Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí.
•
My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné.
Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most.
Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy.
