Zajímavý výlet

 V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Jako „flusárny“ byly označovány části skláren (nemusely však být skutečně součástí stavby hutě), kde se vyráběl „flus“, známý také jako potaš, salajka či uhličitan draselný (K2CO3), jedna z přísad při výrobě skla. Flus se získával loužením dřevěného popela. Výroba, ačkoli po technické stránce poměrně jednoduchá, vyžadovala značné množství dřeva. Vysoká spotřeba dřeva při získávání potaše i při běžném hutním provozu byla jedním z důvodů, proč se právě hustě zalesněná Šumava stala jednou z významných sklářských lokalit.

Od 16. do 17. století se hutě na Kašperskohorsku soustředily především na výrobu pateříků, malých korálků používaných k výrobě růženců – růženec byl tehdy také nazýván „páteř“, podle prvních slov latinské verze Otčenáše („Pater noster…“), odtud jejich označení. Vyráběly se navíjením skloviny na železnou tyč. Z technologického hlediska byla výroba poměrně jednoduchá, ačkoli i tak vyžadovala po skláři zručnost a rychlost – jeden sklář údajně zvládl za den vytvořit něco mezi pěti a deseti tisíci pateříky. Do Kašperských Hor dodávalo páteříky sedm skláren, odtud se pak transportovaly dále, ponejvíce do Bavorska. S páteříky se přes česko-bavorské hranice obchodovalo ve velkém – jako základní jednotka sloužily sudy, do jednoho se dle velikosti a druhu vešlo 100 000 až 200 000 páteříků. Z Bavorska výměnou za páteříky přicházely buď peníze nebo objednané zboží ať už pro skláře, či určené k dalšímu prodeji – látky, brousky, koření, proso, víno nebo například náboženská literatura.

Zde, na severním svahu Huťské hory v nadmořské výšce 950 metrů, stávala osada zvaná Flusárna či německy Flusshaus. Její minulost je tedy úzce svázána se sklářstvím, stejně jako mnoho dalších míst na svazích zmíněné hory. Vyráběla se zde potaš, surovina tolik potřebná pro výrobu skla. Je možné, že osada nějakým způsobem prosperovala i ze Zlaté stezky, která procházela po horním okraji louky.

Osada Flusárna na přelomu 19. a 20. století

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení (č. p. 6 ) s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Druhá usedlost (čp. 19) ležela výše na louce. Patřilo k ní ještě druhé obytné stavení, ale to zaniklo již na počátku 20. století. V poslední drobné budově (vedle čp. 6) se zpracovávala potaš. Po útlumu sklářství byla tato stavba nejspíš přestavěna na kapličku. Ta stávala přibližně ve stejných místech. Domy byly zbořeny v 50. letech.

Kontakt

Mikroregion Šumava – západ

Modrava 63, 341 92 Kašperské Hory

E-mail:

mikroregion@sumavanet.cz

Web:

www.sumava-bavorskyles.cz/gabreta/fr.asp?tab=gabstezcz&id=318&burl=&pt=STS1

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/byvala-obec-flusarna-na-sumave

Muzeum kousek od Kovářské

Expozice vlastivědného muzea Boží Daru pojednává o historii nejvýše položeného města ve střední Evropě. Muzeum sídlí ve stejné budově jako městský úřad a Infocentrum. Najdete tu také Ježíškovu poštu.

Vlastivědné muzeum Boží Dar bylo vybudováno na Božím Daru v budově bývalé hasičské zbrojnice. Jedná se o nejvýše položené muzeum (1030 m) v České republice.

Vlastivědná expozice ilustruje historii Božího Daru, mimo ni představuje také osobu místního rodáka a písničkáře A. Günthera či pobyty řeckého prozaika N. Kazantzakise. Najdete tu také ukázku předmětů denní potřeby obyvatel Krušnohoří z minulých století v lidové jizbě. Božídarské muzeum najdete ve stejné budově jako městský úřad a Infocentrum. Sídlí tu také Ježíškova pošta.

Mezi exponáty naleznete:

selskou jizbu s předměty denní potřeby minulých století

krušnohorské minerály

věci potřebné k dolování nerostného bohatství a těžbě rašeliny

vánoční betlémy

památky na pobyt řeckého prozaika Nikose Kazantzakise na Božím Daru

a další zajímavé věci

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlastivedne-muzeum-bozi-dar

Květen na Stezce korunami stromů - Bavorský les

 

Obora svatý Linhart v Karlových Varech - kousek od Kovářské

Obora sv. Linhart, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu, a to shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky.

Obora Linhart v Karlových Varech – Doubí má tři části. Přímo u Linhartu je možné pozorovat jelena siky Dybowského, ve střední části daněk skvrnitý a špička obory patří praseti divokému.

