstvením i řemeslnými výrobky, nachystán je fotopoint, dílničky i malování na obličej. Nebude chybět ani hudební doprovod a spektakulární ohňová show.

Město Jáchymov zve všechny milovníky zábavy, historie i dobrého jídla. Slavnosti města Jáchymova budou i letos velkolepé, jak se na vstupní bránu Krušných hor a město v zóně UNESCO sluší. 

Program slavností 2025

11:30 – Pološero

12:30 – hornický orchestr partnerského města Schneeberg 

13:00 – Slavnostní zahájení s historickým průvodem a fanfárami

17:30 – Jiří Schelinger Experience

19:00 – Bára Políková

20:30 – Nasucho

Food festival – přijďte se najíst do sytosti, objevit a vyzkoušet nové chutě

Tajemství viktoriánské doby v podání skupiny Merlet

Steampunková stezka & Stroj času

Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty

Krušnohorský jarmark

Program pro děti i dospělé

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/slavnosti-mesta-jachymov

Pečeť panství sušického - super akce na Šumavě

Probíhá od 27. červen 2025 do 31. srpen 2025

Staň se rytířem či komtesou a objevuj známé i méně známé zámky a zámečky na Sušicku. Sbírej turistická razítka a získej Pečeť panství sušického.

Pravidla soutěže:

Poznejte objevené i neobjevené zámky a zámečky na Sušicku a staňte se rytířem či komtesou panství sušického.

Vyzvedněte si pracovní sešit, nasbírejte alespoň tři razítka a získejte pečeť panství sušického nebo navštivte všech šest zámků zapojených do soutěže a vyberte si na IC Sušice odměnu pro komtesy a rytíře.

Zapojené zámky:

Zámek Horažďovice

Zámek Žihobce

Zámek Hrádek

Zámek Mokrosuky

Zámek Mlázovy

Zámek Velhartice (Statní hrad Velhartice)

Soutěžit můžete také s elektronickou verzí soutěže v mobilní aplikaci Sušicka

Kde seženu pracovní sešit

Zdarma na jednotlivých zámcích a na IC Sušice

Kde si mohu vyzvednout odměnu

Pokud získáte třetí razítko, tak si můžete obratem na zámku vyzvednout “pečeť panství sušického”. Za všech šest navštívených míst si můžete vyzvednout odměnu na Informačním centru v Sušici.

Co potřebuji, abych mohl hrát?

Abyste mohli hrát, tak potřebujete pouze chytrý telefon s datovým připojením. Do něj si stačí stáhnout aplikaci Uneeqly a pak už jen vyrazit. Celá hra je pro vás ZDARMA. Za navštívená místa se správnou odpovědí dostane bod a za šest bodů si můžete na IC Sušice vyzvednout odměnu pro komtesu či rytíře.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/pecet-panstvi-susickeho

Vintířova stezka z Annína na Březn

Jedná se o česko-bavorskou dálkovou trasu, která propojuje významná místa spjatá se středověkým poustevníkem a údajně prvním obyvatelem Šumavy, svatým Vintířem. Celkově je stezka rozdělena do 9 jednodenních etap v celkové délce 162 km. My vám doporučíme výpravu z Prášil k Vintířově skále na vrchu Březník nedaleko Hartmanic a dále do Annína. Krásná trasa romantickou krajinou, kde se střídají lesy a louky měří 20 km. Na výchozí bod trasy se dostanete snadno autobusem, stejně tak poté ze zastávky "Dlouhá Ves, Annín, rozc.0.5", kde zastavují autobusy jedoucí do Sušice, Kašperských Hor, na Kvildu, Modravu, ale i do Prahy.

Stezka vede z Prášil místy zaniklých osad, podél meandrující Křemelné, kde byly nedávno objeveny pozůstatky keltské osady. Pamětníkům se možná u bývalého Šerlova dvora vybaví film Král Šumavy – právě zde se totiž natáčely některé scény. Pod Březníkem (1006 m) se můžete posilnit v Chatě Rovina. Trasa pokračuje na vrch Březník, tedy místy, kudy sv. Vintíř procházel a kde poustevničil. Poté klesá přes Dobrou Vodu, kde vyvěrá léčivý pramen. Unikátem je zde kostel zasvěcený právě sv. Vintýři, se skleněným oltářem. V Hartmanicích si nenechte ujít návštěvu Horské synagogy. Během putování z Hartmanic k Annínu minete řadu 14 památných stromů v Palvinovské aleji, trasa nabízí i mnoho krásných výhledů do širého okolí až k pošumavské dominantě v Mouřenci. Odtud sejdete do Annína, významné šumavské sklářské osady, ležící v meandru Otavy. Dosud se zde nachází fungující sklárna z roku 1796, jejíž budovy se staly kulturní památkou. Nahlédnout můžete do Muzea skla. Autobusová zastávka se nachází asi 350 m za Hotelem Annín, na druhé straně řeky Otavy (dovede vás sem žlutá značka).

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/sumava-pro-tulaky-10-pesich-mene-znamych-tras?utm_source=b2cnewsletter_jeste_polovina_prazdnin_je_pred_nami&utm_campaign=b2cnewsletter&utm_medium=email