Translate

2016-07-05

Námět na výlet poblíž Lenory - Ze Zbytin do království lesní železnice

Po turisticky značené trase (červená) je možné se vydat i do království lesní železnice. Cesta, vedoucí přes Spálenec a Arnoštov do Volar, prochází místy, kde na počátku minulého století byla vybudována úzkokolejná železniční trať. Ta sloužila k přiblížení kalamitního dřeva z arnoštovských lesů, její délka dosáhla 14 280 m a dopravu na ní zajišťovaly tři parní lokomotivy – Wilma, Ludvík a Lisel. Na této trati se jezdilo až do roku 1963, kdy byla zrušena. Dnes tuto zajímavou technickou památku připomíná již jen původní drážní těleso se zbytky pražců a v Arnoštově starý kamenný můstek

2016-07-01

Stezkou zlotokopů poblíž Srubu v Laznech

Naučná stezka –  cca 7,5 km
 
Z náměstí od 1. informačního panelu u kostela se vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a  kaple P.M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta  byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla  podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-1366. Formanské povozy po ní přivážely do Čech  sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby,…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. stol.dávní horníci  podél cesty v hloubce cca 40 m   hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (umístěn informační panel).

Za ČOV vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák  - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou  Friedlholz  na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky  jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.)

Přibližně 50 m od ČOV, vpravo od cesty, vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.
Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k  inform. panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka.

V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského  pracovalo více než 300  mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy.

Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka.

Za přehradou na levé straně,  vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol.
Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů.
Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 m před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme)  napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu  ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme  strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.

Dále pokračuje jen jedna cesta (méně náročná) přímým směrem dle značení. Zavede nás pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k  důlním dílům. Hledejte proto značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující směr vzhůru ke skalám.  Po prohlídce jednotlivých  pozůstatků důlní činnosti nás značení přivede lesními pěšinami opět dolů ke Zlatému potoku. 

Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, na jehož území je vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina, která zde zbyla po dolování zlata.  O roku 1960 funguje ve štole seismická stanice – stanice GFÚ ČAV.  Údaje stanice jsou denně vyhodnocovány. Počtem zaznamenaných údajů se řadí tato seismická stanice na přední místo ve světě.

Lesní pěšina se napojí na asfaltovou silnici. Po ní se dáme vpravo směrem dolů. Přijdeme k rozcestníku MLÝN NA RYBNÍCE. Odtud nás směrník po 200 m dovede k novodobé, průzkumné štole NADĚJE ( uzavřená) – podrobnosti na dalším inf. panelu. Štola sloužila k zjišťování obsahu zlata a wolframu. Pokračujeme krátkým stoupáním lesní cestou na okraj louky, kde odbočíme ihned doleva. Jdeme přes rozbořenou usedlost. Po polní cestě vstoupíme do lesa.Cca po 400 m odbočíme dle směrníku vlevo ke štole Bedřich (vzdálené 200 m). Zde je umístěn inf. panel. Od štoly  se stejnou cestou vrátíme k směrníku a pokračujeme dále vlevo po značené cestě. Ta nás přivede podél starých důlních děl a pinků   ke křížku a asfaltové silnici. Po ní pokračujeme vpravo do Kašperských Hor.
Z písemných pramenů se  dovídáme, že v 15. stol. pracovalo v okolí 37 dolů, z nichž některé lze lokalizovat.

Nyní po asfalt. cestě klesáme. Vpravo, v protějším kopci, neujde naší pozornosti velký dům na louce sevřené lesy. Je to penzion - Hájenka Nebe, který je nejvýše položeným domem v K. Horách. Klesání nás přivádí kolem staré zástavby domků (původní dělnické kolonie - dnes většinou víkendových) zpět do městečka - do části s místním názvem Na Prádle. Pojmenování souvisí s propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí ve středověku.

Vlevo zůstává lyžařský vlek na Liščím vrchu.