Obora se zvěří se rozkládá na 67 hektarech a během několika let se v ní budou prohánět řádově desítky kusů zvěře. Pozorovat je můžete z visutých mostů, které jsou místy až v šestimetrové výšce. Stezka vás zavede také k malým rybníkům, kde se podíváte na typický vodní hmyz.

Obora je uzpůsobená pro pozorování zvěře. Napříč oborou procházejí dvě pozorovací lávky, které zvěř může podcházet a jejichž hlavní účel je umožnit pozorování zvěře v lokalitách, kde se zvěř nejčastěji vyskytuje.

Delší pozorovací lávka prochází hlavní komorou a vede převážně po lokalitě louky, podél pěti lučních rybníků propojených potůčkem a v části prochází hlubokým lesem v těsné blízkosti kmenů. Kratší pozorovací lávka prochází vedlejší komorou obory pro černou zvěř v hlubokém lese a v části mlázím.

Poblíže budovy Linhart je umístěna samostatná zastřešená pozorovatelna, zajišťující výhled na zvěř pasoucí se na přilehlém palouku. Cesty podél obory i pozorovací lávky jsou součástí naučných okruhů vybavených zajímavými informačními tabulemi

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/obora-svaty-linhart-v-karlovych-varech

Jezerní slať - velmi studené místu na Šumavě

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (cca 350 m) vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku.

U vstupu do rezervace je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště i na protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m). Na nejvyšší z vyhlídkových plošin dřevěné věže vede celkem 21 schodů. Stezka je určena pouze pro pěší návštěvníky, cyklistům je bohužel vjezd zakázán. Rozhledna je volně přístupná.

Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C. V zimním období je rašeliniště i s rozhlednou uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Jezerní slať je významnou přírodní lokalitou nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i jako ukázka původní šumavské krajiny. Rašeliniště má důležitou roli při zadržování vody v krajině a funguje také jako přírodní klimatizace okolního prostředí. Vzhledem ke své jedinečnosti je chráněno přísným režimem a jeho návštěva je možná pouze po vyznačených stezkách, aby byla zachována křehká rovnováha zdejšího ekosystému.

Zajímavosti a tipy na výlet Jezerní slať

Jezerní slať je nejkrásnější na jaře a na podzim, kdy se zdejší vegetace zbarví do pestrých odstínů.

Nedaleko se nachází obce Kvilda a Horská Kvilda, které nabízejí zázemí pro turisty i možnost občerstvení.

V okolí lze navštívit další známá šumavská rašeliniště, například Chalupskou slať nebo Tříjezerní slať.

Meteorologická stanice Perla na Jezerní slati

Meteorologická stanice Perla se nachází v mrazové kotlině Jezerní slati, nedaleko rozcestí U Tremlů. Nejnižší naměřená teplota ude byla –41,6 °C z 30. ledna 1987. Nejedná se však o jediný rekord – jako jediná v České republice stanice změřila v jeden den mrazovou i tropickou teplotu: – 0,1°C v ranních hodinách a 30,2°C v odpoledních hodinách. Stanice se nachází v 1. zóně parku a vstup k ní je tedy veřejnosti zakázán.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s

Otevřené dveře na vrcholu Pancíře na Šumavě

Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.

Pancíř má rozhlednu a chatu, ale žádný oficiální vrchol. Spolek We Love Šumava z.s. proto vytvořil symbolický vrchol, který je nyní zároveň zajímavým fotopointem s nádherným výhledem do vnitrozemí na nýrské údolí a vodní nádrž, vrcholy Ostrého a mnohé další dominanty Železnorudska.

Na vrchol Pancíře se můžete dopravit například jedinečnou sedačkovou lanovkou Špičák – Hofmanky – Pancíř

Dveře nejsou na Pancíři celoročně, vždy na zimu je spolek We Love Šumava uklízí do depozitáře, aby nebyly během zimy poškozeny povětrnostními vlivy a sněhovou nadílkou. Dveře jsou odstraněny s prvním sněhem, který je již stabilního charakteru.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-na-vrcholu-pancire-na-sumave

Otevřené dveře v Krušných horách

V Krušných horách, v trochu zapomenutém koutu u osady Nová Ves nedaleko Kraslic, objevíte rozhledové místo v podobě otevřených dřevěných dveří, odkud se rozprostírá krásný výhled na okolní hory.

Otevřené dveře se nacházejí v tak trochu utajeném koutku Krušných hor. Stojí stranou všech cest, přesto v okolí vede horská silnička s cyklostezkou a žlutou turistickou značkou z osady Nová Ves pod Bukový vrch, a pak třeba dále do Přebuze nebo Stříbrné. Místo vás nadchne krásným výhledem na hory a lesy Kraslicka.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/otevrene-dvere-v-krusnych-horach