Tato trasa začíná v podhorském městečku Krupka. Ještě než vyrazíte do hor, měli byste si prohlédnout významné pamětihodnosti tohoto města s velkou hornickou tradicí sahající až do 12. stol.. Určitě nepřehlédnete zříceninu hradu vybudovaného na protáhlém skalním ostrohu. Nyní je v ní otevřená hradní restaurace. V blízkosti hradu uvidíte monumentální gotický kostel Nanebevzetí P. Marie. Za kopcem naproti pak najdete cenný renesanční hřbitovní kostel sv. Anny z r. 1516 postavený ve stylu saské renesance. Historické centrum města je chráněnou městskou památkovou zónou. Můžete zde navštívit také Muzeum těžby a zpracování cínu.
Z náměstí se vydáme po žlutě značené turistické trase do Horní Krupky. Celý úsek budeme prudce stoupat /2-3/. Zpočátku po silnici a pak již lesem. Po projití Horní Krupky nás čeká další 1,5 km dlouhé stoupání na vrchol Komáří hůrky. U turistického rozcestníku Komáří Vížka-kněžiště najdeme hotel s restaurací, ve kterém se můžeme občerstvit. Je zde také konečná stanice lanovky z Krupky-Bohosudov, kterou můžete využít, pokud se chcete vyhnout namáhavému stoupání z Krupky. Z Komáří Vížky se nám, v případě dobré viditelnosti, nabízejí krásné výhledy jak na Krušné hory tak na České středohoří. V okolí tohoto z dálky dobře viditelného vrcholu Krušných hor se hojně těžilo, zejména cín. Pod vrcholem je pěkná Wolfgangova kaplička z r. 1692.
My zde vyměníme žlutou značku za modrou a vydáme se po ní společně s červenou lyžařskou magistrálou 1,5 km k rozcestí Fojtovická pláň. Jdeme po náhorní planině, ale z Komáří vížky nejprve klesáme /1-2/ a pak již pokračujeme kolem pastvin po rozlehlé Fojtovické pláni rovně k rozcestí. Zde odbočíme společně s modrou značkou doprava a začínáme chvíli mírněji klesat po asfaltové silnici, později lesem horší cestou prudce dolů /3/ k zřícenině hradu Kyšperk.
Zřícenina hradu Kyšperk je v první ostré pravotočivé zatáčce při klesání do Bohosudova, kde modrá značka pokračuje po lesácké cestě vpravo prudce dolů /2-3/ k dolní stanici lanovky v Bohosudově.
Zřícenina Kyšperk (dříve též Supí hora) se nachází na stromy zarostlé skále a zachovaly se z ní zbytky zdí budov bývalého hradu a vysoká věž. V jedné ze zachovalejších částí se můžete podívat do sklepních prostorů nebo na vyhlídku ze skály. První zmínka o tomto hradu je z r. 1319 a postavil ho buď sám král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova. Obýván byl až do roku 1526, kdy vyhořel a už nebyl obnoven. Po rozjímání nad osudy působivé zříceniny se můžeme vrátit na modrou značku a sejít dolů do Krupky-Bohosudov. Od dolní stanice lanovky nás žlutá značka přivede během 1 km zpět na náměstí v Krupce.
Autor: Filip Balogh
Z náměstí se vydáme po žlutě značené turistické trase do Horní Krupky. Celý úsek budeme prudce stoupat /2-3/. Zpočátku po silnici a pak již lesem. Po projití Horní Krupky nás čeká další 1,5 km dlouhé stoupání na vrchol Komáří hůrky. U turistického rozcestníku Komáří Vížka-kněžiště najdeme hotel s restaurací, ve kterém se můžeme občerstvit. Je zde také konečná stanice lanovky z Krupky-Bohosudov, kterou můžete využít, pokud se chcete vyhnout namáhavému stoupání z Krupky. Z Komáří Vížky se nám, v případě dobré viditelnosti, nabízejí krásné výhledy jak na Krušné hory tak na České středohoří. V okolí tohoto z dálky dobře viditelného vrcholu Krušných hor se hojně těžilo, zejména cín. Pod vrcholem je pěkná Wolfgangova kaplička z r. 1692.
My zde vyměníme žlutou značku za modrou a vydáme se po ní společně s červenou lyžařskou magistrálou 1,5 km k rozcestí Fojtovická pláň. Jdeme po náhorní planině, ale z Komáří vížky nejprve klesáme /1-2/ a pak již pokračujeme kolem pastvin po rozlehlé Fojtovické pláni rovně k rozcestí. Zde odbočíme společně s modrou značkou doprava a začínáme chvíli mírněji klesat po asfaltové silnici, později lesem horší cestou prudce dolů /3/ k zřícenině hradu Kyšperk.
Zřícenina hradu Kyšperk je v první ostré pravotočivé zatáčce při klesání do Bohosudova, kde modrá značka pokračuje po lesácké cestě vpravo prudce dolů /2-3/ k dolní stanici lanovky v Bohosudově.
Zřícenina Kyšperk (dříve též Supí hora) se nachází na stromy zarostlé skále a zachovaly se z ní zbytky zdí budov bývalého hradu a vysoká věž. V jedné ze zachovalejších částí se můžete podívat do sklepních prostorů nebo na vyhlídku ze skály. První zmínka o tomto hradu je z r. 1319 a postavil ho buď sám král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova. Obýván byl až do roku 1526, kdy vyhořel a už nebyl obnoven. Po rozjímání nad osudy působivé zříceniny se můžeme vrátit na modrou značku a sejít dolů do Krupky-Bohosudov. Od dolní stanice lanovky nás žlutá značka přivede během 1 km zpět na náměstí v Krupce.
Autor: Filip Balogh