V následném stoupání míjíme bývalé koupaliště. Nad ním odbočíme vpravo a přicházíme  k  archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy  (výzkum Národní techn. muzeum a Muzeum Šumavy) – základy objektu 11 x 12 m, zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato, atd. Zde se nachází poslední  informační  panel naučné stezky.

Přicházíme zpět na náměstí.  U kostela jsou umístěny mlecí kameny a balvany s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene.V historické expozici Muzea Šumavy je obsáhlý oddíl věnovaný těžbě a zpracování zlata na Kašperskohorsku.
Neničte, prosím, panely a značky!

Mapa naučných stezek zde ... 

2016-06-05

Výlet poblíž Srní - Přírodně poznávací okruh Nelesní krajina

Výchozím bodem je jižní okraj obce Kvilda.

Délka trasy je 5 km (chůze 1,5-2 hod.)., celkové převýšení 100m - značení symboly s broukem svižníkem.

Ukazuje a přibližuje vývoj a vznik bezlesí v okolí Kvildy,  s vývojem a tvorbou krajiny, s hospodařením a lidskou činností v krajině v historických souvislostech

2016-05-20

Na kole v okolí Srní - Modrava - Černá hora - Pramen Vltavy - Kvilda - Modrava

Délka : 26 - 27 km

Náročnost : pro cyklisty - středně obtížná.
Pro pěší turisty náročná cesta, v letních měsících při provozu autobusových linek autobusu po NP možné absolvovat zpáteční část cesty autobusem.

Od autobusové zastávky na Modravě, se vydáme směrem k Modravskému potoku. Po 200 metrech, kousek za můstkem, narazíme na rozcestník.
( 0,3 km )

Vydáme jižním směrem, po modré turistické značce, po asfaltové cestičce podél Modravského potoka. Hukot lesa a Modravského potoka působí jako balzám na nervy. Po dvou kilometrech přijdeme na rozcestí Modravský potok, kde se rozchází modrá a červená značka. Modrá pokračuje na Březník, červená přes mostík překříží potok a směřuje na Černohorskou nádrž a pramen Vltavy.
( 2,5 km )

My se vydáme po červené. Přes můstek přejdeme potok a stoupáme vzhůru k místu, které se nazývá Černohorská nádrž. Tato v minulosti za doby plavení dřeva sloužila jako zásobárna vody , která byla v době plávky dřeva odpouštěna do plavebního systému.
Zde máme možnost odbočit na žlutou na Filipovu Huť.
( 1, 5 km )

Pokračujeme po červené a žluté dále směrem na rozcestí Ptačí nádrž.
Žlutá pokračuje na Březník, červená na pramen Vltavy.
( 1 km )

Pokračujeme po červené, stoupáme na úbočí Černé hory. Po třech kilometrech se nám otevře nádherný výhled na panorama Šumavy s Roklanem a Velkým Javorem.

Po dalších dvou kilometrech se ocitneme na místě zvaném Alpská vyhlídka. Kde se nám při troše štěstí a pěkném počasí otevře nádherný výhled na Alpský masiv. Pohled je výrazný zvláště v ranních hodinách.
( 5 km )

Po dalších dvou kilometrech dojdeme na rozcestí Pramen Vltavy. Červená značka pokračuje na Bučinu, modrá přes pramen Vltavy na Kvildu.
( 2 km )

Vydáme se po modré a po pětistech metrech dojdeme k k místu, kde prameni Vltava , 1172 m.n.m. Velkou zásobárnou vody okolní rašeliniště, zvané Pramen Vltavy. Probíhá zde také rozvodí Severního a Černého moře. Zde stávala v historii chata Klubu českých turistů. Za II. světové války zde byl pracovní zajatecký tábor pro sovětské a francouské vojáky, kteří pracovali při těžbě dřeva
( 0,5 km )

Pokračujeme po modré značce lesní silnicí po proudu Teplé Vltavy mírným klesáním až do Kvildy.
( 5 km )

Jsme-li znaveni, do Modravy můžeme pokračovat autobusem.

