2021-06-16

Kam musíte když jste na Kovářské - Štola Johannes u Božího Daru

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Ochranné přilby se svítilnami, rukavice, holínky, nepromokavé pláště a taky odvahu a fyzickou zdatnost, to vše potřebuje návštěvník historického důlního komplexu s unikátními komorami vyhloubenými 40 metrů pod zemí. Největší z nich má při deseti až dvanáctimetrové výšce rozměry 60 x 20 metrů.

Od 16. století se ve štolách těžily tak zvané skarnové rudy bohaté na cín, měď, zinek a železo. Dnes může do podzemních prostor nahlédnout veřejnost, a co víc – hornický komplex je Českou republikou i Spolkovou republikou Německo nominován na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Návštěvníkům doporučejeme teplé outdoorové oblečení včetně teplých ponožek a holínek. Ke štole vede strmější výstup lesem.

Základní prohlídková trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory včetně šachty; poté se vrátí štolou Johannes na povrch. Odtud pak následuje povrchový výstup k budově ručního žentouru a návrat zpět k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 1,5 – 2 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 1 hodinu. Pozor, výstup od obslužného domku ke štole Johannes zabere 10–15 minut!

Velká naučná trasa

Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory. Následuje prohlídka nejstarší části dolu – velké dobývky za „větrnými dveřmi“ (stoupání po žebřících), dále projdou labyrintem vzájemně propojených menších komůrek a dobývek (trasa opět vede po žebřících). V těchto místech si zájemci mohou zkusit prolézt nízkou chodbu („plazivku“). Prohlídka podzemí končí návratem na povrch šachtou po dřevěných žebřících (cca 40 metrů). Při ústí šachty si návštěvníci prohlédnou ruční žentour a vrátí se cestou dolů k obslužnému objektu.

Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 2,5 – 4 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 2 až 2,5 hodiny.