Cyklisté využijí k návratu do Modravy cyklostezku vedoucí přes Filipovu Huť po silnici Kvilda - Modrava.
( 7,5 km )

Výkonní pěší turisté mohou pro cestu na Modravu využít žluté turistické cesty vedoucí na úpatí Březové hory a na Filipovu Huť. Odtud poté pokračovat po zelené do Modravy. ( 8,5 km )

Mapa ( 250 KB )

2016-04-01

Máme zkolaudovaný SRUB

Naši milí hosté!


Mohu Vám s radostí oznámit, že srub je konečně zkolaudován !!!

Tedy nic nebrání tomu abychom zahájili provoz !!!..:)

Což se stane dnem 1.5.2016

Tedy kdo máte zájem, budeme rádi, když k nám přijedete a strávíte čas v krásném úplně novém voňavém srubu..:) !

Moc se na vás všechny těšíme

Z a Z

2016-01-17

Máme hotovo - Srub - Lazny

Naši milí hosté!


Mohu s radostí oznámit, že srub je úplně hotový !!!


Jediné co schází je "státní" kolaudace.¨


Naše kolaudace již proběhla..:)


Většina je vidět na fotografiích. Jediné co ještě mohu doplnit je pár informací k vybavení atd. = srub má v přízemí jednu velkou obytnou místnost s kuchyní a jídelnou a přilehlou letní terasou, 4 ložnice s 9 pevnými lůžky, kde 2 postele jsou rozkládací a v jedné ložnici je ještě rozkládací sedací souprava, tedy maximální počet osob, které se u nás mohou ubytovat je 13. Pak zde máme dvě koupelny se sprchovými kouty, s WC včetně bidetů. V obytné místnosti je TV se satelitním přijímačem a DVD. V každé ložnici je TV s DVD přehrávačem. Kuchyně je vybavena všemi vymoženostmi - sklokeramická deska, mikrovlnná trouba, normální trouba s grilem a horkovzduchem, presovač atd apod... Vytápění je v celém přízemí v podlaze. V prvním patře jsou topná tělesa. Vše je vytápěno elektrickým kotlem.
 


...komplet hotový srub i s plotem..:)...










...vstupní chodba...


...WC s koupelnou v přízemí...


...malá dvoulůžková ložnice v přízemí...


...pohled do obytného prostoru s kuchyní z chodby...


...pohled do obytného prostoru s kuchyní ze schodů...


...také bar tu máme...


...i když máme ústřední topení je možno přitopit přírodním ohněm...


 ...schody do patra...


...odpočinková zóna nad schody v prvním patře...


...první ložnice v patře - třílůžková...






...druhá ložnice - dvoulůžková /postele jsou rozkládací/...


...třetí ložnice - dvoulůžková + rozkládací sedací souprava...


...koupelna v patře...


2015-11-15

Informace o Srubu v Laznech

 
 
Vážení a milí hosté!

Dlouho jsem nenapsal žádné nové informace o tom, jak to vypadá se stavbou srubu v Laznech

No nepovedlo se nám dodržet plán a ukončit stavbu ke konci října 2015.

Ale ukázalo se, že pár věcí bylo složitějších, než jsme si mysleli. A také srubařská firma svojí práci dělala jinak, než jsme měli původně v plánu. Také bylo třeba odstraňovat ne úplně málo závad apod.

Dnešního dne 15.11.2015 jsme vše prošli, zaměřili pokoje a „nasáli“ atmosféru na nákup nábytku a dalších doplňků. A myslím, že do poloviny prosince 2015 bychom mohli mít srub hotový i s vybavením a vším dalším příslušenstvím.

Pro představu jak to teď na srubu vypadá, přikládám naprosto aktuální fotografie.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
...už máme upravené i okolí..:)...





...první foto se schody..:)...

...první ložnice v patře...

...prostor nad schody...
 
...druhá ložnice v patře...

...třetí ložnice i s naším psem Waldemarem...

...pohled s terasy...